Informace Úřadu práce o vývoji nezaměstnanosti v lovosickém regionu.

Mnoho diskusí se v Lovosicích vede kolem nezaměstnanosti a jejím možném snížení při zahájení výroby nových průmyslových subjektů v rámci Průmyslového a logistického centra Lovosice. Je to také jeden z hlavních argumentů při prosazování tohoto projektu. O předpokládaném počtu zaměstnanců v jednotlivých japonských firmách při zahájení výroby jsme již čtenáře informovali a nebo informovat budeme. Vliv zahájení výroby nových průmyslových podniků na nezaměstnanost na Lovosicku není jen otázka statistického srovnávání počtu nezaměstnaných, ale i srovnání úrovně kvalifikace uchazečů o zaměstnání a dalších ukazatelů. Ve spolupráci s firmou TRCZ, jako dosud největšího japonského investora PLCL, připravujeme další informace, které se týkají právě struktury zaměstnanců firmy z různých pohledů.

Z lovosické pobočky Úřadu práce jsme získali kompletní informaci o vývoji nezaměstnanosti na Lovosicku od roku 2000 do současnosti. Na celkovém počtu nezaměstnaných v regionu se samotné Lovosice podílí počtem pohybujícím se kolem 600 evidovaných uchazečů o práci. Vedoucí pobočky ÚP Lovosice Ing. Zdeněk Kaftan nám dal k uvedeným grafům tento komentář:

Počínaje rokem 2001 se výrazně projevuje sezónnost zaměstnání. Nárůst nebo pokles počtu evidovaných sleduje jednoznačně střídání ročních dob. V zimě je evidovaných uchazečů o zaměstnání až o 2,5procentního bodu více než v letních měsících. V absolutních číslech to představuje až 300 občanů. V současnosti propouštění zaměstnanců v zimním období znamená pro většinu zaměstnavatelů významnou úsporu mzdových prostředků. Týká se to především stavebních firem a pracovníků zemědělských profesí. Je téměř pravidlem, že evidující se občan již při evidenci sděluje, že se zaměstnavatelem u kterého právě ukončil pracovní poměr dohodou, má smluven opětný nástup v nové sezóně. Výrazná prodleva průběhu nezaměstnanosti v podzimních měsících roku 2002 představuje významné nasazení uchazečů o zaměstnání na likvidaci následků povodní formou veřejně prospěšných prací.

Připravil (hv)

Ohlédnutí

Příběh z fotografie

Celý rok ležela tato fotografie v mém archivu nepoužita. Ne proto, že by byla špatná. Naopak. Řadím ji mezi ty nejlepší, které jsem při loňské povodni nafotografoval. A bylo jich téměř pět set. Snímek se mi líbí proto, že - bez použití drastických scén - ukazuje obrovské úsilí lidí zmírnit následky povodně. A proč jsem snímek dosud neuveřejnil? Protože jsem se bál, nechtěl jsem někomu ublížit jen proto, že měl snahu udělat to nejlepší, co bylo v jeho silách. V té době a v daném okamžiku. Nechtěl jsem dát nikomu důvod k řečem o porušení hygienických předpisů a bůhvíjakých nařízení. V době, kdy nedělat vůbec nic by bylo jistě pohodlnější. Proto (tímto snímkem) ještě jednou díky všem, kdo nějak pomáhali likvidovat následky povodně, třeba ani nemuseli.

A slíbený příběh? Ten mi nad fotografií dovyprávěla ředitelka 2. MŠ v Terezínské ulici paní Milada Novosadová: „Při loňských povodních se voda sice zastavila před školkou, ale spodní voda zaplavila kuchyň, sklady potravin, čistících prostředků, prádla a prádelnu se sušárnou. Za pomoci Městského úřadu, plnění pojišťovny a japonské firmy TRCZ, která věnovala kuchyňské vybavení v hodnotě 400 tisíc korun, se nám podařilo běhen třech měsíců zprovoznit celý suterén budovy s kuchyní, prádelnou i sklady. Ve skladu prádla bylo zaplaveno 10 sad ložního prádla (850 ks), 10 sad ručníčků (1000 ks), deky, polštářky, záclony, závěsy, ubrusy, koberce, provozní prádlo, ručníky, utěrky atd. Druhý den po vyklizení zaplaveného zařízení a materiálu se učitelky, provozní pracovnice a dobrovolnice pokusily zachránit co se dá. Zaplavené prádlo jsme nejdříve sušily na školní zahradě, aby nezplesnivělo. Dezinfikovaly a praly jsme je ve vypůjčené pračce, posléze praly v prádelnách paneláku. To vše jsme dělaly s nejistým výsledkem. Nakonec nám vyšli vstříc v Domově důchodců v Čížkovicích a lovosickém Pečovatelském domě a několikrát nám prádlo, přesně dle návodu Hygienické služby v Litoměřicích, dezinfikovali a vyvařili. I přes tato opatření byla většina prádla nepoužitelná a museli jsme začít pořizovat prádlo nové. Na jednu sadu prádla přispěli rodiče a příznivci MŠ. Máme tedy zatím 4 sady ložního prádla, 5 sad ručníků, provozní prádlo, záclony. Vše ostatní se snažíme postupně doplňovat, abychom s novým školním rokem definitivně skončili s povodněmi.“

(hv)

Víte že ...?

v sobotu 10. května byl v Praze na Vinohradském hřbitově slavnostně odhalen Národní skautský památník, který připomíná památku 749 skautů padlých na bojištích obou světových válek nebo se stali obětí nacistické či komunistické zvůle ? Při pietním aktu byla do symbolického hrobu uložena urna se seznamem jmen skautů a skautek, kteří za demokracii a svobodu položili své životy.

Co nového v Lovosicích

Povodňové značky v Lovosicích

Ničivou povodeň ze srpna loňského roku nám dlouhodobě budou připomínat i povodňové značky. Objevily na některých objektech jako označení maximální hladiny, kterou voda při povodni dosáhla. O jejich umístění se postaralo Povodí Labe, závod Dolní Labe Roudnice nad Labem.

V Terezínské ulici na domě č. 27 byla umístěná výrazná tabulka se státním znakem. Obsahuje několik údajů, které nemusí být každému srozumitelné. Zeptali jsme se Ing. Oldřicha Rajchla z DZCL o jejich vysvětlení. Tady je jeho odpověď:

„Naše společnost při své činnosti pro město Lovosice v souvislosti s přípravou a realizací Průmyslového a logistického centra Lovosice musí kromě jiného dbát i na to, aby se prostor připravovaný pro investice zahraničních i tuzemských investorů nacházel nad úrovní stoleté vody tak, aby nehrozilo jeho zatopení. Tak nařizuje stavební zákon. Stoletá voda i voda jednoletá, pětiletá, dvacetiletá, i voda vyšší, například dvěstěpadesátiletá jsou statistickými veličinami a podle určitého matematického modelu vyjadřují objem vody v m³ protékajícího za časovou jednotku daným průřezem řeky. Značí se Q1, Q2, Q5, Q100 atd. Q je značka pro průtok za časovou jednotku a číslo, jako spodní index, určuje s jakou četností, tj. za 1 rok, za 2 roky, za 100 let, se předpokládá, že se v daném průřezu řeky objeví takovéto množství vody. Tomuto průtoku odpovídá určitá výška vodní hladiny. V každém úseku řeky jsou ale údaje odlišné. Je různý profil koryta řeky, různý profil krajiny, která bezprostředně na řeku navazuje. Výška hladiny při stejném průtočném množství může být rozdílná i po stu, dvou stech, pěti stech metrech. Protože srpnová povodeň z roku 2002 byla v novodobé historii ČR zcela výjimečná, dochází k tomu, že výpočty budou, s ohledem na tuto povodeň, dále upřesňovány. To má na starosti, jako závazný vyhlašovatel, Český hydrometeorologický ústav Praha. Práce budou ukončeny do konce letošního roku. Předpokládá se, že od roku 2004 budou již nové údaje používány“.

Na některých budovách byly umístěny žluté stříkané značky s datem 16.8.2002. Značky jsou na Povodí Labe evidované i s nákresem přesného umístění. Jejich poloha ukazuje nejen maximální hladinu při povodni, ale i změřenou výšku v metrech nad hladinou Baltického moře. Následující tabulka dokazuje nesporný fakt, že voda teče z kopce. Jinak to není možné. Ale jak prudce klesá? Jaký je rozdíl ve výšce v určité vzdálenosti? Porovnejte s námi:

Prosmyky - objekt Technických služeb 150,34

Lovochemie - prodejna ložisek 149,98

Terezínská ulice - dům u Lovochemie 149,97

Zdymadlo - budova Povodí Labe 149,91

Česká rýžová (silo) - vchod do budovy 148,82

Terezínská ul. - dům č.p. 27 149,78

Kostelní ul. - dům č.p. 5 (hotel Lev) 149,73

Hrádek - u přívozu (SOUz 149,73

Wolkerova ul. - dům č.p. 760 b 149,68

Příčná ul. - dům č.p. 643 149,65

Pro ilustraci : je to spád 69 cm na úseku 3,95 km toku vztaženo na levý břeh hlavního řečiště. (Poznámka redakce)

Značky jsou umístěny po celé délce toku Labe. Rozdíl ve výšce hladiny mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem je více jak 6 metrů.

Tabulka v Terezínské ulici znázorňuje to, že 16.8.2002 protékalo v měřeném průřezu řeky 5100 m³ za vteřinu. Pro daný průřez to znamenalo průtok, který se s určitou pravděpodobností objevuje jednou za 250 let. Proto označení Q250. Graficky je k tomu znázorněná výška vodní hladiny, odpovídající tomuto průtoku v lokalitě umístění tabulky. Průtočné množství bylo měřeno v Ústí nad Labem kde je tzv. řídící vodočet. Podle majitele tabulka na jeho domu ukazuje na milimetr přesně výšku hladiny.

Připravil (hv)

Co se psalo v dobových dokumentech
o dosud největší zaznamenané povodni v roce 1845

Začátek zimy r.1844 byl vcelku mírný, ale v lednu I845 začalo mrznout a během ledna a února napadl sníh místy až do výše 1 sáhu (1,8 m). Náhlým oteplováním od 27. března začal rychle tát a následovaly nevídané povodně po celých Čechách.

26. března se rozpustil v Litoměřicích sníh. Teplota vzduchu byla ráno -4°C, v poledne již +5,5°C. 27. března byla teplota vzduchu ráno 0°C, v poledne +5°C a kolem půl 3. hodiny odpoledne dosáhl vodní stav Labe 2 a půl stopy nad normál a šel led, v noci byla již voda na 9 stopách. 28. března byly ráno +2,5°C, v poledne +5°C a odpoledne sešel led z Labe a Ohře při stavu 11 stop litoměřického vodočtu. 29. března dosáhla hladina Labe kolem 10. hodiny dopoledne nejvyšší kulminační výšky povodně 23 stop nad normálem, což bylo o 3 stopy více než v r. 1784. Dále dobový zápis :

27.března se (u Litoměřic) ledy hnuly, při čemž počala voda znenáhla více, ale stále stoupati, takže dosáhla po třech dnech dosud neslýchané výše 3 sáhů a 5 stop (tj. 7 a čtvrt metru) nad normálem. Není proto divu, jestliže celé území, včetně labských předměstí Iitoměřických až po svah pahorku u Keblic podobalo se širokému jezeru, z něhož vyčnívaly osady ve způsobu ostrůvků, ze všech stran nepřístupných.… Zoufalost zmocnila se jmenovitě obyvatel vísky Mlékojed, kteří, schromáždivše se kolem kostela, volali o pomoc a zvonili po celé hodiny na poplach. Když nebezpečí dosáhlo nejvyššího stupně, připlula rybářská lodice, za vedení městského návladního V. Beriholda. kterouž převezeno bylo nejen obyvatelstvo, ale i část dobytka na pravý břeh Labe, poblíže hřbitova. Možno-li ještě hůře se vedlo osadníkům v Prosmykách, leč i tu podařilo se srdnatým mužům zachrániti životy nešťastníků.

V důsledku těchto smutných událostí byla krajským hejtmanem Klecanským zahájena ihned velkorysá a proto úspěšná pomocná akce ve prospěch postiženého obyvatelstva v Litoměřicích, Mlékojedech, Prosmykách, Píšťanech, Lukavci, Cirkvicích, Zálezlech a Sebuzíně.

Jaké spousty způsobila tato povodeň, největší za paměti lidské v litoměřickém kraji, svědčí počet budov tehdy zničených. V labských předměstích města Litoměřic (Mariánská, Mlýnská a Rybářská čtvrt) bylo úplně zbořeno 19 domů, částečně 7, značně poškozeno l3. V Lukavci zřítilo se 21 domů úplně a 10 částečně. V Mlékojedech zničeno bylo 6 budov úplně, 13 částečně a celá řada domků byla poškozena. V Prosmykách bylo zbořeno 27 budov zcela, 14 z části a 8 domů bylo poškozeno.

V pátek večer (dne 28.března) v tichosti se led z Lovosic ubíral, ale od soboty až do večera nedělního vystoupila voda o 5 stř. veyš než r. l784 byla. Do 60 domů se voda vedrala a domy topila, že jen střechy z vody ven vykukovaly. Deset se jich rozsypalo a ostatní porouchány na rozpustnutí jsou. Z vrchnostenské obilnice se obilí pod střechou na půdu odneslo a z druhého oddělení předce 1100 korců s hůry voda pobrala. Také do vinných sklepů vrchnostenských a městských se podívala a mnohokráte sto tisíc škody udělala. Na 80 rodin vytopených sem a tam se toulá, bloudí a hledají pod střechy, aby se ukryly.

V Žernosekách vystoupilo Labe o 219 vejš než v r. l784. Tehdejší povodeň ani na pole, ani do příbytků se nedostala, jako letošní, pole, luka, zahrady a domy zatopila. Položení mezi Velkými Žernoseky, Žalovicemi a Pišťany na sáh vejšky bylo vodou zatopeno. Napobřeží ležící vesnice Žernoseky, Velké Žalovice, Prackovice a Libochovany touto zátopou velmi trpěly. Na 12 stavení docela, 16 na polo, 4 stodoly docela a 10 na polo. 7 hospodářských stavení s chlévy, kůlnami, komorami a vinnými čeřeny docela a 3 na polo, dohromady v těch vesnicích 24 stavení s mleynem zničeno, a 29 na polo rozsypáno zůstalo.... povodeň rozteklá pod Žernoseky a Lovosicemi v úzkém úžlabí skalném, musela být prudší a dravější; pročaž skrze krušné hory skalnaté na pobřežích vše na pořád, nejen pole, luka, zahrady, stromy, baráky, mosty, kůlny, mleyny a dvory podmílala a brala, alebrž i krutokruté skály pod Lovosicemi podemlela, jenž se do Labe sypaly a suly, jenž zpáteční vodou vytápělo....

V březnu 1845 byla velká povodeň, největší, jaká byla v Ústí n.L. zaznamenaná. Po na sníh bohaté zimě, která se udržela do konce března, nastoupilo teplé počasí a už ve čtvrtek šly u Ústí ledy bez zvlášť vysoké vody, v pátek a zvláště v sobolu začalo pršet, Labe rostlo z hodiny na hodinu, takže v sobotu večer se v hospodě domnívali, že již nemůže vystoupit výše. V neděli ráno však výrazně vzrostlo a do oběda dále stoupalo, do večera pak zůstalo stát a druhý den po nočním mrazu kleslo o 1 stopu.

Převzato z knihy O. Kanyzy, F. Cvrka a V. Pažourka Historické povodně na Dolním Labi a Vltavě.

Upravil (hv).

strana 7