Z historie Lovosic

Historie židovské čtvrti i komunity, synagogy a koželužny v Lovosicích (část 5.)

Koželužna, synagoga, ale také celá židovská čtvrť musely po celou dobu své existence často čelit různě velkým labským povodním. K nejhorším patřily asi ty z let 1784, 1799, 1824, 1845, 1862, 1872, 1876, 1881, 1883, 1886, 1890 a 1895. Při katastrofální povodni na konci března roku 1845, která byla patrně velmi podobná povodni z roku 2002, se kromě mnoha jiných domů ocitla zcela pod vodou také celá židovská čtvrť. V roce 1862 se pod vodou ocitla polovina židovské čtvrti. O povodni v roce 1883 se konkrétně dovídáme, že v prvních dnech roku zaplavila velká voda jatky a koželužnu v židovské čtvrti, dále sklepní byty v Ústecké a Terezínské ulici, které musely být vyklizeny a také Tschinkelův vodovod byl na 3 dny zastaven. Vodočty některých labských povodní bývaly vyznačeny na rohu budovy bývalé sýpky č.p. 89 poblíž řeky Labe (dnes Centrum naproti Besedě). Budova obilní sýpky pocházela ze 17. století a patřila Schwarzenbergům. Sloužila za skladiště obilí a ovoce. Bylo zde každoročně skladováno velké množství sušeného ovoce, které bylo loděmi po Labi vyváženo do Německa. Jak již bylo řečeno, měla v dolní části objektu od počátku 20. století firma M. Glässner & synové sklady olejů a petroleje. Dne 24. července 1913 sýpka zcela vyhořela a pak ji přestavěl lovosický knížecí stavitel Rudolf Kaftan. Budova sloužila jako obilní skladiště do roku 1963 kdy byla zbourána.

Bývalá podoba hrobky rodiny Glässnerů na lovosickém hřbitově, upravená na památku židovského hřbitova (foto M. Radoň, 2006).

Ke katastrofálním a zničujícím pohromám, které se zapsaly nejen do dějin židovské čtvrti, ale celého města, patřily také požáry. Nejstrašnější byl bezesporu ten v roce 1809, kdy při řadě požárů ve dnech 2., 11., 20. a 25. ledna a následně hned 1., 13. a 19. února shořelo prakticky celé město včetně zámku. 19. února v půl šesté ráno vypukl požár v domě č.p. 84, který se šířil tak rychle, že museli zasahovat všichni lidé. Severozápadní vítr hnal plameny do města a způsobil zničení desítek domů, stodol, chlévů, zámku, knížecího statku, ale také všech domů židovské čtvrti č. I. až XV. i se synagogou. Podobně zničující byl však již požár ze 14. června 1796. Tehdy vypukl v 11 hodin v noci požár v domě č.p. 47 a způsobil zkázu celé řady domů na stejné straně ulice. Poté přeskočil i na druhou stranu, na dům č.p. 100 a zničil celou ulici až ke kostelu. Požár přitom zničil také radnici, masné krámy a celou židovskou čtvrť i se synagogou, knížecí stodoly, budovy knížecího statku a pivovar.

S existencí židovské komunity souvisela také potřeba zřízení vhodného místa pro pohřbívání zemřelých. Proto byl 6. září 1714 vystaven předpis k pohřbívání Židů v Lovosicích. Na základě předchozí supliky židovské obce, která poukazovala na nutnost zřízení místa pro pohřbívání svých členů, vydalo lovosické panství dekret ke zřízení takového místa. Židovské obci bylo přiděleno místo nedaleko za městem u dolní hospody na neobdělaném okraji kousku neupotřebitelné půdy, které měla obklopit zdmi a používat ho k pohřbívání. Za to měla židovská obec zaplatit městu počínaje rokem 1714 ročně na Vánoce tři kopy grošů. Postupem času bylo třeba hřbitov rozšířit. V roce 1781 proto židovská obec zakoupila kus pozemku od Franze Zaschky za 80 zlatých a v roce 1803 za 50 zlatých další pozemek od manželů Franze a Theresie Lerch.

Na tomto starém židovském hřbitově byli tradičním způsobem pohřbíváni členové místní komunity a také členové některých židovských obcí z okolních vsí. Hřbitov ležel mezi bývalými ulicemi Skřivánčí a Vodní. Již v květnu roku 1920 jednalo městské zastupitelstvo o jeho zrušení. Usneslo se však na tom, že ho zrušit zatím nelze, protože ještě neuplynulo 40 let od posledního pohřbu. Už se zde však další pohřby nekonaly a hřbitov po dlouhá léta chátral. Ještě po roce 1945 byl obehnán mohutnou zdí. Byly na něm zbytky starých židovských náhrobků a rostly na něm nádherné, mohutné a staré jírovce. Oficiálně byl zrušen v roce 1956. Zbytky značně zdevastovaného hřbitova pak spolu se Skřivánčí a Vodní ulicí i okolní zástavbou definitivně zanikly při plošné demolici v letech 1972-1973. Od roku 1974 zde stojí blok panelových domů nového sídliště v nové Vodní ulici za restaurací Beseda.

Bývalá židovská kaple přestavěná na novou obřadní síň na hřbitově v Lovosicích (foto M. Radoň, 2007).

Další židovský hřbitov byl součástí současného lovosického městského hřbitova. Ten byl založen v Teplické ulici v letech 1871 a 1872. Židovský hřbitov býval v letech 1848 až 1982 v jeho zadní severovýchodní části a pohřbívalo se tam až do roku 1938, ojediněle i o něco později. V roce 1938 byl hřbitov po vpádu nacistů vážně poškozen. Po jeho zrušení v roce 1982 byly náhrobky odvezeny na skládku do Čížkovic. Ze zdevastované a zchátralé židovské kaple se secesními prvky byla v letech 1982 až 1985 vybudována nová smuteční síň a prostor po bývalém hřbitově byl upraven. Tyto úpravy si vyžádaly náklady ve výši 472.000 Kč a 50.000 brigádnických hodin.

Život staré židovské komunity v Lovosicích byl po několika staletích její existence drastickým způsobem dovršen během 2. světové války. Válečné události byly stejně jako v mnoha jiných městech příčinou násilného vystěhování této komunity za aktivní účasti některých místních Němců. Vše pak bylo završeno cílenou a zrůdnou fyzickou likvidací příslušníků této minority. Z celé židovské obce, která čítala v lednu 1933 celkem 250 osob bydlících v Lovosicích, se po válce do města vrátil pouze přímý potomek bývalého majitele koželužny Paul Müller. Nebylo zde však již na co navazovat. Vrátil se také řezník pan Nathan. i ten zde však pobýval jen dočasně a pak zůstal v emigraci ve Vídni. Není přesně známo, zda hrůzy války přežili i nějací další příslušníci někdejších místních rodin.

V následujících poválečných letech došlo k završení zkázy existence židovské komunity zbouráním celé židovské čtvrti. Koželužna ani stará synagoga již neexistovaly a na místě synagogy byly později neeticky a s nevkusem dané době vlastním postaveny veřejné záchodky, stejně jako například v Ústí nad Labem. Dnes přibližně v  místech bývalé synagogy stojí objekt restaurace s diskotékou Music club Jet a Blue Bowling pana Johna. V průběhu let byly zrušeny také oba židovské hřbitovy.

Do dnešních dnů se nám jako jediné památky na židovskou komunitu v Lovosicích zachovaly bývalá židovská kaple přestavěná na novou obřadní síň v zadní části hřbitova a v její blízkosti také skupinka 5 hrobů, včetně hrobky rodiny Glässnerů, která byla dosud opatřena jednoduchou pamětní deskou na někdejší hřbitov. Hrobka však byla již v havarijním stavu a hrozilo její zřícení. Díky včasnému zásahu pracovníků hřbitova a referenta státní památkové péče pana Roberta Paťchy došlo k její opravě. Kromě města se na této rekonstrukci finančně podílí také Židovská obec Ústí nad Labem. Odborné kamenické práce byly svěřeny kameničce Ivaně Šulcové ze Sedlece. Zednické práce si město zajistilo svépomocně svými zaměstnanci, z nichž je třeba jmenovat pana Glančíka. v současné době tedy tato hrobka dostává novou a důstojnější pietní podobu.

(Podle historických pramenů zpracoval Miroslav Radoň

Lovosice a okolí

Lovosice a okolí krátce

Jednodenní stávka škol 9.6. – Českomoravský odborový svaz pracovníků školství vyhlásil podruhé v tomto školním roce stávku a to hlavně z důvodu, že chybějí finanční prostředky na pořízení materiálního vybavení škol, hlavně na učebnice a finanční pomůcky. Dále se vlivem inflace propadly reálné platy pedagogů i provozních a správních zaměstnanců o 4%. V období reformy chybí i peníze na další vzdělávání učitelů. Celkem v České republice stávkovalo asi 6000 škol.V Lovosicích 2 MŠ (Sady pionýrů a Terezínská), 2 ZŠ – (ZŠ Antonína Baráka a ZŠ Sady pionýrů 355/2) a SOŠ technická a zahradnická. Podle většiny pedagogů jednodenní stávka nic nevyřeší, ale ukáže na problémy. S příchodem reformy je třeba více učebních pomůcek, výpočetní techniky a zvyšují se náklady na školení učitelů.

Pohár Rozhlasu v Lovosicích. – Ve dnech 22.-23. 5. 2008 se na atletickém stadionu v Lovosicích uskutečnil 40. ročník tradičního atletického klání o Pohár rozhlasu v Lovosicích. Soutěž je pořádána ve spolupráci s Atletickým svazem a je určena pro žáky 7.-9. třídy. V roce 2008 soutěžili žáci z 27 škol a to například v běhu na 60 m, 600 m a 1500 m a dalších běžeckých disciplínách, ve vrhu koulí míčkem a ve skoku dalekém i vysokém. Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích a v kategoriích městských a venkovských škol.

Chotiměř slavila. – V sobotu 31.5. se konaly v obci Chotiměř velké oslavy; byly to oslavy kombinované a pořádal je Obecní úřad v Chotiměři a Sbor dobrovolných hasičů. Dětský den se slavil převážně odpoledne a večerní program byl věnován oslavám výročí 780 let od první písemné zmínky o vsi Chotiměř, konala se taneční zábava a celý slavnostní den byl zakončen ohňostrojem. První zmínka o obci je z roku 1228, kde se obec připomíná jako zboží kláštera sv. Jiří v Praze. Odpoledne zahájila ve 14 hodin skupina historického šermu a pak se představila historická hasičská a vojenská technika. Děti se svezly v autoveteránech a bojovým vozidlem pěchoty, k dispozici byl skákací hrad a připraveno mnoho soutěží s cenami. Pro všechny chotiměřské občany bylo občerstvení zdarma.

110 let výroby cementu v Čížkovicích. - Společnost Lafarge Cement, a.s. v sobotu 7.6. pozvala veřejnost na pěší prohlídky zdejšího závodu (naposledy se konaly před 10 lety). Přišlo asi 800 návštěvníků, kteří chtěli vidět, jak se vyrábí cement. Cementárna připravila i výstavu, na které nechyběla ani výstava zkamenělin nalezených v lomu. Zájemci si rovněž mohli ze 100 m vysokého výměníku prohlédnou jak areál cementárny, tak České středohoří. Pro hosty byl připraven též zábavný program a soutěže pro děti a dospělé. Mezi atrakcemi byl třeba horkovzdušný balon, trampolína, ale i malování na obličej, bazének s kuličkami a obligátní skákací hrad. Představily se kapely Abba World Revival a Paradox, děti z MŠ v Prackovicích a šermířská skupina AWARIUS. Program trval do večerních hodin.

Příručka pro důchodce. - Důležité informace, o které se lidé zajímají v souvislosti se starobním důchodem, najdou občané v publikaci “ Příručka budoucího důchodce v roce 2008“. Vydala ji Česká správa sociálního zabezpečení a vyšla v nákladu 100 000 kusů. Je určena široké veřejnosti a lidé ji obdrží zdarma na všech 92 pracovištích ČSSZ v celé České republice.

Obrazy Antonína Baráka v Galerii Porta Bohemica. - V 1. patře lovosické galerie Porta Bohemica jsou od května vystaveny obrazy lovosického čestného občana, bývalého ředitele školy a výtvarníka, pana Antonína Baráka (2.4.1917-15.8.1999). Obrazy zapůjčil pro výstavu jeho syn. Malířovy obrazy jsou rovněž jako celá galerie věnovány krásám Českého středohoří. Obrazy krajinu znázorňují ve všech ročních dobách. Galerie je umístěna v průchodu ulice Osvoboditelů a nově opraveného vnitrobloku, poblíž základní školy, která nese jeho jméno. Domnívám se, že by se starší žáci mohli přijít o výtvarné výchově na díla svého patrona podívat.

„Křídlo pro Terezín“ – Skupina japonských turistů přijela v květnu do Terezína prohlédnout si Památník Terezín, ale také si poslechnout hru na koncertní klavír YAMAHA, kterou v roce 2000 městu darovala japonská iniciativa „Křídlo pro Terezín“. Japonští hosté nejprve v Kulturním domě zhlédli program, který připravili žáci terezínské základní školy a pak se jim splnilo přání: Vystoupil mladý lovosický klavírista Jan Lukš, žák pražské konzervatoře, a zahrál přítomným skladby Ludwiga van Beethovena a Bedřicha Smetany; byl odměněn nadšeným potleskem. Klavíristu jsme nedávno měli možnost si poslechnout i v Lovosicích.

Hz

-

Víte, které trati se říkalo Švestková dráha?

Dne 9. prosince zrušil Krajský úřad Ústeckého kraje osobní přepravu na trati 113 Lovosice – Obrnice z důvodu prodělečnosti. Obce kolem trati dělaly co mohly, aby byl nešťastný verdikt změněn, ale kraj trval na svém a neobměkčila ho ani petice. Přesto už v sobotu 26. dubna vyjel po zrušené trati, tzv. „Švestkové dráze“ historický vlak na 3. ročník Svatomarkovského procesí Sinutec–Kozly–Chrámce (procházka krásnou krajinou asi 5 km). Vlak vyjel 8.26 ze stanice Ústí nad Labem- západ přes Lovosice, Libčeves do Sinutce.

Procesí vyšlo v 11.30 od kaple sv. Víta se zázračnou studánkou v Sinutci a došlo do dvora Zámeckých sadů v Chrámcích, kde se konal zajímavý program včetně divadelního představení Vulcanus flagrans aneb Sopka žhnoucí v podání středohořských ochotníků a povídání o duchovní barokní krajině. O vypravení historického motorového vlaku „Hurvínek“ se zasloužily o.s. Středohoří sobě, Zámecké sady Chrámce, farnost Libčeves a Fakulta umění a designu Univerzity J.E. Purkyně. Pohledy z vláčku Zubrnické museální železnice byly překrásné – Házmburk, Lovoš, Milešovka, i kopce se srnkami se všem líbily. U kaple byla uvedena hra o sv. Magdaleně a zpívaly se barokní písně. Průvodu se zúčastnilo asi 200 lidí. Zpáteční cesta opět proběhla po Švestkové dráze. Všichni se těšili na další víkendové cestování. a to se mělo uskutečnit už asi za měsíc.

Švestková dráha je malebná lokálka v severních Čechách spojující Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Třebenice, Dlažkovice, Podsedice, Třebívlice a Libčeves s Mostem. Celková délka trati vedoucí malebným Českým středohořím dosahuje 44 kilometrů. Že nevíte, proč Švestková dráha (sudetoněmeckým ekvivalentem "Zwetschkenbahn")? Inu proto, že podél tratě se ještě nedávno nacházelo velké množství švestkových sadů a alejí. První vlak vyjel po trati v roce 1898, to znamená, že letos oslaví 110 let. Další zvláštní vlak vyjel z Ústí v sobotu 31. května přes Lovosice do Třebívlic, kde se konal 5. ročník pochodu „Ulričina stezka – krajem českého granátu“ (10 km dlouhá trasa, připraveno také rýžování granátů). Motorový vůz M 131.1405 přepravil celkem 47 osob. Jízda na pochod byla uspořádána ve spolupráci s „Klubem železničních turistů“ Lokálka z Ústí nad Labem, Konzultační dopravní společností a sponzorem „Classic music distribution“.

Příležitostné jízdy se ale obcím zdály málo a tak se snažily obnovit alespoň víkendové cestování. Dráha má v blízkém okolí velké množství památek a nezapomenutelnou krajinu Českého středohoří, příznivou jak pro pěší, tak i cyklistické výlety. Je tedy velmi vhodná pro rozvoj turistiky v oblasti. Pro příští rok převzal záštitu nad Švestkovou dráhou hejtman Ústeckého kraje. Starosta Třebívlic Josef Seifert byl pověřen zpracováním žádosti do fondu hejtmana. Výhledově se budou finance shánět prostřednictvím dotací EU, nyní ale se nutné peníze hledají všelijak.

Na provoz dvou párových spojů o víkendových sobotách je třeba 300 000,- Kč. V sobotu 28. června se rozjede na trati pravidelný sobotní provoz a potrvá do 30. srpna. V nabídkovém řízení zvítězila Zubrnická museální železnice a bude jezdit historickým motorovým vozem M 131.1. Depo pro vláček bude v areálu bývalého depa ČD v Lovosicích. Nad celou lokálkou převzal záštitu mikroregion INTEGRO, např. Rada Města Lovosice schválila 3.6.2008 příspěvek pro Svazek obcí INTEGRO na zahájení železniční dopravy na trase Lovosice-Most ("Švestková dráha") ve výši 10 000 Kč. Pravidelný sobotní provoz potrvá celé letní prázdniny do 30. srpna. Další vlaky letos vyjedou 27. září (Třebívlické vinobraní) a 6. prosince (Mikuláš).

Hz

Co nového v Lovosicích

Dárek dětem k jejich svátku

Skutečně hezké prolézačky z akátového dřeva, houpačky i další komponenty byly pro děti připraveny na novém dětském hřišti v lesoparku Osmička v Lovosicích. Kolem hřiště byla také sedátka pro jejich doprovod. Dětský ráj zhotovili zaměstnanci MATESu (Maložernoseckých technických služeb). Areál byl slavnostně otevřen v pátek 30. června přestřižení pásky, což provedli společně dárce, generální ředitel společnosti Lovochemie a.s., Mgr. Richard Brabec, starosta města Lovosice Jan Kulhánek a ředitelka Domu dětí a mládeže ELKO v Lovosicích, paní Vendula Krčmářová. Slavnostnímu předání byl přítomen i starosta obce Malé Žernoseky Ing. Petr Liška a zástupci vedení města Lovosice. Předání bylo ozdobeno i odletem snad dvou set balónků, kterými bylo vyzdobeno také hřiště.

Nejvíce ale bylo přítomno dětí, které ani nečekaly na slavnostní předání; některé z nich totiž vyzkoušely hřiště už předem. Bohužel už v noci před Dětským dnem navštívili hřiště také vandalové, přeřezali lana, takže musela být vyměněna.

Po slavnostním zahájení pokračoval Dětský den přehlídkou výcviků psů a mnoha dětskými soutěžemi. Bylo krásné počasí, možná až příliš horko. Dětem to ale nevadilo a svůj svátek si řádně užily.

Hz