Svatováclavské pouť posedmé

V roce 1999 byla v Lovosicích obnovena tradice svatováclavských slavností a 30. září 2000 byla na náměstí vrácena z třebenického exilu i sama socha sv. Václava. Koncem téhož roku byl den 28. září schválen v Parlamentu ČR jako státní svátek Den české státnosti (volný den) a proto se od roku 2001 Svatováclavská pouť koná vždy na svátek českého (i lovosického) patrona.

V letošním roce začaly oslavy vlastně již den předem. Hrobské Divadlo V Pytli uvedlo na Václavském náměstí veršovanou pohádku pro dospělé s nezvyklým názvem O Pincezně (nejde o vynechané písmeno, v názvu skutečně to R není!). Přišlo ale i dost dětí a herci se tomu pohotově přizpůsobili. Do hry vtáhli děti z obecenstva, oblékli je za loutky (např. krále a princeznu) a děti si v pohádce zahrály také. Vodiči živých marionet se pohybovali na chůdách, bylo to skutečně zvláštní představení.

Hned ráno se Václavské náměstí zaplnilo až ke kostelu stánky s pouťovými dobrotami (cukrová vata, perníková srdce, žužu, turecký med – dokonce ten pravý, krájený, marcipán), hračkami, keramikou, stříbrnými šperky a dalším lákavým tovarem. Kdo má rád tajemství, mohl si koupit „Štěstí“ za 5,- nebo 10,- korun, vytočit si cenu na „Kole štěstí“ nebo vsadit do „Lovosické tomboly“ (jeden los byl za 10,- Kč). Nechyběly ani pouťové balónky roztodivných tvarů (papoušek, kůň, slon). K dispozici byly i nejrůznější nápoje - burčák, víno, medovina. ale i tvrdší pití chlapského charakteru (Fernet) – počasí příliš teplé nebylo, tak se popíjelo, zvláště burčák. Kdo měl hlad měl také bohatý výběr – od párku v rohlíku přes masový špíz až třeba po čínské nudle. Přímo u zámku byl stánek s koláči děvčat z učiliště – prodávaly se tři druhy (jakési ořechové minizávitky, moravské koláče ve zmenšeném měřítku a svatební koláčky zase trochu větší než obvykle); všechny tři druhy byly velmi (napsala bych strašně, ale pan šéfredaktor to nemá rád) dobré. Také tam hoši od černého řemesla předváděli kování a u truhlářů si zase případní adepti z 8.-9. třídy mohli vyzkoušet práci se dřevem pod heslem „Sám si zhotov příhradník!“.

Program začal v 8 hodin na Václavském náměstí vystoupením Dechového orchestru Kulturního střediska pod taktovkou pana Turka se zpěváky Jitkou Dolejšovou a Kamilem Křížem. Od 10 hodin následoval blok swingového orchestru BONUS z Roudnice nad Labem, jehož vystoupení zpestřili baviči Jiří Krampol a Zdeněk Srstka. Ve 12 hodin vystoupily postupně soubory ZUŠ Lovosice, Enkláva Band, Splašené hormony a Evergreen band. Jejich hudební blok, který trval až do 16 hodin, byl proložen vystoupením mažoretek ze Štětí – byla to jednak roztomilá děvčátka v bíložlutém předškolního věku a už téměř dospělé slečny v červenobílém oblečení. Pořad zpestřili svým vystoupením též členové Tanečního klubu RYTMUS z Roudnice nad Labem v kovbojském oblečení, hoši se stetsony. Moderátorem pořadu a zároveň zpěvákem Evergreen bandu byl Tomáš Kotěra. Od 16 do 18 hodin mohli diváci naslouchat tradiční irské hudbě v provedení skupiny Shannon (Shannon je rovněž jméno nejznámější irské řeky). Hudební maratón na náměstí zakončila skupina Paradox.

Hudbu z jiného soudku poslouchali návštěvníci v lesoparku Osmička, kde vystoupil YO YO band s Richardem Tesaříkem a pro teenagery Julián Záhorovský, účastník finálové desítky první soutěže SuperStar. Milovníkům country hudby byla určena přehlídka country skupin u klubovny stadionu kopané, kde vystoupila lovosická Karavana, Country trio Hany Horecké ve složení Hana Horecká, Zdeňka Horáčková a Soňa Herčíková a skupina OUTSTYLE hrající styl bluegrass.

Pro děti a mládež bylo připraveno také několik atrakcí. Nejmenší zhlédli pohádku O neposlušných kůzlátkách v provedení Sváťova „dividla“ (zájem byl převeliký), starším byla určena horolezecká stěna na Osmičce a rodeo bizon a pro všechny kolotoče, houpačky a střelnice. Návštěvnici mohli také navštívit radniční věž.

V 10 hodin se uskutečnila slavnostní mše k poctě svatého Václava ve stejnojmenném lovosickém kostele. Její součástí bylo též provedení hudebního opusu Missa Loretta skladatele Adalberta Říhovského. S naší farností se rozloučil pan farář P. Antoni Kośmidek, který byl jmenován jako farář do Děčína. Mši celebroval Tomasz Dziedzic, administrátor třebenické farnosti.

Václavská pouť byla hojně navštívena, podle některých dotázaných se tam snad vystřídaly celé Lovosice, a pravděpodobně i hosté z přilehlého okolí. Všem pořadatelům i účinkujícím děkujeme, bylo to hezké. Jen to počasí mohlo být lepší, ale zima nebyla. Nashledanou příští rok !

Hz

o čemž svědčí obrazová reportáž pana Hvorky.

U předchozího článku jsou záběry z ulice Osvoboditelů před vypuknutím oslav, Dechový orchestr Kulturního střediska Lovoš s nestárnoucím dirigentem, panem Turkem, minimažoretky a bluegrasová skupina OUTSTYLE.

Záběr z atrakce, která mezi nejmladšími účastníky oslav měla snad největší ohlas—splašený býk, ovšem bohudík—jen mechanický. I tak s ním zřejmě byla neodolatelná švanda…	poněkud vyšší a vyvinutější odrůda mažoretek—půvabných dívek ze Štětí
YOYO band s Richardem Tesaříkem	Finalista Superstar Julián Záhorovský rozdává autogramy svým fanynkám
Jiří Krampol ve výborné formě se Zdeňkem Srstkou

Prostě bylo to fajn ! do příštích oslav bude na co vzpomínat a snad i bude na co se těšit v příštím roce…

Foto (hv)+ komentář -jč-

Víte, kdo

byl svatý Martin, jeden z mála svatých zobrazovaných na koni, jehož jméno je dodnes tak populární? Světec byl ostatně oblíbený vždycky, ve Velemíně mají barokní kostel sv. Martina, další kostel zasvěcený sv. Martinovi mají v okolí také v Solanech nebo v obci Kozly u Loun. V dřívějších dobách tu slavili posvícení martinské, na stole nesměla chybět „martinská“ husa a sladké svatomartinské rohlíky plněné nádivkou. Pro odpočinek a zábavu to byla příhodná doba – úroda byla pod střechou, venkovní práce byly skončeny a adventní čas dosud nenastal. 11.11. bylo také tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu a hledala si nového hospodáře na další rok. Podle prastaré pranostiky platí, že „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“, v Lovosicích padal sníh na Martina naposledy v roce 2002.

Světec se narodil v římské provincii Panonia (dnešním Maďarsku), kde jeho otec sloužil jako důstojník. I Martin se stal římským legionářem, později důstojníkem. Byl ale soucitným a štědrým, známý je Alšův obrázek, jak se dělí se žebrákem o plášť. Brzy z legií vystoupil, odešel do biskupské školy a v roce 371 byl sám zvolen biskupem. Zemřel ve vysokém věku oplakáván svými žáky i přáteli – „Z očí mu zářila dobrota...“

Svatý Martin byl ochráncem hospodářství, patronem koní a ve vinorodých oblastech také vína.

Hz