Pana ředitele Švehlu jsem poznal osobně koncem osmdesátých let. Vedle ředitelování školy v Lovosicích, s pobočkou v Libochovicích, působil i jako instruktor ,,Okresního kulturního střediska“ v Litoměřicích, pro nové kapelníky orchestrů pod tímto střediskem. Jednalo se o výuku harmonie, hudebních forem, kontrapunktu, dějin hudby, nauky hudebních nástrojů a instrumentace. Byl jsem tehdy, coby zástupce náčelníka pro výuku ,,Vojenské hudební školy“ v Roudnici nad Labem, přizván jako člen poroty, pro zkoušky nových kapelníků, které předsedal právě pan Švehla. Byl to šaramantní pán, s nímž jsem se také potkával při různých vystoupeních, coby sbormistr ,,Pěveckého sdružení litoměřických učitelů“, kde vystupovala jeho dcera Lucie, ve hře na housle, za klavírního doprovodu jejího dědečka – Antonína Švehly. Z Lucie později vyrostla vynikající interpretka svého oboru. Já jsem po panu Švehlovi převzal vedení kurzu kapelníků v Litoměřicích. V roce 1994, tuším, že to bylo v září, jsem se dozvěděl smutnou zprávu o jeho předčasném odchodu. Ve stejném roce jsem po něm převzal funkci ředitele Lovosické ZUŠ.
Pan Švehla byl také velkým sběratelem knih o hudbě a rovněž vyučoval na konzervatoři v Teplicích. Já jsem s ním hrál též několik let v chrámovém souboru pana Jiřího Stýbla, pan Švehla na housle já na trubku. Velmi jsem si vážil veškeré jeho činnosti.
MgA. Jiří Lhotský