Co se nám nelíbí

Jak je to s čistotou města?

Nedávno jsem šel za trojicí turistů, nebo kdo ti lidé byli… jisté je, že nebyli z Lovosic. To je teda špinavá díra… pronesl jeden z nich. Chtěl jsem mu říci, aby tedy odjel někam, kde mají čistěji. Podíval jsem se okolo sebe. Papíry, nedopalky a krabičky od cigaret pod zaparkovanými auty, kam zametací stroj nemůže. Kelímky od limonád, plastové lahve od čehokoli, sáčky od chipsů, papíry, papíry… Psí exkrementy na trávníku hned u chodníku: ne jeden, hned čtyři asi na šesti metrech. Nepořádek u kontejnerů. Připravená slova mi zůstala v krku.

Jdu po městě, sbírám materiál pro další číslo lovosického dneška. Potkám spolužáka z průmyslovky a pozdějšího spolupracovníka, Jiřího, který mne oslovil: Nazdar, jak se ti daří? heleď, nemohl bys v novinách napsat, jaký nepořádek dělají řidiči podle cest na území města ? Například na Lukavecké, co stávají čekající kamiony?

ROLA řeší ekologický problém Českého středohoří, ale zhoršuje nám nepřímo životní prostředí přímo ve městě a nejbližším okolí. To už je můj dovětek.

Jel jsem do Velemína a Milešova udělat nějaké snímky pro noviny. Když jedu, existuje pro mne jen silnice, ne už příkop. Podívej se, povídá manželka, která mne většinou na mých cestách doprovází, podívej se: to nemusíš na Lukaveckou, ten binec je skoro všude. a opravdu: podívejte se do příkopů, podívejte se k plotům, k opuštěným stavením, do křoví podél silnic: chlév je proti tomu místo, kde by se spíš dalo jíst… Začíná to prvním papírem od svačiny, který vyhodí třeba řidič kamionu. Pak už přidávat další nepořádek má pro další řidiče a cestující - celkem sice pokřivenou, ale přece jen - logiku. Pan Hvorka šel vyfotografovat ty příkopy u lukavecké silnice. Přitom narazil na ploše nad prodejnou PLUS, přímo proti nádraží, na odstavený, velice nepojízdný trambus už bez čísla, ale taky neodklizený, který má na dveřích jméno Kropáček. Vedle ( je vidět i na snímku) je již delší dobu skládka nepotřebného materiálu. A teď už je tam i vrak auta. Čím ještě přivítáme cestující přijíždějící do Lovosic?

Nelze říci, že se město, tedy Městský úřad, nestará o pořádek ve městě. Přistihl jsem zaměstnance města při odklízení písku z chodníků po zimních posypech. Jsou čisté ty chodníky. Také v zimě byla péče o chodníky velmi dobrá. Vozovky jsou pravidelně čištěny až na místa, kde jsou zaparkována auta. Na to, až zmizí ty psí exkrementy, budeme čekat snad jedině do doby, až tráva zas vyroste a tyhle ozdoby městských trávníků a zákoutí schová. Nebo na sečení trávy, se kterou zmizí i ta psí h…. Co naplat, nějak bude musit odbor správy města řešit i "chlévy", jako je ten na připojeném snímku Lukavecké ulice …To bílé, co tam vidíte, nejsou zbytky sněhu.

Upozorňujeme na nedostatky. Nenavrhujeme řešení, od toho jsou odborníci.

Jestli si nevymýšlíme, existovávali inspektoři veřejného pořádku. Velice schází….

hv+jč

Máme několik dalších snímků, které se do dnešního čísla nevešly a taky nechceme, aby naše noviny vypadaly pesimisticky. Budeme ale v našich reportážích pokračovat i když jsme si vědomi, že nás za to někdo nebude mít rád…

Čtenáři nám píší

Velikonoce přicházejí

Velikonoce jsou nejvýznamnější svátky křesťanské církve, spojené s památkou mučení a vzkříšení Krista. Připomínají a oslavují čin člověka, Syna božího, který vzal na sebe hříchy světa a pro lidi zemřel na kříži, aby třetího dne vstal z mrtvých a odebral se ke svému božskému otci. Jsou to svátky pohyblivé v roce 325 Níkajský sněm rozhodl, že se Velikonoční neděle bude slavit první neděli po prvním jarním úplňku. v letošním roce připadá Hod Boží velikonoční na 20. dubna. Kristus vstal z mrtvých v noci ze soboty na velikonoční neděli (Hod Boží velikonoční).

Jsou to ale také svátky jara, příroda se v této době probouzí po dlouhé zimě, dny se prodlužují a začíná svítit sluníčko. Oslavy Velikonoc mají dlouhou tradici již od doby předkřesťanské, také židovský „pesach“ (památka na vysvobození Židů z egyptského zajetí) se slavil v podobném období, v den prvního jarního úplňku.

Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou (letos 5.3.). v dřívějších dobách věřící jedli ve všední den teprve až večer, a to pouze ovoce, zeleninu a chléb. Ani v neděli se nepožívalo maso, ani cokoliv jiného, co pocházelo od teplokrevných zvířat, tedy ani mléko, sýr či vejce. Dnes se většinou půst už asi tak přísně nedodržuje.

Každá ze šesti postních nedělí má své jméno, první zvaná Černá nebo Pytlová, letos připadá na 9. březen. Je tak nazvaná pravděpodobně proto, že se ženy odívaly převážně do černých šatů černá je barva pokání. v oblasti středních Čech pekly hospodyně v tuto neděli preclíky, navěsily je na proutky a pověsily je pro děti na stromy prý jim je nadělila liška (proto i název neděle „liščí“).

Další neděle se lidově nazývá Pražná, podle starobylého pokrmu „pražma (také pražmo)“. Na ohni se pražily celé klasy, plevy se odfukovaly a pražené zrní se přímo požívalo („pražmo“) bylo obvykle ječné. Někdy byla tato neděle nazývána také Sazometnou. v tento den se vymetaly komíny a vyhazovalo vše, čeho se lidé chtěli zbavit.

Třetí neděle v pořadí (letos 23.3.) nese lidový název Kýchavná; jméno snad pochází od jarních nemocí, možná od nařízení papeže Řehoře. Ten prý zavedl při morové epidemii roku 590 (první příznaky snad byly spojeny s kýcháním) obyčej, aby se všem kýchajícím řeklo „Pozdrav Pán Bůh“ a Bůh pak dotyčné vskutku uzdravil.

O čtvrté neděli, Družebné, mohla být trochu uvolněna postní kázeň. Na „družebnou“ neděli byly dospívající dívky přijaty do společnosti dospělých děvčat, chasníci zas do společnosti dospělých mladíků. v tento den chodil také družba se ženichem navštívit dům, do kterého pak o pomlázce chtěli přijít na námluvy. Obvyklý pokrm o „družebné“ neděli byla pučálka (vyklíčený hrách na omastku rychle opražený, sladký nebo slaný).

Pátá neděle byla zvána Černá, Smrtná nebo Smrtelná; je spojena se zahalováním křížů v kostele. o „smrtné“ neděli se na venkově obvykle vynášela Mořena (velká panna upletená ze slámy a nabodnutá na tyči) a přinášelo „líto“ obyčej byl spojován s ukončením zimy. „Plav, zimo, plav, víc se nezastav!

Dalším významným dnem jarních svátků před začátkem velikonočního týdne je Květná neděle. Podle liturgie připomíná Ježíšův vjezd do bran Jeruzaléma, kde ho lidé vítali zelenými ratolestmi (neděle palmová). u nás se v tento den světí větévky kočiček (proutky vrbové a jívové); dříve se zastrkovaly doma za svaté obrázky, ve stodole za trám nebo zapichovaly do polí, aby bylo dosaženo dobré úrody.

Po postních nedělích přichází Pašijový týden, jehož vyvrcholením je Hod Boží velikonoční, den Ježíšova Zmrtvýchvstání. v tuto neděli si hospodyně nechávaly světit velikonoční pokrmy (mazance, beránka, vejce ap.). Obřadnímu jídlu se připisoval ochranný a léčivý účinek. Pondělí velikonoční je den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním.

Prožijte letos všichni hezké a klidné Velikonoce!

Hz

Paní Hájková z Malých Žernosek

nám napsala hezký dopis, v němž oceňuje Lovosický dnešek a hlavně se zamýšlí nad hodnotami života, smyslem hromadění majetků a nad jejich bezvýznamností ve chvílích, kdy jde o zdraví a o život.

Máte pravdu paní Hájková, ale co Vám na to máme odpovědět? To, co jste napsala, ví většina lidí (tak proč o tom psát), ale stejně tak většina se tím neřídí. a tady psaní nepomůže. Je to v lidech. Devastace mravů a slušnosti, k níž došlo během nedávných čtyřiceti let, se bude možná napravovat mnohem déle… Skoro s jistotou lze předpokládat, že my dva se toho už nedočkáme.

Co takhle, paní Hájková - a jiné paní a jiní páni, co takhle napsat něco ze života vaší obce, z vašeho okolí, kritiku i pochvaly, otázky a snad i odpovědi?

Zkuste napsat svůj názor na tuto situaci: vyjdu z domu a na trávníku pod oknem sedí velké psí ….. Dopadlo to dobře - koukal jsem se pod nohy. Děti ale na zem nekoukají a takový dvouletý špunt by to možná dokonce z nějakých dvouletoprckovských důvodů sebral… Co s neukázněnými, ba bezhlednými pejskaři? Napište nám. Nejlepší a nejvtipnější odpověď otiskneme.

Redakce