Z kultury

Filmové léto

Letošní Filmové léto 2008 nám opět nabídlo čtyři úspěšné filmy z domácí tvorby (Chyťte doktora, Pusinky, Václav a Gympl). Kinematograf bratří Čadíků jede letos po čtyřech trasách a celkem se zastaví v 54 městech, mezi které se řadí i Lovosice. Dobrovolné vstupné, které Kinematograf vybírá při svých projekcích v ČR je věnováno na dobročinné účely.

Největší návštěvnost se očekávala u filmu Václav, ale počasí nebylo příznivé a déšť odradil plno diváků. Nejvíce navštíveným filmem se tedy stala komedie Chyťte doktora, která byla promítána za optimálních podmínek.

Nezbývá jen počkat a příznivce opět pozvat na příští rok, co si po nás Kinematograf bratří Čadíků připraví…

Václavská pouť

Program hlavních oslav v neděli 28. září

Václavské náměstí

8:30	Dechový orchestr Kulturního střediska Lovoš
10 hod.	Prima sextet a Viktor Preiss
12 hod.	ZUŠ + mažoretky
14 hod.	Dechová harmonie
16 hod.	Regius Band
18 hod.	Vitamín
20 hod.	Paradox

Park u zámku

šerm (vystoupení, stan + vojenské ležení, dětské soutěže) a guláš

Lesopark Osmička

11 hod.	Agrefis
13 hod.	Independent Sunset
15 hod.	Janek Ledecký
17 hod.	Rybičky 48
19 hod.	Jaksi Taxi

Stadion kopané

13 hod.	Karavana
15 hod.	Pontiac
17 hod.	Marakas

Změna programu vyhrazena.

Hana Beránková

Tělovýchova a sport

Prázdniny karatistů

Na karatistickém soustředění byl i pirátský den pro všechny a poklad pro nejmenší

Tak jsme zpátky ze soustředění v Chřibské a parádně jsme si to užívali. Na 90 malých i pokročilých cvičenců dostávalo zabrat na cíleném soustředění v rekreačním středisku Bajtlich. Přestože jim počasí ukázalo v prvních třech dnech svá děštivá záda, jeli všichni naplno. Tělocvična, terén, hřistě a také třikrát bazén. To byl sportovní program. Prvně jsme také seznámili cvičence a závodníky s kruhovým tréninkem, který vyloudil i nějaké slzičky na tváři. Ale, protože jsme bojovníci, na třetím opakování už nebyla ani jediná. Makalo se naplno. Letos jsme měli navíc velmi silné trenérské obsazení a na každou skupinu 30ti závodníčků připadli tři trenéři zvučných jmen našeho klubu Ježe, Pavlíčka, Hunga, Nguyenové a další. Nebyla sekunda volná a nitka suchá. Do programu se nám dostal i evropský šampion v kata Jakub Tesárek z Prahy se svým specializovaným tréninkem kata a navštívila nás i hvězda první velikosti české kata scény Mgr. Petra Nová, která ocenila zejména variabilitu a vybavení zdejšího střediska. Protože ale léto není jen o dřině, ale také odpočinku, byly zahrnuty do programu nejen masáže, sportovní hry, lesní běh, ale i pirátský den, stezka odvahy a táborák s vuřty.Výcvik služebních psů a zadržení pachatele předvedli ve své pěkné ukázce i strážníci Městské Policie Ústí nad Labem. Novinkou byla i účast malých cvičenců přípravek s rodiči, která se velmi osvědčila.

Děkujeme personálu střediska za skvělou kuchyni, rodičům za pomoc s dětmi a trenérům za široký aktivní záběr jejich činností. Už se těšíme na 11.července 2009 kdy opět do Chřibské odjíždíme.

Vzkaz pro cvičence: „Nelenošte a prožijte aktivní prázdniny v duchu kruhového tréninku - budete šampiony“!

text a foto ReJ

Zajímavosti

Vyšla nová kniha o historii Lovosic

V roce 1994 vyšla první publikace o historii Lovosic z pera Ing. Jiřího Skalského ml. s názvem Historie Lovosic od pravěku do roku 1948. Knihu vydal Helioprint Lovosice; publikace měla 122 textových stránek a několik stránek příloh obrázkových v nepříliš dobré kvalitě. Přesto šla rychle na odbyt. Nyní po 14 letech vydává autor II., podstatně rozšířené vydání, doplněné o mnoho nových údajů i obrazového materiálu; dá se říci, že jde o téměř jinou knihu s údaji dovedenými až téměř do současnosti (zmíněny třeba i vykopávky v roce 2006 v areálu bývalého cukrovaru. Kniha Historie Lovosic od pravěku do roku 1948 vychází v nakladatelství KOMPAKT spol. s r.o., vytiskla tiskárna Nové Město nad Cidlinou.

Kniha má nyní 152 textových stran formátu A4 a fotografie nebo ilustrace (některé i barevné) jsou vloženy v textu, což považuji za příhodné. Velice zajímavé jsou různé podrobnosti ze života bývalých občanů Lovosic, ať už z kterékoli doby, a úvahy autora o původu jména Lovosice či ke kterému kmenu Lovosice patřily. Historie je psána čtivě, s nadhledem a nechybí ani tehdejší fámy či klepy.

K vlastním historickým informacím mám jen malé připomínky. U článku o Keltech na str. 15 by snad mohlo být více zdůrazněno, že Lovosické centrum vykopané v 80. letech minulého století představovalo dosud neznámý typ keltského sídliště. Byl pro něj nalezen název výrobní a distribuční centrum (do té doby byla posloupnost dvorce – sídliště typu vesnice – oppida). V letech 1990 – 2002 je do posloupnosti postupně za oppida zařazováno ještě výrobní a distribuční centrum, a pro Lovosice je významné, že tak byly označeny jako první (stejného typu, jak uvádí Ing. Skalský, jsou Chalon sur Saône nebo Bad Neuheim).

Rozpaky panují odedávna nad 1. zmínkou o osadě (?) Lovosice. Zde záleží pochopitelně na tom, jakých zdrojů autor použije, přece jen se prameny nejen v maličkostech liší. Zakládací listina Strahovského kláštera se nedochovala v originálu. Nejstarší známý opis pochází z roku 1410 ze Želivského kláštera a je neúplný. Jeho latinské znění bylo vydáno v edici Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae (I, č. 156). Český překlad Letopisu Vincencia a Jarlocha vyšel v Praze 1957, s. 188-190. Jarloch (Gerlachus) byl prvním opatem kláštera premonstrátů v Milevsku a autorem kroniky 12. století).

Inspirátorem založení strahovského kláštera byl prokazatelně olomoucký biskup Jindřich Zdík, který se stal prostředníkem při zakládání premonstrátských opatství v Čechách a na Moravě. V roce 1143 na jeho naléhání bylo vysláno několik premonstrátů ze Steinfeldského opatství (sídlili ve Steinfeldu od r. 1130), které se nachází v dnešní diecézi Cáchy, do Prahy. Zde v roce 1143 založili první komunitu se jménem Sion, známou též pod jménem Strahov. Biskup Zdík také zakládací (a darovací) listinu pro donátora knížete Vladislava sepsal. Zde byly Lovosice jmenovány jako: Lovosice s jedním hájem, Na Konopnici… (latinsky … Villa Lovosicih…). Rozhodně nešlo o donaci benediktinům (ti sídlili v břevnovském opatství od r. 993), ale premonstrátům. To jsou ale jen maličkosti, důležitá je ta zmínka.

K manželkám našeho milého pana z Valdštejna by se dalo podotknout, že jeho první žena se někde také uvádí jako Alžběta (či Eliška) Brtnická z Valdštejna a že kupodivu byla i ona evangelička. Manželka první i druhá (Johanka Emilie ze Žerotína o 30 let mladší než pan Adam, zv. Jožička) se během manželství pilně staraly o správu panství, osobně je navštěvovaly, protože pan Adam musel být většinou u dvora, ať už v Praze nebo ve Vídni. Adam byl také strýcem a kratší dobu i poručníkem Albrechta z Valdštejna. Adamův syn Pertolt v Albrechtově vojsku bojoval a padl v roce 1932 v Bitvě u Lützenu.

Kniha se zmiňuje i o robotování, selských nepokojích, epidemiích moru, ale i o významném rozvoji poštovní služby. Po třicetileté válce se lovosické panství také vystřídalo v držení několika šlechtických rodů, podrobněji je vylíčena doba za Baden-Badenů. V 18. století je zmíněna stavba nového kostela sv. Václava a historie jeho zvonů a problémy lovosických konšelů s radnicí. Několik stran je věnováno válkám slezským a hlavně pak Bitvě u Lovosic, první větší bitvě sedmileté války, a památkám na ni: byla to pamětní pyramidka k návštěvě Josefa II. u obce Lhotka a hlavně Kaplička P. Marie Einsiedelské z r. 1764.

Významná byla epocha, kdy Lovosice vlastnili a budovali Schwarzenbergové. I když právě v 19. zuřil v Lovosicicích v roce 1809 strašný požár a městu se nevyhnuly ani dvě katastrofické zátopy v roce 1845 a 1890, město se z pohrom za finanční pomoci Schwarzenbergů vždy poměrně rychle i úspěšně dostalo. V knize nechybí ani popis nové správní organizace – 29. července 1849 byl zvolen prvním starostou v novodobé historii Adolf Scheider, poštmistr. Není zapomenuto ani na rozvoj židovského města.

Nelze jmenovat všechny důležité události v publikaci připomínané. Prusko-rakouská válka, rozvoj železnice a průmyslu, výstavba města a spolková činnost, světová válka 1914-1918 a vznik Československa (v Lovosicích po delších půtkách s Němci), léta meziválečná…Vznik továrny Glanzstoff a dalších továren, obyčejný život, sport. Chybí mi trochu připomenutí činnosti junáků-skautů a alespoň zmínka o české spisovatelce a horlivé menšinové pracovnici Marii Tippmannové, zemské poslankyni za stranu Československá národní demokracie od r. 1926. Ona i její manžel advokát Karel Tippmann se ve 30. letech velmi angažovali pro českou otázku a spolupracovali i se Stráží Obrany Státu. Další kapitoly: Nešťastná Mnichovská dohoda, obsazení Lovosic 10. října 1938 hitlerovci a život zbytku českých občanů za Velkoněmecké říše až do roku 1945. Osvobození v roce 1945 a odsun Němců v roce 1946.

Kniha končí postupným přechodem na mírový život, který je přerušen komunistickým převratem. V Lovosicích byly zrušeny téměř všechny soukromé živnosti a nedostatek řemeslníků byl zaznamenán nejen po celých 40 let, ale až dodnes. Opravdu šikovného a pracovitého zedníka nebo instalatéra na menší zakázku není jednoduché najít. Ale Ing. Skalský v historii poúnorové pokračovat nechce a já se mu ani nedivím.

Jednak je málo pravdivých pramenů, někdy nejsou dokonce žádné (sháněla jsem v archivu Informační list pro členy MNV Lovosice, členky Výboru žen a aktivisty, jehož jedno číslo jsem viděla, ale další čísla nejsou k dispozici). Myslím si ale, že by to mohl zkusit, je přece mnoho neobjasněných případů (causa fotografa Kratochvíla, případ Abert aj.), které volají po tom, aby jejich oběti byly zviditelněny a vzpomínány. Pokud pokračování, třeba jen v jednotlivých kapitolách nebude, je to velká škoda pro Lovosice.

Kniha by měla být od září k dispozici v Informačním středisku naproti městské radnici. Vřele ji všem lovosickým patriotům (a nejen jim) doporučuji.

Eva Hozmanová

Lovosický dnešek ve světě

Dostal jsem e-mail. No – to není bůhvíco. Byl z Karviné. To taky není bourák. Tak proč to píši? Poslal nám ho pan Jiří Černý, který našel Lovosický dnešek z května 2008 na dovolené v Dominikánské republice… v čekárně - kavárně malého přístavu San Juan na ostrově Puberto Rico. To je úspěch – já ještě New York Herold Tribune, L‘Humanité ani Times v Lovosicích neviděl…

-jč-

Lovosický Dnešek