Áčka, samá Áčka

V porovnání s okolními městy (Litoměřice, Roudnice, Libochovice. Česká Lípa) Lovosice budí dojem, že jsou přeÁčkované. Např. ulice 8. května je po jedné straně zastavěná Áčky a jiným zbožím, chodník u Centrumu je obsazen Áčky, které brání v průchodu. Dva kočárky se zde nevyhnou. Na náměstí se Áčka umísťují po celé ploše, jak se to komu hodí. Na názor jsme se zeptali Renáty Beranové z odboru regionálního rozvoje a správy města, která má tuto problematiku na starosti.

Pokud jsou zde žadatelé o umístění Áček, tak podávají žádosti. Ty se předkládají ke schválení na jednání Rady města. Ti, kteří zde měly Ačka 5 až 6 let zpátky již k odsouhlasení žádosti nepředkládáme. Nové reklamy se předkládají RM, která odsouhlasí a doporučí umístění reklamy. Umístění reklamy je na základě povolení, které se vydává a za toto umístění se platí místní poplatek. V povolení jsou stanoveny podmínky, mezi které patří i to, kam má být reklama umístěná. Reklama má být umístěná tak, aby nepřekážela chodcům v chůzi. Někde jsou Áčka skutečně postavená tak, že chodci nemají šanci. V povolení je jasně stanoveno, že reklama má být umístěna na hraně chodníku, nikoliv u nemovitosti nebo u zdi nemovitosti. Ale myslím si, že toto může být sporné v případě, kdy se nevidomí občané orientují právě podle hrany chodníku. Reklama má být umístěna tak, aby nepřekážela chodcům.

V současné době je nahlášeno a evidováno 69 Áček. Poplatky za ně jsou také přínosem do pokladny města. Platí se sazbou podle v současné době platné obecně závazné vyhlášky města č. 4/2003 o místních poplatcích. Roční sazba je 600 Kč, měsíční 60 Kč, týdenní 15 Kč a denní 5 Kč. Já provádím namátkové kontroly, jestli je reklama umístěná tak, jak má být, na nedostatky upozorňuji a žádám okamžitou nápravu. Je pravdou, že podnikatelé ve snaze upozornit na své zboží poutače umístí tak, aby byly co nejvíce vidět, což není možné den co den ohlídat. Možná by pomohlo zřízení městské policie, která by byla nápomocna při provádění kontrol a  současně by dodržování vyhlášky o místních poplatcích mohla kontrolovat. Při pravidelných kontrolách nejednou narazím i na reklamu umístěnou „načerno“ V takovém případě musí ten, kdo poutač umístil zaplatit i zpětně.

Poplatky se vztahují jen na reklamy nebo i na vystavené zboží na chodníku před obchody?

Vyhláška o místních poplatcích zahrnuje jednak poplatek ze psů a poplatek za užívání veřejného prostranství. Veřejné prostranství, vedle umístění reklamy, je užíváno i jiným způsobem jako je postavení stánků, vystavením zboží, výkopy apod. Proto vystavení zboží je považováno jako umístění stánku za účelem prodeje.

Všechny průjezdy v Lovosicích jsou obsazeny zbožím. Máte nějakou možnost toto regulovat? Nebo je to jen soukromá záležitost.

Obsazení průchodů je záležitost čistě soukromá. To si reguluje vlastník nemovitosti, kterému patří průjezd. Problém je vystavené zboží vietnamských spoluobčanů až do chodníků. Na to povolení nemají. Ve spolupráci s Živnostenským úřadem provádíme kontroly a snažíme se, aby to zboží na chodnících nebylo. Je pravdou, že dochází k podobným situacím jako v případě umístění reklamy a to v tom smyslu, že jeden nebo dva dni po provedené kontrole je tam zboží zpět. S tím se potýkáme stále. Pokud je zboží v průjezdech, nebude se povolovat vystavování zboží na chodnících. Myslím si, že zde by se uplatnila opět městská policie. U prodejen tento problém není. V ulici 8. května dvě prodejny zeleniny a dvě prodejny květin tato povolení mají.

Jaký máte názor na to, že se místo dobře upravených výloh reklama přenáší na Áčka v kvalitě často podprůměrné. Reklama na černé tabuli křídou a napsané cosi nebo jiná nevkusná provedení. Mnohdy je jejich provedení přímo odpuzující. Umožňuje vyhláška ovlivnit úroveň této reklamy? A co říkáte využití výloh k reklamě na zboží? Dalo by se něco zlepšit?

Některé reklamy jsou udělány velmi vkusně. Např. u kadeřnictví v Žižkově ulici. Reklamy typu křídou napsané jsou neestetické a nevkusné. Vyhláška toto neřeší. Umístění reklamy a její vzhled má nepochybně vliv na vzhled obce. Výlohy by se skutečně daly upravit lépe. Budu konkrétní. Výloha Květinářství Anete je stále velice vkusná. Záleží to na samotném podnikateli, jakým způsobem se chce prezentovat. Výlohu, podle mého názoru, nenahrazují Áčka.

Kdo přijde pro povolení, ten dostane. Je to tak? Myslíte, že by bylo účelné počet reklam omezit?

Není v současné době omezení, které by se týkalo počtu reklam. Myslím si, že by se to nějakým způsobem dalo regulovat. V některých lokalitách je jich poměrně dost. Jsem pro Áčka, ale shodnem se na tom, že ne v takovém množství. A hlavně, měla by být vkusná.

Připravil a foto (hv)

Spolu s Markem Půlpánem jeho kolegyně z Polska, archeoložka Mgr. Agnieszka Reszczyńska (ń !!) a její studentka Anna Mucha z Instytutu archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego z města Rzeszów, zaměřují kostrový hrob, u kterého v této chvíli není známo, jak je datován. Nenašel se zatím žádný milodar, který by hrob spolehlivě datoval. I tak je již velmi zajímavý. Je pravidelný, vanovitý, netradičně orientovaný. Dalo by se předpokládat, že podle orientace hrobu by měla být kostra v natažené poloze. Je zde ale uložená v poloze skrčené, tváří k východu. Podle ostrých kontur ve výplni se dá předpokládat, že byl nebožtík uložen v rakvi.

Usnesením Rady města ze dne 26.7.2005 byly na pozemcích 1. zóny PLCL dočasně ukončeny záchranné archeologické práce k 31.7.2005. Důvodem k tomuto kroku je skutečnost, že firma Petrec, a.s. Praha odstoupila od koupi pozemku. Zprávu oznámila dopisem Radě města. K tomuto odstoupení uvedla firma dva důvody: Prvním důvodem je nevyhovující geologické podloží pozemku a druhým důvodem byla nedokončená kolaudace přívodu energií.

Na tomto pozemku mělo dojít k prodeji 2 ha a dalších 7 ha bylo v pro případné další investory. Dokončení archeologického průzkumu a zemních skrývek ornice na celé této ploše by znamenalo náklady zhruba za 2,5 až 3 mil. Kč. Cena za archeologický výzkum musí být promítnutá do ceny pozemků. V současné době jsou v 1. zóně připraveny pro investory k prodeji 4 ha s navýšením nivelety pozemku.

Další postup prací archeologů na této lokalitě nám přiblížil terénní pracovník Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě Marek Půlpán, který výzkumy v Lovosicích vede.

„Archeologický výzkum na 1. zóně PLCL v Prosmykách jsme museli prozatím ukončit. Proběhl ještě menší záchranný archeologický výzkum mezi Četransem a bývalým cukrovarem, kde společnost SČE prováděla výkop vysokého napětí. Nyní probíhá archeologický průzkum na pozemku pana Černohorského, který s 1. zónou PLCL sousedí. Ocitáme se na táhlém návrší, na dlouhodobém pohřebišti, kde jsme zaznamenali větší koncentraci archeologických nálezů. Na spodních plochách nebyl zachycen žádný objekt. Nejstarším odkrytým nálezem je kostrový hrob z pozdní doby kamenné přibližně z období mezi 2700 až 2500 let před naším letopočtem. Potom zde máme žárové hroby, které jsou z mladší doby bronzové a z doby halštatské, což je datováno asi mezi 1000 až 700 let před naším letopočtem. Na pozemku pana Černohorského jsme prozatím odhalili 16 archeologických objektů.

Na 1. zóně PLCL je v této chvíli velká plocha skrytá. Již nyní víme, že se zde nalézá kolem 180 archeologických objektů, tzn. sídlištních jam, hrobů apod. Práce spojené s výzkumem odhadujeme ještě tak na 4 měsíce. Význam zdejších nálezů v rámci Lovosicka je velký. Máme zachycenu nevídanou koncentraci objektů. Každý objekt má přitom svůj nezanedbatelný význam pro doplnění mozaiky pravěkého osídlení. Velmi významným nálezem je hrob z pozdní doby kamenné, který z této epochy v celé průmyslové zóně doposud chyběl. Máme doložené osídlení od prvních zemědělců z neolitu, zhruba z období 5500 let před naším letopočtem. A mezeru mezi nálezy z mladších období nám doplnil právě tento hrob“ uvedl Marek Půlpán.

Připravil a foto (hv)

Senioři na výletě

Dne 22. září, na pravém sklonku léta, se uskutečnil autobusový zájezd do Bechyně a Tábora.

Dům pečovatelské služby v Lovosicích, který pravidelně pořádá výlety, jak za kulturou, tak i za poznáním, tedy připravil další zajímavá místa k navštívení pro seniory z Lovosic.

Velký zájem o tuto akci může nastínit i fakt, že volná místa byla obsazena již třetí den po zveřejnění nabídky zájezdu.

Ten kdo vyrazil, rozhodně nelitoval. Počasí bylo jako na objednávku, to když nás babí léto již v dopoledních hodinách příjemně zahřívalo svými paprsky. První zastávkou byl Bechyňský zámek. Pro většinu z nás to byla jeho první návštěva a o to větší bylo překvapení, že zámek Bechyně, který dříve patřil Rožmberkům, pak Štenberkům a naposledy až do roku 1947 rakouským „pošťákům" Paarům, má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Původně gotická a později renesančně a barokně upravovaná stavba hned u svého vstupu nabízí krom pohledu na vstupní věž s hodinami, také výhled na malebné a hluboce zaříznuté údolí řeky Lužnice.

Ochotná paní průvodkyně vyprávěla mimo jiné o nám zřejmě nejznámějším majiteli zámku a to o Petru Vokovi z Rožmberka. Zavedla nás do jeho ložnice s krásnou štukovou výzdobou i do reprezentační místnosti zámku, kde měl tento poslední Rožmberk svatbu.

Krásné fresky na jejích zdech právě upravovali restaurátoři a nejen jim, ale i nám všem zde na závěr prohlídky krásně zazpívala lidovou písničku, paní Růženka Kučerová. Až pojedete kolem Bechyně, určitě se zastavte, stojí to za to.

Ještě před polednem jsme dorazili na druhé místo našeho výletu a to do Tábora. Toto město, které založili husité po odchodu z nedalekého Sezimova Ústí, by jsme mohli s nadsázkou považovat za hlavní město Čech v době husitských válek. Milovníci historie proto jistě navštívili husitské muzeum v prostorách staré radnice, které toto hnutí popisuje. Přímo ze vstupní chodby muzea je rovněž možné sestoupit do podzemních chodeb, které se pro zajímavost v různých dobách využívaly k rozličným účelům. Pro svou celoročně stálou teplotu hlavně, jako sklady piva, masa, a jiných potravin, ale v dobách válek a požárů například jako dočasný úkryt či jindy jako šatlava.

Těm, kterým po cestě vytrávilo se před další prohlídkou Tábora nabízela celá řada stylových restaurací, či cukrárna v krásném barokním domě na rohu náměstí.Historické jádro města rozkládající se právě na náměstí a v přilehlých uličkách zdobí mnoho krásných stavebních památek, ať již například renesanční měšťanské domy, či zbytky hradu s věží Kotnov u Budyňské brány a proto zde má náročnější návštěvník co obdivovat.

Již příjemně unavení a bohatší o spoustu nových poznatků jsme nasedali do autobusu pana Adámka, který nás bezpečně odvezl zpět. V tak dobrém rozmaru nám náladu nezkazila ani ucpaná Praha. Podtrženo a sečteno, na výletě se nám všem líbilo a těšíme se co si pro nás napříště vedoucí DPS, paní Haufová připraví.

spH

Klub českých filatelistů v Lovosicích existuje od konce roku 1945; mezi zakladatele patřili Bedřich Pracna a Gustav Guth. Mezi jedny z prvních členů patřili také Metodi Krumov a Václav Ouda. Organizace mívala až 100 členů. Kronika Klubu, která se v dřívějších dobách vedla, se bohužel ztratila. V posledních letech má Klub kolem 20 členů, kteří se pravidelně scházejí v klubovně č. 26 Kulturního střediska Lovoš. V roce 2003 se pokusili rozšířit své řady o případné zájemce o sbírání poštovních známek z řad dětí školního věku s pomocí ředitelky Domu dětí a mládeže ELKO Lovosice, bohužel bez kladného výsledku, i když byl malým filatelistům nabízen i bezplatný základ první sbírky. Klub filatelistů také spolupracuje s místní organizací filumenistů a aktivně se zúčastňuje pořádaných sběratelských setkání první sobotu v měsíci v restauraci Sarajevo. Za účinné pomoci MěÚ v Lovosicích si Klub v roce 2003 nechal zhotovit přítisky se znakem města a radnicí na tiskové listy perzonalizovaných známek, které byly v roce 2003 Českou poštou vydány.

Členové dostávají Informace Svazu českých filatelistů a Poštovní novinkové služby České i Slovenské pošty. Členové navštěvují společně i některé výstavy, např. v roce 2004 v květnu výstavu ve Žďáru nad Sázavou, pravidelně výstavu Sběratel v Praze a v roce 2005 filatelistickou výstavu Brno 2005. V roce 2004 udělilo 11. května předsednictvo Svazu českých filatelistů Stříbrný stupeň Čestného odznaku SČF Metodi Krumovovi k 75. narozeninám, Janu Lisovi k 65. narozeninám a Miroslavu Nesvarbovi k 70. narozeninám. Bronzový stupeň čestného odznaku SČF obdrželi Jaroslav Bárta k 65. narozeninám a Josef Helcl k 60. narozeninám. Letošní šedesátileté jubileum Klubu oslavili členové výstavou, která se konala ve dnech 19. – 25. září 2005 na balkoně v Kulturním středisku Lovoš. Předsedou Klubu je od roku 2000 Josef Helcl.

Výstavu dávalo dohromady asi 7 lidí v neděli celý den, část rámů byla zapůjčena z Roudnice. Součástí výstavy byla také sbírka starých pohlednic, včetně malovaných, Ing. Ladislava Helcla z Bohušovic nad Ohří. Vlastní filatelistická výstava byla členěna na několik částí – byly zde příležitostné tisky černobílé i barevné, s razítkem i bez razítka, například příležitostný tisk ze Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1962 nebo poslední příležitostný tisk při rozpadu Československa v roce 1992. Další skupina obsahovala známky sbírané podle oborů, tak zvané sbírky námětové – Kosmonautika (aršík s podpisem českého kosmonauta Vladimíra Remka, příležitostný tisk ke katastrofě raketoplánu Columbia – zde byl i aršík s fotografií židovského chlapce Petra Ginze a jeho fantastické kresby, kterou vzal sebou na oběžnou dráhu izraelský člen posádky Ilan Ramon; vydaná známka měla hodnotu 31 Kč), Zvířata, Ptáci a pod.

Samostatná část výstavy byla věnována československým a českým známkám od roku 1918, včetně nejkrásnějších známek. Například v roce 1963 byla za nejkrásnější známku roku vyhlášena známka Maxe Švabinského. Zde byly i tak zvané nálepní listy, které vydává pro jednotlivé známky Česká pošta. Je zde i razítko s datem vydání, popis známky, vyobrazení a základní údaje.

Pro lovosické občany byla nejzajímavější část věnovaná dokladům poštovního provozu města Lovosice. Návštěvníci se zde mohli prohlédnout doručenky, telegramy, jízdenku na spěšný dostavník Praha-Teplice, vlakovou postu, korespondenční lístky z I. republiky. K vidění byly také celé archy známek.

Další sběratel poskytl pohled na známky cizí, sbíral Ameriku a Asii – u každé země měl uvedený název země, hlavní město, počet obyvatel, rozlohu a datum, kdy v té zemi byla vydána první známka. Zde byly k nahlédnutí známky některých dnes již neexistujících zemí, třeba Britské Guayany.

Závěr výstavy patřil vstupu deseti zemí do Evropské unie (pro zajímavost Polsko si vydalo i známku vlastní, ostatních devět zemí společnou). Zajímavé byly i známky příležitostné československé na posledním panelu – Cyrilometodějské oslavy, Jan Evangelista Purkyně, Kde domov můj, Masaryk na pamětním aršíku nebo známky ze Slovenského štátu 1939-1945. Zájemci si mohli zakoupit také příležitostnou dopisnici s přítiskem přístavby budovy Městského úřadu Lovosice s hodnotou známky 7,50 Kč (já jsem tak alespoň učinila) a další filatelistické materiály. Zbývající část těchto filatelistických materiálů vydaných k výstavě (přítisky, korespondenční lístky aj.) je k dispozici a k prodeji na schůzkách v Klubu filatelistů v Lovosicích.

Výstava byla skutečně zajímavá a hlavně poučná i pro filatelistické laiky. Je velká škoda, že neměla vyšší návštěvnost, hlavně ze strany školní mládeže. Určitě by se známky dětem líbily a ještě by se poučily, jaká byla stará pošta v Lovosicích. Je to divné, že děti dnes nemají o známky zájem; když bylo synovi kolem dvanácti let, tj. asi před 30 lety, sedávali kluci na schodech a známky si vyměňovali. To jsou všechny děti tak zaneprázdněné? Bohužel jich řady vídávám lelkovat po ulicích. Třeba by je zrovna známky přivedly na lepší způsob trávení volného času. A členové Klubu filatelistů by jim ochotně poradili.

Za poutavé vyprávění při prohlídce výstavy děkuji panu Josefu Helclovi.

Hz

Lepší než internet

Klídek – nejedná se o nové výkonnější medium. Začalo to takhle: ve vlastním panelákovém bytě jsme si přestavěli koupelnu – trochu na úkor kuchyně. Tím pádem stůl v kuchyni byl do zmenšeného prostoru poněkud velký. Potřebovali jsme stůl 75 x 65 cm. Všechno nejdříve zkouším sehnat na internetu, takže i tentokrát...

Našel jsem přesně ten rozměr, který jsem hledal – ovšem za skoro pět tisíc korun – nádherný stůl z luxusního třešňového dřeva. Pak ještě velice podobný – ovšem pozor ! z dřeva santálového, což je snad ještě větší luxus.

Tak jsem hledal truhláře v Lovosicích. Našel – ale ta cena! Tady jsem se už jednou spálil.

Synovec je truhlář, ale nemá na čem dělat – stroje nejsou za pakatel. Takže ani tudy pěšinka nevede...

Vzpomněl jsem si na léta minulá, kdy jsem si nechal udělat stolek pod počítač. Namaloval jsem si ho a nechal udělat na zakázku. Za 1 000 Kč slouží perfektně dodnes a ještě sloužit bude. Po asi třech letech jsem si ve stejné dílně nechat zhotovit vestavěnou skříň – 240 x 180 x 40 cm. Včetně dvířek na další výklenek - niku o velikosti 240 x 120 cm stála 7 800 Kč ( i s dopravou a montáží) a stále spolehlivě slouží. Takže jsem to zkusil u nového šéfa této dílny a udělal jsem dobře: za týden mi vyrobili perfektní stůl podle mého výkresu, k tomu ještě rohovou polici a oboje za 1 300 Kč. To jsou služby!

A přicházím k jádru věci: kdo to takhle pracuje? Prozradím vám to: Truhlářská učňovská dílna Integrované školy v Lovosicích, kterou naleznete v bývalém Státním statku ve Vrbičanech. Pracuje rychle, precizně a celkem i levně. Vrchní mistr, pan Jahoda, působí při prvním styku trošku rezervovaně, ale je - stejně jako jeho ostatní spolupracovníci - neskutečně ochotný. Pokud se na něj obrátíte se splnitelným přáním, jistě vám vyhoví.

Snad ještě jakým způsobem se na něj obrátit? Prosím: stačí zavolat na jeho mobil a to 731 727 450.

Ani se na mne nemusíte odvolávat...

-jč-