Řidič, ten tvrdý chleba má

Doprava je krevním oběhem republiky

Řemesla se dříve dědila v rodině po celá pokolení, dědí se zřejmě i vlastnosti jako je šikovnost, průbojnost, postřeh a pohotovost. Petr Černohorský st. za-čal závodit v roce 1968 a brzy patřil mezi absolutní českou špičku. V době svých největších úspěchů byl trojnásobným vicemistrem Československa a abso-lutním vítězem Rallye Stomil ´76 (Polsko). O jeho významnosti svědčí třeba fakt, že když se v roce 1977 natáčel pro televizi pořad „Neděle v klubu“, byl kromě ředitele Spojeného závodního klubu Macka jediným občanem Lovosic, se kterým byl natočen rozhovor.

Když přišla sametová revoluce v roce 1989, pracoval Petr Černohorský starší ve Státním statku v Roudnici nad Labem jako zásobovač a obdobnou funkci měl i jeho syn, Petr Černohorský mladší – ten zásoboval pražské hotely různými potravinami - od těch, které poskytoval Státní statek, po ty, které musel se-hnat jinde (tenkrát se „shánělo“ !). Nejmladší člen rodiny chodil ještě do školy. Ale že byli Petrové otec i syn podnikaví a v podstatě světaznalí, napadlo je brzy postavit se na vlastní nohy. O tom, jak to všechno probíhalo, mi vyprávěl Petr Černohorský junior.

Představte se prosím našim čtenářům. Jak jste přišli na myšlenku založit firmu C&S, s.r.o. (Váš bratr Jan mi vysvětlil, že to znamená Černohorský a synové)? Od kdy sídlí na bývalých jatkách v Lovosicích?

V roce 1989 jsem byl na vojně a hrál hokej za Duklu Litoměřice. Utrpěl jsem ale úraz oka a ten ovlivnil myšlenky o sportovní kariéře. Odešel jsem pracovat na Státní statek do Roudnice nad Labem a posléze tam nastoupil i otec, který předtím působil v Severočeských chemických závodech. Na Státním statku jsme pracovali vlastně téměř samostatně, museli jsme se rychle rozhodovat, ve světě aut měli přátele a tak jsme usoudili, že zkusíme podnikat. Firma C&S, s.r.o. byla do obchodního rejstříku zapsána již v březnu 1991. Předmětem podnikání byla mimo jiné silniční motorová doprava. Později se připojil i bratr Jan a tak jsme vytvořili rodinnou firmu, pracují zde také naše manželky. Do areálu bývalých městských jatek firma přesídlila koncem roku 1995, součástí je i Pneuservis.

Kam všude Vaše kamiony jezdí, co vozíte a jak se změnila situace v autodopravě po roce 2004 (vstup do EU)?

V současnosti jezdíme témě do všech zemí Evropské unie a do Srbska. Přepravujeme kapalné potravinářské produkty, například víno,dále třeba mošty, tuky a rostlinné oleje. Používáme k tomu určené cisternové návěsy. Po vstupu do Unie odpadlo čekání na celní odbaven jak na vnitrozemských celnicích, tak na hranicích, což je základní změna. Dnes už jen ukážu z kabiny kamionu pas a pokračuji dál.

Co říkáte novele silničního zákona a bodovému systému? Ovlivňuje nějak přepravu zboží?

Podle mého názoru, novela nic moc neřeší. Bodový systém netrestá razantně zásadní věci, ale naopak trestá malichernosti (rozsvícení ve dne, špatné par-kování – jsme lidé omylní, chyba se stane). Na silnicích je mnoho zbytečných značek, přemíra mate, může dojít k dezorientaci šoféra. Navíc jsou špatné silnice s vyrytými kolejemi, kolem nich zbytečné reklamy atd. Měl by se hlavně změnit přístup řidičů k sobě samým, každý by měl začít u sebe, chovat se ohleduplně jeden k druhému, k chodcům (je zajímavé, že v cizině jezdí čeští řidiči slušněji) apod. To je ostře v kontrastu s tím, že kvůli podpoře k zavedení elektronického mýta, které má hlavně plnit kasu státního rozpočtu, se dělala kampaň, která proti sobě staví řidiče osobních a nákladních aut.

Jaký je podle Vašeho názoru stav technický stav silnic v Severočeském kraji, v ČR a v Evropě – je u nás srovnatelný nebo horší?

Jak už jsem uvedl, stav českých silnic i českých mostů je dost špatný. Navíc, protože je málo dálnic, tak se neustále opravují a třeba na D1 z Prahy do Br-na, jsou neustále cedule, že buď se něco opravuje, nebo je někde bouračka. Lepší dálnice než my mají třeba Maďaři, u nás je třeba zlepšit kvalitu provádě-né práce. Mimo to je na řadě míst mnohdy nesmyslně omezena rychlost, někdy je to i nebezpečné. Také chybí odpočívadla s vybavením (WC, sprchy, možnost občerstvení).

Dlouhá léta byl Váš otec jedním z členů slavného Barum teamu, který patřil mezi nejlepší české jezdce. V roce 2000 se po dlouhé přestávce za volant soutěžního vozu Ford Escort Cosworth vrátil a s Vámi jako spolujezdcem se zúčastnil celého seriálu mezinárodního mistrovství republiky, kde obsadil desáté místo v klasifikaci objemově nejsilnější třídy A nad 2000 ccm.. Jezdí Váš otec také v současnosti?

V roce 2001 jel otec nějaký závod s mladším bratrem Janem na místě navigátora, pak se vytvořila posádka Petr Černohorský senior (59) – Oldřich Gottfried (60). Dvojnásobný dědeček Petr závodil např. na Volkswagen rallye v Českém Krumlově či na Rallye Bohemia v Mladé Boleslavi. V roce 2003 byl otec úspěšný na Rallye Košice se spolujezdcem Petrem Čečilem, v závěru závodu se dostal do první desítky. Ještě loni jel Barum Rally.

Jezdil jste několik let s Martinem Knajzlem rallye pod hlavičkou Czech national team. Myslím ale, že už v současnosti jezdíte s někým jiným, letos jste se zúčastnil například Barum Rally Zlín. Jaké jsou letošní výsledky Vaší rodiny, závodí také Váš bratr Jan?

S Martinem Knajzlem z Brňan jsme poprvé startovali v r. 2000. Jezdili jsme za známou mariánskolázeňskou společnost Autospektrum 2000 s vozem Škoda Octavia skupiny A, byli zařazeni do reprezentačního výběru (3.místo v poháru FIA East European Rallye Cup 2002). Nyní jezdím s Danielem Běhálkem, s ním jsme jeli Barum Rally Zlín 2006 a skončili na 14. místě (vůz Subaru Impreza Sti). Zúčastnili jsme se také Fuchs Oil Rally Příbram, závěrečného podni-ku MMČR Rally 2006. Na bodované pozice jsme však nedosáhli, měli jsme strašnou smůlu, ale vlastně i štěstí, že se nám nic nestalo. Po dvou výletech mimo trať a defektu v sobotní etapě jsme začínali v hloubi startovního pole a nakonec obsadili 24. místo. Poslední závod jsme absolvovali 4.listopadu 2006 a to Würth-Partr Rally ve Vsetíně, kde jsme byli na 3.místě absolutně.

Kdy jste založili Tým a jaké posádky za něj jezdí?

Firma Motosport C&S, s.r.o., byla založena v lednu 2000. Soutěžními jezdci je otec, bratr Jan, já a Ing. František Zukerstein. Stáj Motosport C&S s.r.o.se postupně rozšiřovala a v průběhu čtyř sezón několikrát nasadila do mistrovských soutěží více něž jednu posádku. Postupně se také tým začal více zaměřo-vat na starty v cizině, kde se navíc podílel na zajišťování servisního doprovodu pro členy českého reprezentačního výběru.

Co soudíte o platbě mýta, bude mít nějaký vliv na snížení kamionové přepravy v Česku?

Mýtné samo o sobě hustotu provozu nevyřeší, výběr mýta bude nižší než v okolních zemích, třeba v Rakousku (v Česku předběžná sazba je 4,- Kč/km). Provoz z Balkánu půjde stejně přes Českou republiku. Je nutná dostavba paralelní dálnice D11 a propojení z Prahy až do Olomouce. Pak D1 rozšířit na tří-proudou dálnici v celé délce. Využijeme-li volné kapacity železnice a převedeme-li část dopravy zboží ze silnice na železnici, na silnicích to nikdo z nás ne-pozná. Prázdné regály v obchodech by se nám už asi nelíbily, ale jinak to přepravit neumíme, tak že si na to zvykejme Bylo by potřeba všechno, co se vy-bere z dopravy (elektronické mýto, spotřební daně z pohonných hmot, silniční daň), vynaložit do opravy a výstavby silnic a dálnic. Z rozpočtu jde na opravy a výstavbu silniční sítě jen malá část.

V roce 2003 uvažovala Vaše firma o vybudování pneuservisu na pozemku vedle chemičky. Jaké je Vaše stanovisko k tomuto projektu v současnosti? Budete tam stavět nebo zvolíte raději pozemek v oblasti bývalého cukrovaru, tj. v připravovaném rozšíření IV. zóny?

Určitě tam stavět budeme. V zóně jedna u Prosmyk však byla upravována nivelita na úroveň stoleté vody a v současnosti se tam staví kruhový objezd. My tam chceme vybudovat Pneuservis, tady (na bývalých jatkách) je nám to už malé.

Jako všichni máte vzkázat něco našim čtenářům či se vyslovit k životu v Lovosicích. Máte slovo…

V Lovosicích jsem se narodil, podnikám a platím daně. Bydlím zde s rodinou, bydlí zde můj otec… Lovosice jsou můj domov. Chci proto podporovat vše pro rozvoj našeho města a prosazovat přijatelnou politiku, proto jsem i přijal kandidaturu do zastupitelstva v obcích.Chci, aby lidé v Lovosicích k sobě byli ohle-duplní jako v rodině, vždyť naše nevelké město vlastně taková veliká rodina je. Politika má vyhovovat lidem, nesmí být samoúčelná.. Co nejméně zbyteč-ných nařízení, ale naopak – ctít důsledně rozhodnutí, která již platí nebo resp. jsme je již nechali odsouhlasit a vydat. Musíme se naučit sami sebe si vážit a nevidět jen svůj prospěch a své problémy.

Pan Černohorský má pravdu, ohleduplnost a tolerance je základem dobrého života, právě tak jako jízdy po silnicích. Jen abychom dokázali ty netolerantní a neohleduplné předělat.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová.