Odbory MěÚ se představují

Odbor majetkosprávní

byl ustaven 1.10.1994 a zajišťuje evidenci, pronájmy a převody městského nemovitého majetku, jakož i prodeje obecních bytů a nebytových prostor. Rovněž se zabývá identifikací pozemků a registrací veškerých převodů majetku města na katastrálním úřadě. Uzavírá kupní smlouvy na prodané nemovitosti a nájemní smlouvy na nebytové prostory. Jeho součástí je již několik let bytové oddělení, které vzniklo po sloučení odborů majetkosprávního a bytového. Bytové oddělení vedl až do komunálních voleb v roce 2002 pan Miroslav Závada, který byl na ustavujícím zasedání Zastupitelstva Města Lovosice zvolen místostarostou. Reforma státní správy činnost odboru majetkoprávního příliš neovlivnila, to spíše povodně a shánění náhradních bytů pro poškozené občany. Protože odbor je pro občany velice důležitý, požádala jsem jeho vedoucí o zodpovězení několika otázek.

Ing. Miluše Srbková

Paní inženýrko, asi Vás většina lidí ve městě zná, přesto ale se našim čtenářům trochu představte.

Přestože nejsem lovosická rodačka, mám toto město ráda. Lovosice jsou místem mého nástupu do prvního zaměstnání po maturitě a také jsem zde bydlela se svou rodinou, než jsme se přestěhovali do nedalekých Chrášťan. Obecné vzdělání gymnázia jsem si dálkově doplnila studiem na Střední průmyslové škole stavební a posléze na Vysoké škole ekonomické. Vedoucí majetkosprávního odboru jsem od roku 1994.

Kolik je v současné době ve Vašem odboru zaměstnanců a jaké činnosti vykonávají?

Odbor má celkem 11 zaměstnanců, včetně 2 správců ubytoven. Záležitosti nájemních bytů patří do bytového oddělení, a je to zejména správa a údržba nájemních bytů, počínaje evidencí žadatelů o byty, přes nájemní smlouvy s vyúčtováním služeb, včetně nepříjemných řešení s neplatiči nájemného. Údržbu a opravy a jejich zabezpečování má na starosti rovněž bytové oddělení.

Další ucelenou agendu majetkosprávního odboru tvoří prodeje bytů. Agenda je - na rozdíl od řady jiných měst - zpracovávána kompletně od přípravy podkladů pro výpočet kupní ceny až po vyhotovení kupních smluv a dokumentace pro zápis převodu vlastnictví na katastrálním úřadě. Samozřejmě máme na starosti majetkosprávní záležitosti, o kterých se zmiňujete v úvodu článku, tzn. prodeje a pronájmy pozemků, staveb, nebytových prostor a jejich evidence.

Ve středu zájmu našich občanů jsou určitě byty. Poraďte prosím mladým žadatelům, kde a jak by měli podat žádost o první byt a jaké přílohy by měla (nebo mohla) obsahovat.

Prvním a nezbytným krokem žadatele o nájemní byt je jeho zaevidování. Plně postačí pokud se zájemce sám, nebo u nezletilých jeho zákonný zástupce, dostaví na bytové oddělení a vyplní žádost. Žádné zvláštní přílohy nevyžadujeme, naopak naše pracovnice ověří a doplní dostupná a potřebná data z evidence úřadu.

Když se někdo stěhuje do jiného města, musí lovosický byt předat. Jak by měl postupovat a v jakém stavu by měl předaný byt být?

Ano, opouští-li nájemce byt z jakéhokoliv důvodu a nejsou naplněny zákonné důvody přechodu nájmu, musí byt vrátit zpět pronajímateli, v tomto případě městu. Takový byt by měl být hlavně vyklizený a čistý. O předání a stavu předávaného bytu je sepsán protokol a teprve předáním skončí povinnost placení nájemného.

Při přidělování bytů a výměnách spolupracujete s bytovou komisí. Jaká jsou hlavní kritéria pro přidělení prvního bytu?

Každá žádost o přidělení nájemního bytu je hodnocena pomocí bodů, kterými se zohledňuje např. zda jde o občana Lovosic, jestli jde o osamělého člověka, nebo o rodinu, péče o nezletilé děti a částečně také zdravotní stav, pokud takové údaje žadatel poskytne.

V současnosti je v Lovosicích volných bytů velice málo; schválila se však nová výstavba. Kdy očekáváte, že budou nějaké další byty k dispozici? Budou se prodávat nebo některé přejdou do majetku města?

Byly vytipovány lokality pro novou bytovou výstavbu a zastupitelstvu města a  veřejnosti představeny návrhy studií různých architektů. Následně vypsáno výběrové řízení na investory.V současné době se uzavírají smluvní záležitosti týkající se pozemků a termínů výstavby.Takže v příštím roce by měla být zahájena jako první výstavba v lokalitě Zámecká. Vítězem výběrového řízení je DZCL a.s. Mimo tyto aktivity města připravuje výstavbu také další soukromá společnost Chládek a Tintěra s.r.o., a to také v prostoru nové ulice Zámecké. O podmínkách, za jakých budou nové byty k dispozici, budou obě společnosti veřejnost informovat.

Privatizace bytového fondu probíhá již několik let, od roku 1995. Z počátku ji prováděla najatá soukromá firma, ale příliš se to neosvědčilo. V současnosti ji provádí Váš odbor. Kolik se asi bytů zprivatizuje ročně, kolik jich město prodalo celkem a kolik si jich hodlá ponechat?

Jak jsem již uvedla, zajišťujeme agendu privatizace bytů od počátku do konce, včetně zpracování podkladů a uzavírání kupních smluv. Jsem přesvědčena, že tento způsob je šetrnější pro kupující, přístupnější a srozumitelnější, než jak by tomu mohlo být v případě komerčního přístupu některých realitních kanceláří. Město dosud prodalo nebo privatizace právě probíhá v 1438 bytech. V některých domech dosud převodu brání nevypořádané majetkoprávní vztahy k pozemkům. Podaří-li se vyřešení někdy skutečně zapeklitých rébusů v podobě dohledávání dědiců již dávno nežijících původních vlastníků pozemků, bude prodáno dalších zhruba 500 bytů. A zatím u 157 bytových jednotek rozhodlo zastupitelstvo města, že prodávány nebudou.

Jak se postupuje při prodeji pozemků v Průmyslovém a logistickém centru Lovosice? Prodává je investorům město nebo DZCL?

Prodávajícím je samozřejmě město jako vlastník. Jednání s investory a technická příprava pozemků je v úzké spolupráci se společností DZCL a.s. Vždyť město je většinovým akcionářem společnosti.

Během roku bylo vytipováno několik oblastí vhodných k nové výstavbě bytových domů a to zatrávněná plocha v ulici Prokopa Holého a pozemek bývalého autobazaru (parcela „Mařík“). Pro rodinné domky byla určena oblast Holoubkov (lokalita v blízkosti Jabloňové aleje) a Nové Klapý.

V jakém stadiu je výkup pozemků a výstavba inženýrských sítí, kdy je začnete nabízet žadatelům? Jsou ještě volné nějaké zbylé parcely z minulých lokalit?

Město Lovosice nemá v současné době volné parcely na RD. Jsme si vědomi zvýšení poptávky po parcelách, a proto probíhá příprava nových lokalit. Je spojena zejména se změnami územního plánu, které má na starosti stavební úřad, a po jejich schválení zastupitelstvem města budou pro bytovou výstavbu určeny další lokality v Teplické ul. a v Novém Klapý. O výstavbě inženýrských sítí nebylo zatím rozhodnuto. Jako první lokalita budou parcely v Jabloňové aleji, na pozemku, který město získá od Pozemkového fondu.

Váš odbor spravuje také dvě ubytovny, Vápenku v Novém Klapý a ubytovnu v Nádražní 805. Komu jsou místa v ubytovnách přidělována a jak jsou ubytovny vybaveny?

O přidělení místa na ubytovně rozhoduje stejně jako o přidělení nájemního bytu rada města, po vyjádření bytové komise. Přednostně jsou uspokojováni občané Lovosic. Ubytovna v Nádražní ul. je I. kategorie, pokoje a společné prostory jsou dálkově vytápěny, do společných sociálních zařízení a kuchyněk je nepřetržitá dodávka teplé vody. Ubytovna Vápenka sice nemá dálkové vytápění, ale město zajišťuje obyvatelům tuhá paliva pro otop. Také zde je společné sociální zařízení s teplou vodou.

Má město dlužníky nájemného a jakým způsobem město pohledávky vymáhá?

Problémy s neplatiči nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, se kterými se potýkají všechna města spravující bytový fond, trápí samozřejmě i Lovosice. Snažíme se kontaktovat všechny dlužníky a pokud jen trochu projeví snahu situaci řešit, je s nimi uzavřen splátkový kalendář a při jeho řádném dodržování jim je i nájemní smlouva prodlužována. V opačném případě je nutné přikročit k podání návrhu k soudu a může nájemní vztah skončit i exekucí. V letošním roce město Lovosice také poprvé využívá RM způsobu mimosoudního vymáhání pohledávek a to na základě mandátní smlouvy se společností AVP s.r.o. Liberec.

Jaké opravy může nájemce městského bytu požadovat a jak se na rekonstrukci finančně podílí?

Je třeba rozlišovat mezi údržbou domu a údržbou bytu. Údržba domu, včetně společných prostor a zařízení domu jsou výlučnou povinností pronajímatele, rovněž tak povinnost udržovat byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Při výskytu problému vyžadujícího opravu se nájemník s požadavkem na sjednání nápravy obrací na město, resp. majetkosprávní odbor, který ji zajistí a také zaplatí. Pouze drobné opravy a náklady spojené s běžnou údržbou bytu hradí nájemce. Drobné opravy a běžná údržba jsou definovány v nařízení vlády č. 258/1995, kterým se provádí občanský zákoník.

Jsou ve městě vhodné nějaké nebytové prostory vhodné pro kanceláře, obchody nebo dílnu?

Dotazy týkající se volných nebytových prostor k podnikání nejsou na našem odboru ojedinělé. Nabídka záměrů pronájmu nebytových prostor se vždy v souladu se zákonem o obcích zveřejňuje na úřední desce. V současné době není v nabídce žádný volný nebytový prostor.

Co byste chtěla závěrem vzkázat našim čtenářům?

Blíží se vánoce a konec roku. Vánoce jsou čas, kdy k sobě mají lidé blíž. Jsou na sebe milí a ohleduplní, plní porozumění a ochoty, laskaví a vstřícní. Někomu tato nálada vydrží jen pár dní, někdo je svěží a přátelský po celý rok. Přála bych nám všem, aby v nás pohoda svátečních chvil zůstala co nejdéle.

Zdá se, že alespoň v otázce bytové výstavby se blýská na lepší časy. Výsledek uvidíme v příštím roce. Více bytů by mohlo znamenat i více obyvatel Lovosic. Hlavně ale uspokojení těch, kteří vlastní byt nemají. A spokojení lidé se chovají přátelsky a ohleduplně k druhým.

Děkuji za rozhovor.

Otázky připravila Eva Hozmanová

Z historie

Historie lovošských chat, lovosického Středohorského spolku a lovosického oddílu Klubu českých turistů.

1. část.

Lovosické noviny (Lobositzer Zeitung) přinesly 17. prosince 1880 zprávu o tom, že se několika energickým a patrioticky smýšlejícím mužům podařilo získat mnoho stejně smýšlejících přátel přírody pro myšlenku založení Horského spolku (Gebirgs-Verein). Tento měl být připojen k centrálnímu spolku v Praze. Stanovy spolku byly předloženy tehdejšímu c. k. místodržitelství k potvrzení. Tytéž noviny, ze dne 25. února 1881, oznamují základní myšlenky a cíle spolku, který má vzniknout a vyzývají zejména občany Lovosic, Sulejovic a Lhotky aby tento záměr podpořili svým vstupem. Roční příspěvek byl 2 zlaté (floriny).

Ustavující generální shromáždění „Lovosického středohorského spolku“ (Lobositzer Mittelgebirgs-Verein) se za hojné účasti konalo v neděli 27. března 1881, v 15 hodin, v zasedací síni Obecního domu v Lovosicích. Ředitel měšťanky Adolf Hložek se stal předsedou spolku, do něhož vstoupilo 39 členů. Dne 10. května 1881 měl spolek již 104 členů.

Při schůzi výboru spolku, dne 4. dubna 1882, bylo rozhodnuto, že bude cesta na Lovoš označena ukazateli a bílými pruhy na stromech a na vrcholu hory budou umístěny dvě lavice. Dále byla projednávána otázka zřízení chaty s vyhlídkou. Zástupce předsedy Josef May byl pověřen vypracováním skicy i s přibližným rozpočtem. Při generálním shromáždění spolku, dne 28. ledna 1883 byl stav počtu členů pouze 70 a z finančních důvodů bylo prozatím upuštěno od stavby vyhlídkové věže na Lovoši. Předsedou spolku byl i nadále ředitel měšťanky Hložek. Z finančních důvodů nebylo možné realizovat stavbu ani projektované archeologické vykopávky ani v roce 1884. Nejen z těchto důvodů odmítl předseda Hložek své opětovné zvolení do výboru a zůstal obyčejným členem spolku. V následujících letech došlo k úpadku činnosti spolku. Konečně v roce 1887 přináší Lovosické noviny zprávu o generálním shromáždění spolku, které se konalo 16. února 1887. Podle této zprávy se spolek opět probouzel k novému životu. Na zasedání výboru, dne 21. února 1887, byl předsedou spolku zvolen schwarzenberský doménní ředitel Johann Kletetschka. V následujících dvou letech se činnost spolku rozvíjela v dřívějších intencích. V roce 1888 bylo jedním z cílů spolku také zpřístupnění Lovoše a instalace lavic.

Ve zprávě o hlavním shromáždění spolku, konaném 28. března 1889, je oznámeno založení fondu pro zřízení cesty na Lovoš i s chatou. Do fondu byl převeden obnos ve výši 50 zlatých. V roce 1890 měl spolek 60 členů. Jelikož se nedochovaly Lovosické noviny z roku 1891, neznáme mnoho detailů o činnosti spolku v tomto roce. Víme jen, že byl na vrcholu Lovoše postaven první, ještě dřevěný útulek, který však ještě v témže roce zničila bouře. Další údaje o chatě na Lovoši se dovídáme až ve zprávě z 22. dubna 1892. Zde je uvedeno, že stavba nové kamenné ubytovací chaty na Lovoši se blíží ke svému cíli a její otevření se plánuje na první polovinu května. Chata byla zpřístupněna cestou, vedenou v pohodlných serpentinách. Už se také nabídl jeden podnikavý hostinský, který chtěl na vrcholu nabízet občerstvení. Přítomnost restauratéra na Lovoši měla být výletníkům signalizována vztyčením praporu. Rovněž je zde zmínka o tom, že při lesním požáru zde dne 3. dubna 1892 shořely jedny dveře a jedno okno. Naštěstí byla chata pojištěna u „Vzájemné pojišťovací společnosti pro škody způsobené požárem“ a škody byly nahrazeny. V neděli 29. května 1892 byl na Lovoši dobrovolným hasičským sborem, u nově postavené chaty, upevněn vlajkový stožár a vlajka byla poprvé vztyčena. Odpoledne uspořádal hasičský sbor hojně navštívený výlet na Lovoš. Na vrcholu se hostinský pan Paul Hanslik dokonale postaral o dobré pivo a studená jídla.

V neděli 19. června 1892 odpoledne byla chata na vrcholu Lovoše slavnostně otevřena. Při této příležitosti byl uspořádán výstup na Lovoš, na němž se podílela také delegace litoměřického Středohorského spolku. Nová chata byla masivní kamenná stavba s délkou strany 4 metry, jednoduše vybavená stolem a lavicemi. Výhled na všechny strany z ní poskytovala částečně barevná skleněná okna. Dřevěné schody umístěné na vnější jihozápadní stěně vedly na střešní plošinu chaty - rozhlednu. Vyhlídková plocha rozhledny byla chráněna zábradlím z cihlových sloupků, vzájemně propojených kovovými tyčemi. Byl odtud dokonalý kruhový výhled.

Ředitel měšťanky Hložek ve svém proslovu poděkoval spolkovému protektorovi knížeti Adolfu Josefu Schwarzenbergovi za bezplatné poskytnutí stavebního materiálu, obci Vchynice jako vlastníkovi pozemku za povolení zřízení cesty a chaty a konečně zedníkovi panu Tillemu z Milešova, staviteli jmenovaných zařízení, za zhotovení. Předal mu také za odměnu jako čestný dar 2 dukáty.

Při hlavním shromáždění spolku, konaném 22. dubna 1894, bylo konstatováno, že se jeho činnost v minulém roce zaměřila na zřízení restauračního sklepu vedle lovošské chaty, na zřízení cesty do Oparenského údolí přes „Psí schody“ a na zachování stávajících zařízení. Restaurační sklep, sloužící dodnes, byl vybudován nákladem 134 zlatých. V roce 1894 bylo plánováno zřízení nové, asi 200 metrů dlouhé, cesty ze sedla mezi Lovošem a Kybičkou až ke stávající lovošské cestě. Stav členů spolku byl 85. Lovosičtí turisté lovošskou chatu postupně zvelebovali a rozšiřovali. Vedle restauračního sklepa byla v roce 1895, na místě dnešní hlavní budovy, zřízena veranda se stoly a židlemi. U dřevěné verandy přistavěli roku 1901 také dřevěnou lůžkovou místnost, nákladem 280 rakouských korun.

Ke kuriózním údajům z historie Lovoše patří jistě i skutečnost, že na jeho vrchol ve čtvrtek 30. července 1903 vyjel na svém koni kníže Adolf Josef Schwarzenberg, jemuž tehdy bylo již 72 let. Kníže Adolf Josef Schwarzenberg vzal již začátkem května 1890 pod svůj patronát lovosický Středohorský spolek. Tato skutečnost samozřejmě významně podpořila činnost spolku a podstatně tak usnadnila i budoucí stavbu chaty.

Rozhledna a dřevěná chatka s verandou přežívaly dobré i zlé časy. V roce 1916 do ní udeřil blesk. V roce 1918 byla dřevěná chata s verandou vandaly zle poničena a nakonec zapálena.

Středohorský spolek v Lovosicích tedy později přikročil ke stavbě nového a většího zařízení. Přípravy byly zahájeny v roce 1922. Byla též vybudována nová vozová cesta, nazvaná podle předsedy a pokladníka spolku jako „Klinger-Lehmannova cesta“. V sobotu 24. května 1924 byl položen základní kámen nové chaty. O jejím budování a další historii si budeme vyprávět v dalším pokračování tohoto příspěvku.

Podle publikovaných údajů zpracoval
Miroslav Radoň

Album starých pohlednic České středohoří

Před několika týdny vydalo Nakladatelství RK (Roman Karpaš) další publikaci ze série knih o historických pohlednicích. Dosud byly mimo jiné vydány soubory Jizerské hory, Krkonoše, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky, Šumava a mnohé další, v současnosti se připravuje vydání historických pohlednic z oblasti Krušné hory. Knihu historických fotografií pokřtili osobně autoři Roman Karpaš a Pavel Koukal v Oblastním muzeu v Litoměřicích ve čtvrtek 16. září (Oblastní muzeum velký podíl fotografií zapůjčilo).

Dílo již svou grafickou úpravou navozuje období konce 19. století. Kniha je rozdělena do částí Západní část hor, Lounské středohoří, Na dolní Ohři, Podle Labe z Litoměřic do Děčína, Okruh po východní části Hor a Na severním okraji Českého středohoří. Pro sekci Podle Labe z Litoměřic do Děčína zapůjčil mnohé pohlednice pro otištění lovosický sběratel pan Miroslav Nesvarba.

Oddíl věnovaný přímo Lovosicím začíná na straně 75 obrázkem Lovoše (tehdy Loboschbergu) s přístavištěm, parníkem a prámem, pohlednici vydal Josef Czerny, Lobositz kolem roku 1902. Následuje pohlednice prastarého lodního mlýna, který byl zrušen teprve v roce 1911 a přečkal čtyři staletí. Další fotografie zahrnují lovosické zdymadlo, plavební komory, budovu německé obecné a měšťanské školy z roku 1890, lovosický zámek, vzácný snímek lovosické synagogy a labskou restauraci z roku 1865. Nebylo zapomenuto ani na Hlavní ulici (dnes Osvoboditelů) s dominantou Pfannschmidtovy vily nebo ulici Ústeckou, které se dochovaly z velké části jen na starých pohlednicích. V plné své kráse je na dvou pohlednicích vyfotografována tehdy nová secesní radnice z roku 1907. Následují pohlednice lovosických kostelů katolického i evangelického, dřívějšího hotelu U nádraží (dnes Kulturní středisko Lovoš). Opomenuty nebyly ani začátky lovosického průmyslu - pohlednice Olejny a Hedvábky (Böhmische Glanzstoff-Fabrik). Zde se vloudila chybička - dnešní firma Glanzstoff Bohemia s.r.o není součástí akciové společnosti Lovochemie, ale existuje jako samostatný podnik už od roku 1998, kdy firma Glanzstoff Austria koupila část závodu a.s. Lovochemie.

Tato část pokračuje panoramatickými pohlednicemi Velkých Žernosek a rozhledem od kostelíka v Dubici. Nechybí ani pohled na staré Litochovice a Prackovice nad Labem, Libochovany, Řepnici nebo Dolní Zálezly. Následují pohlednice Brné nad Labem a pohledy do labského údolí v jejím okolí, hradu Střekov a střekovského podhradí i samotného Ústí nad Labem s novorenesančním nádražím a secesním Městským divadlem. Další pohlednice připomínají velká sucha i povodně nebo dění v ústeckém přístavu za starších dob. Oddíl končí fotografiemi Krásného Března, Velkého Března a města Děčín. Zde upoutá pohlednice Bruslení na Labi nebo Řetězový most, který sloužil až do roku 1933.

V publikaci se pochopitelně vyskytuje několikrát i Milešovka, zámek i obec Milešov (v oddíle Západní část hor), Velemín, zřícenina hradu Oparno či chata na Lovoši, Sulejovice, Siřejovice, Čížkovice, Dlažkovice a Třebenice, včetně domu významného českého buditele MUDr. Václava Paříka. Z dalších obcí Lovosicka je zveřejněna kaple Navštívení Panny Marie v Teplé, hrad Skalka ve Vlastislavi a třebívlický zámek. V kapitole Lounské středohoří, která je hlavní měrou věnována královskému městu Louny, najdeme ale i další obce našeho malého lovosického „okresu“, a to Libochovice se zámkem a Klapý pod Házmburkem.

V knize nebylo zapomenuto na žádnou významnější památku nebo hezkou podívanou. Druhý z autorů Pavel Koukal, který napsal text k pohlednicím, byl dlouholetým redaktorem SD magazínu a jeho znalost pamětihodností Ústeckého kraje je obdivuhodná. Kniha zaujme i poučí zájemce o historii i přírodní krásy našeho milovaného Českého středohoří. První vydání vyšlo na podzim 2004, má 156 stran na křídovém papíru a kolem tří set dobových pohlednic. Určitě by byla vhodným dárkem k blížícím se Vánocům. Kniha je k dostání v litoměřickém informačním centru v budově Městského úřadu Litoměřice na náměstí.

Hz