Z okolí Lovosic

Od pramenů Modly až do Lovosic IV.

Než Modla opustí Vlastislav, zastavíme se v místech, kde byly břehy potoka zpevněny kamennou zdí. Je to opatření výjimečné – zvláště v CHKO. Vyzdění koryta potoka nebo zpevňování břehů kameny jakýmkoli způsobem je nežádoucí. Na toku Modly se toto nesprávné opatření v jiných místech likvidovalo. Dno i břehy se nechávají přirozené, oseté trávou. Je to proto, že rostliny přispívají k samočištění toku. Vyzděné dno i břehy tuto přirozenou činnost přírodě vlastně znemožňují. Ve Vlastislavi se k tomuto opatření sáhlo proto, aby se zabránilo podmáčení pozemků a stavení, které stojí v blízkosti Modly. Kamenné břehy jsou ve Vlastislavi téměř po celé délce toku Modly. Je třeba upozornit i na estetickou kvalitu provedení. Kamenné břehy jsou provedeny odborně, mezi kameny neprorůstají rostliny, břehy jsou kolmé na dno potoka. Tím došlo nejen ke zkapacitnění koryta, ale i  k rozšíření dna, kde se nachází spousta vodních rostlin. Toto opatření se chystá ještě na jednom místě ze stejného důvodu. (Upozorním na tuto skutečnost, až se k tomuto místu dostaneme.)

Když Modla opustí Vlastislav, přijímá z levé strany nenápadný přítok ze Sutomi (zhruba v polovině cesty mezi vesnicemi Vlastislav a Teplá). Ing. Jiří Skalský ve své útlé knížce „Sutom“(2006), která byla vydána u příležitosti oslav 730. výročí první zmínky o obci, o tomto přítoku píše. „ Pod farním kostelem v Sutomi pramení z takzvané Petrovy studánky (Peterbrunnen) celkem nenápadný potůček, který na svém krátkém toku zprvu sleduje silnici ke Skalce, jedním svým ramenem napájel zámecký rybníček a za Vlastislaví, posílen dnes vodami z několika septiků, se vlévá do Modly.“ Přibližně v těchto místech je plánován takzvaný obtokový rybník.(Modla jej bude obtékat.) Další vesnicí na toku Modly je Teplá. Opět nahlédneme do knihy J.R. Tesaře. Kniha stará 76 let se o vsi Teplá a o Modle zmiňuje následovně: „Ves rozkládá se po pravém a levém břehu Modly… V obci odkryt byl v r. 1710 prý služkou a později manželkou rolníka Vavřince Marií Alžbětou, železitý léčivý pramen, při kterém vystavěna byla dřevěná kaple Navštívení P.Marie, do které přinesen byl Mariánský obraz z kaple u pramenů Modly. Byly zde vystavěny malé lázně, kde ve vanách se voda hřála. Lázně v roce 1850 zanikly. Dřevěná zchátralá kaple stržena a z darů postavena kamenná kaplička.“ Vodu z pramene tu lidé pijí dodnes, ačkoli není nikým kontrolována. Mariánský obraz je už pouhá kopie. Originál byl před několika lety ukraden…

Přibližně 200 metrů nad státní silnicí Lovosice-Bílina byl vybudován trubní přivaděč odebírající vodu z Modly. Napájí koupaliště, kašnu i Koňský rybník v Třebenicích.

V místech, kde Modlu křižuje státní silnice, vyúsťuje z pravé strany do Modly bezejmenný přítok z obce Kololeč. Obec neleží přímo na Modle, ale díky tomuto přítoku do ní také přispívá svými znečištěnými splaškovými odpadními vodami.

O místech, kde Modlu křižuje dálnice, mi sdělil zajímavou informaci další odborník – Doc.Rndr. Karel Kubát CSc. z ústecké univerzity. Zde rostla hojně ostřice žitná (Carex secalina), která je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh.

V Třebenicích měla Modla původně dvě koryta – hlavní tok, na kterém stávaly mlýny a tzv. Jalovou strouhu, která fungovala k převádění povodňových průtoků nebo v době, kdy mlynáři hlavní koryto čistili. Hlavní koryto probíhalo obcí přibližně v současné trase. Jalová strouha obcházela obec ze západu a napájela Koňský rybník za kostelem a městské kašny. Do hlavního koryta se pak vracela v prostoru lokality Klíč mezi Třebenicemi a Chodovlicemi. V současné době je Jalová strouha zcela zrušena a město musí složitě řešit napájení městského koupaliště, kašny a Koňského rybníka. Koupaliště má také svůj vlastní pramen s vydatností až 1 litr za sekundu.

V Třebenicích byla v listopadu roku 1997 uvedena do provozu čistička odpadních vod. Je vybudována pod obcí na pravém břehu Modly. Jde o nový typ čističky Kalifornské firmy TETRA. Tento typ byl v Třebenicích zvolen poprvé v ČR i v Evropě. Čistička byla vybrána jako nejvhodnější pro specifické znečištění z potravinářského závodu. Závod Fruta sice mezitím ukončil svou činnost, čistička odpadních vod je ale natolik pružná, že je schopna pracovat i při výrazně nižším zatížení.

Silnice, která vede z Lovosic přes Třebenice do Třebívlic je v těchto místech zároveň hranicí Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Tady končí povinnosti CHKO. Zdálo by se, že zbytek toku Modly je odsouzen k naprosté zkáze. Vždyť ani v oblasti CHKO není všechno ideální. Ale není všechno tak, jak by se na první pohled zdálo. Právě následujícího úseku se týkala revitalizační opatření, která byla provedena do roku 1998. Úsek od Třebenic až do Čížkovic prodělal výrazné změny. Kéž bychom se my – v Lovosicích – dočkali takových změn! (pokračování příště)

Anna Stará

Záměna kapliček

Voda z Velkých Žernosek proudí do Lovosic

rozhovor s Ing. Ivetou Kardiánovou, manažerem útvaru komunikace a marketingu podniku Severočeské vodovody a kanalizace

V bezprostřední blízkosti jezera v Píšťanech byla postavena úpravna vody. Stojí v těchto místech už 35 let. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1972. Její správný název zní: Úpravna vody Velké Žernoseky. Zčásti zásobuje vodou i Lovosice.(Lovosice čerpají především z vodního zdroje ve Vlastislavi.) Položili jsme tiskové mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací několik otázek, abychom si ujasnili, jak to s vodou v Lovosicích vlastně je.

Paní inženýrko, kterou část Lovosic zásobuje Úpravna vody Velké Žernoseky a kterou část Vlastislav?

Voda z úpravny Vlastislav přitéká do Lovosic přes systém vodojemů Třebenice, Čížkovice, Sulejovice a mísí se v síti na základě aktuálních odběrů a tlakových poměrů s vodou z úpravny Velké Žernoseky. Přesnou hranici nelze vymezit, ale lze říci, že vodu z Velkých Žernosek má oblast kolem Besedy, centra a radnice.

Z jakého zdroje se voda čerpá?

Zdroje úpravny tvoří 10 kvartérních vrtů (kvartér = čtvrtohory, mělké vrty) a dva křídové vrty (křída = druhohory, hluboké vrty). Všechny zdroje jsou situovány v oploceném I. ochranném pásmu vodního zdroje pro úpravnu.

Jak dlouho se z vrtů dá čerpat?

Vydatnost kvartérního zdroje je závislá na břehové infiltraci, která je limitována výškou hladiny Labe. Tato výška je regulována na zdymadle v Ústí nad Labem. Lze předpokládat, že i při minimálním průtoku Labe, v důsledku dlouhodobého sucha, je zajištěna dostatečná hladina pro jímání kvartérního kolektoru s určitým snížením jeho vydatnosti. Vydatnost křídového zdroje v našem území je nezávislá na srážkových poměrech a je dlouhodobě stabilní.

Jak hluboké jsou vrty?

Hloubka kvartérních zdrojů je cca 16 m a křídové zdroje jsou vyhloubeny do hloubky 140 m.

Jaká je vydatnost zdrojů?

Současné platné povolení na odběr surové vody je na 160 l/s. Dlouhodobě ověřená vydatnost jímacího území při využití stávajících vrtů je 150 l/s z kvartéru a 50 l/s z křídové vody.

Koho kromě Lovosic úpravna zásobuje?

Rozhodující část výroby je směrována přes vodojem Michalovice, pro zásobení Ústí nad Labem, kde jsou po trase připojeny některé obce jako Michalovice, Libochovany, Kamýk, Řepnice a zbývající část je určena pro Lovosice.

Nakolik letošní sucho ovlivňuje hladinu spodní vody v naší lokalitě?

Pro podzemní hladinu kvartérní vody v jímací oblasti pro Úpravnu vody Velké Žernoseky je rozsah poklesu v závislosti na hladině Labe přibližně kolem jednoho metru bez ohledu na klimatické podmínky.

Neovlivňuje kvalitu vody jezero v Píšťanech?

Obavy v tomto případě nejsou na místě, přímý vliv motorových člunů a koupání na kvalitu podzemní vody nebyl zatím prokázán.

/as/

Zajímavá stavba na Borči

Je to už 783 let, kdy se poprvé někdo zmínil o vesnici Boreč. Zmínky jsou z roku 1224. Z roku 1802 je doloženo, že Jan Václav Rajský prodal Boreč s Vchynicemi knížeti Schwarzenbergovi. Zdejší velkostatek, byl později rozparcelován na drobné příděly, zbytkový statek byl přidělen poslednímu majiteli Stanislavu Pařezovi. Statkář Stanislav Pařez se narodil roku 1881 a zemřel 12. května 1941. Jeho žena Matylda, rozená Klausová, se narodila 1882 a zemřela v roce 1940. Zůstali po nich syn Stanislav a dcera Božena. Zámek, nebo chcete-li zbytkový statek, byl v roce 1945 znárodněn. Zpočátku sloužil za deputátní byty a zpustl. Rytířský sál zdobený freskami, který byl jeho nejhezčí částí, byl zbořen. Zámeček 62 let chátral. V současné době jej odkoupil anglický občan. Zámek je tedy dnes soukromým majetkem a je chráněn státem. Zepředu nevypadá nijak zvláštně, zato ze dvora je tato stavba, stavěná v jednoduchém baroku, pozoruhodně členitá.

/as/

Balón v Lovosicích

Horkovzdušný balón se objevil prvního srpna navečer v Krátké ulici a vylákal lidi k oknům. Nechybělo mnoho k tomu, aby si obyvatelé vyšších pater s posádkou podávali ruce. Na fotografii balón prolétá nad střední odbornou školou. V dáli je možné vidět Házmburk.

Trochu historie:

Za počátek balónového létání je považován 5. červen 1783, kdy se vznesl horkovzdušný balón bratří Montgolfierů před zraky dvora Ludvíka XVI. Prvními pasažéry byly ovce, kachna a slepice. Ještě tentýž rok se vznesl i první plynem plněný balón profesora Charlese. Plynové balóny pak byly využívány v civilní a hlavně vojenské sféře. Byly plněny vodíkem nebo svítiplynem a nakonec bezpečným heliem. Koncem 19. století se objevily i první použitelné řiditelné balóny – vzducholodě. V roce 1901 dosáhli němečtí vzduchoplavci Berson a Suerig výšky 10 800 metrů, což zůstalo rekordem až do roku 1931. V tomto roce dosáhl švýcarský vzduchoplavec Auguste Piccard výšky 15 780 metrů.

V polovině 20. století začal být běžně dostupný stlačený propan–butan a umožnil tak renesanci horkovzdušných balónů jako koníčka mnoha nadšenců. Dnes létají balóny zhruba 1 km nad zemí, mohou však také kopírovat horizont třeba 50 metrů nad terénem. Klasické horkovzdušné balóny se řídí heslem „kam vítr, tam plášť,“ zkrátka létají po větru.

/as/

Překvapení k svátku

(volně podle skutečné události z minulých dnů)

Babča Majka už byla v důchodu. A tak se těšila na každou událost, která jí přinesla trochu změny do života. Byla půlnoc. Nadcházející den patřil Andulkám. Přes den koupila sousedce Andulce její oblíbené pralinky, aby jí nešla blahopřát s prázdnou. Ale do rána bylo daleko a babča ne a ne usnout. Otevřela dveře na balkón, opřela se o zábradlí a užívala si chladnější noci po horkém dnu. Měla docela slušný výhled na město. V noci vypadaly Lovosice přijatelněji. Milosrdná tma schovala komíny Sechezy, cementárnu i nevzhledné krabice japonských továren. Po ulici se motali dva opilci. Měli „natankováno“ v nedaleké hospodě. Zabráni do vážné diskuze o tom, kde budou pokračovat, zmizeli za rohem. Z domu někdo vyběhl, bouchly dveře a klapot střevíčků se rozléhal tichou nocí. Kdosi nasedal do auta. „Kam tak na noc,“ brblá si babča. „Ale nakonec – v noci se jede líp. Alespoň jim nebude takové horko. No jo,“ vzpomněla si, „k Andulce dneska přijeli mladý…taky autem…ta je asi ráda! Přijedou dvakrát do roka…aspoň, že si vzpomenou s dárkem k svátku. To abych tam zejtra nerušila…no co, podám jí pralinky mezi dveřma, pogratuluju a slavit můžeme až odjedou…“ Pod balkónem zaklaply dveře a auto se rozjelo. Babča zazívala, chvilku počítala hvězdičky a konečně si šla lehnout.

Brzy zrána drnčel zvonek, jakoby hořelo. Rozespalá babča ve dveřích nechápavě zírala na policajty. „Neviděla jste v noci někoho? Ukradli tady auto…“ Za nimi stála ve dveřích uslzená Andulka: „To bylo auto našich mladejch, Majko, měli ho zrovna pod tvým balkónem…kdyby bejvali radši nejezdili…“

Nejen den sváteční, ale i dny následující dlouho nestály za nic.

Anna Stará

26.7.2007 oznámila mluvčí OŘ Policie ČR nprap. Ing. Alena Romová, že z úterý na středu byla v Lovosicích odcizena dvě auta: v Krátké ulici zloděj odjel vozem zn. Peugeot 307 Break za 365 000 Kč a z ulice Vodní byla odcizena Škoda Fabia za 143 000 Kč.