Chráněná přírodní památka

Nebočadský luh je jediným chráněným územím,

v Českém středohoří, které leží v nivě řeky Labe. Chráněno je slepé rameno Labe a poloostrov s měkkým luhem při pravém břehu mezi obcemi Jakuby a Nebočady na Děčínsku. Leží v nadmořské výšce 127 - 130 metrů, jeho plocha téměř 12 hektarů. Chráněno je od vyhlášení v roce 1995. Motivem ochrany je především vrbový a topolový luh, který je významným hnízdištěm a zimovištěm četného, především vodního ptactva. Na chráněné území přímo navazuje systém koncentračních hrázek z druhé poloviny devatenáctého století, které ohraničují několik postupně se zanášejících lagun. Dnešní poloostrov s lužním porostem býval ještě začátkem dvacátého století ostrovem. Celá lokalita je potencionálně ohrožena plánovanou výstavbou plavebních stupňů na dolním Labi. Území není obhospodařováno s výjimkou rybolovu ve slepém říčním rameni. Průběžně je třeba ničit rozmáhající se porosty invazivních, geograficky nepůvodních druhů, jakou je například křídlatka japonská (Rexnoutria japonica).Odstraňování padlých kmenů je možné pouze se souhlasem Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří. Geologický podklad chráněného území Nebočadský luh tvoří čtvrtohorní fluviální sedimenty. V regionu vzácný měkký luh není podle evidence druhů pozemků lesem, nýbrž ostatní nezemědělskou plochou. Jeho existenci může negativně ovlivnit, nebo trvale ukončit podstatné zvýšení, nebo naopak snížení vodní hladiny, například prohrábky říčního koryta. Pro tento druhý případ již existuje v obecné rovině návrh na simulování původního stavu s využitím tlaku svahových vod a drobných pravobřežních labských přítoků.

Vrbotopolový luh se vtroušeným jilmem má bylinné patro silně ovlivněné záplavovými labskými vodami a sedimenty. Převládá zde kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a netykavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Na břehu slepého ramene roste šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), žabník vodní (Alisma plantago-aquatica) a další druhy bahenních rostlin.

Ptáci jsou zde zastoupeni perlami našich vod, jako jsou ledňáčci říční (Alcedo atthis), bukáček malý (Ixobrychus minutus), orlovec říční (Pandion haliaetus), ostralka štíhlá (Anas acuta). Početná tu bývá kolonie kormoránů velkých ( Phalacrocorax carbo). Při několika posledních sčítáních těchto krásných ptáků zjistili ochránci přírody, že jejich počet neustále stoupá. Rybáři z nich ovšem velkou radost nemají, neboť kormoráni jsou vynikající lovci ryb s neustálým apetitem.

Velmi pozoruhodným a potěšitelným důkazem o zlepšení čistoty Labe v posledním desetiletí minulého století je návrat velkého vodního savce - bobra evropského (Castor fiber), který se sem opět rozšířil z německých vod. Jde o asi dvacetičlennou populaci, které si ochránci přírody velice hledí a její existenci na Labi maximálně podporují. Ústecká organizace „Přátelé přírody“ má dokonce bobra ve svém logu...

Text i foto Roderick Slavík

Z okolí Lovosic

Oprava hradu Opárno

Jako pilný cykloturista patřím mezi časté návštěvníky Opárenského údolí, kudy vede nejbližší cyklostezka z Mostu k přívozu v Malých Žernosekách. V současné době začíná Opárenské údolí v části u Chotiměře dost měnit svojí podobu přípravami na stavbu mostu dálnice D8. Z Chotiměře je od viaduktu pro dovoz materiálu těžkou technikou protažená cesta pokrytá štěrkem. Dost tvrdý zásah do údolí. Říká se, že zde po ukončení stavby povede upravená cyklostezka. Při průjezdu kolem hradu Opárno jsem si všiml, že se na hradě děje něco neobvyklého. Byly slyšet rány a jiné podezřelé zvuky. Myslel jsem, že si někdo na hradě doluje kamení. Byl jsem mile překvapen, že se jedná o úplně opačnou činnost. Na hradě pracovala parta lidí, kteří zde prováděli opravu zdí zříceniny. Trávili zde takto víkendy. Fotografoval jsem je a ptal se. Byli skoupí na slovo a o práci nechtěli moc mluvit. A tak jsem se ptal dále, u osob kompetentních.

Na záměr s opravou zříceniny hradu Opárno a hradu Ostrý přišel obecní úřad Velemín, v jehož katastru a vlastnictví objekty jsou. V loňském roce požádal obecní úřad Velemín krajský úřad v Ústí nad Labem o dotaci z programu na záchranu památek pro cestovní ruch. Protože se jedná o finančně náročné projekty, budou realizovány postupně, nejdříve oprava zdí na hradě Opárno.

Byla provedena příprava projektů a odborné posouzení odborníky na statiku a opravu kamenného zdiva. Bylo nutné provést i stavební úpravy pro přístupnost hradu. S lesní správou ve Velemíně byl dohodnut i průklest a odstranění náletové zeleně kolem plášťových zdí a úpravy podle dobových fotografií. Byla upravena přístupová cesta z obce Opárno. Byly odebrány vzorky zdiva a stanoven postup opravy. Oprava hradního zdiva se liší od běžné opravy, protože je to zdivo historické, kamenné a do opravy nelze zakomponovat materiály nové.

„Úkolem bylo stabilizovat zdivo a ošetřit korunu zdiva, aby nedocházelo k další devastaci. Termín dokončení byl říjen 2004. Celkové náklady pro letošní rok činí 950 tisíc korun. Přislíbená dotace od krajského úřadu byla ve výši 65% tj. 617 tisíc, obec se na opravě podílela částkou 333 tisíc korun. Celý projekt na opravu zřícenin hradů bude v příštím roce pokračovat,“ řekl nám pracovník odboru školství, kultury, tělovýchovy a památkové péče Městského úřadu v Lovosicích Robert Paťcha, který mi dal i ostatní informace o opravě hradu.

Text i foto (hv)

Zámek v Pnětlukách

Barokní zámek v Pnětlukách vznikl rozšířením původní tvrze. Je dvoukřídlý, s mansardovou střechou, uvnitř zámku jsou valené klenby. Byl upraven v devatenáctém století. Dnes je účelově využíván, ale bohužel - je v dost špatném stavu. V okolí zámku je zbytek zámecké zahrady s několika krásnými stromy, dnes chráněnými státem.

RoS

Bezejmenná rozhledna