Zprávy z DZCL

Postavit byty v prostoru pod zámkem

Záměr stále platí

Snad jednou z nejdiskutovanějších otázek poslední doby je to, jestli se stále uvažuje o výstavbě obytného souboru pod zámkem a jak se tento záměr posuzuje v souvislosti se záplavou v srpnu loňského roku. Protože si myslíme, že na otázky v takto závažné věci by měla být přímá odpověď, zeptali jsme se manažera společnosti DZCL a.s., pana Ivo Malíka.

Jak byste charakterizoval vztah mezi Městem Lovosice a DZCL v realizaci plánované výstavby bytového souboru pod zámkem?
Obecně platí, že ať se jedná o jakoukoliv bytovou výstavbu, je její realizace prováděna na území vymezeným územním plánem Stavebního úřadu Lovosice. Změnou č. 2 tohoto územního plánu byla schválena i zástavba bytovými domy na pozemcích vedle sauny. Tyto pozemky jsou ve vlastnictví a.s. DZCL a tím i podle akcionářského podílu ve vlastnictví Města Lovosice. Jde tedy o realizaci společného záměru města a DZCL a.s. a to zajistit realizaci obytných domů za podmínek stanovených budoucím stavebním povolením a projednaných v  přípravných fázích výstavby. Představenstvo akciové společnosti DZCL schválilo podnikatelský záměr realizace výstavby komplexu bytových domů a prvním krokem bylo nabytí vlastnictví potřebných pozemků. Předpokládá se zajištění realizace dodavatelskou organizací tak, aby nebyl dotčen finanční rozpočet Města Lovosice. Cílem je zvýšit kapacitu bydlení v městě.

Jaká je současná situace v realizaci záměru bytové výstavby pod zámkem vzhledem k nedávným povodním a k tomu, že DZCL tuto situaci vyhodnocovalo?
Současný přístup DZCL je naprosto stejný. Musíme brát v úvahu skutečnost, že při loňských povodních na pozemcích v prostorách pod zámkem voda byla. Problém je ale technicky řešitelný a to v přípravě území v souladu s podmínkami stanovenými správcem vodního toku Labe a to Povodí a.s. Realizace těchto podmínek se samozřejmě promítne při zpracování prováděcí dokumentace. Pokud se v rámci přípravné dokumentace všichni účastníci stavebního řízení vyjádří kladně k realizaci obytného souboru, nic nebrání tomu, aby se obytný soubor realizoval a tím i společný podnikatelský záměr Města Lovosice a a.s.DZCL.

Takže výstavba zhruba 250 bytů s občanskou vybaveností v prostoru pod zámkem je v současné době ve stadiu příprav beze změny, která by souvisela s vyhodnocením následků loňské povodně. Je to tak?
Naše akciová společnost se nevzdala tohoto podnikatelského záměru a úkolem je ho realizovat. Jaké bude konečné číslo v počtu bytových jednotek určí budoucí vlastníci. Jsme si vědomi toho, že s nárůstem počtu pracovních sil potřeba bydlení poroste. Nyní jde o zhodnocení místa k uvažované bytové výstavbě, protože s ohledem k povodňovým opatřením a dodržení zásad správce toku Labe pro stavby v záplavovém území, není plnění těchto podmínek finančně jednoduché. Bude také záviset na dodavatelských společnostech, jestli ekonomický efekt po realizaci bude odpovídající a jestli budou byty prodejné. Je samozřejmostí, že byty budou vybudovány přinejmenším ve standardní kvalitě v souladu s příslušnými normami a předpisy. Na tuto investici sami finanční prostředky nemáme. Snažíme se najít developera, pro kterého bude ekonomické v Lovosicích realizovat předložený záměr. Nebude-li výsledek podložen ekonomickým efektem, pak od tohoto záměru ustoupíme. Předpokládám, že pozemky budou nabídnuty k výstavbě smlouvou o smlouvě budoucí, kde bude vázaná podmínka, že se pozemek použije k účelu výstavby bytových domů. Po uskutečněné výstavbě se domy odprodají příslušnému vlastníku.

Pozn.: Developerská společnost je označení firem a označení činností, kde jsou veškeré investice hrazeny touto společností. Týká se nákladů na předprojektovou přípravu, na přípravu územního a stavebního povolení, nákladů na výkupy pozemků až po vlastní realizaci včetně financování celé realizace. V čase dokončení investice se předává a rozprodává přímým vlastníkům.

Připravil (hv)

Z historie města

Pravěké objevy při stavbě průmyslové haly AOYAMA

S malou přestávkou volně navazujeme na téma nových archeologických objevů učiněných v Lovosicích v loňském roce při průzkumu 4. průmyslové zóny PLCL. O malý odklad nás požádal autor článků pan Marek Půlpán, pracovník Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě, protože byla výzkumná sezóna v plném proudu a byl časově velmi zaneprázdněn. Podle jeho sdělení jsou v současné době archeologické výzkumy v Lovosicích ukončeny a výstavba na průmyslových zónách je jen sledována. Povinnost, hlásit jakýkoliv nález archeologům, zůstává.

Zajímavé eneolitické nálezy

Detail zvoncovitého poháru s uchem. Hrobová keramika starší více než 4000 let přežila nejen četné novověké zásahy, ale vyhnuly se jí kupodivu i těžké pásy buldozeru.

Zakončenou část našeho seriálu o pravěkých objevech jsme věnovali výzkumu na pozemcích společnosti TRIS. V následných pokračováních se soustředíme na pozemek japonské společnosti AOYAMA, který těsně sousedí s okolním již dříve popisovaným objektem TRIS. Jak název článku napovídá, budeme se zaobírat jednotlivými nálezy z různých kultur doby kamenné (eneolitu). Konkrétně se jedná o tři kultury, přičemž každá z nich obdobím svého trvání představuje plynulý vývoj severočeského pravěku v samém závěru doby kamenné.

K nejstarším pozůstatkům na ploše dnes již stojící šroubárny řadíme tři jámy kultury řivnáčské, kterou datujeme zhruba mezi léta 3000 až 2700 př.n.l. Dvě jámy byly oválného tvaru a získalo se z nich několik poničených keramických nádob, dále rozmanité pazourkové nástroje a břidlicové odštěpky. V jedné byla nalezena i menší kamenná sekerka. Třetí jáma byla téměř kruhová se dvěmi menšími kruhovými výběžky. V každém z těchto výběžků byla uschována jedna mohutná nádoba zásobnice. V hlavním prostoru objektu se již při výzkumu podařilo rozlišit části z nejméně deseti nádob. Jedním z rozpoznaných typů byl i džbánek, jenž je tradičně označován jako ansa cornuta či ansa lunata, podle ucha vytaženého nad okraj nádoby ve tvaru rohatém či měsíčkovitém. Podobné hromadné ukládání nádob do země označujeme pojmem keramický depot a lze ho nejspíše dát do souvislosti s obřadem zasvěceným plodné úrodě. Každopádně takto rozsáhlý keramický soubor je jedním z nejpočetnějších nálezů řivnáčské kultury v celém Ústeckém regionu.

Pohled do menšího kruhového výběžku jámy. V něm je postavená nádherně zachovaná zásobní nádoba tak, jak ji zde před téměř 5000 lety uložili naši prapředkové.

Ke středně starým nálezům přičítáme sedm hrobů nám již důvěrně známé kultury se šňůrovou keramikou (2700 až 2300 př.n.l). V porovnání s nedalekým výzkumem na lokalitě TRIS šlo ovšem o slaběji vybavené hroby s podstatně hůře zachovanými kostrami. Ve čtyřech případech byl hrob dokonce zcela bez milodarů, takže jeho přesné datování je značně komplikované a posuzujeme ho pouze s ohledem na tvar a orientaci jámy a kostry. Lidské ostatky byly zachovány velmi nezřetelně a často jedinými pozůstatky byly dlouhé kosti nohou či rukou. Ačkoliv bylo rozlišení pohlaví tímto stavem značně ztíženo, předběžně se jeví, že se jednalo o čtyři muže a jednu ženu. Nabízí se samozřejmě radostné zvolání „heuréka“ nad myšlenkou, že právě zde jsou pohřbeni oni chybějící muži, po kterých jsme se společně ptali v prvním díle věnovaném hale TRIS. Nutno ovšem podotknout, že vedlejší „ženský“ pohřební areál byl prostorově jasně vymezený, směřoval přesně na druhou stranu od pozemku společnosti AOYAMA, a že je přeci jen poněkud vzdálen místu, o němž zde hovoříme, takže jejich vzájemná spojitost je značně sporná.

Keramický depot svým rozsahem a významem představuje skutečný unikát mladší doby kamenné nalezený na lokalitě AOYAMA. Dá se předpokládat, že v nádobách byly uloženy potraviny, jejichž obětování mělo být zárukou bohaté úrody.

Časově nejmladším pozůstatkem doby kamenné je hrob kultury zvoncovitých pohárů datované přibližně mezi léta 2300 až 2000 př.n.l. Název kultury je odvozen od typického keramického tvaru připomínajícího obrácený zvon. Kultura, která je rozšířená téměř po celé Evropě, má své významné zastoupení i v Lovosicích. Ve Schwarzenberské ruční cihelně lovosický učitel Gustav Just a teplický profesor Otto Tschakert společně ve 30. letech minulého století odkryli hned 15 kostrových hrobů. Z tohoto období jsou známy i žárové hroby z Löblovy a Hrnčířovy pískovny, které byly odkryty již koncem 19. století (v případě žárových hrobů jde o spálené lidské ostatky uložené v keramické urně). Loni objevený kostrový hrob se rýsoval v podložní žluté až okrové spraši velmi světlou výplní a nebyl tudíž příliš patrný. K celkové škodě byl navíc ještě velmi mělce zapuštěný, takže došlo k jeho částečnému narušení při zemní skrývce svrchní vrstvy ornice. Mělká hrobová jáma byla orientována ve směru sever - jih podél své delší osy. Kostra spočívala ve skrčené poloze hlavou k jihu na pravém boku, což jsou jasné znaky ženského pohřbu. U západní stěny hrobu se tyčil skvostně zdobený zvoncovitý pohár s uchem. Jakoby zázrakem ho při své cestě minuly pásy od buldozeru a on zůstal na svém původním místě nehybně stát téměř neporušen. O vzácnosti nálezu vypovídá i poněkud odlehčené tvrzení dlouholetých archeologů, že k objevu kostrového hrobu kultury zvoncovitých pohárů dochází pravidelně tak jednou za deset let.

Výsledky archeologického výzkumu na lokalitě Lovosice AOYAMA nám poskytly pohled na široké časové pásmo představené reprezentativním výběrem kultur doby kamenné. Podobným způsobem můžeme hodnotit i celkový význam nálezů. Kolísá od poměrně běžně nacházených hrobových celků kultury se šňůrovou keramikou, přes důležitý objev hrobu kultury zvoncovitých pohárů až po bezpochyby unikátní doklady rituálních praktik kultury řivnáčské.

V dalším pokračování se ponoříme do problematiky starší doby železné, jejíž průběh souvisí s rozvojem kultury bylanské.

Připravil (hv)

Fotografie jsou z archivu ÚAPP SZ Čech v Mostě, pro tisk upravil (hv).

Dálnice ano, nebo ne ?
(hlas druhé strany)

V minulém čísle jsme uveřejnili článek, který znovu otevřel na stránkách Lovosického dneška problém dálnice D8 a její pokračování přes České středohoří. Chceme dát prostor i pro druhý názor, názor ekologů. Požádali jsme jednoho ze signatářů litoměřické výzvy o krátký komentář k současnému stavu komplikovaných jednání, které jsou kolem realizace dálnice D8 od Lovosic dále ke hranicím. V podstatě nám odpověděl toto:

O dálnici D8 se dnes již jedná na nejvyšších místech. Bylo již toho napsáno mnoho a není co dodat. Průběh jednání byl velmi podrobně komentován v mediích. Podstata sporu je v tom, že vést dálnici (jakoukoliv) přes chráněnou krajinnou oblast Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje. Již samotný záměr, vést dálnici D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří tomuto zákonu odporuje od samého počátku. Z tohoto vyplývá vše ostatní. Současné stanovisko ekologů obsahuje Litoměřická výzva ekologických organizací, kterou již nyní (počátek září 2003) podporuje přes 200 ekologických a občanských sdružení, nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Dokument: Litoměřická výzva ekologických organizací

Účastníci setkání dne 17.1.2003 v Litoměřicích projednali aktuální situaci ve výstavbě dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Konstatuji silné znepokojeni skutečnosti, že se stále připravuje varianta, která prokazatelně poškodí unikátní krajinný ráz a přírodu tohoto území. Signatáři této výzvy se shodli na následujícím stanovisku:

1. Ačkoliv nesouhlasíme s výstavbou dálnic v chráněných území, chápeme za současného stavu nutnost vybudovat kapacitní silniční spojení mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany přes CHKO České středohoří.
2. Předložená povrchová trasa dálnice však výrazným způsobem poškozuje zájmy ochrany přírody a krajiny, a proto je zcela nepřijatelná.
3. Protože příprava výstavby dálnice nadále probíhá v příkrém rozporu se zákonem považujeme, za zcela legitimní využit všech dostupných právních prostředků, na národní i mezinárodní úrovni, kterými se zjedná náprava tohoto stavu.
4. Výstavba dálnice v předložené povrchové trase přes CHKO České středohoří je závažným precedentem, který významně snižuje úroveň ochrany přírody v České republice.

Z těchto důvodů vyzýváme kompetentní orgány a instituce, aby začaly urychleně jednat o změně trasy dálnice D8 v CHKO České středohoří. Signatáři této výzvy se dále shodli na níže uvedených minimálních předpokladech, které by měla nová trasa dálnice D8 splňovat, má-li procházet chráněným územím. V případě jejich naplnění jsou připraveni stavbu dálnice akceptovat:

1. většina území CHKO musí být ochráněna trasováním dálnice v tunelu,
2. nová trasa se vyhne všem obcím včetně Vchynic,
3. nová trasa nenaruší celistvost jádrové oblasti Evropské ekologické sítě EECONET,
4. nová trasa nebude, na rozdíl od trasy stávající, negativně ovlivňovat krajinný ráz,
5. nová trasa nebude v tak velké míře zasahovat do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Signatáři Litoměřické výzvy ze dne 17. ledna 2003:

1. Děti Země - RNDr. Miroslav Patrik
2. Ekologicky právní servis - Mgr. Pavel Doucha
3. Hnutí DUHA - Mgr. Pavel Přibyl
4. Občanské sdružení k. ú. Boreč - Vladimír Kmoch
5. Poutníci Českého středohoří - Jana Haasová
6. Společnost ochránců životního prostředí - Lubomír Studnička
7. Sdružení pro přírodu - Lenka Dvořáková
8. Společnost přátel města Duchcova Mgr. Věra Bartošková
9. ZO ČSOP Lovosice - Roderick Slavík
10. ZO ČSOP Teplice - Ing. Jiří Rous.

Dokument je otištěn v plném znění. My se k faktům o výstavbě dálnice D8 určitě vrátíme po získání dalších informací.

(hv)

Co se nám nelíbí

Nemyslete si, že nevidíme klady… ale to nám nebrání v tom, abychom nepranýřovali zápory. Dnes - mimo kritiky publikace Průvodce městem a pěšinky přes kruhový objezd - uveřejňujeme na žádost starších a  invalidních občanů snímek schodů do nebe, jak je kdosi z nich příhodně nazval. Na těch by se někdo mohl zejména v zimním období klidně zabít. V podobném stavu jsou i schody asi o třicet metrů dále směrem k poště. U těch druhých navíc občas parkují auta. Nenašlo by se něco peněz na opravu ? Nebo řeči o zdraví občanů jako prioritě jsou opravdu jen řeči ?

Na druhé straně „Centráku“ směrem k Labi je mimi U-rampy také koš na streetball. V jakém je stavu je vidět i na dost malém snímku. Tady evidentně není na vině nikdo jiný, než hloupý vandal, který sám nic nedokáže stvořit, tak se vyžívá v ničení. Někdy mu pomáhá i něco alkoholu. Pak poráží popelnice, ničí dopravní značky, rozbíjí skla vývěsek, sem tam do něčeho kopne, ulomí koš… Vandal většinou není sám: předvádí se stejně založeným kamarádíčkům, nebo nepříliš kritickým děvám. Chudák i darebák. -