Konec dalšího depa v čechách ... aneb krátké ohlédnutí

Dnem 15.10.2005 v 16:00 hodin ukončí DKV Ústí nad Labem provozní činnost ve stávajících prostorách PP Lovosice a redukované činnostisouvisející s provozováním hnacích vozidel budou přeneseny do obvodu železniční stanice Lovosice….

Takto nějak vypadá oficiální oznámení, které hovoří jasně a bez sentimentu o konci dalšího depa v síti Českých drah. Při této příležitosti jsme za pomoci bývalého a dlouholetého strojmistra lovosického depa pana Josefa Pečenky připravili malé ohlédnutí za historií i současností výtopny resp. depa v Lovosicích.

Výtopna v Lovosicích byla součástí ÚTD, která zahájila provoz v roce 1898. Trať z Řetenic do Lovosic byla dána do provozu o rok dříve, to znamená v roce 1897. Provoz zajišťovala výtopna v Lovosicích rovněž v pomocných zařízeních a vodárnách v samotných Lovosicích, dále v žst. na „Malé výtopně“,v Třebívlicích a  Radejčíně.

Od 1. ledna 1923 byla celá železnice zestátněna včetně ÚTD, tedy i výtopny v Lovosicích. Přišla válečná léta a od roku 1938 přešla výtopna pod Říšské dráhy.

V období válečných let dle pamětníků, kteří zde sloužili se měla nynější rotunda rozšířit pro správkárenskou činnost. Dále byl záměr vybudovat podzemní remízu asi pro 50 lokomotiv v prostoru dnešní vinice. Ke konci války byla vybudovaná dřevěná budova (později dřevník), která sloužila jako ubytovna pro francouzské zajatce. Tito zajatci se koncem války podíleli i na zemních pracích při výstavbě nové točny. Točna byla dostavěna po válce. Další připomínkou na válku byly odstavené, válkou poškozené lokomotivy (prostřílené kotle, kola apod.), v prostoru kolejiště mostního obvodu atd. Lokomotivy byly odvezeny jako šrot do Rakouska.

Pokud jde o přestavby v dalších letech, lze v této souvislosti zmínit několik zásadních věcí.

Vše začalo výstavbou buňky pro dozorce depa. Dále se pokračovalo stavbou tankovačky pohonných hmot, stáčecím a vydávacím platem, požární zbrojnicí a platem pro otáčení požárních aut, přístupovou cestou PHM, oplocením strany od Lovoše, kanalizací za depem, výstavbou dílny VZ a smyčkou, výstavbou skladu, výstavbou strojní dílny, kotelny, uhelny, výstavbou plata na oleje, vybudováním bočního kanálu v hale, vybudováním bočních kanálů v dílně a výstavbou lávky na opravu elektrických lokomotiv. Dále pak následovalo prodloužení paprsku na vymývání lokomotiv, vybudování topných kanálů v celém depu, přestavba šaten, umýváren, WC a vyasfaltování přístupových cest do depa, zbudování přístřešku pro kola a motorky, vybudování parkoviště, rampy a další. Nelze zapomenout na GO rotundy.

Ohlédnutí za lokomotivními řadami v Lovosicích…

Parní lokomotivy řad: 413, 414, 344, 354.0, 354.1, 354.7, 434.1, 434.2, 534.03, 555, 556, 475. Krátkou dobu řada 423.0 – Roudnice – Zlonice a 524.0 na Z3.

Motorové vozy: M130, 131, 240, 152 a náhodně 262.

Motorové lokomotivy: T444, 466.2, 478.3, 669.

Po přeškolení strojvedoucích na E trakci přibyly rovněž lokomotivy E trakce převážně z depa Ústí n/L, ale v té době i z pražského depa (E469.3), E 458, 469.1.2., 499.1, 669

Dala by se napsat a popsat celá řada papíru o tom, že většina zaměstnanců, kteří přicházeli, byli přímo fandové. Většina lokomotiv byla ve vzorném pořádku a bylo na ně požitek pohledět. Většina zaměstnanců byla do tohoto povolání přímo zapálená. V té době pochvalný článek ing. Beka v tisku o údržbě řady 475 v Lovosicích včetně řady fotografií byly skutečným oceněním pro tyto lokomotivní čety.

Pro zajímavost je možné uvést výkony, které byly dříve prováděny… jedny z nejlepších výkonů byly „čpavky“ vedené z Lovosic do Mostu a zpět. Dále postrky odklonových vlaků (uhláků) z Lovosic do Radejčína. Vozba prázdných uhláků z Lovosic do Obrnic a Bíliny. Vlaky z Lovosic do Úpořin – Světce. Ze Světce vlaky s uhlím do Ústí a dále do Lovosic.

…také za zaměstnanci

Strojmistři – pánové Laštovka (výrazná osobnost), Plzák, Trestr, Lipš, Landsman (z České Lípy). Z Děčína pánové Bumba, Kučera, Cipra (byl zde dost dlouho a oblíben).

Z Lovosic Pečenka, Cejpa P., Bart, Prášil, Brejcha, Pergler, Živný, krátce Nedoma, Koutek a V. Pokorný.

Z dílenských zaměstnanců lze vzpomenout na mistra p. Rejzka, kotláře p. Ramftla, motoráře p. Svobodu, režistu p. Váňu. Později p. Vojtěcha, Kuraye, Radouše, Maršouna, Vrbu, Mrvíka, Vogltanze a řadu dalších.

Závěrem by se dalo možná pateticky konstatovat, že když něco hezké končí, tak něco hezkého bude následovat. Bohužel v případě rušení depa v Lovosicích to takto v této době z našeho pohledu brát nelze.

Všem bývalým i současným zaměstnancům musí být smutno, že se v této době zavírá depo, které je v takovém stavu, že vyžaduje jen minimum údržby, že se opustí točna, která svými parametry (délkou) převyšuje všechny točny v okolních depech a i to, kolik finančních prostředků bylo v nedávné minulosti vloženo do oprav budov, rotundy a zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců depa. Je nám líto toho, co zbude po opuštění těchto funkčních a zachovalých prostor. V potaz by mělo taktéž být bráno, že se jedná o depo, které v dobách dávno minulých patřilo k proslulé Ústecko Teplické Dráze (ÚTD) a jako takové je to první depo, které je v současnosti bez náhrady zrušeno. Z podobných zkušeností víme, že po opuštění dojde k devastaci a zničení všeho, co zde stojí. Divíme se, že se vedení ČD takto rozhodlo a jsme přesvědčeni, že ani úspory, které si slibují, nebudou takové a nevyváží hodnotu opuštěných prostor.

Tolik ohlednutí bývalého strojmistra Josefa Pečenky a, že osud depa není lhostejný současným a ni minulým zaměstnancům svědčí společná fotografie z oficiálního ukončení činnosti depa, které se uskutečnilo v pátek 7.10.2005 za účasti řady významných hostů v čele se starostou města panem Kulhánkem původním povoláním také strojvedoucí.

Jako poděkování všem kteří se slavnostního ukončení zúčastnili byl příjezd parní lokomotivy do depa, který vehnal slzy do očí i ostříleným pánům strojvedoucím, vždyť právě tato lokomotiva řady 475 s číslem 179 byla poslední parní lokomotivou provozovanou v 70. letech v našem depu a řada z přítomných na ní odjezdila ještě řadu směn jako začínající nebo mladí strojvedoucí a topiči.

Eva a Přemysl Živných

Městský bazén znovu otevřen

Zastupitel Vladimír John, který oslavil otevření bazénu skokem do vody, předvedl přítomným novinku pro tělesně postižené – výtahovou sedačku, kterou se méně pohybliví občané dostanou pohodlně do bazénu i ven z bazénu. Sedačka je poháněná hydraulikou a dopravovaný si jí obsluhuje sám.

Dlouhé tři roky od povodně v srpnu 2002 uplynuly do znovuotevření zcela zničeného lovosického krytého bazénu. K slavnostnímu otevření došlo 29. září 2005. Po třech letech náročné rekonstrukce byl pro veřejnost otevřen v sobotu 8. října 2005.

Ještě malá zajímavost. Prvním návštěvníkem znovuotevřeného lovosického městského bazénu byl desetiletý žák 4. třídy litoměřické školy Radim Svoboda z Kamýku v doprovodu svojí babičky Marie Svobodové z Lovosic. První den si bylo vyzkoušet pohodu nového bazénu 56 vyznavačů koupání. Děti, studenti a důchodci se zlevněným vstupným silně převažovali. Z celkového počtu jich bylo více než tři čtvrtiny.

Voda do bazénu byla napuštěna v noci z 22. na 23.září. „Předtím, než se otevře jakýkoliv bazén, a je při tom jedno zda jde o krytý nebo venkovní, musí být voda upravována po dobu čtrnácti dnů. Musíme totiž nechat provést veškeré rozbory a teprve po té nám okresní hygienická služba vydá povolení“, vysvětlila vedoucí sportovních lovosických zařízení Dana Berková. Nejbližším možným termínem otevření pro veřejnost byl proto až 8. říjen.

Rekonstrukce městského bazénu neměla lehký průběh. „Její původní rozpočet dosahoval necelých čtyř milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po povodni začalo hýbat podloží, obávali jsme se toho, že klasický betonový bazén obložený kachličkami by mohl prasknout. Proto se zastupitelé po složitém rozhodování rozhodli pro drahou ocelovou vanu, která sama o sobě vyšla na pět milionů korun“, vzpomínal starosta Jan Kulhánek. Celková investice se v tomto roce vyšplhala na 10,5 mil. Kč. V této částce je zahrnuto vše. Plnění pojišťovny, samotná vana i ostatní zařízení. Pojišťovna dala jen to, v jakém stavu bylo zařízení před povodní. Tak to bylo u všech sportovních zařízení. Ostatní finance se musely přidat. „V tuto chvíli musím poděkovat zástupcům Ústeckého kraje, kteří se při povodni angažovali tak, že finanční prostředky kraje nám velice významně pomohly. Město bylo také dobře pojištěno“, řekl starosta při svém vystoupení a dodal: „Hodně práce a nejvíce se naběhali byli radní Vladimír John a tajemník MěÚ Lovosice Václav Kubíček. Asi je do bazénu hodíme“.

Zvýšení ceny vstupného se Lovosičané bát nemusejí. Zůstane minimálně do konce roku stejné jako před povodní. Dospělí tedy zaplatí třicet, děti, důchodci a studenti patnáct korun. „Chtěli bychom připravit i permanentky nebo rodinné vstupenky. Město dotuje náklady celého sportovního areálu na energie a provádí veškeré opravy. Na konci roku se provede ekonomické zhodnocení a město rozhodne, do jaké míry bude provoz bazénu dotovat“, řekla Berková.

Oprava městského bazénu je předposlední stavba, kterou město uvedlo do provozu. Všechna zařízení po povodni ještě nejsou opravena. Chybí postavit kuželnu, kterou velká voda smetla totálně. V prostoru, kde kuželna stála, není stavba povolena. Musíme se najít nový prostor. V současné době jsou dokončovány rybářské chatičky.

Připravil a foto (hv)

V takovémto stavu zůstal lovosický krytý bazén po povodni v roce 2002. Na pravé straně fotografie je znázorněno, kam až sahala voda při kulminaci 16.8.2002 ve 12,30 hodin. Pohroma nezůstala bez následků. Pohybem podloží se v betonovém bazénu udělala neopravitelná trhlina. Tehdejší plavčík Karel Potůček při odstraňování bahna nebyl sám. V dalších prostorách mu s odstraňováním bahna z velké vody pomáhali dobrovolníci.

Nesrovnatelně jiný pohled je na nový bazén. Byla vybrána varianta provedení opravy pomocí nerezové vany a jako zhotovitel díla firma Berndorf Baderbau s.r.o. Pro nástup na provedení vlastní vany bazénu se musely provést bourací práce betonového tělesa tak, aby bazén měl po oplechování patřičné rozměry. Bourací práce provedli pracovníci TJ a města. Výsledkem je plavecký bazén s následujícími parametry: délka 25 m, šířka 8 m, hloubka od 1,2 do 1,6 m. Vodní hladina bazénu je 200 m² a obsah vody 300 m³. V jeho vybavení je i řada novinek pro příjemnější koupání. Bazén je vybaven hydraulickým zvedákem pro tělesně postižené, vnitřním osvětlení stěn bazénu, čtyřmi masážními tryskami a dvěmi dnovými perličkami. Toto vybavení odpovídá dnešnímu modernímu standartu a slouží k zatraktivnění pro návštěvníky. Voda má nyní 28 stupňů. Dříve měla o dva stupně méně a lidé si stěžovali, že je studená. Díky podlahovému vytápění je také teplo od nohou. Bylo provedeno obložení stěn a obložení pochůzných ploch kolem bazénu. Nová lavice pro sezení je také napojena na podlahové vytápění. Po dovybavení bude v provozu i nová rehabilitační linka. Vana má odhadovanou životnost na více než sto let. Firma dala desetiletou záruku.

Přestřižením pásky byl slavnostně otevřen krytý bazén v Lovosicích 29. září 2005 za přítomnosti představitelů města, zastupitelů, zástupců firem, které se na rekonstrukci budovy, vnitřního vybavení a samotného bazénu podíleli. Pochopitelně, že tato událost neušla pozornosti i regionálním médiím. A je se čím chlubit.

Rádi otiskujeme

Při úpravě nového chodníku nám vyšla stavební firma vstříc a udělala nám bezbariérový přístup do našeho domu, v němž bydlí většinou staří a tělesně postižení lidé. Děkujeme proto firmě SMOLA – stavební firma v Dukelské ulici číslo 3 a to v Litoměřicích a to nejen za dobře odvedenou práci, ale i za to, že prokázali nevšední lidský přístup.

Nájemníci domu čp. 351/79 v Terezínské ulici.

Ve dnech 2. a 3. září se opět uskutečnilo tradiční setkání pěstounských rodin, tentokrát ve Starých Splavech. Byl pro ně připraven bohatý program plný her a soutěží. Setkání byla přítomna i psycholožka, která byla pěstounům nápomocna s řešením jejich problémů. Na závěr byly rodiny obdarovány drobnými dárky. Všem se setkání velice líbilo. Zásluhu na tom mají z velké části sponzoři, z nichž jmenujeme pana Johna, majitele pekařství a cukrárny v Lovosicích, PENNY Market s.r.o., provozovnu Lovosice, GLOBUS market v Ústí nad Labem, Lesoprodukt Poplze se sídlem v Lovosicích a Českou spořitelnu pobočku v Lovosicích.

Za občanské sdružení VaZ V. Černá, DiS

Potkal mě lovosický občan z Terezínské ulice a pravil: „Máme v Lovosicích pěkná sportoviště, se kterými se můžeme chlubit. Ne ale každý chodí na tato sportoviště Přívozní ulicí. Lidé z východní části Lovosic určitě chodí zkratkou kolem škvárového hřiště, přes Modlu, po lávce u koupaliště. Přimluvte se v novinách, aby tuto lávku město opravilo. Je už po ní strach chodit. A myslím si, že je i nebezpečná“. To pravil lovosický občan. I když vím, že v seznamu požadavků na finance potřebných akcí a oprav je na MěÚ Lovosice přes sto položek, přesto se přimlouvám. Já tudy chodím také. Doposud jsem si všímal spíše neutěšeného výhledu z lávky na naší krásnou lovosickou Modlu. Ale uznávám. Uvolněné trámy na lávce mohou být pro děti a cyklisty doopravdy nebezpečné. Co myslíte? Pomůže tato naše přímluva?

Text a foto (hv)