Nezaměstnanost v regionu v říjnu

Míra nezaměstnanosti v okrese Litoměřice opět klesla. V měsíci září byla její hodnota na 9,7 %, za měsíc říjen se snížila na 9,32%. Proti říjnu loňského roku je v okrese nezaměstnanost nižší o 1,53 procentního bodu. Absolventů škol na Litoměřicku je o 53 osob méně, a celkový počet uchazečů o zaměstnání se tak o 145 lidí snížil. Lovosicko je stále na druhém místě za mikroregionem Litoměřicka. Pořadí na ostatních místech pomyslného žebříčku v míře nezaměstnanosti se také nezměnilo. V minulém měsíci velcí zaměstnavatelé propouštěli o něco více než v září. V našem regionu např. z TRCZ s.r.o. odešlo 27 osob, z firmy Opavia LU, a.s 14, a Glanzstoff – Bohemia, s.r.o. 7 zaměstnanců. Celkem za finanční účasti úřadu práce pracovalo podle stavu k 31.10.2006 u různých zaměstnavatelů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 1 324 osob, což je o něco více než v předchozím měsíci.

Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Litoměřice:

Mikroregion	EA	k 31.10.2006
		UOZ	Dosažitelní	%
Litoměřicko	21 585	1 958	1 828	8,45%
Lovosicko	10 174	1 016	920	9,04%
Roudnicko	13 141	1 303	1 211	9,22%
Libochovicko	5 455	649	637	11,68%
Štětsko	5 994	763	714	11,91%
Úštěcko	2 402	351	339	14,39%

EA – ekonomicky aktivní obyvatelé
UOZ – uchazeči o zaměstnání

Podle ÚP v Litoměřicích (hv)

TROCHU CUKRU, TROCHU PELYŇKU

Bylo to 14. ledna 1998, kdy lovosický cukrovar definitivně ukončil svou činnost. Po 150 letech. Město Lovosice jej odkoupilo o čtyři roky později. O jeho demolici rozhodlo zastupitelstvo města v roce 2004. Je říjen roku 2006. Téměř devět let od okamžiku, kdy někdo odpovědný naposledy otočil klíčem v zámku. Naši odvážnější spoluobčané sem už dávno našli cestu. Teď, skoro po devíti letech, si troufám vstoupit do administrativní budovy i já. Ještě po takové době tady nacházím hromady dokumentů a plánků, knihy, fotografie, negativy, razítka a samozřejmě prach a plíseň.

Z nástěnky na mne hledí Saša Samorjadov. V květnu v roce 1960 byl navštívit hrob svého otce na lovosickém hřbitově. Na zemi leží v pestré směsici všeho možného fotografie nejlepších pracovníků cukrovaru, brigády socialistické práce, Mikulášské besídky, vystoupení dětí s pionýrskými šátky asi třicet let staré, a hromada negativů s krásnými záběry cukrovaru z let 1970 – 75. Na záběrech je všude plno řípy – cukrovar prosperoval.

Nacházím dvě směnky z roku 1947 celkem na 15 000,- korun československých s kolky a razítky z Berního úřadu Lovosice. Nacházím dokument z roku 1942 psaný německy. V něm se potvrzuje, že 15. března 1942 pan Otto Kerka vložil do Podpůrného fondu částku 50,- Říšských marek s vytištěným pozdravem Heil Hitler a s německým razítkem. Cukrovar se v té době jmenoval: „Sudetenländische Zucker – Aktiengesellschaft Rohzuckerfabrik – Lobositz.“ Dokument z roku 1950 oznamuje, že od 1.1.1946 se firma jmenuje „Labsko-Kostelecká rafinerie cukru, a.s. Praha, cukrovar v Lovosicích.“ Objevuji plán povrchových splavů cukrovaru z roku 1941 a pak nejstarší nález – plánek třetího patra cukrovaru z roku 1908. Obojí už neexistuje.

Z hromady lejster vykukuje kniha S.D. Klementjeva: „Zázračné stroje.“ Rok vydání 1953. Země, z níž zázraky pocházely, je všem dostatečně známa. Poslední odstavec knihy nepotřebuje komentář: “Všechen sovětský lid buduje odvážně svou šťastnou a jasnou budoucnost. Vedeni stranou Lenina a Stalina neúnavně pracují na upevnění hospodářské moci své překrásné vlasti, bojující za mír v celém světě. A strašný bude hněv sovětského lidu, pokusí-li se podněcovatelé nové války jeho velkou budovatelskou práci narušovat.“

Ve vedlejší budově se s ohlušujícím rachotem propadá strop. Naši spoluobčané zděšeně prchají od ohýnku, kde dohořívá kronika cukrovaru. Opouštím budovu, kde se dějiny smíchaly v jednu hořkosladkou, těžko stravitelnou kaši…

Anna Stará

Zemřel technický ředitel Lovochemie V časných ranních hodinách 7. listopadu 2006 zemřel naprosto neočekávaně dvaašedesátiletý technický ředitel akciové společnosti Lovochemie, inženýr Milan Galia. Pracoval v podniku od nástupu po ukončení VŠCHT v roce 1967 až do své smrti postupně jako technolog, výzkumník, krátce jako vedoucí podnikového výzkumu, obchodní ředitel a nakonec technický ředitel. Vyznačoval se neobyčejnou pracovitostí, pečlivostí, důsledností a fenomenální pamětí. Bohužel - právě tyto vlastnosti byly asi i vlastním pozadím jeho předčasného odchodu. Byl také jedním z mála, kteří v minulosti nepodlehli soustředěnému politickému tlaku a přes opakované nabídky nikdy nevstoupil do KSČ, ač ho to stálo nepochybně lepší pracovní umístění, vyšší odměny a další výhody. Jak byl nesmlouvavý k chybám a nedostatkům, tak na druhé straně i těm chybujícím dokázal nezištně pomáhat i s osobními problémy. Je škoda, že nevěnoval více pozornosti celkem nedávnému varování srdce, které už signalizovalo, že by se měl více věnovat sobě a rodině, než práci. Byl prostě z těch, kteří odcházejí v pohybu… Jistě budeme dlouho vzpomínat a nejdéle rodina a ti, kteří se v blízkosti jeho charismatické osobnosti pohybovali. Čampulka

Představujeme spolek „In flagranti“

Již několik let působí na lovosickém gymnáziu pěvecký a divadelní spolek In flagranti. Na rozdíl od smíšeného sboru LAETA NOTA se nejedná o soubor složený pouze ze studentů, jeho členy jsou učitelé, bývalí i současní studenti a přátelé gymnázia. Jeho pěvecká část schází pravidelně téměř každý týden. Nacvičuje skladby nejrůznějších žánrů a rozsahu. V repertoáru jsou skladby klasické i moderní, lidové písně, spirituály, nevyhýbá se ani větším celkům, jak dokazují skladby určené pro vánoční koncerty. Činnost spolku je směřována k velkým církevním svátkům, kterými jsou Vánoce a Velikonoce.

Vánoční oslavy byly prvními akcemi, při kterých se začal formovat pěvecký sbor. Během postupného nastudování České mše vánoční Jana Jakuba Ryby byly položeny základy kolektivu, jehož členové se ve většině účastní činnosti dodnes. Při přípravách Vánoc se pak zdálo zajímavé doplnit koncert scénami z období kolem zrození Krista – Betlémskými obrazy. Tak vznikl i divadelní spolek, který s pěveckým sborem úzce spolupracuje při všech připravovaných vystoupeních.

Do dnešních dob se samozřejmě vánoční repertoár několikrát obměnil. Kromě již uvedeného známého díla nastudoval pěvecký sbor In flagranti ještě například Rybovu 2. českou mši půlnoční a společně se školním sborem Laeta nota také cyklus koled a vánočního říkání Hra s jesličkami Jiřiny Rákosníkové a Pavla Jurkoviče.

Jeden z posledních vánočních koncertů měl těžiště hlavně v kratších skladbách a spirituálech, kterými bývaly v menší míře doplňovány i předchozí koncerty. Probíhal na dvou místech. Ještě v průběhu jarmarku zpíval na schodech školy sbor In flagranti doplněný živým betlémem. Podařilo se navodit příjemnou vánoční náladu. Zpívání pak pokračovalo v tělocvičně, kde vystoupil také sbor Laeta nota s pásmem známých koled a vánočních písní. Spoluúčast diváků, kteří na závěr zpívali známé koledy s oběma spojenými sbory vytvořila neopakovatelnou vánoční atmosféru. Překvapivou, ale skvělou tečkou za vánoční akcí se stalo závěrečné vystoupení rockové skupiny Zygota složené ze studentů gymnázia.

Řada agilních členů obou souborů byla nespokojena s tím, že se činnost omezuje pouze na tuto jedinou příležitost. Logickým vyústěním bylo, že v návaznosti na Vánoce byl sestaven i velikonoční program. Ten je ovšem poněkud rozdílný. Koncerty bývají sestaveny z drobnějších skladeb duchovní hudby nejrůznějších žánrů a autorů – od děl J. S. Bacha až po spirituály. Divadelní soubor pak koncerty doplňuje mluveným slovem. Někdy vystupují i hosté, například pěvecký sbor Koťata pod vedením Jitky Kočišové. Program byl nedávno obohacen i dalším zajímavým prvkem. Studenti Michaela Kučerová a Petr Pokorný přednesli básně Jiřího Wolkera a Jacquese Préverta..

V některých letech byla také vyplněna podzimní koncertní přestávka. Z iniciativy profesora Jaroslava Týnka a za podpory vedení gymnázia a města vznikla nová akce a to soutěž ve zpěvu spirituálů Spiritual Vocalizing. V jednom z posledních ročníků byli hosty koncertu bratři Jan a Radovan Lukšovi, kteří na závěr zahráli několik skladeb.

Před rokem jsme si v našem měsíčníku představili smíšený sbor LAETA NOTA se sbormistryní Mgr. Jarmilou Brejchovou. Duší spolku „In flagranti“ je profesorka Mgr. Pavla Linková, kterou jsem požádala o představení dalšího gymnaziálního souboru.

Kdo vymyslel název In flagranti a kdy to bylo – proč právě In flagranti?

Název je kolektivním dílem. V době, kdy padlo rozhodnutí o pravidelné činnosti, jsme se museli nějak pojmenovat. Dali jsme dohromady asi 20 návrhů a tak dlouho se hádali, hlasovali a přemlouvali, až jsme se dohodli.

Už předtím vystupoval nepojmenovaný soubor profesorů, žáků a přátel školy – kdo a kdy ho dal dohromady, kolik bylo zpěváků? Vystupoval také pro veřejnost? Kdo ho vedl?

Tento soubor je opravdu kořenem „In flagrani“. První akcí bylo nastudování části Rybovy mše „Hej, mistře“ za doprovodu netradičních hudebních nástrojů. Produkci, která se odehrála v Opárenském údolí, kde jsme měli postavený betlém, předcházel pochod městem za současného zpěvu koled. Vystupovali jsme tehdy stejně jako teď, to znamená výhradně na půdě školy, i když většina členů jako jednotlivci působí a vystupuje i jinde. Stála jsem u zrodu tohoto pěveckého souboru a vedu ho od úplných začátků.

Jak vybíráte repertoár – máte nastudovány třeba dvě Rybovy mše, to je velmi náročné. Jak dlouho takovou těžkou skladbu studujete?

Repertoár volíme stylem – co seženeme a co se nám líbí. Nevyhýbáme se žádnému žánru, vlastně ani spirituály netvoří většinu toho, co zpíváme, je to opravdu všehochuť. Studium mše „Hej, mistře“ bylo dílem asi dvou let, ale Českou mši půlnoční jsme nastudovali za půl roku. Je samozřejmě také kratší. Bylo už též znát, že jsme se scházeli pravidelně.

Které máte nastudovány spirituály, bude letos Spiritual Vocalizing?

Snad ani nemůžu všechny vypsat, je jich asi dvacet, navíc si někde nejsme jisti, jestli se jedná ještě o spirituál nebo gospel nebo nějakou další odchylku. Se Spiritual Vocalizingem jsme skončili, přihlašovalo se málo sborů, takže se vlastně ztratil smysl soutěže. Snad časem vymyslíme nějakou další akci, letos to ale určitě nebude.

Kdy a kde se scházíte? Kdyby se k Vám chtěl někdo připojit, co má pro to udělat?

Scházíme se momentálně každé pondělí od 6 večer na gymnáziu, ale to není asi trvalý a definitivní stav. Navalilo se mi hodně školení a dalších akcí, takže zkoušky se v průběhu tohoto roku budou operativně přesouvat. Do Vánoc zatím budou určitě v pondělí, i když doba se bude jistě měnit. Kdyby se k nám chtěl někdo přidat, stačí, když prostě přijde na zkoušku nebo mi zavolá do školy nebo se ozve po Internetu.

Chodívám na akce gymnázia asi od roku 1999 (v podstatě od té doby, co začal vnuk chodit do primy, to už jsem se o nich většinou dozvěděla. Někdy jsou akce dost utajované – Vánoce na gymnáziu se ale nechají vypočítat – nynější budou asi v úterý 19. prosince). Co připravujete na letošní Vánoce na gymnáziu, bude zase „živý Betlém“? Pamatuji se, že asi před dvěma lety byl, ale to byla zrovna strašná zima.

Akce jsou utajované, protože jich v podstatě zas tak moc není. Tedy vlastně jen dvě – Vánoce a Velikonoce. Pár plakátů vždy vyvěsíme, ale je pravda, že propagace není nejlepší. Snad se nám to podaří v příštích letech změnit. “Vánoce na gymnáziu“ budou opravdu v úterý 19. prosince. O podrobném programu jsem ještě nepřemýšlela, ale určitě to bude podobné jako v minulých letech – jarmark, zpívání u Betléma, v tělocvičně, možná se letos zrodí nějaké novinky, ale zatím neznám podrobnosti. Živý Betlém bude, byl i vloni, jen jsme se schovali do vestibulu školy, taky nám předloni byla zima.

Připravujete také nějakou dramatizaci? Zhlédla jsem na gymnáziu několik dramatizací cizojazyčných (Strašidlo cantervillské, něco o Krtečkovi), ale to byly asi dramatizace žákovské.

To by právě mohla být ta novinka. Něco netradičního, co jsme ještě neměli. Tak uvidíme.

Vystupuje Váš soubor také mimo budovu gymnázia? Třeba v kostele sv. Václava v Lovosicích?

Tak to už jsem vlastně řekla. Jako celek ne, i když i na tomto poli mám rovněž nějaké rozpínavé plány. Zatím je ale vše jen ve stadiu myšlenky, takže nás nelze slyšet jinde než ve škole.

Jaká je fluktuace členů?

Není příliš velká i když řadu našich členů tvoří studenti gymnázia. Často ale zůstávají i po skončení studia na naší škole nebo se vrací po několika letech. Je nás trvale přibližně kolem 15 v poměrně stabilním obsazení. Mění se tak 2 – 3 lidé ročně.

Po rozhovoru s paní profesorkou jsem si uvědomila, že stále asi platí staré úsloví Bedřicha Smetany „V hudbě život Čechů“. Jen na gymnáziu jsou sbory dva, další vede profesor Jíša, pěvecké soubory jsou na Základní umělecké škole i na všech třech základních školách, dokonce i v mateřinkách. Jako každá dobrovolná činnost je i práce spolku In Flagranti doprovázena určitě nejrůznějšími těžkostmi, členové souboru jsou z různých míst a není jednoduché je dát dohromady. Spolek má však ve škole k dispozici zkušební i koncertní prostory a také všechno nejnutnější vybavení. Doufejme, že elán všem vydrží a že se členové spolku budou scházet, zpívat a hrát i v dalších letech, pro radost svou i občanů našeho města. A v zastoupení paní profesorky Linkové zvu všechny na Vánoce na gymnáziu, které se budou konat 19. prosince od 15 hodin v parku před gymnáziem (jarmark) a budou pokračovat ve vestibulu a v tělocvičně gymnázia.

Paní profesorce děkuji za rozhovor.

Otázky připravila Eva Hozmanová