Ve znaku Slatiny pod Hazmburkem je květina sivěnka slatinná

První zmínka o obci Slatina je v souvislosti se zřizovací listinou Litoměřické kapituly vydané knížetem Spytihněvem II. roku 1056 na budyňském hradě. Pro rok 2006 chystá obec Slatina ve spolupráci s Purkyňovou nadací, VALDEK, o.p.s. a církví římsko - katolickou oslavy a sjezd rodáků k 950. výročí první zmínky o obci Slatina. Na přípravě oslav pracuje přípravný výbor, který chystá vydání publikace o Slatině doplněnou historickými fotografiemi. Obec je nejvhodnějším místem k výletu na malebnou zříceninu Českého středohoří – hrad Hazmburk. Obec Slatina se nachází na východním úpatí kopce Hazmburk, dříve zvaný Klepy, 2,5 km severně od Libochovic. Slatina patří mezi nejstarší obce v Litoměřickém okrese. V roce 1056 daroval kníže Spytihněv ves kostelu sv. Štěpána, nyní biskupství v Litoměřicích. Toto darování potvrdil v roce 1218 král Přemysl Otakar I. Jméno osadě dala bažinatá půda údolní nivy Podsedického potoka a jeho přítoků. Místo bylo osídleno již v dobách předhistorických, což dokazují archeologické nálezy. Původní osídlená stavení ve Slatině jsou kamenná a stojí ve zploštělém kruhu, takže tvoří okrouhlou náves, dříve s mnoha rybníčky (11-17). Tato okrouhlice s rozlehlou návsí svědčí o starobylosti obce. V roce 1462 postoupil litoměřický probošt Beneš ves k doživotnímu užívání Zbyňkovi Zajícovi z Hazmburka, nejvyššímu soudci království, po jeho smrti se vrátila do majetku kapituly. Od roku 1558 drží ves Jiří Lobkovic a Slatina patřila k panství libochovickému, byl ale Rudolfem II. označen za zrádce a ves byla v roce 1594 zkonfiskována Vystřídali se další majitelé – vévoda Zikmund Báthory (1594), Šternberkové (1613-1618, 1622), Dietrichsteinové (1677), Herbersteinové (1858). Za třicetileté války byla Slatina vypálena a opuštěna, v té době zanikla také ve vsi fara. K znovuosídlení celé obce došlo až za Gundakara z Dietrichsteinu po roce 1677, který povolával osadníky hlavně z Moravy. V roce 1742 vtrhli do Slatiny francouzští vojáci, ale byli vyhnáni rakouskou armádou, aniž by něco zničili. V roce 1772 koupila obec panskou kovárnu a dosadila do ní vlastního kováře. V 19. století (1832) zahubila epidemie cholery 11 lidí, na jejichž památku nechal starosta František Zeman postavit v roce 1848 železný kříž na kamenném podstavci. Starostou byl zvolen místo panského rychtáře po zrušení roboty a osamostatnění obcí. V roce 1858 vymřel po meči rod Dietrichsteinů, panství se sňatkem dcery Terezie dostalo do majetku hrabat Herbersteinů. Čestným občanem Slatiny byl zvolen v roce 1861 profesor Jan Evangelista Purkyně, v roce 1864 farář P. Ehl. Ves odedávna ležela na důležité tzv. Slatinské cestě, která spojovala Litoměřice s Libochovicemi. V roce 1857 byla upravena silnice do Sedlce a v roce 1882 silnice do Libochovic. V téže době byla dobudována železnice (trať Lovosice – Libochovice – Louny). Na přelomu století v roce 1900 měla obec 455 obyvatel české národnosti. Při pozemkové reformě po I. světové válce získalo 52 občanů Slatiny cca 18-20 arů z pozemků Herbersteinů. V roce 1930 byla obec elektrifikována. Náves byla ve 30. letech tohoto století odvodněna a na návrh zahradního architekta byl vysázen park a zbudován pomník padlých 1. světové války. V této době zde žilo asi 500 obyvatel.

Na návsi stojí již od konce XII. století původně gotický kostel, zasvěcený sv. Václavu, od roku 1384 byl doložen jako farní. Renesanční věž byla postavena v roce 1595, v jejím přízemí je krásný kamenný portál s nápisem, který pojednává o renesanční dostavbě kostela. V roce 1746 po rekonstrukci byl kostel nově zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Z původního gotického kostela zůstalo jen kněžiště a ozdobně profilovaný gotický vítězný oblouk. Poslední oprava celého kostela včetně dlouhodobě propadlého stropu v chrámové lodi byla nákladem obce provedena v roce 1992-1993. Současně byla provedena také rekonstrukce varhan a opraveny hodiny. Poté byl kostel opět slavnostně vysvěcen a předán k užívání farnosti v Libochovicích. Poslední série oprav byla dokončena listopadu 2003 a biskup Josef Koukl v něm opět sloužil slavnostní mši. Pamětihodností je i márnice (kaple) se zdobným členitým štítem z počátku 18. století na zrušeném hřbitově u kostela, která byla také v roce 1992 opravena. V roce 1995 byl soubor původních staveb (stodoly, ohradní zdi s branami) v počtu 32 objektů tvořících okrouhlou náves vyhlášen chráněnou památkovou zónou vyhláškou MK ČR č.249/95 Sb., dne 22.9.1995.

Po Mnichovu byla stanovena hranice Protektorátu Čechy a Morava pouhých 5 km od obce Slatina, u Siřejovic. V březnu 1945 přišli do Slatiny němečtí uprchlíci v počtu asi 600 osob. V květnu projela obcí Rudá armáda.V roce 1947 bylo ve Slatině založeno strojní družstvo, které bylo posléze přeměněno ve Strojně traktorovou stanici. V roce 1949 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, 9 hospodářů, kteří původně do JZD nevstoupili, kapitulovali v následujícím roce kvůli neúměrně vysokým odvodům. V obci byly zřízeny dva družstevní kravíny a nová drůbežárna. Na svazích Hazmburku byly vysázeny ovocné stromy. V roce 1971 bylo JZD direktivně sloučeno s JZD Černiv, Úpohlavy a Siřejovice.Po listopadu 1989 požádali někteří zemědělci o restituce. Další zůstali v družstvu, které se přeměnilo v Zemědělské družstvo vlastníků Slatina, které v současnosti hospodaří na 1816 hektarů zemědělské půdy. Činnost je převážně zaměřena na pěstování obilovin, cukrovky, kukuřice a chmele, v sadech se pěstují meruňky a třešně.Škola byla ve Slatině od počátku 19. století. Obec vystavěla budovu školy – expozitury školy libochovické s bytem pro učitele v roce 1814. K jejímu osamostatnění došlo v roce 1875, v roce 1908 byla zbourána a postavena nová dvoutřídní. V roce 1965 byla zrušena jako samostatná a připadla opět k Libochovicím. V roce 1991 byla škola ve Slatině zrušena úplně.

K občanské vybavenosti patří obecní úřad, který sídlí v budově školy a po zrušení mateřské školy v roce 2001 tyto prostory využívá obec pro činnost mládeže – klubovna mládeže, posilovna, místnost pro stolní tenis a společenská místnost, která je využívána 2x týdně pro aerobic a 1x týdně pro kurz břišních tanců. Obec je členem sdružení obcí Integro, Západ Českého Středohoří – Poohří. V současné době žije v obci 255 stálých obyvatel, kteří se živí především zemědělstvím.

Obecní úřad využívá možností ke zvelebení obce a k tomuto zaměstnává celkem 2 zaměstnance z úřadu práce na veřejně prospěšné práce. V obci sídlí firma Narcis, která se zabývá parkovými a sadbovými úpravami, Purkyňova nadace, Valdek o.p.s., Autodoprava Josefa Halady, Ludvíka Závady, výrobna knedlíků Jany Malé, soukromě hospodařící zemědělci Markvart a spol. a Miroslav Stránský a podnikatelka Jitka Jelínková, která provozuje obchod a pohostinství. Obec má vlakové (trať Lovosice-Louny-Lovosice) i autobusové spojení (Libochovice-Slatina-Čížkovice-Lovosice, Libochovice-Slatina-Brozany-Bohušovice-Litoměřice).

Obec žije rušným společenským životem, například v květnu roku 2000 při příležitosti Slatinské pouti uspořádala sjezd rodáků, kterých se z různých koutů republiky přijelo podívat do svého rodiště sto deset. Obecní úřad, zastoupen starostou panem Josefem Škobisem, všechny shromážděné přivítal, seznámil je s činností obce a připravil pro ně obsáhlý kulturní a sportovní program. Po obědě se konala dražba a kácení máje, pak byl sehrán tradiční fotbalový zápas Staří versus Mladí. Po tomto zápase pokračoval program na sále při muzice oslavou Dne matek s vystoupením dětí z mateřské školky. S blahopřáním obdržely všechny maminky a babičky dárek - květiny a výšivky s lunárním znamením. Večer pokračoval taneční zábavou. Vskutku zdařilá oslava!

Vyvrcholením konce roku 2000 bylo udělení Znaku a Praporu Obce Slatina obci Parlamentem ČR. Znak a Prapor Obce Slatina předal osobně předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus starostovi obce Slatina Josefu Škobisovi 18. prosince 2000. Znak je znázorněn děleným kotoučem umístěným ve stříbrno-zeleném štítě a symbolizuje bažinu (zelená) a slanou půdu (bílá). Ve spodní části kotouče jsou stonky sivěnky slatinné, v horní části pět zlatých hvězd dle kostela zasvěceného Janu Nepomuckému.

Dne 17.11.2000 obec uspořádala první oficiální pietní akt po roce 1950 na počest slavného rodáka - příslušníka 311. bombardovací perutě RAF podplukovníka in memoriam Josefa Nováka. Ten se ve Slatině 21. listopadu 1921 narodil a 18. listopadu 1943 byl sestřelen při svém 18. operačním letu nad Biskajským zálivem. V tomto roce byl dopsán na pomník uprostřed návsi a jeho uctění se zúčastnili i bývalí kamarádi z letky. V dalším roce byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska, hrála Ústřední hudba armády ČR a u desky stála vojenská stráž. Tato akce byla provedena ve spolupráci se Severočeským leteckým archivem v Teplicích a mezi hosty byli příslušníci zahraničních letců pod vedením plukovníka Úlehly. Josef Novák je držitelem mnoha vyznamenání českých i zahraničních a obec Slatina je na hrdinu pyšná. Pietní akt se konal i v roce 2003, při šedesátém výročí smrti hrdiny.

V obci sídlí Purkyňova nadace. Byla založena dne 22. února 1992 na radnici v Libochovicích v roce 700. výročí udělení práva magdeburského Libochovicím. Tato nadace si vzala do svého názvu jméno slavného rodáka, lékaře, fyziologa, vlastence - buditele Jana Evangelisty Purkyně, který se na zámku v Libochovicích narodil 17. prosince 1787 a zemřel 28.7.1869 v Praze. Nadace byla transformována dne 25.4.1998. Celkové nadační jmění činilo k 31.12.2002 18.116.000,- Kč uložených u České spořitelny a.s. Praha. Posláním Purkyňovy nadace je veškerá humanitární činnost a ochrana kulturních, uměleckých a církevních památek a tradic a též přírodního a životního prostředí. Za 10 let své činnosti mimo jiné nadace zajistila rekonstrukci kaple sv. Prokopa v Charvátcích, rekonstrukci střechy zámku Peruc, rekonstrukci barokního špitálu v Lounech, dala vypracovat kompletní studii Libochovicka a uskutečnila projekt Hipporehabilitačního střediska Valdek ve Slatině. Dne 2. října 2004 bylo středisko slavnostně otevřeno a poskytuje rehabilitaci za pomoci koní. Projekt pokračuje i nadále, v konečné fázi se zde má provádět pedagogicko psychologické ježdění, hippoterapie a sport handicapovaných.

Při komunálních volbách v roce 2002 bylo zvoleno do obecního zastupitelstva 8 občanů za Sdružení nezávislých a 1 za KSČM. Starostou obce byl opět zvolen Josef Škobis, místostarostou Miroslav Kuntoš. Po povodních se ve Slatině začaly stavět rodinné domky pro vytopené občany, finanční prostředky plynuly prostřednictvím Českého červeného kříže z fondu humanity ČČK, švýcarské organizace Glückskette, švýcarského Červeného kříže, německého Červeného kříže Hamburg, německého Červeného kříže – centrála Berlín. 16 rodinných domků bylo postaveno cca za 40 milionů korun a byly připraveny k obývání v únoru 2005.

V dřívějších dobách bývala poblíž Slatiny osada Vransko, která zanikla v třicetileté válce. Zaniklo také městečko Podhradí pod Hazmburkem, které bylo založeno pravděpodobně za Zbyňka Zajíce z Valdeka a zpustošeno bylo asi za husitských válek. Jako pusté se uvádí po roce 1550.

V článku byly použity materiály z internetu (článek starosty Škobise, webové stránky Purkyňovy nadace) a kniha Integro aj.).

Hz

Asfalt na Osmičce po roce provozu

Mám už tu smůlu, že svým vystupováním v Lovosických novinách, mě lidi znají. Obrací se na mne občané, abych tu nebo jinde něco vyfotil, něco k tomu napsal a dal to novin. Vždy se jedná o nějaké nepořádky (to hlavně) nebo něco, co je štve. Abych to dlouho neprotahoval:

Několik občanů mě upozornilo na to, že nový barevný asfalt na cestách Osmičky už má díry. Naštěstí zatím jen na jednom úseku směrem k benzince. Na 35 metrech jsem těchto děr napočítal patnáct. Velikost (zatím) od dvou do pěti centimetrů. Všichni společně jsme se shodli na tom, že nejde o úmyslné narušení povrchu asfaltu, ale o nekvalitní asfalt, který nevydržel ani jednu zimu. Proč si to dovoluji tvrdit? Stačí si jen sáhnout na materiál v dírách. Jen několik milimetrů pod uválcovaným povrchem je asfalt sypký. Ta slabá vrstvička povrchu určitě nevydrží provoz, ke kterému jsou asfaltové cesty na Osmičce určené. Jízda na sportovních pomůckách, jako bruslích, skateboardech, kolech apod. se na asfaltu provozovat smí. Děti zde jezdí i proto, že prostor u nedaleké U rampy je přímo nebezpečný pro jakoukoliv jízdu a tyto sporty. Ale, abych neodbočoval. Díry v povrchu nového asfaltu vnucují myšlenku, že asfalt na cestách Osmičky je nekvalitní. Těch několik milionů, které úprava cest stála, snad nebyly vyhozeny zbytečně. Proto jsme požádali o vyjádření místa kompetentní.

„Provedeme přešetření na plochách cest po celé Osmičce a zdokumentování poškozených míst asfaltu. Podle zjištěného stavu, bude-li to potřebné, provedeme sondy ke zjištění kvality asfaltu i na jiných místech cest. Uplatníme ihned záruku u prováděcí firmy Konstruktiva Branko Praha“, řekl nám vedoucí odboru regionálního rozvoje a správy města MěÚ Ing. Václav Pokora. Investiční technik odboru Jiří Kroupa k tomu dodal: „Jak vznikly výtluky (díry) v červeném asfaltu posoudí odborník zhotovitele díla na komunikace, který je přivolán na reklamační řízení. Záruka ze zákona je u komunikací 60 měsíců. Dále, zhotovitel díla je ze zákona povinen odstraňovat reklamační vady bezplatně, kromě vad které byly způsobeny běžným opotřebením díla. Mohu Vás ujistit, že v měsíci dubnu provádíme pravidelné kontroly komunikací, provedených v uplynulém roce, abychom zjistili stav po zimním provozu a následně svolali reklamační řízení, pokud to stav vozovek vyžaduje.“ My slibujeme, že o výsledku reklamačního šetření budeme čtenáře informovat.

Text a foto (hv)

Akce rozvoje a správy města v roce 2005.

Průvodcem po plánovaných akcích nám byl vedoucí odboru regionálního rozvoje a správy města Ing. Václav Pokora. Na naší otázku „kolik bylo schváleno finančních prostředků pro akce odboru na rok 2005?“ odpověděl stručně: „Město má pro letošní rok velice napjatý rozpočet. Proti minulým rokům je pro odbor regionálního rozvoje a správy města uvolněných finančních prostředků velice málo“.

Tak tedy k těm nejdůležitějším akcím:

Je přidělená dotace na opravu komunikace ulice Osvoboditelů ve výši 7,65 mil. Kč. Na dotaci je rovněž spoluúčast města ve výši 19 % DPH. Dohromady je to 9,1 mil Kč. Z dotace by měla být provedena oprava ulice od kruhového objezdu u Besedy až ke kostelu. Ulice dostane nový povrch, udělá se nové osvětlení, osvítí se přechody pro chodce, budou nové chodníky u Sarajeva. Potom je zde záměr provést celkovou úpravu parkoviště za paneláky (u sochy) včetně opravy chodníků a osvětlení. To již jen v režii města. Budou-li peníze, tak by se měla úprava parkoviště provést ještě letos.

V rámci rekonstrukce ulice Osvoboditelů je počítáno i s rekonstrukcí veřejného osvětlení s tím, že uvažujeme o ozdobnějších tělesech osvětlení. Od MF máme dotaci na rekonstrukci celé ulice Osvoboditelů v částce 7350 tis. Kč.

Průmyslová část areálu bývalého lovosického cukrovaru je připravena k prodeji zahraničnímu investorovi. Na ploše byly ukončeny demoliční práce a terénní úpravy.

Na průmyslovou zónu Cukrovar máme vyčleněno v rozpočtu 2200 tis. Kč jako spoluúčast města na dotaci zhruba 11 mil. Kč na odstranění staré ekologické zátěže. Práce probíhaly ještě na počátku letošního roku. Předpokládá se, že jeho prodejem se získají prostředky na další akce.

U krytého bazénu byla schválená varianta s nerezovou vanou. Do stávajícího betonového bazénu bude vložená nerezová vana včetně souvisejícího příslušenství, jako jsou odrazové můstky apod. Tato akce bude stát 8 mil. Kč. Do změny rozpočtu budu dávat ještě návrh na tzv. volitelné prvky, které nám dodávající firma nabídla. Jsou to např. světla, protiproud, fontána a zvedací zařízení pro tělesně postižené. Tyto doplňující zařízení nelze později do vany zabudovat. Na to je potřebí částka 1 mil. Kč, které momentálně nemáme. Přikláním se k tomu, abychom vanu pro tyto doplňky alespoň připravili.

Bude provedena oprava fasády zimního stadionu, v rozpočtu je počítáno se 713 tis. Kč. Na opravu koupaliště je v rozpočtu 200 tis. Kč.

Na opravu budovy Kulturního střediska Lovoš je zatím uvolněno 480 tis. Kč na nová okna. V loňském roce byla vyměněna okna z obou stran (ul. 8. května i Žižkové) pouze v přízemí. Postupně budou vyměněna všechna okna na celé budově. V případě, že se získají další finanční prostředky prodejem pozemků průmyslové zóny, bude nutné vyčlenit další 1 mil. Kč na opravu fasády budovy. I to by mělo být provedeno ještě letos. Na to, jak by měla budova vypadat, je vypracován návrh architekta. Na provedení opravy fasády je vypsané výběrové řízení.

Do betonové vany bazénu bude vsazena nerezová vložka jako jeden celek. Varianta původního provedení byla zamítnuta z důvodu neustálého pohybu podloží po povodních v roce 2002. Dodatečné úpravy nerezové vany už nebudou možné. Vše potřebné pro další úpravy a nástavby musí být připravené již nyní při montáži.

Jako každoročně se bude opravovat živice na komunikacích. Na opravy je uvolněno 400 tis. Kč, což představuje asi 680 m² silnice. Opravy budou probíhat po celém městě všude tam, kde to je zapotřebí. Budeme se snažit opravit ty nejzávažnější díry a nerovnosti. Vzhledem k celkové ploše komunikací ve městě to není moc.

Na veřejné osvětlení máme vyčleněno 700 tis. Kč. Jde o běžné opravy a potřebný materiál. Počítá se do toho také plánované osvětlení přechodů pro chodce. Na opravy vodorovného dopravního značení, včetně značení přechodů, je počítáno 200 tis. Kč a na opravu dopravních značek 100 tis. Kč.

V kapitole péče o vzhled obce je rozpočtována celková částka 2,440 mil. Kč. Je v tom zahrnuta celoroční péče o zeleň ve městě i položka na ošetření a průřez dřevin, oprava a výměna odpadových košů a laviček.

Na údržbu budovy městského úřadu je vyčleněna částka 1,1 mil. Kč.

Pro MŠ, ZŠ, ZUŠ, CŠJ, ELKO a další nejsou pro letošní rok specifikovány konkrétní opravy. Pro všechny je pro havarijní situace určena rezerva 2 mil. Kč. Pouze v centrální školní jídelně je vyčleněno 70 tis. Kč na malování. Jiné prostředky pro tyto účely nejsou rozpočtovány.

Oprava dětských hřišť si v rozpočtu vyžádala částku 50 tis. Kč.

Na likvidaci černých skládek je počítáno se 150 tis. Kč.

Na čištění kanálových propustí je rozpočtováno pro letošní rok 150 tis. Kč. Část těchto nutných akcí v hodnotě 250 tis. Kč byla provedena již v loňském roce a letos bude proplacena.

V tomto roce proběhne deratizace jako každý rok. Akce proběhne na jaře a na podzim. Je na to určeno celkem 200 tis. Kč.

Pokud budou peníze, tak se bude zpracovávat projekt na stavební povolení na obytný soubor Holoubkov.

Foto i text (hv)