Říjen 2003 | Lovosický dnešek - Strana 4 |
Zprávy z DZCL Postavit byty v prostoru pod zámkemZáměr stále platíSnad jednou z nejdiskutovanějších otázek poslední doby je to, jestli se stále uvažuje o výstavbě obytného souboru pod zámkem a jak se tento záměr posuzuje v souvislosti se záplavou v srpnu loňského roku. Protože si myslíme, že na otázky v takto závažné věci by měla být přímá odpověď, zeptali jsme se manažera společnosti DZCL a.s., pana Ivo Malíka.
Jak byste charakterizoval vztah mezi Městem Lovosice a DZCL v realizaci plánované výstavby bytového souboru pod zámkem?
Jaká je současná situace v realizaci záměru bytové výstavby pod zámkem vzhledem k nedávným povodním a k tomu, že DZCL tuto situaci vyhodnocovalo?
Takže výstavba zhruba 250 bytů s občanskou vybaveností v prostoru pod zámkem je v současné době ve stadiu příprav beze změny, která by souvisela s vyhodnocením následků loňské povodně. Je to tak? Pozn.: Developerská společnost je označení firem a označení činností, kde jsou veškeré investice hrazeny touto společností. Týká se nákladů na předprojektovou přípravu, na přípravu územního a stavebního povolení, nákladů na výkupy pozemků až po vlastní realizaci včetně financování celé realizace. V čase dokončení investice se předává a rozprodává přímým vlastníkům. Připravil (hv) Z historie města Pravěké objevy při stavbě průmyslové haly AOYAMAS malou přestávkou volně navazujeme na téma nových archeologických objevů učiněných v Lovosicích v loňském roce při průzkumu 4. průmyslové zóny PLCL. O malý odklad nás požádal autor článků pan Marek Půlpán, pracovník Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě, protože byla výzkumná sezóna v plném proudu a byl časově velmi zaneprázdněn. Podle jeho sdělení jsou v současné době archeologické výzkumy v Lovosicích ukončeny a výstavba na průmyslových zónách je jen sledována. Povinnost, hlásit jakýkoliv nález archeologům, zůstává. Zajímavé eneolitické nálezy
Zakončenou část našeho seriálu o pravěkých objevech jsme věnovali výzkumu na pozemcích společnosti TRIS. V následných pokračováních se soustředíme na pozemek japonské společnosti AOYAMA, který těsně sousedí s okolním již dříve popisovaným objektem TRIS. Jak název článku napovídá, budeme se zaobírat jednotlivými nálezy z různých kultur doby kamenné (eneolitu). Konkrétně se jedná o tři kultury, přičemž každá z nich obdobím svého trvání představuje plynulý vývoj severočeského pravěku v samém závěru doby kamenné. K nejstarším pozůstatkům na ploše dnes již stojící šroubárny řadíme tři jámy kultury řivnáčské, kterou datujeme zhruba mezi léta 3000 až 2700 př.n.l. Dvě jámy byly oválného tvaru a získalo se z nich několik poničených keramických nádob, dále rozmanité pazourkové nástroje a břidlicové odštěpky. V jedné byla nalezena i menší kamenná sekerka. Třetí jáma byla téměř kruhová se dvěmi menšími kruhovými výběžky. V každém z těchto výběžků byla uschována jedna mohutná nádoba zásobnice. V hlavním prostoru objektu se již při výzkumu podařilo rozlišit části z nejméně deseti nádob. Jedním z rozpoznaných typů byl i džbánek, jenž je tradičně označován jako ansa cornuta či ansa lunata, podle ucha vytaženého nad okraj nádoby ve tvaru rohatém či měsíčkovitém. Podobné hromadné ukládání nádob do země označujeme pojmem keramický depot a lze ho nejspíše dát do souvislosti s obřadem zasvěceným plodné úrodě. Každopádně takto rozsáhlý keramický soubor je jedním z nejpočetnějších nálezů řivnáčské kultury v celém Ústeckém regionu.
Ke středně starým nálezům přičítáme sedm hrobů nám již důvěrně známé kultury se šňůrovou keramikou (2700 až 2300 př.n.l). V porovnání s nedalekým výzkumem na lokalitě TRIS šlo ovšem o slaběji vybavené hroby s podstatně hůře zachovanými kostrami. Ve čtyřech případech byl hrob dokonce zcela bez milodarů, takže jeho přesné datování je značně komplikované a posuzujeme ho pouze s ohledem na tvar a orientaci jámy a kostry. Lidské ostatky byly zachovány velmi nezřetelně a často jedinými pozůstatky byly dlouhé kosti nohou či rukou. Ačkoliv bylo rozlišení pohlaví tímto stavem značně ztíženo, předběžně se jeví, že se jednalo o čtyři muže a jednu ženu. Nabízí se samozřejmě radostné zvolání „heuréka“ nad myšlenkou, že právě zde jsou pohřbeni oni chybějící muži, po kterých jsme se společně ptali v prvním díle věnovaném hale TRIS. Nutno ovšem podotknout, že vedlejší „ženský“ pohřební areál byl prostorově jasně vymezený, směřoval přesně na druhou stranu od pozemku společnosti AOYAMA, a že je přeci jen poněkud vzdálen místu, o němž zde hovoříme, takže jejich vzájemná spojitost je značně sporná.
Časově nejmladším pozůstatkem doby kamenné je hrob kultury zvoncovitých pohárů datované přibližně mezi léta 2300 až 2000 př.n.l. Název kultury je odvozen od typického keramického tvaru připomínajícího obrácený zvon. Kultura, která je rozšířená téměř po celé Evropě, má své významné zastoupení i v Lovosicích. Ve Schwarzenberské ruční cihelně lovosický učitel Gustav Just a teplický profesor Otto Tschakert společně ve 30. letech minulého století odkryli hned 15 kostrových hrobů. Z tohoto období jsou známy i žárové hroby z Löblovy a Hrnčířovy pískovny, které byly odkryty již koncem 19. století (v případě žárových hrobů jde o spálené lidské ostatky uložené v keramické urně). Loni objevený kostrový hrob se rýsoval v podložní žluté až okrové spraši velmi světlou výplní a nebyl tudíž příliš patrný. K celkové škodě byl navíc ještě velmi mělce zapuštěný, takže došlo k jeho částečnému narušení při zemní skrývce svrchní vrstvy ornice. Mělká hrobová jáma byla orientována ve směru sever - jih podél své delší osy. Kostra spočívala ve skrčené poloze hlavou k jihu na pravém boku, což jsou jasné znaky ženského pohřbu. U západní stěny hrobu se tyčil skvostně zdobený zvoncovitý pohár s uchem. Jakoby zázrakem ho při své cestě minuly pásy od buldozeru a on zůstal na svém původním místě nehybně stát téměř neporušen. O vzácnosti nálezu vypovídá i poněkud odlehčené tvrzení dlouholetých archeologů, že k objevu kostrového hrobu kultury zvoncovitých pohárů dochází pravidelně tak jednou za deset let. Výsledky archeologického výzkumu na lokalitě Lovosice AOYAMA nám poskytly pohled na široké časové pásmo představené reprezentativním výběrem kultur doby kamenné. Podobným způsobem můžeme hodnotit i celkový význam nálezů. Kolísá od poměrně běžně nacházených hrobových celků kultury se šňůrovou keramikou, přes důležitý objev hrobu kultury zvoncovitých pohárů až po bezpochyby unikátní doklady rituálních praktik kultury řivnáčské. V dalším pokračování se ponoříme do problematiky starší doby železné, jejíž průběh souvisí s rozvojem kultury bylanské. Připravil (hv) Fotografie jsou z archivu ÚAPP SZ Čech v Mostě, pro tisk upravil (hv).
Dálnice ano, nebo ne ?
|
Nemyslete si, že nevidíme klady… ale to nám nebrání v tom, abychom nepranýřovali zápory. Dnes - mimo kritiky publikace Průvodce městem a pěšinky přes kruhový objezd - uveřejňujeme na žádost starších a invalidních občanů snímek schodů do nebe, jak je kdosi z nich příhodně nazval. Na těch by se někdo mohl zejména v zimním období klidně zabít. V podobném stavu jsou i schody asi o třicet metrů dále směrem k poště. U těch druhých navíc občas parkují auta. Nenašlo by se něco peněz na opravu ? Nebo řeči o zdraví občanů jako prioritě jsou opravdu jen řeči ?
Na druhé straně „Centráku“ směrem k Labi je mimi U-rampy také koš na streetball. V jakém je stavu je vidět i na dost malém snímku. Tady evidentně není na vině nikdo jiný, než hloupý vandal, který sám nic nedokáže stvořit, tak se vyžívá v ničení. Někdy mu pomáhá i něco alkoholu. Pak poráží popelnice, ničí dopravní značky, rozbíjí skla vývěsek, sem tam do něčeho kopne, ulomí koš… Vandal většinou není sám: předvádí se stejně založeným kamarádíčkům, nebo nepříliš kritickým děvám. Chudák i darebák. -
strana 1 |
strana 2 |
strana 3 |
strana 4 |
strana 5 |
strana 6 |
strana 7 |
strana 8 |
strana 9 |
strana 10 |
ARCHIV |