Rozhovor měsíce
Tentokrát jsme o rozhovor měsíce požádali hned dvě sympatické ženy. S „děvčaty z matriky“ se snad již každý z nás někdy setkal. Jejich práce na matrice správního odboru Městského úřadu v Lovosicích se týká každého občana města už od jeho narození, přes důležité životní kroky provázené slavnostními obřady v obřadní síni, až po mnohdy méně slavnostní řízení týkajícího se obvykle úředních záznamů a jednání. O své práci nám budou vyprávět paní Hana Beránková a paní Anna Suchá. Vzájemně se zastupují a i v odpovědích se střídaly.
Děvčata z matriky (dovolte mi to oslovení), řekněte nám velmi krátce něco o sobě.
HB: Jmenuji se Hana Beránková, jsem z Lovosic kde jsem vystudovala gymnázium. Mám dvě dospělé dcery a na Městském úřadě, na matrice, pracuji pět let. a můj vztah k Lovosicím? Jednoznačně kladný. Prožila jsem zde většinu svého života.
AS: Moje jméno je Anna Suchá, pocházím z Lukavce a již léta žiji v Lovosicích. Jsem vdaná a mám dospělého syna. Vystudovala jsem Střední ekonomickou školu v Ústí nad Labem a na Městském úřadě jsem zaměstnána od roku 1979. Začínala jsem na evidenci obyvatel a po 10 letech jsem přešla na matriku. Lovosice mám ráda, je to můj druhý domov.
Již v úvodu jsme naznačili, že vaše práce provází každého z nás celý život. Vím, že se v našem rozhovoru neobejdeme bez odkazů na zákony. Snad nám to čtenáři prominou. Řeknete nám alespoň to nejdůležitější, čeho se práce na matrice týká?
HB: Matriční agenda je velmi rozsáhlá a různorodá, ale musím říci, že velmi zajímavá. Než dosáhly matriční knihy a doklady dnešní podoby, prodělaly dlouhý historický vývoj. Základy a počátky matrik musíme hledat daleko ve středověku. Byly to původně záznamy o křtech, biřmování, sňatcích a později i pohřbech. Skutečným historickým mezníkem ve vedení matrik se stal 1. leden 1950. Do této doby byly vedeny matriky církevní. Dnem 1.7.2001 nabyla účinnosti nová právní úprava a proto se v současnosti matrika opírá o zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů a o vyhlášku č. 207/2001 Sb., kterou se tento zákon provádí. Dále pak je to zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ale například i zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a také zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Nelze ani všechny vyjmenovat, je jich hodně.
Velmi citlivou oblastí jsou osobní údaje se kterými matrika pracuje. Je možné nahlížet do matriky např. při vyhledávání svých předků? Jaké údaje lze nebo nelze poskytovat?
AS: Při naší práci se samozřejmě řídíme i zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Vztahuje se na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, ale i fyzické a právnické osoby. a pakliže se ptáte na vyhledávání předků, tak údaje zapsané v matrikách opravdu nelze sdělit každému. a to nejen dle zákona 101/2000 Sb., ale vše je přesně vymezené ve vyhlášce a v zákoně o matrikách, kdo může a za jakých podmínek do matriky nahlížet či získat patřičný doklad.
Téměř hrůzostrašnou záležitostí pro občana bývá ověřování podpisů a kopií dokumentů pro různá úřední jednání. Ne pro samotný akt ověření, ale proto, že není vždy jasné, co má být ověřeno. Vím to z vlastní zkušenosti. Neznalost zákonů ale neomlouvá. Řekněte, můžete ověření také odmítnout?
HB: Ověřování podpisů = legalizace a ověřování opisů (kopií) listin = vidimace, je denní práce nás obou. Lidé chodí s nejrůznějšími dokumenty na kterých potřebují ověřit podpis. Jedná se například o kupní, darovací či úvěrové smlouvy, plné moci, výpovědi různých smluv a podobně. k tomuto úkonu je potřeba předložit platný průkaz totožnosti, kterým je občanský průkaz, průkaz povolení k pobytu pro cizince nebo cestovní pas. Správní poplatek za každý ověřený podpis je 30,- Kč. Při ověřování opisu (kopie) pak vyžadujeme předložení originálu listiny s případnou kvalitní kopií. Na originále nesmí být škrtáno, přepisováno, dopisováno, pozměňováno. Listina může být jenom v českém nebo slovenském jazyce a nebo musí být současně úředně přeložena do českého jazyka. Nelze ověřovat kopie průkazů, jejichž jedinečnost nelze ničím (tedy ani ověřenou kopií) nahradit. Jsou to zejména průkazy totožnosti, šeky, směnky atd. Podrobně je vše popsáno v zákoně č. 21/2006, Sb., o ověřování … a ve vyhlášce č. 36/2006 Sb., která ho provází a doplňuje zejména o seznam obcí, které vidimaci a legalizaci mohou provádět. Za ověření každé započaté stránky je poplatek 30 Kč
Z jiného soudku: Jak je to např. se změnou jména nebo příjmení nebo třeba s uznáním otcovství?
AS: Je těžké tuto agendu popsat jen krátce. Tak snad jen to, s čím se setkáváme nejčastěji. Změnit si příjmení jistě vyžaduje zralé rozhodnutí. Převážně ženy si mění příjmení sňatkem, ale také po rozvodu manželství mají možnost se ke svému minulému příjmení vrátit. a dále to jsou opět z velké části ženy, které uzavřou nový sňatek, mají novou rodinu a žádají, aby dítě z předešlého manželství neslo příjmení jako jejich nová rodina. k tomu však musí dát písemný souhlas biologický otec dítěte. Změna jména není tak častá, ale například při udělení českého státního občanství žadatelé prohlásí, že chtějí užívat své jméno v české podobě (Iosif-Josef, Peter-Petr, Olha-Olga). Co se týká uznání otcovství, tak i to je součástí matriky. Rodiče narozeného či nenarozeného dítěte, kteří neuzavřeli sňatek, mohou uznat otcovství a dohodnout se na příjmení dítěte. Rodiče musí být zletilí a žena svobodná. Jestliže je rozvedená, musí splňovat 300 denní lhůtu od právní moci rozsudku o rozvodu. Pokud tato není splněna, za otce dítěte se považuje ze zákona její bývalý manžel. Popření a uznání otcovství v těchto případech pak řeší soud.
V současné době se stále více mluví o přílivu cizinců do ČR. Jak je to s nabýváním státního občanství? Je to složité?
HB: Moji odpověď začnu alespoň částečnou citací zákona číslo 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. „Občanství lze nabýt narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území ČR, prohlášením nebo udělením.“ v naší praxi se nás asi nejvíce dotýká předávání Listiny o udělení státního občanství ČR, kterou vydává Ministerstvo vnitra na základě předchozího správního řízení a také po složení státoobčanského slibu před tajemníkem úřadu. Listinu předáváme slavnostním způsobem a s menším dárkem, například v knižní podobě. Po tomto slavnostním aktu následuje spousta administrativních úkonů, které se týkají vydání českých dokladů pro „nového“ občana ČR. Prvotním dokladem je rodný, případně oddací list, který vydává Zvláštní matrika Brno. Pokud mluvím o Zvláštní matrice, měla bych vysvětlit její význam. Tento úřad zpracovává matriku narození, manželství a úmrtí českých občanů, kteří se narodili, uzavřeli manželství nebo zemřeli v cizině.
Co ještě například na úseku občanství řešíme my, je zpracování žádostí o vydání osvědčení o státním občanství ČR. Toto osvědčení je potřeba zejména k podání žádosti o první občanský průkaz nebo cestovní pas. Žádosti se zákonnými zástupci sepisujeme a postupujeme Krajskému úřadu Ústeckého kraje, který zmíněná osvědčení vydává.
Obřadní síň Městského úřadu je vaše další „pracoviště“. Slavnostní obřad je pro vás obě jistě příjemná změna od úředničiny. Pořádají se zde různé slavnostní akce, vítání občánků, svatby apod. Ale, jak je to např. s platností církevního obřadu nebo s registrovaným partnerstvím?
AS: Na přelomu roku 2006-2007 byla provedena rekonstrukce naší obřadní síně. Byly obnoveny parkety, instalováno nové osvětlení a klimatizace, ale až při umístění několika obrazů a květinové výzdoby „polárně bílá“ obřadní síň se v našich očích zútulnila. a proč také ne, když se zde pořádají nejrůznější obřady. Svatby, vítání občánků, předávání maturitních vysvědčení a výučních listů, předávání plaket dárcům krve, zlaté svatby a podobně. Pokud se ptáte na registrované partnerství, tak to není v naší kompetenci. Ministerstvo stanovilo vyhláškou 300/2006 Sb., seznam příslušných matričních úřadů, před kterými lze prohlášení o registrovaném partnerství učinit. v našem kraji je to Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-město. a ještě něco málo ke sňatkům. Je také možné uzavřít manželství před orgánem církve. k tomu je zapotřebí, aby matrika na základě žádosti snoubenců vydala Osvědčení k uzavření církevního sňatku. a dále je pak také možné uzavřít manželství mimo obřadní síň. Takových svateb ale nebylo mnoho.
Do vaší práce patří i návštěvy občanů s představiteli města při jejich životních jubileích. Jak vaše gratulace občané přijímají?
HB: Při našich každodenních pracovních povinnostech nezapomínáme ani na starší občany našeho města. Těm, kteří se dožívají 75. roku života, posíláme každým rokem poštou přáníčko a těm, kteří slaví úctyhodných 80, 85, 90 a více let chodíme gratulovat osobně nejenom s přáníčkem, ale s květinou a dárkovým balíčkem. a reakce ze strany jubilantů? Z převážné většiny příjemné. Vždyť snad každého potěší, když si na něho někdo vzpomene a zřídka se stává, že jsme i jediní.
Prozraďte nám nějaké zajímavosti z vaší práce, které se týkají matriky.
AS: Pokud jsme zmínily sňatky konající se mimo obřadní síň, tak ty považujeme opravdu za zajímavé. Při některých je zapotřebí i fyzická kondice. Tak třeba výstup na Milešovku nebo na Lovoš. Také svatební obřad v Malých Žernosekách na fotbalovém hřišti, přímo ve fotbalové bráně, byl zajímavý. Konal se v říjnu 2007 a myslím, že při vzpomínce na něj je nevěstě zima ještě dnes.
Měly jste nějaké nepříjemnosti s občany?
HB: Nechci to zakřiknout, ale nepříjemností s občany je minimum. Snažíme se, samozřejmě v mezích zákona, občanům vyhovět. Ale když přijde někdo například s propadlým občanským průkazem nebo listinou, kterou nesmíme ověřit, to víte, že se na nás zlobí.
Snažili jsme se poněkud přiblížit zajímavou práci matrikářek. Snad se nám to alespoň trochu podařilo. Přejeme děvčatům z matriky do další práce jen to dobré.
Rozhovor připravil Miroslav Hvorka.