Koncert při svíčkách podruhé

V neděli 5. listopadu trvalo celý den velmi nevlídné počasí s prudkým deštěm a větrem. Kdo nemusel, ven nešel. A přesto řada občanů směřovala do města. V kostele sv. Václava v Lovosicích byl totiž pro milovníky chrámové hudby připraven ve spolupráci varhaníka, sbormistra a neúnavného hudebního nadšence pana Jiřího Stýbla z Třebenic a pracovníků Kulturního střediska Lovoš další oblíbený koncert při svíčkách.

Náš kostel je významnou barokní památkou a koncerty v něm jsou vždy zážitkem. Vnímání hudby při mihotání malých svíček i velkých voskovic má však svoji nezaměnitelnou atmosféru. Koncert uvedl slovy, že přicházíme poslouchat hudbu mezi Dušičkami a Adventem a že nám snad přinese uklidnění a přispěje k pochopení jeden druhého. Pak již zahájil koncert Kličkovou skladbou mladý varhaník martin Hrebíček. V průběhu večera se představili známí lovosičtí hudebníci, houslistky Alena Beckerová a Eva Burianová, flétnistka Ludmila Velemanová a flétnista Jiří Protiva. Zazněly melodie klasiků i skladatelů moderní hudby. Několik skladeb zahrál na soprán saxofon Jiří Kudrman za doprovodu varhaníků Jiřího Stýbla nebo Petry Kaciánové. V koncertu nechyběla ani pěvecká vystoupení – Michaela Warneke přednesla výběr z Biblických písní a Agnus Dei z Mozartovy Korunovační mše a Markéta Světlíková Chrámovou Arii od Stradely a píseň Caro mio ben.

Světla svíček se mihotala a zasahovala svým svitem překrásnou kytici oranžových chryzantém i baculatého barokního andělíčka na kazatelně. Odlesk světel zasahoval místy i nástropní malby. Hudba vyzývala k rozjímání a vzpomínkám, i na ty, co odešli navždy. Na závěr koncertu posluchači poděkovali hudebníkům dlouhotrvajícím potleskem a pracovníci střediska jim předali květiny. Byl to hezký večer…

Tak jak před několika dny znenadání zmizel, tak se 25. října 2006 znovu objevil na svém místě. Socha s. Vavřince, z lapidária od kostela sv. Václava, byla odvezena k plánovaným restaurátorským pracím do atelieru do Dubé restaurátora kamenných památek Radomila Šolce z Prahy. Zde se socha podrobila celkovému očištění kamene od nečistot a odsolení. Poté následovalo doplnění chybějících částí pravé i levé ruky a oprava povrchu plastiky. U sochy sv. Vavřince byla také mohutná prasklina, kterou zřejmě zapříčinil zkorodovaný ocelový trn, spojující jednotlivé části sochy. Konečnou fází restaurátorských prací bylo celkové zpevnění povrchu kamene a jeho hydrofobizace. Podstatnou záležitostí bylo doplnění chybějících atributů sochy sv. Vavřince a to o rošt a svatozář, která je pozlacená. Všechny doplněné části sochy byly v průběhu prací konzultovány za účasti památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Na kontrolním dnu s pracovníkem odboru školství, kultury, tělovýchovy a památkové péče MěÚ Robertem Paťchou nám ve svém atelieru restaurátor Šolc popsal co bylo při restaurování sochy sv. Vavřince nejobtížnější: „Při celkovém počátečním pohledu jsem nevěděl přesně, jak výsledek dopadne, což bývá málokdy. Myslím si, že tento restaurátorský zákrok byl hodně náročný. Tady byl problém v očistění, protože socha byla celá zakrustovaná. Potom především rekonstrukce rukou a nasazení atributu - roštu, kde není úplná jistota, jak byl původně umístěn. Všichni sv. Vavřincové rošt svůj mají a jeho tvar je barokní analogií. My jme se snažili, aby rošt působil co nejvíce autenticky. Tvar pravé ruky navazuje na rošt, prsty levé ruky jsou originál. Zbytek je domodelován“.

Do letošního roku bylo na obnovu soch z rozpočtu města uvolněno 200 tis. Kč. Pro vážný stav byly k restaurování vybrány sochy sv. Barbory a sv. Vavřince. V příštím roce se s restaurátorskými pracemi bude pokračovat u zbylých dvou - soch sv. Nepomuka a sv. Floriána.

(hv)

Memoriál Jirky Studničky
ZAVZPOMÍNALI JSME

V sobotu – poslední zářijový den – uspořádal lovosický oddíl tenisu 1. ročník Memoriálu Jiřího Studničky ve čtyřhrách. Touto akcí jsme chtěli a vzdsali hold člověku, který se o lovosický sport a především o  tenis zásadně zasloužil. Zúčastnilo se dvacet dvojic nejen z Lovosic, ale i hráčů a pamětníků oddílů z okolních měst - například z Litoměřic, Libochovic, Buryně a Třebenic. Účast byla vynikající – šedesát účastníků, jimž večer po turnaji zpestřila program skupina SEMÍNKA.

Pan Jiří Studnička přišel do Lovosic v roce 1952 z Říčan. Celý život pracoval v lovosické chemičce, dnešní Lovochemii, posledních 15 let jako náměstek pro investice a údržbu. Letos by se byl dožil 80 let, ale zemřel – bohužel – už před pěti léty.

Jeho hlavním mimopracovním zájmem byl sport – kopaná, hokej a další, ale největší jeho láskou - zejména v druhé polovině života – byl tenis. Měl největší zásluhu na vybudování tenisového areálu, zajišťoval činnost tenisového oddílu jehož byl více, než dvacet let předsedou.

Memoriál sponzorsky podpořili Lovochemie, Městský úřad Lovosice, OTIS, HENNLICH, Pekárny Litoměřice. Jejich zástupci se také zúčastnili slavnostního ukončení memoriálu. 3est cen přivezli i účastníci z Libochovic a tak na konec k překvapení všech byli odměněni všichni startující účastníci. Všem sponzorům srdečně děkujeme…. Jedinou stinnou stránkou bylo to, že se pro nemoc nemohla zúčastnit manželka Jirky Studničky – paní Ivona.

Vítězem 1. ročníku Memoriálu Jiřího Studničky se stala litoměřická dvojice dr. Šváb – Šmíd, druzí byli lovosičtí ing. Pšenička – dr. Mára. Velice bychom si přáli aby i příští ročník, příští ročníky byly stejně vydařené, úspěšné včetně bezvadné atmosféry a příjemného počasí.

Současně jsme vzpomněli i na ostatní tenisty funkcionáře, kteří už osadili nebeské kurty a kteří se rovněž o lovosický tenis velmi zasloužili: J. Zelenku, V. Svobodu, Fr. Němce, J Pavlištu.

Kdosi moudrý kdysi řekl: Ten, kdo si neváží práce svých předků, musí počítat s tím, že ani jeho potomci si nebudou vážit práce jeho.

Snažili jsme se uspořádáním tohoto memoriálu této historicky ověřené pravdě přiblížit a jejího důsledku vyvarovat…

Josef Jehlík

Dar amerických krajanů

Nevládní nezisková organizace American Friends of the Czech Republic (AFoCR) byla založena v roce 1995 s cílem informovat a vzdělávat americkou veřejnost, vládu a média o cílech a snahách českého národa. V roce 2002 organizovala humanitární sbírku pro česká města postižená katastrofálními záplavami. Již brzy po povodních bylo vybráno přes 235 tisíc dolarů a to sbírka dále pokračovala. Finanční podporu získala v té době například města Mělník, Plzeň, Ústí nad Labem, Kralupy nad Vltavou, ale i Karlín.

Další záplavy postihly Českou republiku na jaře 2006 a naši krajané opět přispěli do sbírky. Dne 26. října 2006, předal bývalý velvyslanec České republiky v USA a kandidát na senátora Alexandr Vondra v litoměřické radnici finanční dar ve výši 5.000,- dolarů (přibližně 103 000,- Kč) ředitelce tělovýchovných zařízení Města Lovosice paní Daně Berkové. Symbolický šek dali sportovci zarámovat a bude dlouhá léta připomínat, že krajané na svoji bývalou vlast nezapomínají.

Z finančního obnosu budou zčásti uhrazeny náklady na pronájem oddílu kuželek za tréninky a mistrovské zápasy. Kuželkářům odnesla v srpnu 2002 jejich krásnou kuželnu voda a dodnes jako poslední oddíl v Lovosicích své sportoviště obnovené nemají. Další část daru bude použita na zpracování studie pro novou kuželnu na ploché střeše krytého bazénu (studii zpracuje Projekční kancelář Ing. Polerecký Litoměřice). Pokud bude akce uskutečnitelná, požádá TJ Lovochemie o grant na výstavbu nové kuželny.

Tělovýchovná jednota i oddíl kuželkářů krajanům velmi za jejich dar děkuje a pokud někdo z nich přijede do Čech, bude v Lovosicích vřele uvítán.

Hz

(příběh jako z pohádky..)

JAK VODÁCI ZAKONČILI ÚSPĚŠNOU SEZÓNU…

Když započal rok letošní a klíčem odemkli si vodu, plní elánu vypluli na Labe první vodáci. Zprvu nic netušili, avšak si přáli zúročit své úsilí z tréninkových příprav. Prvním závodem se ukázalo, že nebude tak snadné lovosické vodáky porazit. Obavy ve tvářích soupeřů povzbuzovaly „lovosická pádla“. Pádla se vnořovaly do říček a řek z velkou vervou a víry za nimi předvídaly kadetkám, kadetům i ženám medailové umístění. Za celou letošní sezónu sklidili mnoho gratulací, vybojovali hned několik pohárů a medailí. O prázdninách si mohli odpočinout klidným sjížděním řeky Ohře a víkendovým stanováním na vodáckém ostrově pískovny. Září pro ně znamenalo přípravu na poslední vltavské závody. Zde také nezklamali a přivezli s sebou úspěchy. Posledním a největším úspěchem byl pohár z Krumlovského maratonu. Přivezly ho ženy ve složení: Suchomelová Marcela, Joachimsthalerová Lenka, Kociánová Monika, Petra Holečková a Martina Fischerová-kadetka. Tady se utkaly s elitou naší republiky i se zahraniční. Dokázaly suverénně zvítězit a tak utkvěly v paměti ostatních. Přání se jim vyplnila. Při zamykání vody, za svitu loučí a svíček, popřáli si další úspěchy. Otočili klíčem a poslední vír zavřel vody až do jara. Za odměnu se peklo prasátko a všichni mohli hodovat..

Poděkování sponzorům: MĚSTO LOVOSICE, SPOJMAT - OTTO HANUŠ, POTRAVINY KRÁTKÝ A SPOL., FITNES CENTRUM SARAJEVO - ROMAN DOLEČEK, OVOCE a ZELENINA - PETR VILD, CUKRÁRNA a PEKÁRNA - VLADIMÍR JOHN, BARVY a LAKY - LUDMILA HÁJKOVÁ

Lenka Joachimsthalerová