Co nového v Lovosicích

Bezpečněji přes čížkovickou

Vzhledem k průtahům dostavby dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi způsobenými ekologickými iniciativami Děti země, byly resp. jsou, Lovosice silně zasaženy mnohonásobně zvýšenou kamionovou dopravou a to zejména v prostoru mezi benzinovou pumpou a kruhovým objezdem pod supermarketem Lidl. Tato komunikace (I/30) patřící Ředitelství silnic a dálnic, dělí Lovosice v podstatě na dvě části a při současném extrémně hustém provozu je obtížnější se přes tuto komunikaci bezpečně dostat. S nadsázkou lze říci, že komunikace I/30 připomíná tak trochu někdejší berlínskou zeď. V květnu tohoto roku byl otevřen rekonstruovaný podchod u Besedy, ale zároveň byl zrušen semafory řízený přechod přes tuto komunikaci. Aby bylo možno na více místech se přes tuto enormně zatíženou silnici se bezpečně dostat, rozhodlo se vedení města postavit lávku v prostoru mezi kruhovým objezdem u Besedy a železničním podjezdem tratě Praha – Děčín. Jedná se tedy o spojení ulic Karla Maličkého a 28. října, což jistě vítají hlavně studenti škol, starší občané, maminky či otcové s kočárky. Lovosický dnešek požádal pana Jana Rösslera investičního technika MÚ Lovosice o bližší informaci a zpracoval jeho vyjádření.

Projekt vypracovala firma SUDOP středisko Hradec Králové. Stavba byla zahájena v měsíci srpnu a termín dokončení akce v listopadu 2008. Stavbu lávky provedla firma INSKY Ústí n.L. Tato vyšla z výběrového řízení, kterého se zúčastnili tyto další podnikatelské subjekty: Chládek-Tintěra Litoměřice, N+N Litoměřice, Skanska Praha.

Náklady na stavbu činily 5, 5 milionů Kč a jsou hrazeny na půl ze státního fondu dopravní infrastruktury a rozpočtu města.

Minimální výška lávky je 5, 2 m a v místě obou průjezdných pruhů je 7 m. Jen pro porovnání: podjezdná výška železničního mostu hned vedle stavby je 4, 7 m.

Složitá část stavby, tedy po organizační stránce, pro zhotovitele stavby (fa INSKY) nastala v říjnu, kdy z důvodu montáže mostové konstrukce musela být v určitých dnech úplně zastavena doprava na komunikaci I/30 a v dalším období omezena (řízena semafory), čehož si občané města jistě všimli. Fronty kamionů a jejich popojíždění byly průvodním jevem. Bohužel stavba přinesla nepříjemnost pro vozíčkáře, kteří nemohli v průběhu stavby používat chodníky podél komunikace I/30 a dostat se například do prostor Lidlu.

Lávka po otevření je třetím místem (po podchodu u Besedy a přechodu pod Lidlem) kde bude možno bezpečně se dostat pěšky nebo i s kolem či kočárkem z jedné části města do druhé. Bohužel tím se ale vůbec neřeší základní problém, ale pouze následek obstrukcí ekologických fundamentalistů při dostavbě D8 tak, aby to bylo pro občany alespoň trochu snesitelnější. Lze jen doufat, že r. 2011 bude tím definitivním, kdy kamiony z velké části z Lovosic zmizí a přesunou se zhruba o kilometr dále na D8. Rozhodnutí Ústavního soudu z října, které zamítlo stížnosti fanatiků ekologických iniciativ, a nebojme se říci slovníkem minulosti, záškodníků života občanů Lovosicka a dalších nácestných oblastí kolem státní silnice č. 8 (resp. 608). Dalo to obyvatelům velkou naději, že tomu tak skutečně bude.

-jv- (foto autor)

-

Dar městu

Dominanta našeho města, historická budova bývalé radnice, dostala velmi pěkný dar. Jsou jím vstupní dveře, které byly opraveny a zrestaurovány do původní podoby. Tento dar nabídla městu firma Dr. Bernarda Steinera, která staví pod parkem nový bytový dům Rezidenci Orbis. Rada města na svém 11. zasedání 3.6.2008 tuto nabídku přijala. Firma slib splnila a od konce října se budova staré radnice pyšní dveřmi, které velmi pozvedly vzhled této historické stavby. Děkujeme Dr. Steinerovi a věříme, že tento dar bude inspirovat i jiné firmy k pomoci zkrášlit naše město.

(hv) i foto

 

 

 

 

-

Šlendrián či nezájem řidičů i firem?

Lovosický dnešek byl upozorněn uživateli zahrádek na konci města směrem na Lukavec na stav příjezdové cesty na skládku odpadu, kterou zahrádkáři rovněž využívají, aby se mohli do kolonie dostat. To co bylo k vidění, nebyl pěkný pohled. Zablácená komunikace viditelně od vozidel vyjíždějících ze skládky tak, že procházející občané - zahrádkáři se musí brodit po kotníky v řídkém mazlavém blátě. Viz přiložená fotografie. Lovosický dnešek se za občany ptá: Kdo zodpovídá za stav komunikace? Provozovatelem skládky je firma Eurosup s.r.o. se sídlem na Kladně. Toto říká panel na vstupu do skládky. Jak bude tento stav trvat dlouho a znepříjemňovat život zahrádkářům? Lovosický dnešek požádal o stanovisko dvou podnikatelských subjektů, které zmíněnou komunikaci využívají.

Vyjádření firmy Eurosup s.r.o. – Ing. Taťána Dytrychová (prokurista)

Pokud se jedná o bláto, tak těsně před vjezdem do areálu skládky, po pravé straně odbočky ze silnice je areál Správy a údržby silnic, která má autodopravu. Příjezdová komunikace není ve vlastnictví společnosti EUROSUP, je nerovná a v deštivém období jsou na ní kaluže. Tzn., že po komunikaci nejezdí pouze technika přivážející odpad na skládku.

Vyjádření Správy a údržby silnic – p. Lenka Holovská (ved. provozovny Litoměřice)

U cesty na skládku je samozřejmě areál Správy a údržby silnic Ústeckého kraje -středisko Lovosice, Ale tento areál je celý se zpevněnou plochou a z našeho areálu vyjíždí pouze vozidla umytá. Bláto na silnici se objevuje až za vjezdem do našeho areálu při výjezdu ze skládky. Navíc provoz na skládku je minimálně 15 až 20 krát vyšší než provoz naší organizace. Doufám, že naše vyjádření postačí k utvoření si pravdivého obrazu na znečišťování komunikace nezávisle na vyjádření firmy Eurosup.

Na závěr: Co si o tom myslí čtenáři? Jejich názor LD jistě zveřejní (jiri.veleman@seznam.cz)

-jv- (foto aut.)

Z redakční pošty

Sportovně relaxační areál Píšťany/Lovoš v ohlasech a názorech čtenářů

Věcně, stručně a argumenty podloženě: Lovoš je pro mnoho občanů Lovosic i jiných turistů místem odpočinku v nádherné krajině Českého středohoří a je také, pokud si toho autor projektu nevšiml, národní přírodní rezervací! Takže jen v krátkosti, doufám, že lovosičtí a krajští zastupitelé a občané jsou rozumní a tuto "BLBOST" nepodpoří! Děkuji.

Josef Kořenský ml.

Lovoš s Kybičkou je především státní přírodní rezervace a nemá sloužit jako výrobní prostředek nějakému arogantnímu podnikatelskému zájmu. Projekt, pokud by byl zrealizován, by tuto rezervaci nenávratně zničil!

P.S. Projekt naučné stezky považuji za výsměch všem milovníkům, přírody, vždyť taková stezka již existuje a právě případnou výstavbou by byla zničena!

Ing. Jiří Skalský

Dobrý den, právě jsem si přečetl článek o projektu využití Lovoše a nevěřím vlastním očím.

Předpokládám, že obyvatelé Lhotky a budoucí obyvatelé území mezi Lhotkou a Malými Žernosekami budou radostí přímo bez sebe z toho, že jim nad hlavami povede kabinová lanovka. Mám laický názor že podle platné legislativy bude velice obtížné výstavbu lanovky nad takto intenzivně využívaným územím vůbec prosadit. Pro pracovníky CHKO České středohoří bude přímo radost povolovat masivní výstavbu v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit. Jde o národní přírodní rezervaci, pro představu si stačí uvědomit jaké obstrukce provází výstavba dálnice D8 územím "pouhé" chráněné krajinné oblasti.

Dle mého názoru jde o čirou utopii bez šance na realizaci. Alespoň doufám - protože pokud by se povedlo prosadit byť jen část ambiciozních plánů, věřil bych, že v našem Kocourkově lze prosadit cokoliv. Pevně doufám, že podobné názory sdílí většina obyvatel Lovosic a jejich okolí.

Ing. Vojtěch Honzík

Myslet jako hora…

Předně je nutné ocenit, že Lovosický dnešek zahájil diskuzi o tak zásadní věci jakou je výstavba sportovního areálu na Lovoši. Pro mě je to důkaz, že tyto noviny dovedou vyhodnotit, které téma je pro nás – pro čtenáře a občany Lovosic skutečně důležité a to nejen z praktických důvodů, ale také (jak praví Jiří Veleman v úvodním příspěvku), z důvodů takřka srdečních. Ze sebe za to redakci LD velice děkuji.

Miroslav Cink je schopný člověk. Dokázal to výstavbou Maríny na pískovně. Pamatuji si, že tenkrát si mnozí také ťukali na čelo. Dnes Marína stojí a funguje. Proto nepatřím k těm, kteří nazývají jeho záměr utopickou vizí ani mezi ty, kteří jí šmahem odsuzují jako celek. Obsahuje řadu zajímavých námětů, kterým bychom se měli v rámci rozvoje cestovního ruchu věnovat. Cyklostezka kolem pískovny a kolem Lovoše, lávka pro cyklisty a pěší přes Labe jsou dle mého názoru nápady, které stojí za to dále rozvíjet. Jak se stavím k lanovce na Lovoš, sjezdovce, hotelu na vrcholu či k bobové dráze?

Lovoš je unikátní hora. Ne kvůli jednomu živočišnému nebo rostlinnému druhu. Je unikátní celým svým ekosystémem a jeho různorodostí. Na velmi malém prostoru (cca 50 ha) rostou a žijí desítky chráněných rostlinných a živočišných druhů. Během procházky na Lovoš procházíme stepí, lesostepí a suťovým lesem. Zatímco Lovoš je z geologického hlediska tvořen čedičovými horninami, Kybička má znělcový charakter. Tolik přírodních podob a kontrastů na tak malém prostoru naleznete málokde v naší republice. Právě proto bylo území Lovoše a Kybičky vyhlášeno v roce 1948 přírodní rezervací. Jak by do tohoto 60 let chráněného území zasáhla výstavba takto velkého areálu? Stavba hotelu, lanovek, vleků, bobové dráhy? Bojím se, že by toto jedinečné místo bylo nenávratně zničeno. Kromě těchto obav tu máme také Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve kterém je jakákoliv výstavba v přírodní rezervaci zakázána. Výjimku lze udělit pouze ve veřejném zájmu, který výrazně převyšuje zájem ochrany přírody. Dovedu pochopit, je-li takovým veřejným zájmem dálnice. Ale je jím i bobová dráha?

V nadpisu svého příspěvku jsem použil název slavné knihy Johna Seeda: Myslet jako hora. Seed se v ní snaží vysvětlit, že naší povinností je vidět přírodu jako něco, čeho jsme součástí a ne něco, co je nám k dispozici, abychom toho využívali k našim, často úsměvným potřebám. Přemýšlejme o výstavbě sportovního areálu na Lovoši společně v zájmu nejen lidí a našich „potřeb“, ale veškerého života, který se na Lovoši nachází. Pojďme myslet jako hora…

Honza Piegl ml. zastupitel

Vážená redakce! V letošním, desátém čísle vašeho časopisu byl uveřejněn článek, informující čtenáře o podnikatelském záměru vybudovat kolem Lovoše „sportovně – relaxační areál“. V této souvislosti mě napadá celá řada surreálných analogií – například: výstavba fitcentra, či kluziště vedle chrámu sv. Víta v Praze, popřípadě závodní dráhy čtyřkolek na Řípu, squaschových kurtů v podzemí Macochy, bazénu pro tuleně na Karlštejně, či pravidelných diskoték v Malé pevnosti.

Podnikatel, který by chtěl, výše uvedené akce zrealizovat, by se musel nejdříve obrátit k místní Většině – tzn. na diváky telenovel a na čtenáře Blesku – a pádnými argumenty vysvětlil, že chce z míst dosavadního nudného Ticha, či stejně nudných Výhledů, učinit místa plná Sportu, Vzrušení, Relaxace a Zábavy. Určitě by měl úspěch, neboť čtenáři Blesku a diváci telenovel ochotně rádi vymění jakékoliv Ticho a jakýkoliv Výhled za mnohem lákavější požitky stadionů, lunaparků, toboganů a houpaček.

Přesvědčit příslušné konšely by už byla pro šikovného podnikatele úplná prkotina, neboť každý konšel ví, že pokud nebude respektovat osvědčené heslo: „Vox populi, vox Dei!“ – dlouho si své konšelské křeslo neudrží.

Věřím proto, že i pan inženýr Cink, bude-li dost movitý a vytrvalý, musí mít úspěch. Obyvatelé kraje, Čech a Saska se už dnes mohou těšit na vodní sporty v Píšťanech, na tenisové kurty, na bowling, aquapark s delfínama, otáčivou restauraci, na křižující se lanovky a hlavně na bobovou dráhu, vinoucí se, po dnes zcela neatraktivních, svazích Lovoše.

Jak se zdá budoucnost je neodvratná. Opárno a Lovoš se stanou cílem rozjařených zástupů diváků televizních novel a čtenářů Blesku a celá země pod nimi, s Řípem na obzoru, bude součástí nové reality – reality Krásného Nového Světa...

S pozdravem – podnikání a sportu zdar!

Jana Pokorná – Litoměřice

Soudím, že

• ať by bylo na vrcholku Lovoše postaveno jakékoli monstrum, je to porušení vzhledu krajiny hrubým způsobem neslučitelné s dobrým vkusem a zásadami ochrany přírody a krajiny.
• navrhovatel operuje s přístupem do areálu ve jménu ochrany přírody – to je opravdu chvályhodné, zejména proto, že všechny zamýšlené objekty a činnosti včetně lanovky zásady této ochrany porušují.
• letní část sportovního areálu může stát kdekoli, zimní část je za teplotních a sněhových podmínek v osmi letech z deseti nepříznivých naprostý nesmysl. I umělé zasněžování je podmíněno teplotami pod -5°C.
• cyklostezka a naučná stezka na stejné trati je nesmysl.
• vodní naučný svět i vodní sporty nejsou závislé na výstavbě té opičárny na Lovoši a Kibičce.
• důvodem kampaně je nákladná výstavba areálu Marina, založená na chybném předpokladu rozvoje rekreační zóny Píšťanské jezero. Možná, že má i další, ale tento výsledek se zdá být v přímé souvislosti se záměrem výstavby předmětného areálu v podobě nereálného předpokladu rozvoje navržené rekreační zóny.
• pro Lovosice, Lhotku a Malé Žernoseky by to nepřineslo ani ň. Snad nějaké daně, ale velice pochybuji… Líbivý, ale velice nejistý příslib možného spolupodílnictví zúčastněných obcí je jen veselým pokusem vzbudit kladné ohlasy.
• spekulativně a bez snahy vydávat tuto domněnku za argument se domnívám, že navrhovatel chce jen tímto bombastickým návrhem upozornit na svou nerentabilní investici – Penzion Marina a zajistit tak alespoň částečnou návratnost.

Jiří Černý

Nevyhýbáme se srandičkám

Nestandardní úvaha

Souhlasil bych s projektem Areál Marina - Lovoš, pokud si investor koupí Lovoš do osobního (firemního) vlastnictví. Cenový návrh by měl vycházet z ceny kamene, z něhož je náš kopec vytvořen. Nefelinický bazalt neupravený se běžně prodává jako stavivo za cenu přibližně 900 Kč za 1 tunu. Stačí spočítat kubaturu našeho milého Lovoše a to i jen od n.m.výšky 140 m, kde se nachází základna hlavního kuželu hory o středním průměru cca 2360 metrů. Kužel zidealizovaného kopce je vysoký 430 m. Objem toho hlavního kužele je 625 milionů m³. Při ceně zmíněných 900 Kč za 1 t a specifické hmotnosti přibližně 2, 6 t/m³ by cena vystoupala na skoro jeden a půl bilionu korun – no a nekupte to za tu cenu ! Ještě bych byl grand – dřevo nastojato a fonolitovou Kibičku bych jim k tomu dal gratis – jako pozornost, aby jim zbylo na výstavbu těch svůdných atrakcí…

Republika by si dokonale srovnala nepříznivý stav financí a mohla by konečně přidat důchodcům tolik, aby si vedle svých vrstevníků za západní hranicí nepřipadali jako žebráci…

Pro důchodce škoda – pro všechny občany dobře, že tohle zůstane jen ve stadiu úvahy.

EN

Děkujeme všem, kdo přispěli do naší diskuze.

Redakce

Nemusíte se mnou souhlasit

Cyklisté ve městě; cyklostezky nebo cyklotrasy?

Cyklistika se s počátkem nového tisíciletí v Česku stává stále oblíbenější. Spojuje v sobě možnost pohybovat se v přírodě, někam se podívat a udělat při tom něco pro své zdraví. Přibývá rovněž cyklistů všedního dne. Lidé se ve městě pohybují zpravidla na krátké vzdálenosti a pokud chodí pěšky nebo jezdí na kole, snižuje se ve městě znečištění ovzduší a hluková zátěž. Na webu http://www.nakole.cz/vemeste/mesto.php3?id=225 jsou uživateli hodnocena různá evropská města podle toho, jak kvalitní síť cyklostezek mají - z českých měst byl nejlépe hodnocen Jablonec nad Nisou, Praha byla na 198. místě.

Onehdy jsme při veřejném projednávání strategického plánu našeho města narazili na rozdíl mezi cyklostezkami a cyklotrasami. Síť cyklostezek by měla ve městech oddělit provoz cyklistů od provozu motorových vozidel. Uznávám, že je to v Lovosicích problém a že je hlavně potřeba co nejdříve vytýčit dopravní cyklotrasy tak, aby občané na kolech nedocházeli úhony na zdraví. Je velký rozdíl mezi dopravní a rekreační cyklostezkou; po dopravní cyklostezce se jezdí na kole třeba do práce nebo na nákup. Dopravní cyklostezky v Lovosicích asi kromě kratších úseků spíše stavěny nebudou, dopravní cyklotrasy by ale měly být vyznačeny co nejdříve, protože stále více lidí také používá kolo jako dopravní prostředek: pro cestu do práce nebo do školy, na nákup nebo třeba na úřad (já jsem 8. října po 14 hodině napočítala naproti staré radnici přes 30 cyklistů oběma směry během krátké chvíle). Mělo by ale být zakázáno jezdit po chodnících, nebo část určenou pro cyklisty označit výrazně jinou barvou jako to mají v civilizovaných, například v severských, zemích. U nás v Česku kolem Vás na chodníku přejede kolikrát cyklista, div Vás nesrazí na zem.

Dopravní cyklostezky (tedy v Lovosicích spíše cyklotrasy) by měly propojovat jednotlivé cíle co nejkratší cestou, měly by být co nejpohodlnější a nejbezpečnější, mít odpovídající kapacitu a taky povrch sjízdný téměř po celý rok. Člověk jedoucí na kole do práce (do školy, na úřad, k lékaři, na návštěvu, nakoupit…) chce být v cíli co nejdřív, nechce se cestou ušpinit od bláta a nechce být ohrožován automobily či chodci. Na vozovce by v případě vytýčené cyklotrasy měl být barevně vyznačen pruh pro cyklisty.

S tím souvisí i dotaz, který mi zodpověděl tajemník MěÚ Ing. Burian. V jedné diskusi se několik cyklistů nemohlo dohodnout, co je správné: jezdit u Besedy po kruhovém objezdu nebo podchodem. Odpověď zněla, že po objezdu cyklista, pokud si to troufne i při silném provozu, jet pochopitelně může. Podchod je ale určen pro pěší, cyklista tedy nesmí podchodem projet, ale musí s kola slézt a kolo vést. Proto nějaké nářky na nesnadné projíždění jsou zbytečné, kolo se musí vést! Jaké budou předpisy pro budoucí lávku nad silnicí I/30 u Domu s pečovatelskou službou se teprve dozvíme.

Rekreační stezky mají jinou funkci – a tedy by měly být i jinak konstruovány – než stezky dopravní. V Česku se ale bohužel staví většinou něco mezi dopravními a rekreačními stezkami. Konstrukčně odpovídají dopravním, jsou obvykle asfaltové, co nejpřímější a široké. V Lovosicích bude výhledově napojení na cyklostezku z Píšťan, o způsobu napojení se jedná. Osobně se domnívám, že další směr by měl pokračovat kolem Václavského náměstí Školní ulicí do parku nebo kolem parku, tam označit barevně pruh pro cyklisty, pokračovat ulicí 28. října a přes novou lávku zadem k železniční zastávce atd. až k cyklotrasám č.2 a 25. Napojení na trasu č. 25 určí snad v nedaleké budoucnosti odborníci.

Vraťme se ale k cyklistům ve městě. Základní podmínkou je vyznačení dopravní cyklotrasy. To znamená označení pruhů pro cyklisty (třeba červeně) a zásadní věc – cyklista musí mít svoje místo na křižovatkách, ať už formou nějakých pruhů nebo v části zebry, to je jedno, ale právě křižovatky jsou pro cyklisty nejnebezpečnější. Je třeba investovat do stojanů na kola v ulicích (jeden kolostav je před městským úřadem, jeden na ulici 8. května, existují prý už ale i stojany bezpečnostní). Pro turisty doporučuji zřídit půjčovnu kol, a to blízko nádraží (nebo přímo na nádraží), a poskytovat v „Íčku“ informační mapky blízkých cyklotras (Labská vinařská cesta aj.); pobočku Infocentra zřídit pochopitelně rovněž v té půjčovně kol.

V některých městech chybí úschovny kol na nádražích, v Lovosicích úschovna kol bohudíky je, na nádraží chybí ale stojan na kola. V Praze-Karlíně běží pilotní projekt inteligentní půjčovny jízdních kol Homeport (viděla jsem to ve Vídni, někde si kolo vezmete ze stojanu a třeba o 5 km dále ho do jiného stojanu vrátíte, stejný systém je i v Londýně). Čím více lidí bude jezdit na kolech, tím lepší ovzduší bude ve městech. Záleží to ale hlavně na tom, jaké cyklistům vytvoříme podmínky. Rovněž je důležité, aby ti „oplechovaní“ dodržovali předpisy a aby cyklisty nedecimovali. Ti jsou totiž ve stejném nebezpečí jako chodci.

Je kuriózní, že kolařům před novelou silničního zákona č. 411/2005 Sb., o silničním provozu, která platí od 22.8.2007, hrozily při pádu z kola cyklistům i tresty. Když jezdec na kole havaroval a způsobil si zranění, způsobil podle zákona také dopravní nehodu, při které byl zraněn člověk. A na to bylo v zákoně pamatováno ztrátou bodů i peněz (až 50.000 korun). Nyní bude už cyklista pokutu platit jen v případech, kdy zraní někoho jiného, třeba chodce. Nemají to ani cyklisté jednoduché.

Hz

P.S. Pravděpodobně nepoužívám výrazy cyklotrasa, cyklostezka nebo stezka pro cyklisty úplně správně v odborném smyslu slova, ale účelem toho článečku není určit koncepci cyklistiky v Lovosicích, ale jen vyslovit některé návrhy pro možné zlepšení podmínek jízdy pro naše občany jezdící na kolech po Lovosicích, eventuálně pro přilákání cykloturistů.