V úterý 26. září se v městské lovosické knihovně uskutečnila přednáška z cyklu „Poznáváme naše město“ na téma římskokatolický kostel svatého Václava. Přednáška byla doplněna hojným obrazovým materiálem. Martin Brůža je regionální amatérský badatel a člen Muzea Lovosicka. Dlouhá léta píše do Lovosického dneška a dalších regionálních novin. Dává dohromady soupis drobných sakrálních památek Lovosic a blízkého okolí. Zajímá se o farní historii a o historii regionu.
Kostel svatého Václava je barokní sakrální stavbou stojící na místě původního dřevěného kostela na ulici Osvoboditelů v Lovosicích. Stavitelem lovosického barokního kostela je Petr Antonín Versa, který na něm pracoval v letech 1733-1748. Od té doby byl kostel několikrát opravován, velká oprava proběhla v roce 1933.
Kostel je jednolodní, obdélný, s oble zakončeným užším presbytářem s bočními patrovými přístavky a s věží nad průčelím. V ose tříosého západního průčelí je rizalit. V rizalitu se nachází portál s tesaným znakem v nástavci a vysoké okno, v bočních osách obdélného portálu. Jižní vchod je slepý, s iluzívním malovaným napodobením kovových dveří. V nikách jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Nad kladím rizalitu se nachází trojúhelníkový křídlový štít s kartuší, nad ním hranolová věž s nárožními pilastry, velkými okny a dvakrát odstupňovanou osmibokou zvonicí.
Kostel má obdélný presbytář s mohutným kladím a pilastry při východních nárožích. Pod kladím se po každé straně nachází jedno jednoduché a jedno sdružené obdélné okno, v přízemí pravoúhlý portál. Kolem portálů i oken je plochý štukový dekor. Nad sdruženými okny jsou malá oválná pole s freskami. Nad kladím presbytáře jsou tři trojlistem zakončená okna a valená klenba s lunetami.
Loď kostela je sklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami. Střední část lodi je sklenuta plackou. Kůr je otevřen do lodi stlačeným obloukem. Je sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. Před kůrem do lodi kostela je vyložena úzká balkónovitá část s plochou poprsnicí na dvou sloupech z 19. století.
V lodi kostela i v presbytáři jsou zachovalé fresky od litoměřického malíře Josefa Františkan Čecha (Czecha) z roku 1740. Nad okny lodi se nacházejí malované kartuše.
Na klenbě lodi a pod kůrem jsou výjevy z legendy o sv. Václavu. Na klenbě kůru se nacházejí čtyři andílci a na západní stěně hudoucí andělé. Na klenbě presbytáře je zobrazena Apoteóza sv. Václava. Zařízení kostela je převážně rokokové pocházející z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář s predellou a tabernáklem pochází od mramoráře J. V. Hennevogela. Oltářní obraz sv. Václava z roku 1887 je dílem J. Heřmana.
V lodi kostela je šest bočních rokokových oltářů: – Pražského Jezulátka, sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie, sv. Barbory, sv. Františka Xaverského a sv. Dominika. Oltáře jsou převážně vybaveny obrazy od J. F. Čecha. Truhlářské práce pocházejí od A. Trabece (Vrabce?) a štafířské práce jsou zřejmě z roku 1746 od E. Meinerta. V lodi kostela se nachází ještě jeden rokokový oltář. „Oltář Ukřižování,“ pochází z poloviny 18. století a je doplněn velkým křížem a sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdalény.
V předsíni kostela v postranní kapli je raně barokní oltář s novější sochou sv. Antonína Paduánského. V interiéru kostela se nachází rokoková kazatelna s reliéfy zobrazující výjevy z Kristova života a kamenná barokní křtitelnice z roku 1716. Lavice pocházejí z roku 1741 a jsou dílem řezbáře J. Kutschery. Dále jsou zde dvě dřevěné zpovědnice, rokokové varhany a náhrobník Marie Františky Bádenské pochází z roku 1702.
Velmi podrobně se přednášející věnoval zvonům. Zvony doprovází člověka v celé jeho historii a jeho posvěcením se z neživé hmoty stává nástroj posvátný. Svolává k bohoslužbám a vyzývá k modlitbě, ohlašuje radostné i bolestné události. Patří k duchovnímu i kulturnímu dědictví národa i církve. Tento hudební nástroj má hlavu, tělo, srdce, tvář a také hlas.
V dnešní době jsou na lovosickém kostele sv. Václava kromě umíráčku, který má 30 kg. a sanktusovém zvonku, který pochází z roku 1881 a váží 36 kg. pouze tři zvony, které visí ve věži kostela. Největším a nejstarším zvonem v kostele je požární zvon se jménem Florián, vážící 620 kg. Zvon je s gotickými českými nápisy, ulitý r. 1532 mistrem Tomášem z Litoměřic ke cti Panny Marie a sv. Václava s reliéfy. Tomáš z Litoměřic (zemřel r. 1538) byl český zvonař a kovolijec 1. poloviny 16. století, působící v Litoměřicích.
Jméno druhého zvonu se nedochovalo. Tento zvon byl do lovosického kostela přenesen z kostela sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. Odlit byl roku 1551 mistrem Janem Konvářem,
který na svých zvonech používal pouze české nápisy a podepisoval se stále stejným způsobem: ?Yan Konwarz dělal tento zvon.
Jméno malého zvonu také zatím není známo. Zvon byl odlit roku 1631 mistrem Tomášem Fričem z Roudnice nad Labem a do lovosického kostela byl přenesen z prackovického kostela sv. Matouše. Po roce 1945, který přinesl nucenou obměnu obyvatel obce, kostel zchátral. Spodní průměr zvonu činí 61,5 cm. Síla na ráně je 44 mm. Nápisy byly opět přečteny posluchačům. Původní zvony Václav, spolu se zvonem Jan a Pavel byly v roce 1916 rozbity a zrekvírovány. Přežil pouze zvon Florián.
Pomocí sbírky a dary byly za první republiky pořízeny do kostela sv. Václava tři nové zvony:
Velký: sv. Václav, Malý: sv. Marie a další malý Ježíš. Ale bohužel přišla druhá světová válka, a tak tyto zvony byly za okupace opět zrekvírovány. Na zvonici zůstal opět Florián, který byl však označen zvenčí zvonu registračním číslem.
Přednášející promítal četný obrazový materiál včetně oltářů, obrazů, plánů a soch. V kostele se konají kromě bohoslužeb a kázání i mnohé koncerty a Noc kostelů. V poslední době zde byly na popud varhaníka Pavla Hrubeše skvěle opraveny varhany. Martin Brůža také v kostele občas pořádá prohlídky.
hz, foto archiv