Koutek poesie
Probuzení
Oheň uhasínal
Rozesmály se
Veselá havraní kolonie |
Dozněly tóny
Utichla stejně Jana Haasová |
České Středohoří
V dubnu pod Lovošem
Naše středohorské výlety začínáme na moje přání pod Lovošem. Možná, že někdo řekne, tam chodíš pořád, vždyť je to stejné. Mýlil by se. Jaro mění krajinu den ode dne. Je to malíř, který rozmalovává její obraz do mnoha tónů barev, nešetří žlutí, zelení, ani modří, tu a tam vloží do korun rašících a kvetoucích stromů i karmín. Přijď dnes a přijď na stejné místo za týden....
Pohled z vlaku nedává moc naděje na pěkné počasí. Modrá obloha s kumuly nejasnými, jakoby rozmazanými "štětcem" na západní straně se nakonec ztrácí v hustém oparu, z něhož vykukuje Říp a stejně i středohorské kopce, v nichž je teď trochu melancholie.
Naše důvěrně známá cesta na jihozápadní straně úpatí Lovoše nás zavede do lesa. Z levé strany je lemována čedičovými zídkami, jež kdysi dávno lemovaly a ohraničovaly zdejší sady, jejichž dokladem jsou tu a tam staré ovocné stromy, zejména třešně., jinak vše obrůstá keři, které raší pěkně různobarevně, podle druhu. Nejvíce nás zaujala teplomilná kalina tušalaj, jejíž mlaďoučké šedozelenavé plstnaté listy zatím složené "do harmoniky" se pomalu rozevírají proti sobě a odkrývají maličký zelenavý okolík budoucího květu - radost pohledět! Tento zajímavý teplomilý keř, běžný v oblastech Středozemního moře, si oblíbil i výslunná místa v Českém středohoří. A že se mu tu zalíbilo, o tom svědčí jeho hojný výskyt .
Obzor za námi skýtá nádherný pohled na celé panoráma Milešovského středohoří s jeho strmými homolemi - Ovčínem, Borčem, Sutomským vrchem, Solanskou a Lipskou horou, dalšími kopečky a Milešovkou, která své postavení královny Středohoří nezapře a po jejím boku Kletečná. Radost z tohoto úchvatného pohledu nám kazí, zdánlivá maličkost - zaražené červenobílé kolíky v poli pod Lovošem, které už nikdo nikdyneoseje. Červenobílé, zatím ještě neškodné kolíky vedou dvěma řadami přímočaře podél Lovoše do Oparenského údolí a dál... Přijde den, kdy se do země zaboří první rypadla a jednou tu místo zpěvu ptáků bude znít drsná hudba kamionů.... Kolíky tu symbolizují vlajky vítězných dobyvatelů zasazené do zákonem chráněného území.
Na západě se zlověstně zatáhlo, ale Milešovku je vidět celou. Naši předkové předpovídali podle mraků kolem Milešovky počasí. Vrchol hory schovaný v mraku byl předzvěstí deště, ale když byly v mracích ostatní kopce a Milešovku bylo vidět celou, nepršelo. Uvidíme, co nás čeká.
Na okraji listnatého lesa nás vítají rozkvetlé jaterníky podléšky, velmi sytě modře zbarvené a bílé sasanky hajní. Zaujmou nás ostrůvky rostlinek, jejichž růžice listů vyrůstá několik cm nad zemí a z ní vykukují celkem nenápadné bílé drobné kvítky. Dodatečně zjistím z atlasu název rostliny - je to bažanka lesní (Mercurialis perennis). Objevujeme další nižší rostlinku s bílými květy připomínajícími jetel. Tu jsem ale ve svém atlase nenašla....
Šedočerné, tu a tam pórovité kamení s povlaky zelenavých, ale místy i rezavých lišejníků nás věrně doprovází i lesem a někde dokonce i z obou stran cesty. Má své zvláštní kouzlo a já se ve své představivosti vracím o nějakou desítku milionů zpět, kdy se tato krajina rodila. Na vlhčích místech se usadil na kamenech mech, vytvářející huňaté polštáře. I tady bývaly kdysi sady. Každého kamene v zídce se dotkly lidské ruce. Kameny by mohly vyprávět o o životě lidí a jejich těžké práci. Lesem prosvitlo slunce a ozářilo vrchol Lovoše i jeho skalnatý jižní svah. Nádherný pohled!
Naše cesta končí u osamělého zde stojícího domku. Chvíli se posadíme na lavičce, která se nám tu nabízí. Sluníčko svítí, ale profukuje studený vítr.
Korunami stromů na jihovýchodě prosvítá nebo spíše "protemňuje" mrak, který nám vyhrožoval deštěm. Minul nás, takže předpověď podle Milešovky se splnila.
Před námi je už návrat s krásnými a hlubokými dojmy z dnešního výletu v milovaném Středohoří.
Jana Haasová
-
Narkóza
Když mesocain ztratil spár a začal jsem se dívat mlhou fenothiazinu, přišel za mnou Bůh. Nedivil jsem se – proč taky? Jen mne zaskočilo, že já jsem ho odmítl perzonifikovat – a on tu přede mnou v lidské podobě.... Jak jsem ho poznal? Nevím, ale byl jsem si jist.
Aniž pohnul ústy, řekl: Ty tvoje úvahy o mně, ... a neslyšně se zasmál... je ale pravda, že jsou to zábavné nesmysly, sem tam s krupičkou náznaku pravdy, ale.... a zasmál se znova tím smíchem, který jsem neslyšel, neviděl... jen vnímal. Kdybys jen tušil, jak je to doopravdy .... a další smích...
Tak – jen abys věděl, že nejsem lhostejný, jak jsi s dost velkým despektem kdysi kdesi napsal – další smích (zdál se mi trochu sarkastický), ani zlý (jak jsi napsal jen o pár řádků dál) ... smích... smích.
Když se dost vysmál, pokračoval: tak ti dám, chlapče, dvacet let života navíc.
No – to je překvapení, Pane Bože... ale k čemu by mně to bylo? Bez mé ženy? sám? Deset stačí, až až stačí, ale dej nám je oběma...
Další a další smích... a mezi smíchem pár slov.... jo – už vím ! přenos myšlenek !
Zvláštní, přenášel... ta tvoje drzost mne docela baví, ale to nejde. Dělit se to nedá, nebudu vysvětlovat proč. Má to co do činění s entalpií vesmíru… Ber, nebo nech...
Nic jsem neřekl, ale četl mi myšlenky – to víte - Bůh.... dobře, nezklamal jsi mne. Kupodivu, to nezažiji tak často. S prázdnou tě tu ale nenechám: odejdete oba ve stejnou chvíli. To je můj dar...
Přenesl jsem jen šeptem, sotva vydechl: Zaplať Pán Bůh, Pane Bože.... postava se rozplynula s posledním zbytkem fenothiazinu.
Jiří Černý
ze sbírky Nadstandardní sny
Na cesty
Dva bedekry z Teplic
1x průvodce městem, 1x průvodce Regionálním muzeem v teplickém zámku a Muzeem v Krupce
Pod názvem TEPLICE - malá historie salónu Evropy vydalo Regionální muzeum Teplice loni nového průvodce městem. Autorka bedekru Jitka Budinská píše v tenké publikaci o historii vzniku lázní i o slavných návštěvnících. Byli jimi třeba kníže Charles de Ligne, po kterém je nazván nejlepší teplický hotel, Judita Durynská, která v Teplicích založila klášter benediktinek, Giacomo Casanova, Fryderyk Chopin, Franz Liszt, paní de Staël a další známé osobnosti.
Staletí dějin městem procházela a zanechala v něm své stopy. V knížečce jsou ty nejvýznamnější pamětihodnosti popsány a popisy jsou doplněny barevnými fotografiemi. Knížka vyšla ve třech jazykových mutacích, česky, německy a anglicky a stojí 35,- Kč. Druhým zajímavým průvodcem je procházka expozicemi a zámeckými interiéry Regionálního muzea v Teplicích a Muzea v Krupce. Publikace opět vyšla česky, anglicky a německy a stojí 28,- Kč. Uvedené publikace si můžete zakoupit nebo objednat na teplickém zámku na adrese: Regionální muzeum v Teplicích, Zámecké náměstí 14, Teplice 41501, tel. 417 537 869, e-mail: info@muzeum-teplice.cz. Obě knížečky si mohou návštěvníci přivézt domů jako hezký suvenýr.
Hz