Z historie města

Pravěké objevy při stavbě průmyslové haly TRIS

Autorem dalšího pokračování o archeologických výzkumech na pozemcích 4. zóny Průmyslového a logistického centra v Lovosicích je opět pan Marek Půlpán, terénní pracovník Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

3. Jak se v Lovosicích žilo

V minulé části „Pravěkých objevů“ jsme se dozvěděli několik novinek o pohřebišti pozdní doby kamenné, které bylo archeology z Mostu odhaleno při stavbě průmyslové haly TRIS. v dnešním článku se posuneme nejen v čase směrem kupředu, ale i od poněkud pesimistických posledních věcí člověka k životním aktivitám člověka - zemědělce. Posun v čase od prvního dílu nebude nijak radikální (činí všeho všudy pár set let), ovšem historické souvislosti doznaly změn podstatných. Tuto zásadní proměnu v činnosti tehdejších obyvatel zapříčinil objev jednoho barevného kovu - bronzu. Jeho těžba, včetně zpracování a využití relativně prudce nabrala na významu a počala ovlivňovat doposud „poklidný“ zemědělský život téměř ve všech oblastech. Dějinnou epochu o které dnes bude řeč, označujeme jako starší dobu bronzovou, datovanou zhruba mezi léta 2000 až 1500 před Kristem.

Řada jamek naznačuje, ve kterých místech byly zasazeny dřevěné kůly stavby

Ocitáme se v době, kdy lidé usídlení v České kotlině opouštějí od tradičně užívaného kamene na výrobu nástrojů a na jeho místo se v plné síle dostává slitina mědi a cínu. Kulturu, která především ve svém mladším vývojovém stupni expanduje s obrovským množstvím bronzových předmětů, nazýváme únětickou. Vše nasvědčuje tomu, že lid únětické kultury zcela pochopil veškeré možnosti využití kovu a dokázal toto poznání doslova přetavit v čin. Svědčí o tom hojně nacházené polotovary i výrobky a v neposlední řadě četné bronzové depoty (tj. hromadné sklady bronzových předmětů).

Rýžování cínu se pravděpodobně odbývalo na úpatí Krušných hor, přičemž tato nerostná surovina má patrně i svůj lví podíl na pomyslném bohatství únětického lidu. Je téměř jisté, že různé formy polotovarů sloužily jako obchodní zboží, pročež se mohla skvěle uplatnit jako vhodná dopravní a obchodní stezka i řeka Labe. Čilý dopravní ruch, který je v Lovosicích archeologicky prokázán, bezpečně na Labi probíhal v pozdějším keltském období. Není tudíž vyloučeno, že tyto směnné (či obchodní) praktiky zde byly zavedeny již v době bronzové. Přitom ani samotné osídlení Lovosic nebylo dílem náhody, ale promyšleným rozhodnutím našich předků, které mělo své rozumové důvody: blízkost Krušných hor coby ložiska surovin, řeky Labe coby dopravní tepny a zdroje pitné a užitkové vody, mírné podnebí a v neposlední řadě úrodná půda. Všechny tyto přírodní podmínky zřejmě brali pravěcí lidé v úvahu, když si vybírali nejvhodnější místo pro založení své osady. a jelikož se lovosický kraj uvedenými výhodami dodnes právem honosí, stal se již v hlubokém pravěku výrazně osídlenou oblastí. Není tedy divu, že se při stavbě průmyslové haly TRIS narazilo na pozůstatky rozsáhlého sídlištního areálu únětické kultury. Samozřejmě, že jsme nebyli až tak zaskočeni samotnou existencí sídliště, ale rozhodně nás překvapila jeho výrazná hustota. Jak jsme již uvedli v minulém článku, bylo záchranným archeologickým výzkumem odhaleno na 112 objektů (z toho 23 náleželo hrobům kultury se šňůrovou keramikou). Avšak převážnou většinu tvořily právě objekty sídlištního charakteru, jež jsou tématem dnešní části.

Sídelní aktivita únětického lidu zanechala za sebou v Lovosicích výrazné stopy. o existenci nadzemních staveb vypovídají především dvě soustavy kůlových jamek, které v podstatě tvoří jejich obrys (jakýsi negativ). Jedná se o malé kruhové jamky rozmístěné v pravidelných rozestupech, ve kterých byly původně zasazeny dřevěné kůly, tvořící nosnou konstrukci budovy. O vzhledu a funkci těchto dvou staveb se můžeme pouze nepřímo domýšlet. Pravděpodobně se jednalo o celodřevěné stavení (se slámovou střechou a s vnitřním hliněným výmazem stěn?) hospodářského či obytného účelu.

Prasklá nádoba už nebyla k užitku a proto skončila na dně „odpadkového koše“.

Velmi hodnotnou nápovědou o způsobu pravěké zemědělské produkce jsou objekty, které nazýváme zásobní a odpadní jámy. Zásobní jáma (jak sám název napovídá) sloužila našim předkům jako zásobárna k ukládání obilí. Po uplynutí určité doby kdy přestala být k tomuto účelu používána, se z ní stal „odpadkový koš“, kam bylo odhazováno veškeré nepotřebné smetí. Ironií osudu se právě takové pravěké smetí o necelé 4000 let později stává pro archeology téměř pokladem. Poničené keramické nádoby, zvířecí kosti a říční mušle odhozené po hostině, rozlomená zrnotěrka opotřebovaná častým třením obilí tyto pro dávného uživatele již zapomenuté, ztracené a hlavně nepotřebné věci tvoří pak hlavní výplň sídlištních jam.

Hlínu užívanou mimo jiné k výrobě keramiky a k vymazávání obvodových stěn domů si obyvatelé únětického sídliště opatřovali nejspíše přímo ve svém obytném areálu. Svědčí o tom rozsáhlá jáma k těžbě hlíny (tzv. hliník), druhotně zaplněná četnými keramickými zlomky. Křemenný porfyr, ze kterého zručné ruce dokázaly posléze vytvořit zrnotěrky upravující obilné zrno, byl zřejmě dobýván v nedalekém lomu na úpatí Lovoše. Nad stovkami keramických fragmentů a hromadou zvířecích kostí vyčnívá ovšem i pár ojedinělých nálezů: keramické (snad tkalcovské) závaží a zatím poněkud záhadná broušená kamenná forma. Bohužel nebyl při výzkumu nalezen ani jeden bronzový předmět, což je však na sídlištích tohoto druhu dosti obvyklým jevem.

Sídliště kultury únětické se (a to nejen svým rozsahem) již v průběhu výzkumu zařadilo mezi významné archeologické památky starší doby bronzové na území Ústeckého kraje. Další zásadní okolností, zdokumentovanou lovosickým výzkumem, se rovněž stalo vzájemné prolínání hrobů doby kamenné a sídlištních objektů doby bronzové. Ale to už se dostáváme k tématu, které bude předmětem dalšího pokračování…

Připravil (hv), foto z archivu ÚAPP Most,
pro tisk upravil (hv)

Zeptali jsme se za vás

pana Ing. Petra Soldona, vedoucího stavebního odboru Městského úřadu, na osud větších investičních akcí, které by měly letos ovlivnit život města. Záměrně jsme ale vynechali akci pro Lovosice nejvýznamnější - DZCL. Je to proto, že této problematice je v našem časopisu věnována stálá rubrika. S přihlédnutím k předešlému se tedy ptám:

V jakém stavu je dnes výstavba dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice?

Tento stav je, bohužel, téměř na stejné úrovni jako před rokem, kdy jsme se spolu naposledy na toto téma bavili. v té době bylo vydáno územní rozhodnutí (26. 3. 2002), které ale nezačalo platit, protože k němu přišlo zhruba 6 odvolání. Odvolání bylo postoupeno Okresnímu úřadu v Litoměřicích. Vzhledem k probíhající reformě státní správy byla k 1. 1. 2003 akce převedena na Krajský úřad a tam teď řešení probíhá. z doslechu víme, že vyřízení bude z jejich strany významně urychleno.

To ale stejně znamená, že se „ekoteroristům“ - jak jsem kdesi slyšel hanlivě ekologické aktivisty jmenovat - úspěšně daří celou stavbu zdržovat. Vyřešila by tuto záležitost kompromisní varianta s tunelem?
Ve fázi vydaného územního rozhodnutí na navrženou a potvrzenou trasu, ve které jsou už dva krátké tunely (620 a 270 m) zakomponovány, se jedná o návrat zpět zhruba o 4 roky. Přitom se objevují návrhy na tří-, osmi- i jedenáctikilometrový tunel a zde jsou možnosti k dalším průtahům ze strany ekologických iniciativ opravdu velké. Pro nás bude rozhodujícím zmíněné potvrzení územního rozhodnutí, protože pak další fáze (stavební povolení) přechází na jednotlivé stavební úřady.

Tady si tedy zřejmě na významnou změnu ještě počkáme. Jak to ale vypadá se stavbou prodejny BILLA pod „Centrem“ a jak se vyřeší dopravní napojení?
Zmíněný supermarket má vyřízena všechna potřebná oprávnění a předaný pozemek, takže zahájení stavebních prací závisí jen na stavebníkovi. v jednání je ale dnes skutečnost, bude-li se budovat prodejna BILLA nebo PENNY MARKET. u dopravního napojení se bude snižovat nájezd před „benzinkou“ zhruba o 1,5 m a silnice na Ústí bude zatím vedena po pomocné panelové komunikaci. Investor přivede obslužnou silnici k bývalým jeslím do ulice Přívozní a odtud bude silnice pokračovat pod lovosickým zámkem až ke vstupu do sportovního areálu. Odtud bude vyvedena pravoúhlou křižovatkou do Terezínské a Kostelní ulice. Součástí této akce bude i kruhový objezd na křižovatce před kostelem. To vše bude ale už zajišťovat a financovat město.

Jak se letos změní centrum města? Myslím tím dostavbu radnice a polyfunkční dům naproti ní.
Z našeho pohledu je dostavba radniční budovy už hotovou věcí, protože, jak vidíte, základové práce probíhají a termín dokončení - srpen - je vcelku reálný. u zmíněné zástavby proluky u „Sarajeva“ je situace složitější, protože se zde vyskytly problémy s pozemky ve vlastnictví fyzické osoby. Jejich řešení se předpokládá nejdříve za 3 měsíce.

Na minulém zasedání zastupitelstva města jsme slyšeli o úvahách s vybudováním protipovodňových hrází na levém břehu Labe. Co nám k tomu můžete říci?
Jednalo se o velice předběžné úvahy o možnosti stavby hráze na levém břehu řeky. Když byly vzaty v úvahu další souvislosti, ukázalo se nebezpečí na pravém břehu, kde by byly výrazněji ohroženy např. Píšťany. z toho důvodu má tato idea malou šanci na uskutečnění.

Vzpomeňte ještě na akce, o kterých jsme se zatím nezmínili a se kterými se pro blízkou dobu počítá.
V první řadě chci zmínit výstavbu „Západního mostu“ přes Labe v místě bývalých Prosmyk s napojením na stejnojmennou silnici. Tam bychom se mohli dočkat brzké realizace, protože se jedná o prioritu č.1. Ústeckého kraje. Dále tu máme stavební povolení na první etapu rozšíření domu s pečovatelskou službou (DPS) v ulici 28.října. Zde se počítá s osmi byty. Dále pak probíhá výběr místa pro novou hasičskou zbrojnici a umístění nové kuželny. Ale o tom všem více až po sestavení a schválení rozpočtu města na letošní rok.

Děkuji Vám za rozhovor

JiH

Víte že ...

si i v letošním roce můžete koupit Kulturní pas Euroregionu Labe - Elbe? Pas stojí 30,- Kč a opravňuje držitele ke vstupu za zvýhodněnou cenu do některých kulturních zařízení v Drážďanech, okresech Míšeň - Radebeul a Saské Švýcarsko a Euroregionu Krušnohoří. Jde o zámky, muzea, galerie a pod. Kulturní pas je v prodeji v Informačním středisku v Litoměřicích (vstup z vestibulu MěÚ Litoměřice).