Odkud jsou pracovníci zaměstnaní u japonských investorů

Na 4. zasedání ZM 16.9.2004 předložil Ing. Zdeněk Vybíral zastupitelům informaci o počtu pracovníků u japonských společností Tokai Rika CZ, Aoyama Automotive Fasteners Czech, a Tris Czech podle bydliště jejich zaměstnanců. K 31.8.2004 nová pracovní místa u japonských firem získalo celkem 662 pracovníků. Ve společnosti je to TRCZ 527, Aoyama 67 a Tris 68 lidí. Zajímavá je otázka, odkud pracovníci jsou a jak jsou pracovní místa obsazována z lokalit Lovosicka a Litoměřicka. Jak na tom lovosický a litoměřický region je ukazují grafy. Číselné údaje jsme doplnili i z jiných zdrojů a upravili grafickou podobu tak, že se od údajů prezentovaných na zastupitelstvu nepatrně liší.

Nejvíce je zaměstnaných pracovníků u všech třech firem je přímo z Lovosic. Na druhém a třetím místě jsou Litoměřice a obce z okolí Lovosic. Předpokládané stavy pracovníků ke konci roku u společnosti Aoyama a Tris zůstávají stejné. S velkým nárůstem počítá plán TRCZ. Na konci roku 2004 chce firma dosáhnout počtu 1242 pracovníků.

U jednotlivých investorů struktura zaměstnanců koncem srpna 2004 podle jejich bydliště vypadala takto:

1 graf:

Z celkového počtu 527 lidí zaměstnaných u společnosti TRCZ je 397 zaměstnanců. Ze samotných Lovosic 120, Litoměřice 76 a okolí Lovosic 38 lidí. Obce s počtem bydlících pracovníků větším než 10 jsou uvedeny samostatně v grafu. Zbývajících 19 obcí má zastoupení menší než 10, z toho Velemín 7, Terezín 4, Úštěk 4, a dalších 16 obcí v okruhu, zhruba do 30 km od Lovosic, mají dvě obce po dvou pracovnících a zbytek po jednom. Těchto 19 obcí je zobrazeno v grafu jako „Okolí Lovosic“. Pod položkou „Ostatní“ je zahrnuti zaměstnanci z různých míst z celé ČR.

2. graf:

Ve firmě Aoyama z celkového počtu 67 zaměstnanců vedou na prvém místě Lovosice s 31 lidmi, na druhém místě Litoměřice s počtem 17pracovníků. „Ostatní“ jsou z jiných míst ČR, včetně pracovníků z Japonska.

3. graf:

Společnost Tris má celkový počet zaměstnanců 68. Z tohoto počtu je zastoupení: Lovosice 23, okolí Lovosic rovněž 23 a Litoměřice 8 pracovníků. V „Okolí Lovosic“ jsou zastoupeny obce Čížkovice, Klapý, Třebenice, Libochovice, Libochovany a další. Jako „Ostatní“ jsou vzdálená místa ČR v počtu 6 lidí.

Text a grafy Hv

Informace z průmyslu

GLANZSTOFF bude rozšiřovat výrobu

Zkouškové stroje jsou postupně instalovány v nových prostorách lovosické glanzstoffky. Ti, kdož znají staré prostory bývalé hedvábky, by to zde dnes nepoznali. Technický ředitel Milan Grmela přítomné zastupitele seznámil s novou výrobou a stroji, které se budou na výrobu viskózové tkaniny postupně z Lucemburska převážet.

Setkání s představiteli Lovosic a Litoměřic se uskutečnilo 12.10.2004 v prostorách továrny Glanzstoff Bohemia. Lovosický výrobce kordových vláken, rozšiřuje výrobu a proto bude moci v následujícím období příjmout osmdesát nových zaměstnanců. Seznamovací akce firmy byla spojena i s prohlídkou provozů a nových prostor pro rozšíření výroby. Spolu se zastupiteli a vedoucími pracovníky městských úřadů se setkání se zúčastnili i starostové obou měst Jan Kulhánek a Mgr. Ladislav Chlupáč, vedoucí úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Josef Pol a zástupci regionálních médií.

V krátké prezentaci seznámil přítomné GŘ firmy Glanzstoff Hans Joachim Grundmann se strukturou CAG-Holdigu a skupiny Glanzstoff Austria, která do holdingu patří. Holding má tři nejdůležitější odvětví, která se zabývají zpracováním hliníku, zpracováním skla a textilní výrobou. Po celém světě má holding asi 450 podniků. Skupina Glanzstoff vyrábí technická vlákna. Výroba viskózových vláken je v Rakousku a Čechách, zpracování vláken probíhá v Lucembursku a ve Francii. Právě z Lucemburska získal podnik stroje, jež umožní rozšířit výrobu. Od sesterského výrobce viskózového vlákna obdržel lovosický podnik osm tkacích stavů, které vyrábějí z vlákna s ochranným zákrutem tkaninu. Viskózová tkanina se používá jako výztuž do pneumatik. Až dosud bylo v lovosickém podniku hlavním produktem pouze vlákno, které se zpracovávalo v zahraničí. Největšími odběrateli jsou špičkové firmy na výrobu pneumatik jako např. firma Michelin, Continental, Dunlop a další.

Na množství vláken, která se sbíhají do stroje na výrobu tkaniny je i zajímavý pohled. Viskózové vlákno ve zlatavé barvě podtrhuje ve všech prostorách glanzstoffky zvláštní atmosféru výroby. Mluvíme-li o atmosféře, tak ta se v současných výrobních halách, díky ekologickým opatřením, nedá s tou dřívější, páchnoucí, vůbec srovnávat.

Glanzstoff Bohemia v současné době zaměstnává 450 zaměstnanců. Nyní vytvoří celkem 100 nových pracovních příležitostí. Do konce března příštího roku, kdy bude zahájená nová výroba, příjme 80 zaměstnanců. „Pracovní síly pro novou výrobu musí být muži z toho důvodu, že se bude jednat o převážně práci fyzicky náročnou při zvedání těžkých cívek. Žádné kvalifikační nároky na nové zaměstnance nejsou. Nástupní plat je přibližně 12 tisíc hrubého měsíčně,“ uvedl technický ředitel firmy Glanzstoff Bohemia Milan Grmela. Předpokládá se trojsměnný provoz.

„Od roku 1998, kdy podnik převzal současný majitel, zvýšil produkci z 5 tisíc tun na současných 11 tisíc tun viskózového vlákna ročně. Produkt putuje převážně na zahraniční trhy. Za posledních šest let jsme investovali do podniku 1,5 miliardy korun, a to hlavně v zájmu zlepšení ekologie, jako čistoty ovzduší a čištění odpadních vod. Vidíte, že jsme nejdříve investovali do životního prostředí, kde se nám zatím žádné investice nevrátily. Vyplývá z toho i závažnost tohoto stanoviště. Budeme se snažit co nejdéle zde podnikat,“ řekl jednatel společnosti Grundmann ve své prezentaci. Technický ředitel Grmela doplnil, že v letošním roce byla nejvýznamnější investice směřována do oblasti nového protipožárního zabezpečovacího systému.

Text a foto (hv)

Z okolí Lovosic

Chloubou Chotěšova

je obnovený kostel Nanebevzetí Panny Marie Obec Chotěšov se nachází 4 km severovýchodně od Libochovic, v kraji Oharské tabule. První písemná zmínka o vsi se vyskytuje v listině knížete Spytihněva z roku 1057, kterou vydal u příležitosti založení kostela sv. Štěpána v Litoměřicích. Již tehdy zde byla hospoda s poplužím. Listina byla potvrzena králem Přemyslem Otakarem I. v roce 1218. Za panování jeho otce Vladislava II. se počátkem 13. století stal Chotěšov zbožím doksanského kláštera. Osada byla klášterním majetkem až do husitských válek, kdy Chotěšov a některé další osady zabral se svolením krále Zikmunda roku 1425 Vilém Zajíc z Házmburka. Zajícové připojili později Chotěšov k budyňskému panství, které drželi až do roku 1614, kdy je koupil Adam ze Šternberka. V roce 1676 přešlo panství do rukou libochovickým Dietrichsteinů, po nich je zdědili Herbersteinové, kterým patřilo až do roku 1945.

Řeholnice z premonstrátského kláštera v Doksanech založily v Chotěšově ve 13. století kostel Nanebevzetí Panny Marie. V 15. století byla pro kostel zhotovena dřevořezba Madony s Ježíškem. Kostelík byl ale postaven bez základů a pro špatný stav byl roku 1730 téměř celý zbořen.. Z veřejné sbírky věřících celého Libochovicka a daru majitele panství Dietrichsteina byl v letech 1730-1737 stavitelem Pietrem Paolem Columbanim vystavěn kostel nový. Gotická věž dostala nové základy a byla postavena nová loď s bočními kaplemi a presbytářem uzavřeným apsidou. 15. srpna 1737 byl kostel vysvěcen. Kostel má velký zvon z roku 1608, menší z toku 1781 a poslední z roku 1928. Hřbitovní zeď u kostela má zdobenou bránu a pochází přibližně z 2. čtvrtiny 18. století. Kostel byl opravován v roce 1846 a tehdy byl i zakoupen oltář ze zrušeného litoměřického kostela sv. Michala. Během 19. století se kostel opravoval ještě jednou. V roce 1905 byl zakoupen další oltář ze Sychrova se sochou sv. Jana Nepomuckého, a obrazem sv. Václava a také jesličky. V červnu 1914 byla do kostela zavedena elektřina. V roce 1949 byl v Chotěšově zrušen farní úřad.

Obec Chotěšov je návesním typem vesnice, největší stavební rozmach byl v období mezi dvěma světovými válkami. V roce 1852 měla obec 72 domů, v roce 1930 už 130 domů s 650 obyvateli a v roce 1950 143 domy s 473 obyvateli. Nyní má Chotěšov asi 460 obyvatel. K občanské vybavenosti Chotěšova patří v současnosti obecní úřad, pošta, mateřská škola, vodovod (dokončen 1993), plynovod (1998), kanalizace (dokončena v roce 2003), fotbalové hřiště, obchod smíšeným zbožím a několik drobných podnikatelů. V obci se dnes nachází také Ústav sociální péče pro dospělé muže. Je zde od října 1997, kdy byl zrušen ústav v Brňanech, kde se objekt v rámci restitučních nároků vrátil majiteli. V letošním roce byla v obci rekonstruována silnice včetně vytvoření nových přechodů a chodníků a opraveno veřejné osvětlení v celkové hodnotě cca 3 miliony korun. Zpřístupněno bylo opět i parkoviště poblíž kostela, které dostalo nový asfaltový povrch. V opravě chodníků se bude pokračovat ještě v roce 2005. Na plynofikaci dostala obec částečnou dotaci od Státního fondu životního prostředí, ostatní investice se budovaly z finančních prostředků obce.

Po roce 1948 se sice konaly v kostele bohoslužby, ale budova chátrala. V 80. letech začaly opravy, které byly ukončeny až v letech devadesátých. Byla vyměněna i okna, kostel vymalován a dostal novou žlutou fasádu. Opět přispěli farníci finančními dary. Dne 30. června 2002 Monsignore ThDr. Josef Koukl kostel znovu slavnostně vysvětil.

V Chotěšově se každoročně už asi dvě stě let koná první neděli v červenci Chotěšovská pouť. Program té letošní zahrnoval turnaj v kopané „O pohár starosty obce“, uskutečnila se pouťová zábava, kde k poslechu i tanci hrála country kapela. Neděli zahájila v kostele slavnostní mše se zpěvem a odpoledne bylo věnováno mnoha soutěžím pro dospělé i děti (například přetahování družstev lanem). V pondělí ještě proběhl turnaj v nohejbalu.

Obec dostala 13. února 2003 prapor a znak, který jí udělil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Starostou obce je Václav Starý, místostarostkou Věra Drátovníková.

Hz, foto jč

Půjdem spolu do Betléma

Z biblických příběhů je nám známo, že se Ježíš Kristus narodil v městě Betlémě. Výjevy kolem Kristova narození byly znázorňovány odedávna, například na oltářních reliéfech nebo v jesličkových skříních. Později v raném baroku byly v kostelech vystavovány už i jednotlivé figury postav, které se daly přeskupovat podle toho, který den vánočního období právě je. Takové vánoční jesličky byly poprvé vystaveny v Praze roku 1562, a to jezuitským řádem. Brzy se tento zvyk rozšířil do kostelů dalších českých a moravských měst, počátkem 18. století do sídel nižší šlechty a v polovině 18. století i do měšťanských domácností. V období josefínských reforem ( po roce 1780) musely jesličky načas opustit církevní půdu, zato se ale přenesly do venkovských domácností. V 19. i 20. století se jesličky, později celá betlémská městečka, staly součástí vánočních obřadů a zvyků, a bývají ve svátečních dnech vystaveny ve většině českých domácností.

Každý, i ten nejmenší betlém, mívá obvykle kromě základního motivu Ježíška v jesličkách s Pannou Marií a sv. Josefem ještě alespoň osla a volka. V těch větších jsou pastýřové, kteří klečí před Ježíškem, darovníci a v některých i muzikanti a zvířátka. Darovníci jsou představitelé nejrůznějších řemesel a přinášejí Ježíškovi dary ( pekař housky, mlynář na vozíku pytel mouky, sadař košík jablek a pláteník plenky). Později jsou do betlémů přidáváni svatí Tři králové, kteří mají někdy i exotický doprovod, podle fantazie toho kterého zhotovitele.

Milovníci betlémů mají každoročně možnost navštívit výstavy, které se konají po celé republice. Letos bude poprvé k vidění největší skleněný betlém na světě z díla sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka, a to v barokní kapli na zámku v Bezdružicích, který byl letos v květnu znovuotevřen v Plzeňském kraji. V Rychnově nad Kněžnou proběhne již 8. ročník regionální výstavy betlémů z kraje Orlických hor. V nejbližším okolí proběhne ve dnech 27.11. - 5.12. výstava betlémů na státním zámku Libochovice. Živý betlém se představí 11. prosince v Úštěku a na Štědrý den na Dómském náměstí v Litoměřicích a téměř celý prosinec v zooparku v Chomutově a konečně perníkový voňavý betlém je každoročně vystavován v kostelíku sv. Matěje v Praze-Dejvicích a také na Karlštejně.

Hz