Z okolí Lovosic

V GLANZSTOFFU Bohemia slavili

Odpadní plyn z výroby viskózového vlákna byl považován pro vysoký obsah jedovatých látek, za nejvíce zatěžující životní prostředí v regionu. Nové čistící zařízení snižuje koncentraci těchto látek pod hranici, kterou povolují naše předpisy.

Malá oslava se konala 2.9.2003 v hotelu Lev v Lovosicích. K oslavě měla firma hned dva velké důvody. Prvním bylo pětileté výročí od 1.9.1998, kdy společnost Glanzstoff Austria koupila od Lovochemie část závodu, kterým je dnes Glanzstoff Bohemia. Druhým důvodem je uvedení čistícího zařízení pro odpadní plyn do provozu. Na oslavu byli pozváni hosté, z nichž každý nějakým způsobem ke splnění tohoto úkolu přispěl.

Uvedení čistícího zařízení do provozu je zvláště významné pro ochranu životní prostředí. Generální ředitel firmy Glanzstoff pan Hans Joachim Grundmann to ve svém proslovu vyjádřil slovy: „Kdybychom nesplnili tento požadavek úřadů, tak bychom zde dnes nemohli být. Když jsme zde zahájili naši činnost, dostali jsme jako podmínku postavit čistící zařízení pro odpadní plyn podle zákonů české republiky.“ Pokud by tento požadavek firma nesplnila, hrozilo uzavření výroby viskózových vláken v Lovosicích. Loňská povodeň kolaudaci a uvedení čističky do provozu zdržela. Pan Grundmann dále uvedl: „Toto zařízení na čištění odpadního plynu existuje ještě jedno na světě, a to u dceřinné společnosti Glanzstoff Austria St. Pöltenu a na celém světě je to vlastně nový projekt. Takže budou stále nutná zlepšení a adaptace“.

Na závěr svého vystoupení se generální ředitel pan Grundmann zmínil o budoucnosti závodu v Lovosicích: „Skupina Glanzstoff je dnes druhý největší výrobce na světovém trhu a má také sílu k tomu, aby mohl financovat další opatření pro životního prostředí. Neprovedli jsme jenom kalcinaci na odpadních vodách, my jsme uprostřed obrovské rekonstrukce spřádací lázně, máme v plánovací fázi biologické čištění odpadních vod. Doufám, že to bude velmi těšit zástupce úřadů, kteří jsou zde přítomni za životní prostředí. Prosím, nezapomeňte, že na tyto investice musíme nejdříve vydělat a že jsme za prvních pět let jen do životního prostředí investovali více jak 700 mil. Kč. To, co jsme ještě dál dali do zařízení se blíží 1 miliardě Kč. Nyní máme ještě v záměru, když se nám podařilo vyrovnat se s ochranou životního prostředí, že bychom mohli ještě rozšířit kapacitu naší výroby. Nejbližší náš projekt je přemístit sem celý závod na zpracování vlákna z Lucemburska. To nezahrnuje jenom zvýšení činnosti tady v Lovosicích, ale i několik set dalších pracovních míst do tohoto regionu. A to je také správný důvod, abychom mohli slavit“.

Text a foto (hv)

Co nového v Lovosicích

Nová výrobna KD6 a její vliv na životní prostředí.

V Lovochemii byla uvedena do provozu nová výrobna kyseliny dusičné. Pro naše čtenáře jsme požádali o informaci, kterou vyjadřuje titulek, vedoucí oddělení životního prostředí Lovochemie, a.s. Ing. Stanislavu Kadavou.

Co přináší nová výrobna KD6 ?
Lovochemie Lovosice uvedla v březnu letošního roku do zkušebního provozu novou výrobnu kyseliny dusičné KD6. Její výstavba byla dlouhodobě plánována, protože staré výrobny kyseliny dusičné KD 1-4 , které byly uváděny do provozu postupně od roku 1954, nebyly schopny plnit všechny nároky kladené na tento druh výroby. Výstavba i vlastní zprovoznění moderní výrobny, která je vybavena technologií francouzské firmy Grande Paroisse, byly sledovány s očekáváním, protože od poslední srovnatelně velké akce výstavby výrobny ledku amonného s vápencem - uplynulo více než deset let.

Nová výrobna je po všech stránkách modernější než stávající výrobny. Vedle snížených nároků na vstupní suroviny a energie je nutno jmenovat hlavně zvýšení provozní jistoty. To vše garantuje použitá špičková technologie a instalovaný řídící systém. Zprovoznění nové výrobny současně znamená ukončení provozu starých výroben, kde v současnosti byly započaty práce na jejich odpojení od provozních médií. Tyto výrobny se nebyly schopny vyrovnat s požadavky, které na ně kladla legislativa v oblasti ochrany ovzduší a jejich odstavením spolu s výrazně nižší produkcí emisí z nové výrobny dochází k snížení vypouštěného množství oxidů dusíku celkem až o 200 tun za rok. Tento fakt se příznivě projeví v přilehlém okolí podniku, kde se významně sníží emise oxidů dusíku, které vznikají i jako produkt spalování zemního plynu a poslední dobou i jako produkt zvýšené automobilové dopravy. Dalším přínosem je výroba páry, která je vedlejším produktem technologického procesu a je z části používána ve vlastní výrobní jednotce a z části pro provoz ostatních technologií a výrobu elektrické energie. Vyjádřeno ve spotřebě hnědého uhlí by ročně na stejnou výrobu páry na uhelných kotlích muselo být spáleno 80 tisíc tun hnědého uhlí. Tato výroba by byla ovšem zase doprovázena vznikem emisí oxidů síry, dusíku a prachu, které výrobou páry z reakčního tepla na výrobně KD6 nevznikají. Takto by bylo možno jmenovat další a další pozitiva, které nová výrobna přináší.

Veřejnost v okolí si v poslední době klade otázku: „Proč při najíždění KD6 je vidět kouřová vlečka?“
Odbornou odpověď poskytl vedoucí oddělení kyseliny dusičné, Ing. Petr Cermánek: „Stručně řečeno, za likvidaci „liščího ohonu“ je na výrobně KD6 zodpovědný reaktor selektivní redukce. Ten je však možné uvést do chodu až při dosažení určité teploty koncového plynu na vstupu do reaktoru selektivní redukce a na výstupu z expanzní turbíny. Po zprovoznění reaktoru pak ještě nějaký čas trvá, než se stabilizuje jeho chod, proto je po nájezdu výrobny cca 1 - 2 hodiny plyn vystupující z komínu výrobny KD6 oranžově zabarven“.

Laicky řečeno, výrobna neumí najíždět ani odstavovat tzv. bezbarvým startem. Po ukončení zkušebního provozu jsou plánovány cca tři starty za rok v souvislosti s výměnou katalytických sít. Samozřejmě nelze vyloučit nucené odstavení vlivem zakolísání napětí v elektrické síti nebo pro jinou technologickou poruchu, která se může i při nejlepší vůli vyskytnout. Věříme, že veřejnost projeví dostatek porozumění a umožní pracovníkům podniku „vychytat všechny mouchy“, které v sobě provozování složité a především nové technologie skrývá.

(hv)

V Litoměřicích bude malé Japonsko

Začne-li se někde mluvit o Japonsku, vybaví se průměrnému Čechovi sakury, gejši, olympiáda v Tokiu, saké, ikebana, možná obřad pití čaje. V posledních letech občané Lovosic zjistili, že Japonsko je i země s velmi vyvinutým průmyslem. V Průmyslovém a logistickém centru Lovosice se usídlily v minulém roce tři japonské firmy: prvním japonským investorem byla společnost TRIS Czech, s.r.o., druhým společnost Tokai Rika CZ s.r.o. a třetím je Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o. Všechny firmy budou zcela určitě přínosem jak pro Lovosice, tak pro celou oblast. Jejich pomoc byla v Lovosicích patrná již při odstraňování následků záplav. Určitě je v zájmu české strany, aby se japonští pracovníci cítili v regionu dobře a aby navázali dobré styky s obyvateli celého regionu. V MF DNES mě v červnu zaujala zmínka o založení České společnosti přátel Japonska v Litoměřicích. Proto jsem se obrátila s několika dotazy na jednoho ze zakladatelů, japanologa Imricha Danihela.

Pane Daniheli, Vaše profese není příliš obvyklá. Kdy Vás napadla možnost, studovat právě japonštinu? Kolikrát jste navštívil Japonsko a co Vás tam nejvíce překvapilo ?
Studovat japonštinu mě napadlo po asi půlročním dopisování s Japoncem, díky kterému jsem se začal zajímat mnohem hlouběji o tuto pro nás tak vzdálenou kulturu, její jazyk a podobně. Nejprve to bylo období skupování všech možných knih týkajících se této země, s přibývajícím časem ve mně rostla stále větší touha poznat Japonsko více a tak jsem se rozhodl pro studium japanologie na UK Praha. Japonsko jsem doposud navštívil třikrát. Co mě nejvíce překvapilo? Je to moderní země mnoha tváří, na jednu stranu se setkáte s vyspělou technikou, na druhou stranu se starobylými obřady a zvyky. Dále jsem musel obdivovat japonské památky a tradiční kulturu, která má své místo hluboko v srdci každého Japonce. Je zajímavé, že například na rozdíl od nás, nejsou v Japonsku církve dotované státem. Své náklady hradí z finančních darů, sponzorů a samozřejmě svou činností. Nejvíce však každého cizince zřejmě ohromí vysoká úroveň služeb. Myslím, že v tomto směru jsme daleko za Japonci.

Při studiu japonštiny mi osobně připadá nejtěžší psaní znaků - píše se propiskou nebo jako dříve štětcem (na počítači si to vůbec neumím představit, když je těch znaků tolik) ? Kolik znaků je asi nutno umět, aby člověk mohl číst třeba noviny?
Aby si Japonec mohl přečíst noviny je potřeba znát kolem 2000 znaků, samozřejmě tento počet roste se vzděláním. Je to podobné jako slovní zásoba u nás. V Japonsku se píše běžně propiskou, štětcem se malují znaky, a tomuto umění se už říká kaligrafie. Víme, že Japonci přejali písmo od Číňanů. V čínštině je pro každé slovo zvláštní znak, který jen částečně naznačuje jeho výslovnost. Se znaky přejali Japonci slova jimi vyjadřovaná, často ve dvojí až trojí výslovnosti. Vedle toho užili těchto znaků čistě pojmově k vyjádření svých vlastních japonských slov. Užívání čínských znaků je velmi složité, protože často dvě nebo více slov japonských je vyjádřeno jedním čínským znakem a často naopak několik různých znaků jediné slovo japonské. A co se týče zápisu japonského písma na počítačích? Píše se na nich poměrně snadno, ale jelikož je japonština slabičné písmo, přísluší každé slabice či písmenu určitý počet znaků, my musíme vybrat ten správný, který přináleží k výrazu, který chceme napsat.

Společně s přáteli jste usoudili, že by vzájemná kulturní výměna mohla obě strany obohatit. Založili jste tedy Českou společnost přátel Japonska v Litoměřicích. Kde tato organizace sídlí a kolik má v současnosti členů?
Založili jsme občanské sdružení „Česká společnost přátel Japonska“, jehož cílem je uspokojovat zvýšený zájem o Japonsko, jeho kulturu, jazyk a vše co s touto zemí souvisí. Tento zvýšený zájem vzrůstá spolu se zvýšenou aktivitou japonských společností, které se rozhodly realizovat své investiční záměry v našem kraji. Společnosti podobného zaměření existují v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Brně a Hradci Králové, na rozdíl od Ústeckého kraje, kde doposud neexistuje. V současné době máme asi dvanáct členů a své sídlo budeme mít v jedné z bašt v Litoměřicích v ulici Velká Dominikánská č. 288/33. Budova bude sloužit nejen jako sídlo společnosti, ale zároveň zde bude společenská místnost, kde si budou moci všichni vychutnat šálek dobrého čaje, dále zde bude knihovna a v přízemí dílna ruční výroby papíru. V Řehlovicích (u Teplic) připravujeme dílnu výroby keramiky a porcelánu apod. Naší snahou je také zapojit do našich aktivit i japonské kolegy a jejich rodinné příslušníky, kteří v našem kraji pracují. Věříme, že se nám podaří alespoň trochu zpříjemnit jejich život tady u nás v Čechách.

Co všechno plánujete pro členy Společnosti ? Jakým způsobem se do této organizace může zájemce přihlásit?
Jednou z největších akcí, kterou budeme pořádat ve spolupráci pražskou „Česko-japonskou společností“, čajovou školou Urasenke a školou aranžování květin Sogetsu, je „Týden japonské kultury“, který se bude konat asi v období od 11. do 16. listopadu. V tomto týdnu se zde budou promítat japonské filmy, uskuteční se výstava kimon s demonstrací jejich oblékání, nebude vynecháno ani předvedení tradičního čajového obřadu, ukázka aranžování květin (Ikebana), odborné přednášky a perlou tohoto týdne bude koncert na tradiční nástroje japonských umělců, kteří k nám přijedou z Kjóta.

A jak se stát členem naší společnosti?
Přihlásit se můžete jednoduše prostřednictvím telefonu na telefonních číslech: 605 751 888 nebo 416 742 334, dále e-mailem: cspj@atlas.cz. Je třeba jen vyplnit přihlášku a zaplatit roční členský příspěvek, který činí 200,- Kč u pracujících a 100,- Kč u studentů a důchodců. Členům z toho budou plynout samozřejmě výhody v podobě různých slev ať už při výuce japonštiny či angličtiny nebo na vstupném u různých akcí, přednáškách apod.

Plánujete výhledově i nějaký společný zájezd do Japonska ?
Do budoucna chceme našim zájemcům nabídnout zajištění kulturně či odborně zaměřených pobytů v Japonsku, budeme se rovněž snažit pomoci těm, kteří uvažují o podnikání či jen spolupráci s japonským protějškem. A pokud bude zájem z řad obyvatelstva, nebráníme se ani zájezdům do této země. Já sám jsem tuto zemi navštívil třikrát a mohu se přiznat, že návštěva Japonska je skutečně zážitek na celý život.

Jaké vlastní aktivity v souvislosti s japonskou kulturou plánujete vy sám v nejbližší době ?
V současné době dokončuji knihu o kjótských suchých nebo-li kamenných zahradách, známých pod názvem „Karesansui“. A kromě přednášek a výuky japonštiny, bych rád uspořádal v našem sídle výstavu vlastních fotografií věnovaných právě Japonsku.

Chcete našim čtenářům na závěr něco vzkázat ?
Závěrem bych chtěl poprosit jak jednotlivce, tak i celé skupiny, aby se v případě svého zájmu o práci v naší společnosti nebáli a zkontaktovali se s námi. V případě vyššího zájmu z řad obyvatel, plánujeme otevření dalších poboček v našem kraji.

Přeji členům občanského sdružení „Česká společnost přátel Japonska“, aby se jim dařilo jejich představy v maximální míře naplňovat a aby jejich budova byla klidnou malou japonskou oázou pro české i japonské členy.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová

Zeptali jsme se za vás

KDE BUDOU hasiči ?

Zeptali jsme se místostarosty, pana Miroslava Závady, v jakém stavu je výstavba nové hasičské zbrojnice v Lovosicích. Přišli jsme právě den poté, kdy se na radnici uskutečnila schůzka s představiteli Hasičského záchranného sboru a tam právě město předložilo návrh na tři místa, uvažovaná pro tuto stavbu. Bylo to jednak u výjezdu na dálnici, nebo v prostoru IV. etapy DZCL, nebo v areálu bývalého cukrovaru. Hlavním kritériem je zde možnost rychlého výjezdu k zásahu. Hasičům se nejvíce zamlouval cukrovar, na definitivní rozhodnutí si však ještě vyhradili kratší lhůtu. Celá akce má proběhnout dosti rychle, protože je na ní zainteresováno i Ředitelství silnic a dálnic, které se bude podílet na jejím financování. Předpokládá se, že by potřebná povolení a podklady měly být získány a hotovy do konce roku. Naše město na tuto akci poskytne zdarma pozemek.

JiH