Z okolí Lovosic
Lovosice a okolí
4. ročník Lounského divadlení - Největší úspěch v krajské postupové přehlídce amatérských souborů získalo v březnu 2008 TMA divadlo Terezín, jehož představení Nájemníci pana Swana aneb Habaďůra (autor M.Cooney) získalo nominaci na národní přehlídku Divadelní Třebíč a Děčín, cenu poroty i diváků, cenu za nejlepší režii, dvě ceny za nejlepší mužské herecké výkony, cenu ředitele Vrchlického divadla a tři čestná uznání. Terezínští uspěli s lehkou situační komedií pod vedením režisérky Evy Andělové.
Druhé doporučení si odnesla Scéna Libochovice za pohádku Hrátky s čertem Jana Drdy. Porotci ji navrhli pro celostátní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník a udělili ji cenu za nejlepší scénografii, mužský herecký výkon a dvě čestná uznání. Jedno z nich získal Zdeněk Zvěřina za roli Otce Školastyka v inscenaci Hrátky s čertem, kterého Lovosice znají i z moderování mnoha kulturních pořadů v KS Lovoš. Věřme, že některé z těchto představení uvidíme i v Lovosicích.
Světový den vody - Vodní díla na Labi se u příležitosti sobotního Světového dne vody 22. března otevřela veřejnosti. Na vodním díle Střekov zpřístupnilo Povodí Labe plavební komory, strojovnu jezu i pozorovatelnu rybího přechodu. Na roudnickém a lovosickém zdymadle byly otevřeny plavební komory a velín. V Roudnici také jezdila inspekční loď Albia.
Když zlátne aura hledaného slova… (Autorské čtení v galerii) – V pátek 28. března četla severočeská básnířka Věra Bartošková návštěvníkům Galerie „Porta Bohemica“ v Lovosicích verše ze své nové sbírky Světlo stromů. Knihu ilustracemi opatřil akademický malíř a grafik Jan Souček a vyšla ve spolupráci Severočeské vědecké knihovny a Severočeského svazu spisovatelů. Vydání podpořilo i město Duchcov, kde autorka trvale žije. Některé její verše byly přeloženy do němčiny, lužickosrbštiny a esperanta. Věra Bartošková vydala již několik sbírek (Vrstvení v krajině, Jezeří, zasaženi sluncem…) a na její verše Černí čápi a bílé labutě složil hudební skladatel Václav Bůžek, profesor teplické konzervatoře, kantátu pro soprán, baryton, smíšený sbor, varhany a orchestr. Kantáta byla provedena 11.3.2004 na koncertu Severočeské filharmonie v Teplicích pod taktovkou sira Charlese Olivieriho-Munroe. Četbu doprovodila hudebním vystoupením kytaristka Lucie Šťavíková z pražské konzervatoře.
Paní Anna Novotná oslavila 104 roky – Bývalá občanka našeho města, paní Anna Novotná oslavila v Domově důchodců v Čížkovicích 104. narozeniny. Paní Anna, tehdy ještě Anička Křížová, se narodila 5.3.1904 v Ročově u Loun, spolu s rodiči a 6 sourozenci prožila dětství a mládí. S manželem žila v Radešíně a později v Prackovicích. V roce 1971 se přestěhovala do Lovosic, nyní žije v Domově důchodců. Dcera i vnuk ji často navštěvují.
Přívoz opět jezdí – Od pátku 4. dubna jezdí opět známá loď Ludmila a převáží zájemce z Velkých do malých Žernosek a zpět. Zatím je přívoz v provozu je od pátku do neděle, od rána od 7 do večera do 18 hodin. Od 1. máje už by měl jezdit každý den, a to od 7 do 19 hodin. Dospělí zaplatí 15,- Kč, mládež od 6 do 18 let 10,- Kč a děti do 6 let se plaví zadarmo. Za psa, dětský kočárek nebo kolo zaplatí zájemce 5,- Kč. Přívozem jezdí turisté pěší i cykloturisté, ale také lidé za nákupy.
Maškarní bál s PARADOXEM – Kdo přišel v pátek 28. března na maškarní ples do Kulturního střediska Lovoš, určitě se dobře bavil. Všichni účastníci byli v maskách (to nebývá tak obvyklé), kapela hrála o sto šest, Heidi nakonec zpívala bez playbacku a masky vyváděly, no jako maškary. Na webových stránkách kapely si to chválí 30.3. v návštěvní knize jedna z účastnic: „Super maškarní bál/soukromá párty. PARADOX je nejlepší!!!“
2. ročník ankety "O nejpohádkovější hrad nebo zámek v České republice" – Anketa byla vyhlášena na veletrhu REGION TOUR 10.1. a skončila 25.3. V roce 2008 vyhrál zámek Hradec nad Moravicí (7401 bodů) a na 2. místě se umístil zámek Telč (7260). Ze zámků v okolí získaly nejvíce bodů Ploskovice, a to 62, Házmburk (44) a Jezeří (40). Celkem hlasovalo 31 925 osob.
ZVÍŘE ROKU 2007 – V anketě Zoologické zahrady v Ústí nad Labem hlasovalo celkem téměř 1500 lidí. Zvítězila pandí dvojčata Pat a Mat, kterým dala hlasy asi třetina hlasujících. Druhé místo obsadila oblíbená slonice Delhi, která se pravidelně v 11 hodin prochází po ZOO a na třetí příčce se umístil orangutan Budi. Malajský medvěd Imro byl čtvtý a vítězka I. ročníku levhartice Kaila skončila pátá.
Kraslice nebo perníčky – Ten, kdo potřeboval inspiraci pro velikonoční výzdobu, si určitě pospíšil v týdnu od 17. do 21. března do Kulturního střediska Lovoš, kde se ve velkém sále konala již tradiční velikonoční výstava členek občanského sdružení Šance a tentokrát i s roztomilými pracemi dětí z Mateřské školy v Chotiměři. Vystavena byla vajíčka všech velikostí od křepelčích a andulčích přes husí až po největší – pštrosí. Nejvíce kraslic bylo ovšem slepičích – za to techniky byly roztodivné, nově přibyla vajíčka skleněná a zdobená jutou. Kouzelné byly stojánky s vajíčky a zvonečky, voněly perníčky, které šikovné ruce maléreček zdobily, k vidění byly paličkované krajky, výrobky ze šustí, zvířátka od oveček přes kuřátka až k zajíčkům. Zkrátka všechno, co má na Velikonoce být na stole.
Poprvé se výstavy zúčastnila i lovosická pobočka SVAZU Maďarů ŽIJÍCÍCH v ČECHÁCH. Maďarské Velikonoce se od našich liší. Velikonoční pondělí je v Maďarsku známé jako „Ducking Monday“ (Ducking je potápění nebo lov kachen). Tento název byl odvozen od tradice, kdy byly mladé dívky házeny do rybníků nebo do jezírek. Od dívek se očekávalo, že to budou brát sportovně. Navíc jim bylo řečeno, že když toto postoupí, stanou se z nich lepší manželky. V současné době kropí chlapci děvčata levnými voňavkami, které je pak zato musí odměnit mincemi nebo velikonočními vajíčky. Navzájem si pak přejí hodně štěstí. Velikonoční pondělí je hlavně dnem pohostinnosti. Když přijde do domu návštěva, všichni si navzájem popřejí Veselé Velikonoce a následně jsou návštěvníci pohoštěni pečivem a různými druhy pálenky. Dvěma neodmyslitelnými pamlsky jsou „BEIGLI“ – sladký koláček s nasekanými vlašskými ořechy nebo makovou náplní ve tvaru švýcarky a velikonoční brioška.Častým vzorem na kraslicích jsou červené květiny na bílém pozadí. Dalším lidovým zvykem je tak zvaná „pochůzka“, kdy se farníci na Boží hod velikonoční vydají na pole kvůli rituálu, který předchází jarnímu osévání.
Hz
-
Ke kostelu nemusí patřit jen varhany
„Ke kostelu patří varhany“, to vám řekne skoro každý a proto se mnozí mohli divit, když šli v neděli 6. dubna kolem evangelického kostela v Třebenicích a zevnitř se ozýval zvuk mohutného žesťového orchestru. Nebylo to náhodou a nebyla to mýlka. Už v biblických žalmech se píše: Hlahol Hospodinu, s doprovodem trub a polnic… (Ž 98). Trubky a polnice jsou v bibli nejčastějším hudebním nástrojem, který slouží při oslavách. Je tu dokonce jedna církevní tradice, zachovaná dost dobře v nedalekém Sasku, ve které se trubky, pozouny a jiné dechové nástroje stávají nedílnou součástí křesťanských bohoslužeb.
Onu neděli v Třebenicích oslavovalo založení občanské sdružení Consonare – evangelické pozounové sbory. Začalo to před více než dvěma lety, kdy na jedné slavnosti farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Rumburku hráli pozounisté ze saského Jonsdorfu. Po vystoupení nabídli místním, ať si hru na dechové nástroje sami zkusí. To už bylo jen kousek od toho, domluvit se na pravidelných setkáních a pravidelném cvičení. Tak vznikl první český pozounový sbor. Církev je hlavně o společenství a při tomhle společenství bylo dost legrace, nového poznání, společného sdílení. Vznikla myšlenka nabídnout tuto aktivitu i dalším společenstvím. Rumburští sestavili projekt a za podpory českého ministerstva kultury a Fondu českoněmecké budoucnosti mohli na rok zaplatit lektora, který objížděl sbory ČCE v ústeckém a libereckém kraji a nabízel možnost hraní na dechové hudební nástroje. Tak vznikly pozounové sbory v Jablonci n.N, České Lípě, Třebenicích, Lounech, Chomutově. Někde je práce dál, jinde úplně na začátku.
Pozounový sbor není profesionální těleso. Je to společenství lidí, mladých i starších, křesťanů i nekřesťanů, hudebníků i začátečníků. Všeobecně platí, že na dechový nástroj může hrát každý a do hudebního tělesa se zařadit téměř okamžitě.
S rozrůstáním práce vznikla také potřeba koordinace celého projektu. Za tím účelem bylo, po vzoru ze Saska, založeno občanské sdružení, které by činnost sborů podporovalo a organizovalo. Vybrali jsme mu jméno Consonare. To znamená něco jako souzvuk, souznění, vytváření harmonie. A to nejen v oblasti hudební. Evangelické pozounové sbory jsou především o setkání a o společenství. Tak tomu bylo i v Třebenicích. Byla to vlastně akce na celý víkend. Od pátku společné zkoušení, setkání, rozhovory, sdílení, výměna zkušeností. A v onu neděli odpoledne, za účasti asi třicítky hudebníků z České republiky a z Německa, oslava, na které zazněly duchovní písně i intrády.
Štěpán Brodský
Více se dozvíte na webových stránkách www.consonare.cz.
-
Cesta od LŠU k ZUŠ
Hudební škola v roce 1991 a v současnosti
Ve středu 12. března 2008 se konal jeden z mnoha koncertů naší Základní umělecké školy, tentokrát se jednalo o Koncert komorní hudby v sále Bratrské jednoty baptistů v Lovosicích. Vystoupilo zde přes třicet hudebníků, počínaje dětmi z Přípravné hudební výchovy na MŠ a konče těmi opravdu zkušenými hráči, mezi které patřili třeba Samuel Koblischke (baskytara), Tereza Čechová a Deborah Beckerová (houslová duo), Zdeněk Honců (trubka), Veronika Smetanová a Lenka Mladá (čtyřruční klavír). Po delší době byl zařazen mezi nástroje akordeon (Michal Šlegr) a xylofon a perkuse (Zbyněk Peluněk a Kristýna Grůllová). Děti se snažily předvěst vše co nejlépe a bylo vidět, že je vystoupení těší, že mají hudbu rády. Někteří žáci se zúčastnili okresního kola soutěže ZUŠ v oborech klavír, housle a kytara. Judita Brodská ze třídy paní učitelky Ivety Pospíšilové postoupila do krajského kola, které se konalo v Teplicích a obsadila 2. místo. Srdečně blahopřejeme!
Vzpomněla jsem si, že jsem byla v tehdejší Lidové škole umění, hezky nazývané „Liduška“, poprvé asi v roce 1991. Předváděcí sál pro veřejné koncerty žáků byl nevelký a bez klimatizace, dost velký počet posluchačů se tam tísnil v nepříliš dobrých podmínkách; konaly se 3 veřejné koncerty pro lovosické občany, 2 výchovné koncerty pro žáky a náborové koncerty pro MŠ a ZŠ (ty probíhaly ve Sdruženém klubu odborů, dnes KS Lovoš).
Škola měla ve školním roce 1990/1991ještě další pobočku v Libochovicích, žáků bylo celkem 225, z tohoto počtu navštěvovalo 40 výtvarný obor. Kromě výuky žáci absolvovali několik vystoupení na různých akcích (kulturní vložka na oslavě stoletého výročí 1. ZŠ, předvánoční kulturní akce pro důchodce v DPS, Vánoční koncert pro důchodce v Besedě, pořad Vánoční ozvěny v nově otevřeném KD v Jenčicích aj.). Pobočka připravila vystoupení pro důchodce v Libochovicích. Další společné koncerty 3 ZUŠ se konaly 28.5. v Litoměřicích a 30.5. v Roudnici nad Labem. 19. června se ještě uskutečnil veřejný koncert žáků na zámku v Libochovicích a 20. června proběhla veřejná výstavka žáků výtvarného oboru.
Lovosická „Liduška“ měla tehdy největší úspěchy jednak ve hře na příčné flétny (Hana Knauerová, Ludmila Velemanová, Karla Lopušníková) a pak hlavně ve hře na housle. Lucie Švehlová byla na 33. ročníku Kocianovy mezinárodní houslové soutěže jedinou účastnicí ve své kategorii ze severočeského regionu. Získala vavříny nejcennější – obsadila 1. místo v II. kategorii soutěžících (žáci do 12. let) a byla vyhodnocena jako nejlepší žákyně ZUŠ. Úspěchu dosáhla v konkurenci 23 soutěžících nejen z Československa, ale také Německa, Francie a Bulharska. Úspěch lovosické Lidové školy umění byl ještě zvýrazněn krásným 3. místem Zdeňka Starého v kategorii do 16 let, bývalého žáka Petra Švehly, který studoval na teplické konzervatoři u profesorky Jiřiny Dlouhé a 4. místem Martiny Zuziakové v kategorii do 14 let, kde byla nejtěžší mezinárodní konkurence.
Žákyně Hana Knauerová ze třídy pí učitelky Evy Muríňové zvítězila 30.3. 1994 ve hře na flétnu na krajské přehlídce v Ústí nad Labem a postoupila do ústřední přehlídky v Uničově na Moravě. I na celostátní přehlídce dechových nástrojů v Uničově 25.4. byla úspěšná a patřila mezi 3 nejlepší žákyně. Ředitelem školy byl Petr Švehla, který bohužel v létě 1994 zemřel.
Od té doby se mnohé změnilo. Do základní umělecké školy nastoupil 1. 12. 1994 do funkce ředitele MgA. Jiří Lhotský. Lovosice znal, už před tím byl v letech 1972 – 1974 a 1990-93 dirigentem Velkého dechového orchestru KS Lovoš. V Libochovicích už je dávno Základní umělecká škola pod Základní školou J.E.Purkyně (od roku 1996) a lovosická ZUŠka má od 1.1.1996 právní subjektivitu. S příchodem nového ředitele se výuka rozšířila o klarinet, saxofon, trubku, tubu a elektronické klávesy. Rozvinuta byla i výuka populární hudby, zejména v souborech.
Koncerty ZUŠ začaly probíhat od roku 1995 rovněž v sále KS Lovoš, kde byla větší kapacita a vhodnější prostředí – vlastní sál ZUŠ byl pro veřejnost nedostačující a začal sloužit pouze pro školní přehrávky. O rok později se koncerty začaly konat i v novém sále Bratrské jednoty baptistů. Veřejných koncertů se uskutečnilo šest, šestkrát děti potěšily seniory v Domě pečovatelské služby a v Domově důchodců. Kromě toho začala ZUŠ pořádat výukový cyklus pro děti z 1.-4. tříd ZŠ pod názvem „Seznamujeme se s hudebními nástroji“ (13 lekcí).
Ve spolupráci ZUŠ Lovosice a KS Lovoš byl založen nový žesťový orchestr o názvu Brass Band. Orchestr složený z členů učitelského sboru a žáků ZUŠ a amatérských hudebníků z okolí Lovosic zahájil svou činnost 15. března 1995 a měl 15 členů. Band hrál nejen koncertní dechovku, ale i swing a hudbu let šedesátých, dokonce i hudbu chrámovou. Poprvé se posluchačům v Lovosicích představil promenádním koncertem na náměstí 14. června.
A roky ubíhaly a přibývaly nové aktivity. Ve školním roce 1996/97 působilo v ZUŠ 15 učitelů a školu navštěvovalo celkem 330 v hudebním a výtvarném oboru. Poprvé byla vyučována přípravná hudební nauka pro 5ti – 6tileté děti (předškoláky) přímo v prostředí mateřských škol; výuku vedla učitelka Alena Beckerová. Vedle klasických nástrojových oborů byl největší zájem o kytaru, elektronické klávesy a dívčí vokální skupinu (hlasovou výchovu).
Úspěchy měla škola i v Národní soutěži ZUŠ. V oblastním kole v Litvínově získali 1. místo dva trumpetisté ze třídy Mgr. Lhotského. V celostátním kole v Uničově, kam postoupili dva žáci, obsadila 2. místo Ludmila Velemanová ve hře na flétnu a 3. místo Petr Hoke ve hře na trubku. Osmnáctiletá Olga Šamšová získala v Liberci 18. dubna 1998 v celorepublikovém klání třetí místo v silné konkurenci zpěvaček pražských a brněnských škol. Velice úspěšné bylo Trio de estudiantes (Soňa Herčíková – housle, Monika Knauerová – klavír a Jiří Protiva – příčná flétna); v Národní soutěži ZUŠ v komorní hře ve Vysokém Mýtě obsadilo třetí místo. V rámci přípravy na studium Univerzity Karlovy dosáhl velkého úspěchu i Ondřej Šedivý v podobě přijetí do oboru sbormistrovství. V ústředním kole ve Vysokém Mýtě v roce 2006 získal třetí místo Zdeněk Honců – trubka. Na Konzervatoř Teplice byli přijati: Alena Karpjuková – klavír, Petr Čermák a Jaroslav Noga – bicí, na Konzervatoř Praha: Radovan Lukš – trubka. Tento student byl největším soutěžním tahounem, a to od školního roku 1996/1997. Čtyřikrát byl v ústředním kole Národní soutěže ZUŠ, kde získával první nebo druhé místo a v roce 2006 byl absolutním vítězem. Dvakrát byl účastníkem rozhlasové soutěže Concertino Praga, kde získal druhé ceny.
Na Mezinárodním festivalu dechových hudeb Praha 1998, jehož se zúčastnilo 19 orchestrů z 5 států, vystoupil dirigent Jiří Lhotský v čele Dechové harmonie složené z hráčů Ústeckého kraje v kategorii vyšší třídy. Dechová harmonie získala zlaté pásmo s vyznamenáním za první místo a její dirigent Cenu poroty za nejlepší dirigentský výkon.
V letech 1999 – 2006 probíhala na ZUŠ Lovosice experimentální výuka mentálně postižených klientů ze Skalice u Litoměřic. Pět žáků – klientů – bylo vyučováno individuálně nástrojové hře. Dohromady zároveň tvořili taneční orchestr, který úspěšně vystupoval na veřejnosti a v TV NOVA. Jako terapeut a učitel hudby působil ve Skalici Vlasta Barák který spolu s Jaroslavem Grundem (kytara) psal pro skupinu hudbu. Členové kapely byli individuálně vyučováni Martinem Dolejším a Vlastimilem Barákem na bicí, elektronické klávesy a kytaru.
Také v budovách školy došlo ke změnám. Škola má v Lovosicích vedle základní budovy tři odloučená pracoviště a pobočky v Třebenicích, Třebívlicích a Velemíně. Žáků je asi dvakrát tolik než v roce 1991 – 460, z toho 40 ve výtvarném oboru. Každoročně bývá ve školním roce pro oživení a zpestření kulturního života v Lovosicích a okolí uspořádáno v rámci programu Regionální umění v Lovosicích přes 20 koncertů komorní, taneční a populární, chrámové a liturgické hudby. Stálé výstavy prací žáků výtvarného oboru jsou umístěny v prostoru Městského úřadu Lovosice a na vývěsní tabuli ve městě. Při některých koncertech se v předsálí Bratrské jednoty baptistů nebo v sále KS Lovoš konají příležitostné výstavy. Vystoupení žáků zpestřilo výroční schůzi Svazu tělesně postižených a připravuje se velká prezentační akce – Hudební odpoledne ZUŠ 22. května 2008. Soubory má ZUŠ v současné době čtyři: Hudební skupinu učitelů, hudební skupiny Enkláva band, Minienklávu a bigbeatový soubor Ve Výstavbě. Dechová harmonie dirigenta Jiřího Lhotského vystoupila se svými zpěvačkami Julií Nepustilovou a Venuší Klupákovou při dubnových oslavách 1. písemné zmínky o Lovosicích.
Od nového školního roku 2008/2009 škola chystá významnou novinku, připravuje se na otevření výuky počítačové hudby, která bude zařazena do kontextu elektronických nástrojů. Z tohoto důvodu žádá o přidělení učebny z fondu majetku města a vyhledává vhodného učitele. Doufejme, že se věc podaří a nová výuka brzy zaběhne. Naše ZUŠka je opravdu významnou kulturní složkou města a bez ní by byl hudební život jednotvárný.
Hz