Představujeme vám

Třebenice - místní části

Ve správě MěÚ Třebenice je osm místních částí: obce (podle abecedy) - Kocourov, Kololeč, Lhota, Lipá, Medvědice, Mrsklesy, Sutom a Teplá. v obcích Kololeč, Lipá, Medvědice, Mrsklesy, Sutom a Teplá byly vybudovány nové víceúčelové objekty - autobusové zastávky a odpočinková místa na satelitní cyklotrase k trase Most - Doksy. Multifunkční čekárny byly vybudovány z grantu PHARE uděleného prostřednictvím sdružení obcí Integro.

Kocourov

je ves na jihovýchodním svahu lesnatého čedičového vrchu Lhota a jihozápadně pod čedičovým vrchem Ostrý, 7 km vzdálená od Třebenic. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1548. v r. 1587 koupil vesnici spolu s dalším zbožím Jiří Kamaret Kaplíř ze Sulevic a ve vlastnictví Kaplířů zůstala ves až do vymření rodu r. 1686. Kaple sv. Antonína Paduánského ve středu vsi je pseudorománská, se zvoničkou. Na vyvýšenině Vinička byl uměle založen porost kaštanovníku setého (jedlých kaštanů). Ve vsi je devět obydlených domků a čtyři chalupy sloužící k rekreaci. Občerstvení nabízí romantická hospůdka s pensionem. Je odtud nádherný výhled na siluety hradů Hazmburk, Košťálov a kamennou věž hradu Skalka.

Kololeč

je ves 2 km severozápadně od Třebenic na úpatí Kozích horek; je zde 37 čísel popisných, tj. domů stále obývaných. Celé údolí potoka Modly je bohaté na prehistorické nálezy, i v Kololeči jsou naleziště. Památkou po prvních Slovanech je také "kazatelna" u Kololeče. Ves byla poprvé zmíněna v r. 1434. v obci je barokní kaple se zvoničkou a socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1800.

Lhota

je malá víska ležící 475 m.n.m. mezi znělcovým vrchem Líšeň, Pákovou a Lipskou horou, vzdálená 7,5 km od Třebenic. Lipská hora je od r. 1951 přírodní rezervací teplomilných společenstev (hvozdík sivý, medvědice léčivá, bělozářka větevnatá). První písemná zmínka o Lhotě je z r. 1407. Ve vsi je barokní kaple a na návsi pod památnými lipami studna. Vesnicí protéká potok Modla. v osadě je 14 domů se stálými obyvateli, ostatní chalupy slouží k rekreaci. Ve Lhotě žije a tvoří malíř Dan Richter. MěÚ Třebenice připravilo na prázdninové měsíce 2002 v Muzeu českého granátu rozsáhlou výstavu z jeho grafického díla.

Lipá

je protáhlá ves na východním úbočí Lipské hory, 7 km severozápadně od Třebenic, v těsné blízkosti obce Mrsklesy. Jako ves byla uváděna již od poloviny 14. století (1352). v osadě je farní kostelík sv. Bartoloměje, původně gotický z r. 1363, přestavěný v pozdním baroku v r. 1788, se zvonicí. Býval zde starobylý zvon s českými nápisy z roku 1567, ale byl z bezpečnostních důvodů římskokatolickou církví odvezen. Na hřbitově je socha Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Chaloupky slouží většinou k rekreaci (14 čp., 6 domků obývaných pouze chalupáři).

Mrsklesy

(koncem 19. století se psaly ještě Mrzklesy)

jsou vsí ležící v samém srdci Českého středohoří. Obec je rozložena na jihovýchodním úpatí Lipské hory ve výši 370 m nad mořem 9 km západně od Lovosic a je od r. 1960 místní částí Třebenic. Je zde 29 trvale obydlených domů s cca 35 stálými obyvateli, další chaloupky slouží jen k rekreaci. Obcí protéká potok Modla (dříve Hostinná). Ve vsi je i veřejné tábořiště s vodní nádrží pro turisty.

Nejstarší písemná zmínka o obci se vztahuje k r. 1251, kdy je obec připomenuta v darovací listině Zellského kláštera u Drážďan. Historie zná i vladyky z Mrskles (Jan z Mrskles vlastnil v r. 1365 jednu třetinu obce). Ve vsi je empírový dům č. 1 z r. 1828 se soškou sv. Floriána na barokní bráně a na návsi kaplička z 19. století s pseudorománským portikem. v r. 2001 oslavily Mrsklesy 750 let svého trvání. Na podzim 2002 byly v této vsi a v Medvědicích opraveny chodníky.

Medvědice

(do 19. století uváděny Nedvědice)

jsou ves mezi Lipskou horou (původně vrch Medvezí) a Lhotou; osada je zmiňována od r. 1209 (vladyka Martin z Nedvědic). Za starých dob bývala ve vsi tvrz připomínáni jsou Chotěbor, Ješek, Blahota a další vladykové z Nedvědic. Dalšími vlastníky vsi byli Vchynští z Vchynic. v r. 1545 koupil celou ves Václav Kaplíř ze Sulevic a trvale ji připojil k Milešovu. Tvrz byla za třicetileté války poškozena a zanikla neznámo kdy.

Na návrší v rohu návsi je gotický kostel sv. Kateřiny z 2. poloviny 14. století, přestavěný po požáru v r. 1814. Hlavní barokní oltář pochází z 1. poloviny 18. století a byl sem přenesen z ženského kláštera v Chomutově. v r. 1892 se našly v kostele pod dlažbou překrásné a výborně opracované kamenné náhrobníky rytíře Vácslava Kaplíře ze Sulevic a jeho manželky Hedviky z Doupova; pocházejí z 1579 a 1580 a jsou hodnotným dokladem funerální renesanční plastiky. Náhrobní kameny jsou dnes vezděny do zadní stěny presbytáře, po obou stranách od hlavního oltáře. v kostele je také kamenná křtitelnice z r. 1775. Od r. 1999 se zde opět konají bohoslužby. Ve vsi jsou empírové domy z 1. poloviny 19. století, dnes slouží převážně k rekreačním účelům.

Sutom

leží na jihozápadním úpatí Sutomského vrchu v údolí Modly, 4 km severozápadně od Třebenic. (Sutomský vrch je čedičová hora zalesněná převážně listnatými stromy, s teplomilnou hájovou květenou). Nad vsí se vypíná také Holý vrch (457 m), z něhož je překrásný výhled do širokého okolí. v této oblasti se konají pravidelně okresní kola skautských závodů A. B. Svojsíka.

V současné době žije ve vsi necelých 50 stálých obyvatel (37 čp.), většina domů je obydlena pouze o víkendech. Obyvatelé stálí i víkendoví jsou však činorodí a dokonce organizují na konci srpna pro děti rozloučení s prázdninami. Budova bývalé školy je využívána jako turistická ubytovna a je provozována městem Třebenice v září zde mívají seznamovací víkendy budoucí lovosičtí gymnazisté. Po povodních 2002 byli v budově ubytováni občané z Terezína, kteří přišli kvůli zátopám o byt.

Ves je zmiňována od r. 1276. Do r. 1945 byla ves osídlena převážně německým obyvatelstvem. Dominantou obce je farní kostel sv. Petra a Pavla, doložený již r. 1386 s farou; jeho nynější barokní podoba z let 1716-24 je pravděpodobně dílem Ottavia Broggia. U vsi je socha sv. Josefa z r. 1796. Za vsí je romantický starý hřbitov s překrásným výhledem do údolí Modly.

Již několik let za sebou pořádá víska v červnu pravidelně setkání rodáků a bývalých žáků školy, v r. 2002 se zúčastnilo přes 90 osob. v minulosti byla v Sutomi nejen škola pro 1.-5. ročník, ale také kino, hrálo se divadlo a pořádaly maškarní bály, ves žila rušným společenským životem. Na to se nyní už jen vzpomíná. Další setkání by mělo být v červnu 2003.

Teplá

je ves v údolí potoka Modly, 3 km severozápadně od Třebenic, ležící v nadmořské výšce 262 m pod svahem Jezerky s Košťálovem a má 36 čísel popisných. Ve středu obce stojí barokní kaple Navštívení P. Marie. Pod kaplí je železitý pramen, objevený r. 1710 a využívaný k léčebným koupelím do r. 1850. Pramen byl považován za zázračný a Teplá se brzy stala malým poutním místem. Současná podoba kaple je z r. 1854 a byl v ní umístěn obraz Klatovské Madony, ochránkyně před dobytčím morem, který se byl přenesen z tzv. Modelské kaple. Bohužel byl v r. 1993 odcizen, ale podařilo se ho nahradit zdařilou kopií.

V obci byl také klášter řádu Oblatten (zasvěcení Neposkvrněné Panně Marii), který se stavěl v letech 1926-27 a byl financován z Holandska. Obláti provozovali řádové gymnázium s cca 50 žáky, s právem pro veřejnost. v současnosti řád oblátů (Provincie řádu Patres, Obláti Panny Marie) sídlí v ČR v Kroměříži. v tepelském klášteře byl také vybudován kostel zasvěcený Neposkvrněnému Početí Panny Marie, který byl od počátku vytápěný.

Klášter byl na konci války nuceně vykoupen Němci pro uprchlíky z Východu, po válce zde byl umístěn dětský domov a nakonec objekt patřil Pionýrské organizaci ČSSR. Budova pomalu chátrala. v současnosti byla budova, známá nyní pod názvem "Zámek Amadeus", značným nákladem zrekonstruována pro potřeby a.s. Rhinoceros a konají se zde různé kurzy a semináře. z důvodu prodeje Němcům nebyl objekt vrácen v restituci.

Některé obce můžete projít na výletě z Milešova, jdete-li silnicí do sedla mezi vrchy Ostrý a Lhota a pak po vozové cestě do Kocourova a silnicí dále do Medvědic. Tam u kaple odbočíte vzhůru silničkou, která přechází v polní cestu. Luční cestou vystoupáte vzhůru do sedla mezi Lipskou a Pákovou horou. Odtud pokračujete neznačenou cestou na vrchol Lipské hory, sestupem se dostanete do luk a dále vrstevnicovou cestou do vsi Lhota. Dále půjdete pod kopec Líšeň a zde přejdete potok. Vystoupíte pěšinou na silnici, po které dojdete až před Děkovku, ve vsi odbočíte vlevo, obejdete vrch Plešivec a dojdete na silnici pod Vlastislaví. Pak dále sestoupíte přes Teplou do Třebenic. (Trasa je podrobně popsána v knize České středohoří, Olympia 1985 v kapitole 4 Milešovské středohoří pod Č16).

Hz

Fotografie jsou z CD, které pro MěÚ Třebenice nafotil pan Milan Petrák