Víte, kdo jsou BAPTISTÉ?

Jistě mnozí z vás vědí, že i v našem městě je Sbor bratrské jednoty baptistů, že zde mají i svůj Sborový dům a stejně tak mnozí některého člena Sboru mají mezi svými přáteli a známými. Jen málokdo ale zná - krom baptistů samých - jaké jsou kmenové zásady této církve. Nuže tedy: svoboda svědomí, křest dospělých, Bible svatá do rukou každého křesťana a odluka církve od státu.

První křest baptistů v Lovosicích roku 1949 na dobovém snímku. Pan Hvorka z něj dostal, co jen šlo...

Trochu z historie: Baptistické náboženství vzniklo - podle pramenů - v roce 1608 v holandském Amsterodamu a u jeho vzniku stál Jan Smyth, uprchlík před náboženskou nesvobodou z Anglie, lékař a také katedrální kazatel z Lincolnu. Byl jednou z obětí krále Jakuba I., tchána českého „Zimního“ krále, který prohlásil o těch, kteří se nepodrobili anglikánské církvi, že je přinutí k podrobení, nebo vyžene ze země.

Později se k Smythovi připojilo dalších asi čtyřicet dalších anglických uprchlíků a s nimi společně založil první Sbor na úrovni prvotní církve. Název baptisté se odvozuje od slova baptisterium, což latinsky značí velkou křtitelnici, nebo chcete-li stavbu, nádrž na křest ponořením. Ve světě se největšího rozšíření baptistického křesťanství dočkali v USA, Anglii, v zemích bývalého Sovětského svazu a Rumunsku.

Čeští baptisté si název své církve přiblížili i české náboženské tradici, když do původního názvu svého hnutí přidali přídomek Bratrská jednota baptistů Petra Chelčického.

První sbor byl založen v Čechách pětadvacátého března roku 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Dnes má hnutí v Čechách a na Moravě jedenatřicet sborů a pětadvacet kazatelských stanic, z toho v Ústeckém kraji je to pět sborů a sedm kazatelských stanic. Jednotlivé sbory jsou samostatné, kongregační, řízené Radou starších, volenou členy Sboru většinou na tři roky. Jednotlivé sbory se sdružují do národní jednoty a ta je napojena do Evropské baptistické federace. Kontinentální federace pak tvoří Světový svaz baptistů, který vždy po pěti letech pořádá kongres s volbou vedení a předsedy.

Lovosický sbor byl založen desátého dubna 1947. Zakladateli byli členové Českého baptistického sboru v Mirotíně na Volyni, kteří do Čech přišli se Svobodovou armádou na sklonku druhé světové války. Dva roky na to repatriovaly i jejich rodiny. Kazatelem byl tehdy Ludvík Bureš, bohoslužby sloužil v evangelickém kostele. První křest v Lovosicích se konal v roce 1949 v Labi. z tohoto obřadu je i připojený snímek.

V padesátých letech se Sbor potýkal s nepřízní totalitní moci a jeho tehdejší kazatel Bureš byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen. Později se situace zklidnila, Sbor zakoupil Sborový dům v dnešní Dlouhé ulici, který po úpravách a dostavbě slouží potřebám Sboru dodnes. Dostavba byla vyvolána potřebou větších prostor po rozšíření členské základny. z Rumunska se totiž do Lovosic přistěhovalo v devadesátých letech šestnáct rodin z baptistického sboru Svaté Heleny. Dnešním kazatelem je Jan Vychopeň.

Závěrem: Sbor není uzavřen novým zájemcům o to, čím žije, jak myslí, co cítí a co dělá...

František Hruza

Z redakčního stolu

Vážená redakce!

Dovoluji si zaslat svoje sdělení pro „Lovosický dnešek“. Velmi jsem uvítal objektivní sdělení ve včerejším Deníku Litoměřicka ve věci perfektního fungování stanoviště Rychlé lékařské pomoci (RLP) v Lovosicích. Jako tehdejší účastník všech jednání z titulu předsedy zdravotní a sociální komise a radního Lovosic mám z tohoto úspěchu dobrý pocit. Hrozil totiž současně nejen zánik Lékařské služby první pomoci(LSPP), ale i nezajištění žádoucí dostupnosti RLP pro velkou část oblasti Lovosicka. Mrzelo mne tehdejší jednostranné informování veřejnosti pouze ústy poněkud „ukřivděných“ představitelů Městské nemocnice v Litoměřicích. Jsem rád, že čas dal za pravdu přijatému řešení!

Bohužel v souvislosti s obnovením lékárenských pohotovostí jakoby se historie opakovala!?

Proč byla prezentována pouze zavádějící sdělení pana radního Szanto, který u jednání nebyl a infornace měl pouze zprostředkované. Lékárníky až uráželo tvrzení, že nechtějí sloužit a dělají obstrukce... Pohotovostní služby zdravotníků v našem státě nejsou legislativně ošetřeny a proto do konce fungování Okresních úřadů byl jejich model okres od okresu odlišný a postavený na místní podmínky. S přechodem kompetencí na Krajské úřady se znovu otevřela řada nezodpovězených otázek. Probíhala řada jednání krajského zdravotního rady Bc. Severy se všemi zúčastněnými za současného mapování krajské situace a hledání ufinancovatelného modelu.

Na celokrajském shromáždění 24.ledna 2003 na téma pohotovostních služeb jsme spolu s kolegou Dr. Jeřábkem zahájili jednání s Bc. Severou a díky vstřícnému postoji všech stran, tedy lékárníků, vedení Městské nemocnice v Litoměřicích i KÚ v Ústí n. L. se podařilo najít řešení, které se zdá být životaschopným a zejména pro občany zajištujícím důležité léky, předepsané lékařskými pohotovostními službami. To, že došlo k přechodnému zrušení lékárenských pohotovostí, nelze však svalovat na lékárníky, ale přičíst je spíše na vrub hektickému období přechodu kompetencí, kdy se vše asi nedalo stihnout k plné spokojenosti.

Dr. Stáně

Pohotovost lékáren

S radostí Vám můžu oznámit,že se od 1.března podařilo obnovit lékárenské pohotovosti pro bývalý okres Litoměřice v novém hávu:

Lékárenská pohotovost je zajišťována v přímé návaznosti na lékařské služby první pomoci v areálu Městské nemocnice v Litoměřicích (zadní vchod naproti centrálnímu příjmu) v tomto rozsahu:

všední den 18 - 22 hodin
sobota 15 - 22 hodin
neděle, svátky 9 - 22 hodin

K dohodě došlo díky maximálně vstřícnému přístupu lékárníků, vedení Městské nemocnice v Litoměřicích i krajského zdravotního rady Bc. Severy. Musím se rozhodně ohradit proti některým tvrzením, která byla zveřejněna na televizním Infokanále i v Deníku Litoměřicka (zejména nepravdivá tvrzení pana poslance Szanto), že lékárníci odmítali sloužit a kladli překážky. Troufám si tvrdit jako účastník některých jednání. že naopak lékárníci byli iniciátory jednání, která vyústila v obnovení lékárenské pohotovosti od 1.3.2003.

Jinak existuje lékárenská pohotovost v Ústí nad Labem v Supermarketu Carrefour ve Všebořicích, Havířské ulici, kde je každodenní provoz do 9 do 21 hodin. v hodinách, kdy funguje jako pohotovost, vydává léky pouze na předpisy předepsané Pohotovostní lékařskou službou.

Dr. Stáně

POHOTOVOSTI LÉKAŘŮ:

Pohotovostní lékařskou službu zajišťuje Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 18, telefon 416 73 111 a to v pracovní dny od 17 do 22 hodin, ve dny pracovního klidu od 8 do 22 hodin.

Pohotovostní službu zubolékařskou zajišťuje Zdravotní středisko v Litoměřicích, ulici Čs. Armády číslo 17, telefon 416 731 198 a to ve dnech pracovního klidu od 8 do 11 hodin. Přejeme Vám, abyste tuto službu nepotřebovali… Stáně

Dejte slovo lékaři

Něco o zápalu plic

Aktuálním zdravotním problémem občanů v tomto sychravém období mohou být mimo jiné i zápaly plic /pneumonie/. Jedná se o infekční onemocnění plicní tkáně, tedy zánět plicní tkáně. Je třeba si uvědomit - a to si zpravidla uvědomíme až při dechových obtížích - že plíce umožňují tělu získávat potřebný kyslík a vylučovat škodlivý kysličník uhličitý. Při zánětu dochází k otoku a hnisání v oblasti postižené plicní tkáně. Plíce pak mohou v těžších případech zcela přestat plnit svoji funkci, krev není dostatečně okysličována a dochází k poškození dalších důležitých orgánů jako jsou ledviny, mozek, srdce a jiné.

MUDr. Jenšovský. Lékař, který od první chvíle strávené v jeho ordinaci vzbuzuje důvěru...

Starší generace pamatují, že na zápal plic se - před objevením antibiotik - velmi často umíralo. Bohužel i dnes při těžkém průběhu i přes léčbu může nezřídka dojít k úmrtí.

Jaké jsou příznaky zápalu plic?
Nejcharakterističtějším příznakem jsou vysoké teploty, trvající několik dnů, někdy i s třesavkou a zimnicí, pocení, kašel, dušnost, bolesti na hrudi, schvácenost. Zvyšuje se puls a frekvence dýchání. Může být i namodralé zabarvení rtů a nehtů.

Jak se stanoví diagnóza zápalu plic?
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zdaleka ne každé horečnaté onemocnění je zápal plic, ten se vyskytuje jenom v několika procentech. Lékaře je nutné navštívit pokud horečka přetrvává několik dnů a objeví se mimo jiné výše uvedené příznaky. Lékař vás vyšetří a stanoví další postup. Pokud je podezření na zápal plic pak vás může odeslat na rentgen hrudníku. Ten se dělá vždy ve 2 projekcích. Bývá to skoro vždy zado-přední a jedna bočná projekce. Bočná projekce proto, aby byla vidět plicní tkáň za stínem srdce a mezihrudí.

Lékem volby jsou antibiotika. Léčba probíhá dle klinického stavu a rentgenového nálezu - většinou doma. u závažných stavů pak léčíme pacienta při hospitalizaci na interním, plicním, či dětském oddělení. Po ukončení léčby je třeba počítat s další dobou tak zvané rekonvalescence. Některé následné příznaky jako kašel, či odeznívající RTG nález, mohou ještě přetrvávat. Je vhodné zvýšit přívod vitaminů, vyvarovat se těžší fyzické práce a podobných zátěží. Léčba - včetně rekonvalescence - v běžných případech trvá 2-4 týdny.

MUDr. Viktor Jenšovský