Rozhovor měsíce

Představují se lovosičtí výtvarníci Lenka Zemanová a Petr Růžička

Pět výtvarníků z Roudnice nad Labem, Lovosic a Ústí nad Labem - Lenka Zemanová a Petr Růžička, Dagmar Bobrzyková, Eva Horáčková a Lubomír Čmejla, v roce 1997 založilo samostatnou výtvarnou skupinu ROLOUS (název vznikl složením počátečních písmen názvů měst). Později se k nim připojil ještě Jiří Vilímek z Ústí nad Labem. Počátky jejich spolupráce a první výstavy sahají až k roku 1987. Všichni členové sdružení jsou absolventy Severočeské lidové konzervatoře, pořádané Kulturním střediskem Albis, pod vedením akademického malíře Pavla Bergra. Dva výtvarníci z občanského sdružení ROLOUS žijí u nás v Lovosicích, jsou to manželé Lenka Zemanová a Petr Růžička. Jejich díla znají občané Lovosic hlavně z výstavy, která provázela Oslavy 400 let od povýšení Lovosic na město v červnu a červenci 2000. Díla obou umělců jsou zastoupena i v soukromých zahraničních sbírkách (Holandsko, Německo, Anglie, Švýcarsko, Japonsko, Rakousko).

O tom, co bylo, co chystá jejich výtvarná skupina, i oni osobně, a jaká jsou jejich přání do budoucna, bude jejich vyprávění. Rozhovor probíhal na zahrádce u rybníčku se zlatými rybkami za přítomnosti svérázného vodníka (bohužel jen kamenného) a jeho kamarádky žáby. Manželům jsem položila stejné otázky, někdy odpovídal každý za sebe, někdy jeden za oba.

Představte se prosím našim čtenářům.

LZ: Narodila jsem se v roce 1958 v Teplicích, bydlím i tvořím v Lovosicích. Věnuji se olejomalbě, kresbě a sochařství. Začínala jsem malovat v Ateliéru akademického malíře Ladislava Lapáčka (bohužel v roce 1993 zemřel), později jsem přešla do Ateliéru akademického malíře Pavla Bergra, kde jsem působila až do roku 1997. V posledních letech dávám přednost abstraktní malbě. Vyznání: „Je krásné vnímat barvy a krášlit si jimi život“.

PR: Narodil jsem se v roce 1945 v Jihlavě, žiji a svá díla tvořím převážně v Lovosicích, kde s manželkou bydlíme. Navštěvoval jsem také Ateliér akademického malíře Pavla Bergra. Mou doménou je sochařství a řezbářství; ať už je materiálem dřevo (Jaro, Kráčející květina) nebo kámen (Sloup Porty, Zrozena z květu, prvky pro kapli aj.). Citát: „Jen životní síla stromu a řezbářova pokora jsou schopny dodat dílu onu magickou schopnost ožít“.

Jakých výstav jste se zúčastnili?

LZ: Už od roku 1987 jsem se zúčastňovala společných výstav malířů ze severních Čech (Děčín, 1989 Kulturní středisko Lovoš, Ústí nad Labem, Litoměřice…). První samostatnou výstavu jsem měla v roce 1990 na zámku v Libochovicích a v Litoměřicích v Galerii TANA.

V roce 1994 jsem se s několika kolegy zúčastnila výstavy ve Vídni v Galerii Strudelhof. Na základě této výstavy jsme byli vyzváni vystavovat v březnu a dubnu 1996 přímo na Velvyslanectví ČR ve Vídni. Pořadatelem této expozice malířských a sochařských děl „Česká imaginace II.“ bylo ústecké Kulturní středisko Albis spolu s Velvyslanectvím České republiky ve Vídni. Naše skupina vystavovala také na zámku v Trmicích. V roce 2002 se uskutečnila výstava v hradní galerii hradu Frauenstein v Sasku.

PR: Několikrát jsem se skupinou ROLOUS vystavoval v Kostele sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem, naposledy loni v září. V Ústí také v Českém rozhlase, v Městském divadle Ústí n./L., na Magistrátu města Ústí nad Labem, v Galerii Albis, v Židovské synagoze v Telči, v Ústavu pro jadernou bezpečnost v Praze či v Pikartské věži v Úštěku. Samostatné výstavy jsem měl třeba v Galerii Pod Věží v Bílině nebo ve Výstavní síni Atrium v Ústí na Labem.

Skupina ROLOUS buď sama pořádá různá výtvarná či sochařská symposia, nebo se jich zúčastňuje. Můžete jmenovat některá zajímavá z poslední doby?

PR: Významná byla určitě výtvarná symposia Galerie v Parku pořádaná v Ústí nad Labem v areálu U Letního kina. První se uskutečnilo už v roce 2002, tématem bylo 35. výročí založení Trampské porty. Společně jsme vytvořili dílo Totem o výšce 2.5 m a sloup byl slavnostně odhalen při vyvrcholení Trampské Porty 15. června 2002. V roce 2003 tu naše skupina ROLOUS vytvořila plastiku ŽÍŽALY. Ta je složena z několika dílů a v obloucích jakoby prolézá zem. Byl jsem se tam nedávno podívat a mile mě překvapilo, že je ŽÍŽALA kupodivu celkem v pořádku a že si tam pořád děti hrají. Mezinárodní výtvarný projekt organizovalo Kulturní středisko ALBIS. (V německém městečku Frauenstein organizuje podobný projekt náš kamarád výtvarník Volker Hauswirth z Reichenau).

LZ: Velmi podnětné bylo výtvarné sympozium s názvem "Společný prostor", které podpořila Evropská unie z fondu malých projektů PHARE CBC a konalo se v Řehlovicích v roce 2005. Organizovalo ho město Ústí nad Labem a organizace ARS PORTA BOHEMICA a další partneři. Naše výtvarné sdružení ROLOUS z Ústí nad Labem zde hostovalo. Opravdu se vydařilo výtvarné symposium „Zubrnice - kouzlo staré české vesnice“, které naše skupina uspořádala v září 2003 v zubrnickém skanzenu. Akce se také (jako hosté) zúčastnilo několik výtvarníků z ústeckého kraje a jeden výtvarník z Německa. Tvořilo se různými technikami (olej, pastel, uhel), fotografovalo se, vznikly dvě plastiky z ytongu. Výsledky pak byly v listopadu představeny na výstavě obrazů, fotografií a plastik „Podzimní inspirace“ v Bílině ve výstavní síni „U Kostela“. Pro velký úspěch se v roce 2004 se konal ještě II. ročník. Také v roce 2006 se při akci „Advent v Zubrnicích“ ROLOUS prezentoval, členové skupiny Rolous a pět vytvarníků z Německa vyzdobili okna jedné z chaloupek.

Měli jste v poslední době nějakou společnou akci skupiny ROLOUS (výstavu nebo sochařské sympozium)?

LZ: O víkendu 15.-17. června 2007 jsme v Řehlovicích uskutečnili pro asi 30 žáků Základní umělecké školy Evy Randové v Ústí nad Labem Sochařskou dílnu (sochání z ytongu). Podobné „sochání“ se konává každým rokem (v roce 2004 vytvářely děti trpaslíky pro výstavu v muzeu k Roku trpaslíka). A na konci srpna (25.-31.8.2007) proběhlo ještě sochařské symposium pro dospělé, také v Kulturním středisku Řehlovice. Sochařská symposia tam míváme vlastně dost pravidelně každý rok od roku 2003.

PR: V rámci Dnů evropského dědictví jsme v září 2007 uskutečnili v kostele sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem společnou výstavu obrazů a plastik k 10. výročí vzniku skupiny ROLOUS pod názvem „Naše stopy“. Letos měla skupina ROLOUS společnou výstavu v německém městě Chemnitz.

V roce 1999 se celá Vaše skupina zúčastnila sympozia Adventskalender v Drážďanech. Tehdy měl každý výtvarník vyzdobit na vánoční téma okno v nějakém domě na statku drážďanské skupiny. Tam asi také vznikla Vaše záliba v betlémech, že?

PR + LZ: Po vzoru drážďanského sympozia jsme to zkusili v zubrnickém skanzenu. Předloni jsme tam vyzdobili celý baráček, všechna okna, odspodu ovečky, město Betlém, jesličky s Ježíškem, nahoře hvězdy a nějakou tu kometu, a když tam probíhaly adventní trhy se celá chalupa rozsvítila, a během trhů svítila. Takhle jsme vyzdobili jeden dům, druhý dům, třetí dům, a pak už nás nějak ty baráky přestaly bavit, už jsme těch oken prostě nadělali strašně moc. Vymýšlet pořád novou tématiku na ta okna, už to nějak nešlo, ještě tak, kdyby to bylo v jiném městě – ale ve stejné vesnici? Takže jsme raději udělali figurální betlém a ten jsme postavili v kostele sv. Maří Magdaleny v Zubrnicích. Betlém má 8 figur (základní sestava – Ježíšek, Panna Maria, sv. Josef, voleček, oslík, ovečky) a je ručně omalovaný.

Protože se betlém v Zubrnicích líbil, řekli jsme si, že bychom mohli udělat betlém i pro Ústí. To mělo loni na náměstí jen pár stánků, a nemělo tam absolutně žádný symbol Vánoc, mimo tří živých oveček na slámě v ohrádce, což vypadalo opravdu smutně. Betlém bude v Ústí nad Labem umístěn poblíž Vánočního stromu a figury budou v životní velikosti (opět sv. Josef, Panna Maria, Ježíšek v jesličkách, oslík a volek nad ním ho ohřívají dechem, pár oveček a Tři Králové). Snad se to bude lidem líbit.

Lovosice budou pravděpodobně v roce 2010 oslavovat 410 let od povýšení na město. Tak velkolepé oslavy jako v roce 2000 to určitě nebudou, ale nějaké kulturní akce, ať už divadelní historické výstupy, dobová hudba nebo výstavy, určitě město přichystá. Vy jste tehdy měli výstavu soch myslím na zahradě zámku a obrazy v DDM ELKO. Můžeme s Vámi počítat?

LZ: Za oba mohu slíbit, že když oslavy budou, určitě také něco připravíme, jen to musíme vědět v předstihu, abychom neslíbili výstavu jinde. Ale naše město má pochopitelně přednost.

Přeji oběma umělcům, aby se jim všechny jejich plány vyplnily, aby měli stále dostatek tvůrčích nápadů a aby třeba vymysleli nějaké dílo i pro Lovosice. Já bych si představovala třeba nějaký keltský symbol, menhir nebo něco podobného.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová, foto (hv)

Petr Růžička: Jaro		Petr Růžička: Kráčející květina
Lenka Zemanová: Atlantida		Lenka Zemanová: Kořeny života