Koutek poesie
FILLOVA PALETA
Jindy už dávno doma jsem
Ten pohled je zamlklý jak v chrámu
Hle… houslový akord
Pět minut domů Jaké bude – to ráno? O.W. |
SETI
v nevysokém pohoří Portorika
čeká
zda nezazní hlas těch nebo hlas Boží…
ale nezazní, ač toužíme
Jen šum hvězd a věčna
a my pitváme ty šumy Nejsme tu sami (možná bohužel) Gis |
České Středohoří
NENÁPADNÝ PLAŇÁK
Jiskry ohně
nacházím v barvách
toho kraje...
Po delší době přichází den s modrou oblohou a sluníčkem jako příslib pěkného výletu. Ožívá podzimní krajina, která byla delší dobu zahalena v mlhavém smutku. Podél trati svítí karmín ostružiní, Podbabské skály mají svůj půvab, lehce stínované plochy kamení s jásavě žlutými listy uchycených rostlin připomenou obrázek jara, kdy tu kvetly tařice.
Kochám se pohledem na modrou oblohu, na níž se objeví nenápadné stádečko bělavých beránků. V dálce přechází modř do světlého tyrkysu, lemovaného růžově šedými mráčky. Zvláštní scenérie, připomínající moře... a znovu tyrkys, v němž jsou zaříznuty ostré tmavě šedé nože... Soustředila jsem se víc na oblačnost než na krajinu. Další zálivy, táhlé pobřeží a vzadu na severu se tyčí silueta pohoří s bílými vrcholy. Nápadné a rychlé změny typu mraků a jejich barevnost napovídá, že sluníčko así dlouho svítit nebude. V Roudnici je obloha zcela šedivá a Milešovku marně vyhlížím.
V Lovosicích drobně prší. Vyjíždíme směrem k Házmburku. Jednotlivá pásma kopců jsou výrazně odlišena odstíny šedé barvy, která dominuje celé krajině. Vrchol Milešovky je v mracích. Zaparkujeme v Sedlci pod Házmburkem a odtud se vydáváme jižním směrem ke kopci.
Přestává pršet, ale od severozápadu fouká ostrý, studený vítr - brrr! Nedáme se odradit. Kouzelný a dramatický je rozhled na krajinu všemi směry a před námi se tyčí Házmburk, kolem nás jsou pásy polí a dále sad mladých jabloní, na nichž se ještě drží listí. Zaujme nás mimořádná sytost barev tohoto místa. Působivá jsou pole zorané černozemě, která deštěm zčernala ještě víc. Asi ne náhodou mi připomněla lávová pole na Etně, dojem umocňuje hromada kamení - tmavého čediče na okraji pole. Zajímavý je kontrast barev zelenavých a žlutavých lišejníků na některých kamenech.
Cestou nám těžknou boty nabalujícím se bahnem, takže se vydáváme podél sadu západním směrem. Před námi se na obzoru rozevírá část Lounského středohoří s Chožovskou horou, Brníkem, Srdovem, Oblíkem, Křížovými vrchy, Milou a dalšími kopečky. Vítr začíná protrhávat mraky, objevuje se dokonce i "modré oko". Krajina dostává veselejší náladu, modravé kopce s růžovým nádechem oblohy v pozadí. Na severozápadě je černo, Milešovka v neprůhledném závoji.
První sluneční paprsky ozáří krajinu. Ne celou, vyberou si vždy jen určité místo, které se objeví v plné kráse. Skalnatý Košťálov se zříceninou hradu, Deblík s kamenolomem ohnivě svítícím a žalujícím. Nad Litoměřicemi vykouknou pláně s ostrůvky sněhu. Radobýl a Dlouhý vrch. Na východě zazáří malý kousek duhy, po chvíli je stejně poctěn i Lovoš. Vítr se mění na západní, který už není tak studený. Nad Házmburkem krouží káně.
Po pravé straně cesty se mírně vlní pole, na němž nás zaujme nenápadný vršíček porostlý listráči. Díky spadanému listí se v krajkových korunách stromů rýsuje skalní útvar, k němuž se vydáme. Jdeme kobercem javorového a jasanového listí, kde jsme vyplašili zajíce. Stoupáme po mírnějším svahu porostlém travou a místy uschlými bodláky - máčkou ladní. Na členitém vrcholu čedičové skály jsou rozsety tmavě růžové květy hvozdíku kartouzku. Nádhera! A kolem dokola je výhled na celé Středohoří, dokonce i Milešovka se vynořuje. Pozorujeme poštolku nad polem.
Má ten skalnatý vršíček, který jsme považovali v létě za pouhý remízek, nějaký název? Pokud ne, dám mu jménu "Hvozdík", ale mapa napoví, že se jmenuje "Plaňák" a jeho nadmořská výška je pouhých 279 m.
Teď už nám zbývá jen rozloučení. Vracíme se do Sedlce. Ještě poslední rozhlédnutí do krajiny, ozářené hořícím západem slunce nad Plaňákem a cesta do Lovosic na nádraží. Středohoří se ztrácí zvolna ve tmě, ale hluboké dojmy z našeho výletu zůstávají barevné.
Jana Haasová
Čtenáři nám píší
Výzkum kosmu i v Lovosicích?
V této rubrice většinou otiskujeme pochvaly (řídce), nebo stížnosti (mnohem častěji). Následující příspěvek nás překvapil natolik, že jsme se dlouho nemohli rozhodnout, zda ho otiskneme či nikoli. Ze třech důvodů: za prvé jsme byli na pochybách, jestli má vztah k našemu městu, což je podmínka otištění, za druhé proto, že podle zákona bez svolení nesmíme otisknout jména, za třetí proto, že jsme již sami otiskli informaci o předmětu tohoto článku v Lovosickém dnešku 1/2008, který připomínáme alespoň prvním odstavcem:
Chcete hledat mimozemšťany?
...ale kdepak, žádná recese, nebo špatný vtip. Žádné UFO, ani zelení mužíčkové s obrovskýma očima. To jen už před skoro devíti léty předložila americká univerzita v Berkeley světové veřejnosti bonbónek v podobě programu SETI, jímž vyhodnocuje signály z vesmíru zachycované velkým radioteleskopem v Arecibu (Puerto Rico). Program sice běží už čtyřicet let, ale teprve před těmi devíti lety přišel jeden z autorů, David Anderson, na myšlenku využít pro tyto účely volnou kapacitu počítačů ochotných a zapálených uživatelů ze všech kontinentů. SETI@home byl na světě... Celý článek najdete na webu MěÚ Lovosice, rubrice Lovosický dnešek 1/2008.
V nevysokých horách, asi dvanáct mil jihojihozápadně od města Arecibo na Portoriku je svého druhu největší stacionární teleskop na světě o průměru zrcadla 350 metrů. Zahrál si i jedné Bondovce, což připomene – možná – připojený snímek. V jeho ohnisku se přijímají všechny signály z malého úseku vesmíru, většinou „znečištěné“ interferencí vln z pozemských zdrojů. Vlivem všech pohybů Země se však ten malý úsek stále mění a tak postupně mapujeme část vesmíru. Již více, než 1milion nadšenců na světě pracuje na filtraci rušivých pozemských zdrojů a vyhodnocování zbývajících „čistých“ signálů. Jsou to vlny na příklad z černých děr, radiohvězd, pulzarů, Quasarů a dalších emitujících kosmických zdrojů. V nich hledáme skupiny, které připouštějí výklad, že jsou produktem vyspělé civilizace.
Do redakce jsme dostali článek, který otiskujeme ve zkrácené verzi….
Vážená redakce, četl jsem na webu váš článek o projektu SETI a vaši výzvu. Možná, že nevíte, že i ve vašem městě už asi takoví lidé jsou. I u vás, v Lovosicích, totiž víme o jednom člověku, který již delší dobu pracuje pro koordinátora úkolu SETI (Search ExtraTerrestrialInteligency – hledání mimozemské inteligence), universitu v Berkeley (USA) a do konce října 2008 zpracoval na 41000 kreditů, což odpovídá skoro 52 GB dat. Pěkná porcička…
Pikantní na tom je, že zmíněný průzkumník je s podivem šestašedesátiletý důchodce ( uvedl jméno, ale jmenovaný nedal souhlas k jeho otištěn í- (pozn.red.) a nikoli – jak by se dalo čekat – mladý muž pozitivně naladěný technickému pokroku. S podivem, protože i po celé naší republice je řada školních, profesních a jiných skupin (například Český národní tým, který je mezi padesáti nejaktivnějšími týmy světa, je volným sdružením všech věkových kategorií i profesí, má svůj vlastní web a přes 4 100 členů). Není třeba se omezovat jen na tento hvězdný program, jsou i další možnosti.
Ivo Rýs, Havlíčkův Brod
Rozsáhlá informace je na Internetu, některé otázky lze odpovědět na adrese: lovoseti@email.cz
Na cesty
Rodinné pasy dorazily do Ústeckého kraje
Víte, co je to Rodinný pas? Je to jakási slevová plastiková karta, o kterou se rodina s dětmi může přihlásit po vyplnění formuláře pro registraci k bezplatnému získání Rodinného pasu. Za rodinu se považují i nesezdaní partneři s alespoň s jedním dítětem do 18 let, samoživitelé i pěstouni, žijící trvale na území Ústeckého kraje. Slevy se týkají různých zařízení, která jsou do projektu přihlášena, například některých sportovních a kulturních zařízení, nákupních center i hotelů. Slevy se pohybují v rozmezí 5 – 50 % na území celé České republiky, Slovenska a Dolního Rakouska. V Lovosicích se do projektu zapojilo zatím Kulturní středisko Lovoš (nabízelo slevu na koncert skupiny PRO-PAIN). V Jihomoravském kraji s tímto projektem začali před dvěma lety a je zde již v oběhu přes dvacet tisíc rodinných pasů.Získání Rodinného pasu včetně registrace je bezplatné.
Jak lze o Rodinný pas žádat? O registraci lze žádat poštou na adresu: Rodinné pasy, P.O.BOX 130, 400 01 Ústí nad Labem s heslem na oblálce Rodinné pasy, nebo e-mailem na adrese: usti@rodinnepasy.cz. V žádosti je nutné uvést jména rodičů (rodiče), adresu trvalého bydliště včetně Poštovního směrovacího čísla, jména dětí a rok narození, telefon nebo e-mail. Lze také vyplnit on-line registraci na www.rodinnepasy.cz/usti/registrace-usti. Tam se dozvíte také další informace o možnosti slev. Karta je cca ve velikosti průkazu zdravotního pojištění a je na ni obrázek rodiny Veverčákové (tři veverušky), jméno rodiny a počet dětí včetně roku narození. Držitelé pasů jsou informováni o nových poskytovatelích formou e-mailových zpráv, uveřejněním na webových stránkách a také při Roadshow prezentacích na veřejných akcích.
Pro letošek projekt Ústecký kraj podpořil částkou 2 miliony korun. Slevy dává v České republice přes 13 tisíc subjektů, v Ústeckém kraji více než 500 (jedním z nich je například ZOO v Ústí nad Labem, Planetárium Most nebo Městské divadlo v Mostě). Zařízení jsou označena logem Rodinných pasů nebo Sphere card. Vydané Rodinné pasy budou držitele opravňovat po období tří let k nákupům zlevněných vstupenek např. ve sportovních halách, v muzeích a galeriích, nebo také v obchodech, vždy označených logem projektu. Vydané průkazy budou platit i v jiných krajích, například v řádně označených provozovnách v Jihomoravském a v Olomouckém kraji, v kraji Vysočina a od měsíce září se připojily Zlínský a Pardubický kraj. Ústeckým krajem vydaný Rodinný pas umožní v ČR, na Slovensku a v Dolním Rakousku čerpání slev systému Sphere card. Je to dobrá věc, zaregistrujte se také.
Hz
Úvaha
Stačilo zazvonit
„Pane sousede, pojďte si čichnout, že těmi dveřmi uchází plyn?“ volá ve čtvrtek 30. října paní – no řekněme Pozorná – na souseda, který v přízemí právě vcházel do svého bytu v panelovém domě v Sadech pionýrů.
Pan soused si opravdu přičichnul a plyn ucítil…
Co s tím budeme dělat? Chvíle bezradnosti… Nakonec paní sousedky zavolaly. Jedna majiteli bytu, druhá plynaře. Majitel slíbil, že upozorní nájemnici. Plynař přišel první. Indikátorem „očichal“ dveře, ale nic nezjistil… Indikátor nos nedohoní, to jsem zjistil už v době, kdy s ním u nás pátral po úniku plynu již nežijící pan inženýr Krumov.
Už to vypadalo, že objevitelky plynového úniku jsou úplně na šrot, že si vymýšlí. Asi za půl hodiny se dostavila paní - řekněme Nepozorná, nájemnice, která byt otevřela. Merkaptany, jimiž plynárny občas obohatí plyn právě kvůli zjištění nedostatků a netěsností, se vyvalily do chodby v takové koncentraci, že se žaludek vzpíral zůstat na místě.
„To asi děti… ráno zapomněly…promiňte!“
Fajn, promíjíme, paní Nepozorná - jasně, děti…a my dodáváme: ale za ty děti ručíte vy … Tato nedbalost zakládá podstatu trestného činu obecného ohrožení, nic na tom nemění, že „jen“ z té nedbalosti. Že se nic nestalo? Buďte ráda…s případným úrazem, úmrtím, nebo jen vyšší škodou, která by po eventuelním výbuchu jistě nastala, by se ta kvalifikace trestného činu jistě značně rozšířila.
Jenže tady nejde o to, někoho vypeskovat. Vzpomeňte jen, co nám předvedl výbuch plynu před pár lety v Nádraží ulici… To se opravdu nevyplácí – pár vteřin, které nevěnujeme kontrole bytu před jeho opuštěním, se může až osudově vymstít.
I tentokrát: Vždyť stačilo jen tak málo: aby někdo zazvonil…
-jč-
Vánoce
Přichází Advent
Blíží se čas nejradostněji očekávaných svátků, Vánoc, a tudíž i doby Adventu. Tato příprava na oslavu Narození Páně se drží už od 17. století. Začíná čtyři neděle před Štědrým dnem a připomíná si jej rozsvícením první svíce na adventním věnci. Adventní věnec patří k nejznámějším symbolům předvánočního času.V letošním roce připadá první adventní neděle na 30. listopadu. Datum první adventní neděle je pohyblivé a zahrnuje 4 týdny před Štědrým dnem; začíná vždy v neděli, která je nejblíže ke dni svátku Ondřeje. Každou adventní neděli se zapaluje svíčka na adventním věnci, děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko. Název Advent pochází z latinského adventus znamenající příchod (příchod krále). Advent je obdobím půstu, usebrání, modliteb. Během Adventu se vždy ráno konají Adventní mše věnované Panně Marii - Roráty. Podstata Adventu vychází z křesťanství. Advent je období radostného očekávání a těšení – věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejhezčí a nejočekávanější svátky v roce.
A víte, proč se zapalují svíčky? Svíce mají za úkol osvětlovat správnou cestu, po níž se člověk dává, a půvabně třpytivé ozdoby se už předem radují z příchodu nového člověka. Dny se zkracují, tmy přibývá. Postupné rozžíhání svící na adventním věnci symbolizuje, že příchod Krista do života znamená, přemnožení temnoty a nárůst světla, které osvěcuje každého člověka. Původní barva svící na adventním věnci byla fialová, jako barva kněžského roucha. Jen barva 3. neděle je růžová. Svíce se zapalují postupně, první se zapaluje na Železnou neděli, druhá na Bronzovou neděli, kdy již hoří dvě svíce, třetí na Stříbrnou neděli, hoří tři svíce a o Zlaté neděli se zapalují všechny svíce. Začátek doby Adventu se mění. Advent trvá vždy do půlnoci dne 24. 12., může se ale stát, že neděle připadne na Štědrý den. V takovém roce pak bývá advent jen tři týdny. V minulých dobách byl Advent hlavně dobou půstu a očekávání narození Ježíše Krista. Původně tato doba trvala bez sobot a nedělí 40 dní. V této době platily přísné zásady: střídmost v jídle a pití, zákaz zábavy a tance. Byla to doba zbožného rozjímání.
K měsíci prosinci se vztahují i lidové zvyky a pranostiky
30. listopadu - svatý Ondřej (Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.) Prvním z adventních svátků byl 30 listopad. Tento den jednoho z apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. V každém kraji bývaly jiné zvyky: Děvčata klepávala na dveře kurníku a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud se ozvala slepice, dívka měla ještě rok počkat.
4. prosince – svatá Barbora (Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý Advent.) Na svatou Barborku dávala děvčata do vázy napučenou třešňovou větvičku a čekala, že pokud některé do vánoc rozkvetla, mohla se do roka vdát. Větvička se musí trhat až po setmění, musí být v teplém místě a každý den ji mírně poprskáme vodou. Na kterou stranu se větvička otočila, z té strany přišel ženich.
5. prosince - svatý Mikuláš (O svatém Mikuláši snížek často práší.) Mikulášská tradice se stále dodržuje a to ve městě i na vesnicích, kde chodí masky čerta, anděla a Mikuláše a rozdávají dětem dárky a pamlsky.
13. prosince – svatá Lucie (Lucie noci upije, ale dne nepřidá.) Tento svátek je většinou ve větších městech zapomenutý. Ale např. na Valašsku i v některých dalších krajích dodnes obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká LUCKY. Zřejmě si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den sv. Lucie musely být domy čisté a uklizené, jinak se prý dotyčná neznala. Dneska chodí Lucky trochu dříve a většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou. Štědrý den bude ve středu po 4. adventní neděli. Sláva na výsostech Bohu a pokoj lidem dobré vůle…
Hz
-
Ježíšek na Božím Daru
V roce 2006 se Boží Dar stal domovským městem Ježíška. Více než 40 000 dětí poslalo své návrhy podoby Ježíška, ze kterých pak děti hlasováním zvolily podobu konečnou. A tento Ježíšek se svými pomocníky děti s rodiči nyní provází obcí Boží Dar. Ježíškova cesta byla připravena pro všechny malé i velké příznivce pohádek a českých tradic za pomoci grantu Evropské unie a Karlovarského kraje; byla otevřena před Vánocemi, 8.12.2007. Na obou cestách je celkem 13 přístřešků a u nich atrakce pro děti – skluzavky, kladiny, lanovky, kolotoče, houpačky. Pro děti je cesta zábavou a hrou a pro všechny potěšením, protože v Božím Daru je Ježíšek dětem nablízku po celý rok.
V přístřešcích, vyzdobených pohádkovými postavičkami, se děti seznámí s životem našich předků, s významnými tradičními slavnostmi, kterými si lidé v minulých staletích osvěžovali život, seznámí se zde s Ježíškovými přáteli, s celým jeho světem. Na děti v nich čekají úkoly, po jejichž splnění obdrží v Informačním centru ve Vlastivědném muzeu nebo ve SKIareálu Novako Ježíškův pas o zdárném absolvování Ježíškovy cesty i malé dárečky za splnění úkolů.
Pro malé děti je připravena „Malá Ježíškova cesta“. Cestu ukazuje Ježíšek a jeho pomocníci. Začíná v Božím Daru u SKI areálu Novako a vede přes náměstí na cestu „Na Vraky “(2008), kde na začátku je první přístřešek a první atrakce. Po 2 km, během nichž si můžete odpočinout u dalších dvou přístřešků se cesta napojuje na „ Kaffenberskou cestu“ (2008) , kde je další Ježíškův přístřešek. Odbočíte vlevo a po „Kaffenberské cestě“ přijdete k mostu přes Černý potok, kde si můžete v Ježíškově přístřešku odpočinout a po silnici okolo Božídarského rašeliniště se vrátíte zpět do Božího Daru. Kdyby po cestě zapršelo, schováte se v dalších dvou Ježíškových přístřešcích. Pro větší děti je připravena „Velká Ježíškova cesta“, která je prodloužením „Malé Ježíškovy cesty“. Začíná totiž v lese u přístřešku na křižovatce cest „Na Vraky“a „Kaffenberské“, kde ale odbočíte vpravo a asi po 100m se dáte vlevo na „Janouškovu cestu“, po které „Velká Ježíškova cesta“ pokračuje.
U 13 přístřešků je rozmístěno celkem 16 ks atrakcí z prvků dětských hřišť. V přístřešcích jsou postavičky Ježíškových pomocníčků a mapy s Ježíškovou cestou. Cestu ukazuje celkem 15 ks orientačních tabulí. Ve městě jsou rozmístěny postavičky Ježíška, které budou připomínat, že Boží Dar je městečko, kde je Ježíšek celý rok. V podchodu pod silnicí I/25 jsou mostní bannery s obrázky Ježíškových pomocníků. Součástí projektu je vydání 5 000 ks Ježíškových pasů – zápisníčků, 50 000 ks propagačních letáků v ČJ, NJ a AJ a 10 000 ks upomínkových předmětů. Projekt byl především připravován pro rodiče s dětmi a stál cca 14 milionů korun. V červnu letošního roku někdo sošku jednoho Ježíška u dětského lyžařského areálu ukradl, případ vyšetřovala policie, ale byla zajištěna soška náhradní. Cesty navštívilo už přes 10 000 lidí, v létě je navštěvují hlavně cyklisté, ale i pěší turisté, v zimě běžkaři. Zajeďte s dětmi Ježíška navštívit také!
Nyní dostal INFO Express s.r.o. na projekt Poznej Ježíškův svět na Božím Daru dotaci ve výši cca 4 750 tisíc korun. V oblasti by měla být zřízena ještě Ježíškova dílna, muzeum a největší poštovní schránka, kam by děti mohly házet svá vánoční přání. Ty, jak víte, zpracovává zdejší Ježíškova pošta. Její adresa zní: Vánoční pošta 362 62 Boží Dar. Vánoční přání pěkně opatřete známkou a zpáteční adresou, vložte do obálky a pošlete na výše uvedenou adresu. A pak už nechte pracovat Vánoční poštu. Vánoční přání zde dostane příležitostné razítko, loni s motivem jmelí a vánočních ozdob. Co bude letos? Nechme se překvapit. Hezké Vánoce!
Hz