Tělovýchova a sport

Chlapec z Lovosic třetí na světě!

Česká reprezentace karate poděkovala Základní škole Antonína Baráka za uvolnění reprezentanta, žáka školy, a zároveň oznámila, že chlapec získal na Světovém poháru mládeže a Mistrovství světa kadetů a juniorů v karate bronzovou medaili v kata žáků. Martin Luong, celým jménem Toan Luong Dinh, je členem lovosického střediska školy karate SHOTOKAN KLUB RAJCHERT SPORT UNION a navštěvuje VI. C. Jeho třetí místo je největším úspěchem krajského karate v historii jeho trvání. Nepodařilo se mi se s Martinem setkat osobně, doplnil mi (bohužel velice stručně) připravené otázky.

Mistrovství se konalo v městě Darmstadtu a byli tam sportovci ze 60 zemí. Martin soutěžil v kata žáků, kategorie 11/12 fialové pásky. Na karate chodí již čtyři roky a jiného koníčka nemá. Doma prý občas trénuje také a jezdívá i na soustředění. I jeho bratr chodí do lovosického střediska karate. Na otázku, zda za svůj výkon obdržel nějakou odměnu, odpověděl opravdu stručně: ano.

Martin se také zúčastnil soutěže SuperStar ve zpěvu, která proběhla na ZŠ Antonína Baráka v minulém školním roce. Úspěšný byl i v okresním kole soutěže v anglickém jazyce, to ještě jako žák V.B obsadil rovněž 3. místo. Je to zkrátka šikovný kluk. Za vzornou reprezentaci lovosického střediska karate, ZŠ Antonína Baráka i Lovosic mu děkujeme a přejeme mu mnoho dalších úspěchů ve škole i na sportovním poli.

Hz

Z historie sportu

Pavle, vše nejlepší k šedesátinám

Pavel Pěnkava začínal v lovosické atletice

Po druhé světové válce v roce 1945 byla v Lovosicích obnovena činnost fotbalového klubu Čechie Lovosice a položeny základy pro lehkou atletiku a lední hokej. Oddíl atletiky se brzy zdárně rozvíjel. Značný podíl na tom měl Jiří Legierský, který do Lovosic přišel jako úspěšný atlet a byl československým representantem. V roce 1958 vznikla TJ SCHZ Lovosice, ale již před tím byla zřízena dráha pro lehké atlety. Není divu, že jich v Lovosicích vyrostlo dost. Před několika lety jsme seznamovali naše čtenáře s úspěchy atleta Václava Mládka, který byl jedním z mála sportovců, kteří v době svých vrcholných výkonů zůstali Lovosicím věrni. Dobrých sportovců bylo v Lovosicích více, nezapomeňme na jména Karol Cviček a Pavel Pěnkava. Začínali vlastně ve stejné době: Karol Cviček se stal v roce 1962 krajským přeborníkem v běhu na 3000 m překážek. Ve stejném roce vyhrál na mezikrajovém utkání v lehké atletice v Liberci běh na 3000 m Miroslav Šanda (ne, nemýlíte se, jde o současného ředitele Kulturního střediska Lovoš a, v době ne zas tak dávno minulé, předsedy oddílu atletiky) a Pavel Pěnkava doběhl jako druhý v běhu na 400 m. A právě jemu bude věnován tento článek.

Pavel Pěnkava se narodil v prosinci 1944 v Nižboru u Berouna. Od šesté třídy dojížděl do školy do Berouna a po skončení deváté třídy vystudoval chemickou průmyslovku v Lovosicích. To byla škola plná sportu, samý basketbalista. V Lovosicích byl i hezký atletický stadion, na kterém žáci průmyslovky sportovali. Jednou běželi žáci v rámci Sportovních her mládeže přespolní závod. Otec lovosických atletů Stanislav Dřevěný za Pavlem po výhře přišel a prý mu řekl: „Tvůj sport je atletika. V neděli s námi poběžíš přebor“. Tak začal Pěnkava v našem městě jako dorostenec závodit v roce 1960. Při tréninku se setkal s Václavem Mládkem, který byl v té době v republice špička a trénink s ním Pavla údajně skoro zničil. Již o rok později dosáhl Pěnkava druhého místa v krajském přespolním běhu v Doksech a získal čtvrté místo na přeborech republiky v Opavě. Jeho trenérem v lovosickém atletickém oddíle byl František Zeman.

Jak uvádí jeho přítel Václav Mládek, měl Pavel Pěnkava také zásluhu na založení lovosického družstva žen, které potom patřilo mezi nejlepší v kraji (například J. Marečková, Štrausová, Zárubová, Kašičková, Prunzová a řada dalších). Některá z děvčat potom závodila za Spartak Ústí nad Labem. A o pravdivosti přísloví, že...“Jablko nepadá daleko od stromu...“ svědčí skutečnost, že i Pěnkavova nejstarší dcera Jana závodila na trati 400 m a byla členkou reprezentace.

V roce 1965 vytvořil Pavel Pěnkava čs. juniorský rekord na 2000 m a čs. rekord mužů na tři míle, vyhrál i 75. ročník slavných Běchovic v roce 1971. Po maturitě nastoupil do Severočeských chemických závodů v Lovosicích a za 14 dní na to narukoval na vojnu do Rudé hvězdy. Postupně vyzkoušel všechny běžecké atletické disciplíny, od 60 m po 10 km na silnici. Přes dobré výsledky (splnil i kvalifikační limit) se na olympiádu v roce 1968 v Mexiku nedostal, přednost dostal Josef Odložil. Zůstal však mezi špičkou, například v roce 1970 v utkání ČSSR - Finsko porazil náš mílař na nové tartanové dráze na Strahově Fina Vasalu časem 3:40,3 a překonal již deset let trvající strahovský rekord Rumuna Vamose (utkáním s Finskem byla první tartanová dráha v Československu otevřena).

Později pracoval jako vedoucí vrcholového střediska mládeže Rudé hvězdy a pečoval o budoucí atlety, plavce, moderní gymnasty a zápasníky. Za lehkoatletický oddíl Rudé hvězdy Praha také závodil. V knize Zlatá kniha atletiky je na obrázku s Tomášem Jungwirthem a v popisku je uvedeno, že Pavel Pěnkava patří k nejlepším československým běžcům všech dob. Jedenáctkrát byl v letech 1968-1975 mistrem republiky (1500m, 5 km, Běchovice, přespolní běh, 3000 m v hale atd.). V letech 1969, 1970, 1971, 1973 a 1975 je uveden v tabulkách nejlepších ročních výkonů v kategorii 1500 m. Nejvíce mistrovských titulů získal v běhu na 1500 m, a to pět. V reprezentačním družstvu Československa startoval 29x.

V současné době bydlí Pavel Pěnkava ve městě Králíky a podniká, má obchod s obuví a drogerii. Jeho rodina se rozrostla, má tři děti - syna Petra a dcery Janu a Hanu a dokonce už i 3 vnoučata. 26. prosince letošního roku atlet Pěnkava oslaví šedesátiny, ke kterým mu srdečně blahopřejeme. Jeho rodina se stále navštěvuje s Mládkovými a někdy jezdí lovosický odchovanec i na srazy našich atletů. Dodnes jsou některé jeho výkony uvedeny v tabulce současných rekordů mužů atletického oddílu TJ Lovochemie. Pavel Pěnkava drží dosud na 800 metrů časem 1:48.2 z roku 1965, na 1000 metrů časem 2:30,7 z roku 1962, na 2000 metrů časem 5:13,8 a podílí,se na dosud platném rekordu štafety 4x800 metrů, kterého dosáhl spolu s Mirkem Šandou, Lubošem Kracíkem a Františkem Zemanem v roce 1962, kdy dosáhli času 8:06.

Lovosická atletika procházela obdobími úspěchů i pádů. Odchovala řadu skutečně vynikajících atletek a atletů. Muži v roce 1994 vybojovali pro svůj oddíl ligu (naposledy předtím startovali v II. lize v roce 1973) a v současnosti budou závodit v I. národní lize. Budeme jim držet palce, aby se jim v příštích sezónách dařilo.

Hz

Lovosický hokej oslaví ctihodné šedesátiny

Hokejový klub se stal samostatným v roce 1991 a působil mimo TJ SCHZ. V roce 1995 oslavil lední hokej v Lovosicích 50 let svého trvání v nevalných finančních podmínkách; družstvo dospělých neexistovalo, mládežnická družstva zbyla pouze tři a jejich výsledky nebyly nejlepší, družstva soutěžila v krajském přeboru II. třídy. Soutěž měla nízkou úroveň a hrálo se málo zápasů. V tomto roce byl proveden nábor hokejový adeptů, byla opět založena přípravka. Členové oddílu se věnovali výuce bruslení a základů hry ledního hokeje dětí zdarma. K výročí byl vydán bulletin o činnosti oddílu ledního hokeje za uplynulých 50 let a výstavbě zimního stadionu v roce 1967.

Po deseti letech se klub opět stal od 1.1.2000 členem TJ Lovochemie. Až do povodní působili hokejisté v regionální soutěži, kde se účastnili mistrovských utkání v kategoriích 3., 4., 6. a 7. třída a muži hráli okresní přebor. HC měl v roce 2000 celkem 275 členů (147 dospělých, 19 dorostenců a 109 žáků). Žákovská družstva se umístila v 2. polovině tabulky a muži skončili druzí.

V sezóně 2001/2002 obhajovala barvy lovosického hokeje 4 družstva muži, dorostenci, elévové a žáčkové z přípravky. Muži hráli okresní hokejový přebor a skončili z 9 startujících celků na 2. místě. V regionálních soutěžích obsadili dorostenci HC Lovosice čtvrté místo a postoupili do dorostenecké ligy. Na závěr sezóny byl uskutečněn na zimním stadionu v Lovosicích tradiční turnaj O pohár Českého středohoří, kterým oddíl obvykle končí ročník; tentokrát ale poprvé pro dorostence. První pohár pro dorostence putoval do Benešova, Lovosice skončily z 5 celků druhé. Trenéry mužstva byli Petr Musil a Petr Skokan.

Elévové ze 4. třídy byli v regionální soutěži předposlední (13.) Dne 30. března se i oni rozloučili se sezónou na turnaji „O pohár Českého středohoří“ pro 4. třídy. Téměř sto malých hokejistů usilovalo o zisk poháru, který byl pro tuto věkovou skupinu uspořádán také premiérově. Vítězem se stali hokejisté z Benátek nad Jizerou ziskem 7 bodů, tým HC Lovosice skončil na 3. místě.

Prvního hokejového turnaje se hráči přípravky zúčastnili v březnu v Teplicích a skončili ze šesti mužstev pátí. Přípravka HC Lovosice ukončila sezónu dubnovým turnajem v Mostě, kde nastoupila proti pěti celkům z regionu. Turnaje se zúčastnili všichni hráči, kteří se v této sezóně zúčastnili tréninků přípravky pod vedením trenérů Pšeničky, Heřmanovského a Racka. V družstvu hrála i obě Pšeničkova dvojčata. Lovosice sice skončily poslední, ale turnaj měl pro chlapce velký přínos, neboť si zahráli se soupeři s větší zápasovou zkušeností. Po sezóně v hale začala pro děti letní příprava venku. Od příští sezóny by trenér Pšenička chtěl, aby kluci hráli severočeskou soutěž 2. tříd.

Jak je zřejmé, období před povodněmi bylo pro Lovosice nadějné. Všechno ale vzala velká voda. Budova zimního stadionu byla zatopena do výše 1. patra (6 m vody) kompletně bylo zničeno veškeré vybavení kabin pro sporty včetně sportovního náčiní, které bylo před záplavami přestěhováno ze skladu v přízemí, rovněž vybavení kanceláře včetně účetních dokladů. Zaplavena byla již téměř rekonstruovaná ledová plocha. Zdevastována byla v r. 2000 zakoupená a instalovaná chladící jednotka s rozvody a transformátorovnou, škoda 53 mil. korun.

Sezóna 2002/2003 tedy začala pro lovosické hokejisty tragédií: záplavami byl katastrofálně zničen již téměř zrekonstruovaný zimní stadión. Opravy trvaly více než rok, investorem bylo Město Lovosice a generálním dodavatelem opravy firma Insky. Rekonstrukci ZS podmiňovalo vypracování projektové dokumentace na rekonstrukci topných rozvodů a vzduchotechniky. Hokejisté odpracovali na obnově stadionu 300 brigádnických hodin. Teprve počátkem listopadu 2003 byl spuštěn zkušební provoz výroby ledové plochy do provozu a předáno pět zrekonstruovaných kabin pro používání návštěvníky i oddíly. Pro veřejnost byl stadion otevřen 21. listopadu. Žákovská družstva ukončila v období 2002/2003 činnost pro nedostatek chlapců a někteří hoši přešli hrát do jiných oddílů, např. do Litoměřic. Oddíl měl celkem 53 členů (14 žáků, 17 dorostenců a 22 dospělých). Nový nábor do oddílu se konal až v říjnu roku 2003. Na to, jak probíhala neúplná sezóna 2003/2004 a na budoucnost lovosického hokeje, jsem se zeptala Ing. Milana Bačáka, vedoucího oddílu hokeje.

Pane inženýre, představte se, prosím, našim čtenářům.

Po ukončení vysoké školy v roce 1985 jsem se přistěhoval s manželkou do Lovosic, kde jsem začal pracovat v cukrovaru Lovosice. Moje první seznámení s lovosickým hokejem se uskutečnilo prostřednictvím pana Pouvy, který trénoval hokejovou přípravku. Do přípravky jsem také přihlásil mého syna Ondřeje. V tuto dobu byl předsedou HC Lovosice pan Stanislav Krása. V roce 1996 jsem byl osloven panem Pouvou, zda bych se nechtěl podívat na průběh schůze HC a později převzít funkci předsedy. Důvodem bylo postupné ukončování funkcí stávajícího vedení HC a hledání si náhrad a pokračovatelů z řad mladších kolegů. Po dvou letech jsem se ujal funkce předsedy HC a pan Krása se stal místopředsedou.

Převzal jsem družstvo 3. třídy, 5. třídy a družstva mladších a starších žáků.

Kolik je v současnosti členů oddílu hokeje a jaké je jejich složení?

HC Lovosice má v současné době 20 hráčů družstva mužů, kteří hrají soutěž neregistrovaných, 20 hráčů družstva juniorů, 19 hráčů 2. třídy, 6 hráčů přípravky a 10 hráčů hostuje v jiných HC. Výbor HC je složen z předsedy, jeho zástupce Ondřeje Pšeničky, pokladníka Milana Rýgla a 4 členů z řad trenérů.

Jaký byla situace oddílu po povodních? Která mužstva hrála v sezóně 2003/04 a kdo je trénoval? V jakých hrála mužstva soutěžích?

Po povodních se družstva se začala postupně rozpadat, protože hráči nám začali odcházet do Litoměřic. HC Litoměřice své aktivity zaměřuje hlavně na ligu žáků, která je atraktivnější než soutěž bývalého Severočeského kraje. A po dvouleté odmlce, která byla způsobena povodněmi v roce 2002, nám žádné družstvo nezůstalo pohromadě. Jelikož jsme chtěli hokej v Lovosicích znovu oživit, tak jsme museli začít od začátku.

Vedení HC proto uspořádalo v roce 2003 nábor malých hokejistů do hokejové přípravky a podařilo se dát dohromady družstvo juniorů ze zbytku lovosických hráčů, doplněné hráči z Litoměřic. V sezóně 2003/2004 jsme již družstvo juniorů přihlásili do soutěže Ústeckého kraje.

Provádíte nábor i nyní ? Musí mít malý hokejista všechnu výzbroj vlastní nebo něco zapůjčuje oddíl (třeba dresy nebo hokejky) ?

Pro návaznost družstev v dalších letech se nábor nových hráčů provádí celoročně. Každý žáček 1. a 2. třídy se může přihlásit do hokejové přípravky. Bližší informace získají noví uchazeči na vývěsce HC Lovosice naproti restaurace Sarajevo. Každý začínající hokejista si musí přinést svoje brusle, helmu a hokejku.Ostatní výstroj mu bude zapůjčena.

Která mužstva hrají v této sezóně?

V sezóně 2004/2005 jsme opět přihlásili družstvo juniorů, které je z 90% složeno z hráčů Litoměřic a zbytek tvoří torzo lovosických hráčů, pod vedením trenéra pana Chlupsy a s vedoucím panem Hrdličkou a  také družstvo 2. třídy pod vedením trenéra pana Zuziaka s pomocníky trenéra panem Skokanem, Hančlem a Heřmanovským.

Budete pořádat soutěže pro dorost a mladší a starší žáky „O cenu Českého středohoří“ ?

Turnaje o pohár Českého středohoří jsme do roku 2001 pořádali každoročně s účastí 3 až 4 družstev z jiných hokejových klubů. Po dohodě s trenérem družstva 2. třídy můžeme v tradici pohárů pokračovat. Družstvo juniorů se poháru zúčastňovat nebude.

Pořádáte ještě kursy bruslení ? Pokud ano, kdy a jak se může adept přihlásit?

Kurzy bruslení jsou spojeny s hokejovou přípravou. Je lepší, když malý hokejista se umí na brusle již postavit, ale samozřejmě úplného začátečníka také neodmítneme. Pomocnou ruku nám někdy podají i rodiče, kteří aktivně pomáhají s prvními kontakty s ledovou plochou.

Pokud jedou malí hokejisté na zápas, je jim hrazena cesta nebo jedou objednaným autobusem, či si musí cestovné hradit ?

Háči platí pouze členské příspěvky, které jsou použity k financování nákladů na sezónu. Další finanční prostředky získáme od TJ Lovochemie. Dominantního sponzora HC nemá. Sponzorské dary od soukromých firem jsou převážně ve formě věcných darů.

Jaké má oddíl plány do budoucna ?

I když stávající situace není zrovna růžová, cílem vedení HC Lovosice je zachovat hokej v Lovosicích a sehnat sponzora, který by usnadnil další rozšíření členské základny.

Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům ?

Je pravdou, že hokej patří mezi finančně náročné sporty, ale zase k nejrychlejší kolektivní hře.

Tato finanční náročnost se odráží i v náborové „konkurenci“ oddílů házené a fotbalu. Tyto sporty jsou finančně méně náročné a v Lovosicích atraktivní. Abychom mohli dobře fungovat, je dobré každým rokem přijmou alespoň 15 nových mladých hráčů. A to je v současné době problém nejen našeho HC, ale i jiných klubů. Příkladem je odhlášení ze soutěže 2. tříd pro letošní sezónu družstev Roudnice a Loun. Při nenaplnění této myšlenky zbývá jediné, spojit se s některým HC a vzájemně si doplnit hráče.

Toto je výzva k zamyšlení pro naše čtenáře - rodiče, kteří uvažují o sportovním vyžití svých dětí.

Předsedovi oddílu děkuji za rozhovor a lovosickému hokeji přeji, aby šedesátiny prožil v dobré formě. Snad se nějaký větší sponzor najde.

Otázky připravila Eva Hozmanová

Kultura

Podzimní koncert

Ve středu 20. října se konal v sále Kulturního střediska Lovoš pod názvem „Podzimní melodie“ první z cyklu koncertů Základní umělecké školy Lovosice ve školním roce 2004/2005. Orchestry školy nechyběly pochopitelně ani na Václavské pouti, ale z řady koncertů „pod střechou“ šlo skutečně o první letošní vystoupení. Projevilo se to i na návštěvnosti, sál byl téměř zcela zaplněn a posluchači byli i na balkoně.

Program byl sestaven do dvou bloků: v prvním vystupovali sólisté na hudební nástroje, druhý blok byl věnován vokálním a instrumentálním souborům. Jako první nastoupila kapela nejmenších a zahrála písničku z pohádky, kterou se naučili za pouhého jeden a půl měsíce. Poté hráli mladší i starší známé populární melodie, mezi jiným Yesterday, Holubí dům, Lásko má já stůňu. Etudu pro klavír a bicí zahráli Noemi a Samuel Koblischkovi - tato zajímavá kombinace nástrojů nebyla zatím posluchačům představena. V bloku se představili hráči na zobcové flétny, elektrické klávesy, kytaru, housle, klavír a bicí. Poté s doprovodem skupiny Enkláva band a vokálním souborem Splašené hormony zazpívala několik písní Michaela Tučková a Karel Hrachovec, s velkým úspěchem provedli také duet Petra Hapky Baroko. Závěr večera moderoval Tomáš Kotěra, který se za doprovodu Evergreen bandu a Vokálního studia populární hudby představil s operetní melodií Járy Beneše „Já mám devět kanárů“ a písněmi „Ztrácím svou lásku“ a „Ona je krásná“. V tomto bloku vystoupily také Venuše Klupáková (Karel Svoboda - Bílé tulipány) a Zdenka Březnovská (Petra Černocká - Se mnou si píseň broukej). Koncert uzavřela Ježkova písnička „Šaty dělaj´ člověka“ v podání Tomáše Kotěry. Byl to příjemně strávený podvečer.

Hz