Podniky a služby

Kombinovaná přeprava do Lovosic

Mezi Terstem a Lovosicemi začal jezdit první vlak kombinované přepravy, který prozatím vozí kontejnery z italského přístavu. Informoval o tom jednatel společnosti Bohemiakombi Vladimír Fišer. Zájem o kontinentální přepravy především cisternových kontejnerů mezi Itálií a Českou republikou již projevili silniční dopravci a speditéři. „Zpočátku se bude jednat o jeden pravidelný odjezd vlaku týdně v každém směru, frekvence vlaků se ale bude v závislosti na míře zájmu zákazníků postupně zvyšovat,“ uvedl Fišer. Zavedením relace Lovosice - Terst stoupl význam nově vybudovaného a stále rozšiřovaného terminálu kombinované dopravy ČD-DUSS v Lovosicích. Terminál zahájil provoz v červnu 2006, počínaje 1. březnem 2007 jej provozuje dceřiná společnost Českých drah ČD-DUSS, Terminál, a.s., v níž má minoritní podíl německá společnost Deutsche Umschlaggesellschaft Schiene-Straße (DUSS).

Lovosice se tak postupně stávají strategicky důležitým uzlem na evropské síti vlaků kombinované dopravy. Počet zemí, se kterými mají Lovosice spojení vlaky kombinované dopravy, se zvýšil z osmi na devět a napojených terminálů je nyní 37. Pravidelné vlaky kombinované dopravy organizované společností Bohemiakombi již jezdí do Duisburgu v Porúří, Hamburku, Amsterodamu a také do belgických přístavů Antverpy a Zeebrugge. Dopravu využívají převážně společnosti z Německa, Belgie a Nizozemska. Vlaky společnost objednává u ČD Cargo a riziko dostatečné obsazenosti souprav nese sama.

Vlaky přepravující návěsy nahrazují onehdy hojně využívané vlaky RoLa, kterými se až do roku 2004 přepravovaly na vlacích z Lovosic do Drážďan kamionové soupravy včetně řidičů v lehátkových vozech. Takové přepravy však byly prodělečné a musely být dotovány státními správami.

zdroj ČTK (hv)

Nahlédnutí do personální „kuchyně“ lovosických firem

(1. část)

Ekonomický vývoj v regionu Lovosic v posledních letech nabral dosti strmý vzestupný trend, byť to bylo vůči jiným regionům v republice později. Výborná poloha regionu (dopravní infrastruktura), investiční pobídky rozvoje nově vznikajících firemních subjektů a také některých stávajících firem vedl k tvorbě nových pracovních míst a tím potřebě, co možná nejvíce, kvalitních a kvalifikovaných pracovníků. Protože poptávka po těchto pracovnících převyšuje nabídku, vzniká, i přes určité procento nezaměstnaných, nedostatek těchto pracovníků. Toto evokuje úvahu, zda se v regionu bude postupně zvyšovat počet zahraničních pracovníků a z toho vyplývající otázku, zda se místní občané mají obávat těchto lidí. Lovosický dnešek oslovil vedoucí personalisty či manažery několika významných firem, a až na jediný případ (TRCZ), i firem s dlouhou tradicí a historií na Lovosicku několika otázkami. Osloveni byli: Lovochemie (Vladislav Smrž), Glanzstoff Bohemia (Jan Helcl), TRCZ (František Havlíček), Opavia–Deli (Alžběta Šimonková) a Lafarge cement Čížkovice (Pavel Vidlař). Byla snaha oslovit i firmu Flexill, ale personální manažerka je na mateřské dovolené a nikdo jiný nebyl schopen se k tomu vyjádřit. Trochu podivné. Čtenář si jistě udělá obrázek sám.

Jaká je personální situace ve vaší firmě? Jak, a hlavně kde, se Vám daří shánět nové pracovníky, a čím je motivujete, aby tito nastoupili právě do vaší firmy? Spolupracujete i s jinými podnikatelskými subjekty regionu, aby si firmy t.zv. „nekradli“ vzájemně pracovníky? Existují ve vaší firmě daná kriteria pro výběr a příjímání nových pracovníků? Pokud ano, můžete je specifikovat?
Jaké je procentuální množství pracovníků, kteří dojíždějí ze vzdálenějších oblastí než je působnost města Lovosic (obec s rozšířenými kompetencemi t.zv. menší okres)? Zajišťujete jejich dovoz?
Trochu statistiky. Jaký je ve vaší firmě věkový průměr a jaký je jeho trend? Jaké je procentní zastoupení mužů a žen? Kolik činí procento fluktuace a její trend? Jaká je struktura vzdělanosti zaměstnanců (základní, střední, vysokoškolské)?
Pracují ve Vaší firmě nějací zahraniční pracovníci? Pokud ano, předpokládáte zvýšení jejich počtu? Pokud zatím ne, počítáte s jejich zaměstnáváním? A jestliže ano, jakým způsobem to budete provádět a zajišťovat? Můžete konkretizovat, o jaké druhy práce půjde a jak bude řešena případná jazyková bariéra? Jen na okraj dodávám, že v plzeňské průmyslové zóně je zaměstnáno 30 tisíc cizinců.
Navazuji na předchozí otázku. Domnívám se, že by mohlo jít o státní příslušníky balkánských států, bývalého Sovětského svazu, či asijských států. Sdílíte tento názor? Domníváte se, že se občané lovosického regionu mohou mít oprávněné obavy zejména z titulu zvýšené možné kriminality? Bude na to firma nějakým způsobem dbát?
Problémem je jistě zajišťovat pracovníky pro nepřetržitý směnový provoz. Jistě souhlasíte, že práce na směny nepatří mezi atraktivní. Jakým způsobem jsou „směnaři“ u vás zvýhodněni? Se zpožděním desítek let se do republiky dostal do ČR trend ze sousedního Německa či Rakouska, kde zhruba z 80% zajišťují směnovou práci cizinci. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V závěrečné odpovědi shrňte prosím největší problémy při zajišťování nových pracovníků. Od věci jistě nebude Váš názor na globální řešení situace, aby „vyprahlost“ trhu práce, hlavně po kvalifikovaných a kvalitních pracovnících, kteří budou navíc mít k firmě vztah, byla co nejnižší, a co by vaše firma k tomu mohla udělat v rámci svých možností?

Alžběta Šimonková OPAVIA – Deli

Situace se za poslední roky zkomplikovala a najít dobré zaměstnance není snadné. Nové zaměstnance sháníme zatím standardními způsoby přes inzerci, veřejné vývěsky, úřady práce a internet v regionech Lovosice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Roudnice n.L. Co se týká spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty v regionu, tak jsme sice ve spojení s ostatními kolegy (personalisty) z okolních lovosických závodů, nicméně toto nikdy nezamezí přirozené cirkulaci zaměstnanců mezi jednotlivými firmami. Kritéria pro výběr zaměstnanců u nás samozřejmě existují, ale liší se poměrně významně podle jednotlivých pozic.
Polovina našich zaměstnanců do zaměstnání dojíždí a většina z nich pro dopravu do zaměstnání používá veřejnou dopravu (autobusy a vlaky). Naši zaměstnanci mohou využívat možnosti čerpání příspěvku na dopravu do zaměstnání. Zaměstnance z okolních vesnic, kde není veřejná doprava zajištěna, svážíme smluvním dopravcem. Ve většině případů se jedná o svoz na noční směny a z nočních směn, jelikož některé obce v okolí nemají o víkendu žádnou veřejnou dopravu. Zaměstnanci pak zaplatí stejnou částku, jako kdyby využili autobus či vlak. Ostatní náklady nese plně závod.
Věkový průměr činí 42 let a trend zůstává přibližně stejný. Zaměstnáváme 59% žen a 41% mužů. Fluktuace za první pololetí letošního roku je v řádu jednotek procent. Vzdělání našich zaměstnanců je v 19% základní, v 76% středoškolské a v 5% vysokoškolské.
V současné době v závodě DELI Lovosice nezaměstnáváme zahraniční zaměstnance na trvalý pracovní poměr. Využíváme však možnosti agenturního zaměstnávání a dovážíme pracovní sílu ze Slovenska. Uvědomujeme si, že zaměstnávání zahraničních pracovníků se stává v poslední době jedním z důležitých zdrojů pracovní síly, nicméně co se týká jiných národností než slovenské, mívají problém s jazykovou bariérou. Jednou z hlavních zásad, na které klademe důraz, je bezpečnost práce. A pro správné poučení a objasnění dané problematiky představuje právě jazyková bariéra velmi problematickou a nelehkou překážku.
Jak již bylo řečeno, zaměstnávání cizích státních příslušníků se z výše uvedených důvodů nevěnujeme. Rozhodně však není našim cílem zaměstnávat jedince jakékoliv národnosti - včetně české, kteří by působili kriminalitu v regionu.
V Deli máme všechny modely směnnosti. Jedná se o provoz jednosměnný, dvousměnný, třísměnný i nepřetržitý. Uvědomujeme si, že směnnost je pro naše zaměstnance věc náročná a v návaznosti na to ji odměňujeme pomocí systému příplatků. Finančně nejvýhodnější je samozřejmě práce v nepřetržitém provozu (to je o sobotách a nedělích), nicméně ne pro každého pracovníka je tento model atraktivní.
Současná situace na trhu práce je velmi složitá a to nejen v našem regionu, ale již v celé České republice. Nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni, s čímž samozřejmě bojujeme nejen my, ale i ostatní zaměstnavatelé. Firmy mezi sebou soupeří atraktivitou nabídky pracovních míst – a to nejen výší platů, ale v současné době i čím dál tím víc množstvím nabízených benefitů. Důležitým faktorem je i stabilita zaměstnavatele a pracovní podmínky. Společnost Opavia-LU, s.r.o. sází na všechny výše uvedené faktory a navíc dělá vše pro to, aby se její pracovníci cítili v zaměstnání naprosto bezpečně.

František Havlíček - TRCZ

V současné době v TRCZ pracuje okolo 1100 zaměstnanců včetně 69 maminek a tatínků na mateřské nebo rodičovské dovolené. Kromě našich kmenových zaměstnanců využíváme služeb další zhruba 20 agenturních zaměstnanců. Část z nich k nám dojíždí z Mostecka, část pochází ze Slovenska a Polska. Toto číslo zhruba odpovídá stávajícímu objemu výroby, tj. v současné době je počet zaměstnanců „tak akorát“. Na další roky předpokládáme mírný nárůst. Při náboru zaměstnanců do provozu spoléháme hlavně na zájemce, kteří si sami hledají práci. Stačí vyplnit dotazník, který je na vrátnici nebo zavolat na personální oddělení. Nábor probíhá každý týden v úterý, nástup do zaměstnání pak zpravidla noví zaměstnanci absolvují v pátek. Spolupracujeme také s úřady práce. Čas od času se obrátíme na personální agentury, které nám zapůjčují své zaměstnance na vykrytí dočasných nárůstů objemu výroby.Snažíme se co nejvíce zaměstnávat uchazeče z Lovosic nebo jeho nejbližšího okolí. Máme pro to několik dobrých důvodů. Usilujeme o dlouhodobé pracovní vztahy a u místních zaměstnanců je riziko přestěhování se, návratu domů atd. nižší než u přespolních. Dalším důležitým důvodem je náš záměr přispívat k rozvoji regionu. Místní zaměstnanci platí daně, které částečně plynou do rozpočtů místních obcí, zvelebují svoje okolí. Zaměstnávání lidí z Lovosicka a okolí snižuje nezaměstnanost a další negativní jevy s tím spojené.
Z Lovosic a dalších obcí, které spadají do rozšířené působnosti Lovosic, pochází okolo 60% všech zaměstnanců. Další silně zastoupená místa jsou Litoměřice (15 % zaměstnanců), Bohušovice nad Ohří (4 % zaměstnanců), Roudnice nad Labem (3 %) a Ústí nad Labem (2 % zaměstnanců). Z této statistiky je vidět, že záměr zaměstnávat co nejvíce šikovné lidi z Lovosicka a jeho okolí se nám daří realizovat. Pro zaměstnance organizujeme svoz z a do lovosického nádraží. Jinak spoléháme na veřejnou hromadnou dopravu. Chybějící autobusová zastávka v průmyslové zóně, kde se náš podnik nachází (a kam každý den dojíždí za prací okolo 1500 lidí), komplikuje dopravu zvláště těm zaměstnancům, kteří bydlí na západ od Lovosic. Při cestě do práce musí vystoupit až na lovosickém nádraží a pak se složitě vracet zpět naším autobusem. Toto martyrium musí podstoupit i při cestě domů. Doufáme, že autobusová zastávka, jejíž zprovoznění se již několik let odkládá, bude brzy hotova a bude zařazena do jízdních řádů těch spojů, kterými dojíždí naši zaměstnanci.
Průměrný věk zaměstnanců TRCZ je 35 roků. I přesto, že se průměrný věk zvyšuje společně s tím, jak stárnou naši zaměstnanci, nepovažujeme zatím věk za problém. Zároveň si ale uvědomujeme, že situaci budeme muset řešit v dlouhodobém horizontu. 70 % zaměstnanců TRCZ jsou ženy. Vysoký podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců je dán charakterem výroby. Naše výrobky (bezpečnostní pásy a ovladače) jsou relativně lehké a malé automobilové komponenty. Jejich kompletace nevyžaduje fyzickou sílu. Naopak častokrát se jedná o jemnou až titěrnou práci, která je podle našich zkušeností vhodná spíše pro ženy. Vzdělanostní struktura je následující: ZŠ 20 %, SŠ 72 %, VŠ 8 %. TRCZ podporuje další vzdělávání svých zaměstnanců tím, že zájemcům poskytuje stipendium pro studium na středních a vysokých školách.
Zahraniční pracovníci u nás pracují jako agenturní zaměstnanci, tj nejsou naši kmenoví zaměstnanci, ale jsou nám pouze zapůjčeni. Většinou pocházejí ze Slovenska nebo Polska. Jak jsem uvedl výše, služeb agenturních zaměstnanců využíváme pouze v období, kdy nejsme schopni naším vlastním náborem pokrýt zvýšený objem výroby. Pokud se nezmění pracovní trh na Lovosicku, nepředpokládám, že dojde k výraznému zvýšení počtu zahraničních pracovníků. Zahraniční pracovníky přijímáme na pozice, u kterých je nedostatek uchazečů z regionu. V současné době jsou to hlavně dělnické pozice. Dovedu si ale představit, že v budoucnu budeme hledat vhodné kandidáty na pozice specialistů s technickým vzděláním. Jazykovou bariéru mezi českými zaměstnanci a zahraničními pracovníky se snažíme řešit různými prostředky. Využíváme služeb tlumočníků, vizualizujeme pracovní postupy, překládáme pracovní instrukce do cizích jazyků tak, aby jim všichni rozuměli. Naštěstí většina našich zahraničních zaměstnanců pochází ze slovanských zemí, což vzájemnou komunikaci velice usnadňuje.
Na tuto otázku nedovedu odpovědět. Nevím, zda zahraniční pracovníci jsou náchylní k páchání trestné činnosti více než jiná část obyvatelstva. Vím ale, že převážná většina zahraničních pracovníků je zde kvůli tomu, aby si vydělala peníze případně se zde usadila. Uvědomují si, že jakékoliv „opletačky“ se zákonem by jim zkomplikovaly život.
Většina našich zaměstnanců pracuje ve dvou směnách, dopolední a odpolední. Ale máme i nepřetržité provozy, ve kterých jsou zaměstnanci rozděleni do tří nebo čtyř směn. Snažíme se, aby pro odpolední a noční směny byl zajištěn stejný komfort jako pro dopolední směnu. Pro zaměstnance zajišťujeme stravování, dopravu, přestávky navíc. Nepohodlí spojené s časovým posunem kompenzujeme nadstandardními příplatky za práci v noci a příplatky za práci v odpolední směně, které vyplácíme nad rámec zákoníku práce.
Nemyslím si, že pracovní trh je „vyprahlý“. Nezaměstnanost v bývalém Litoměřickém okresu dosahuje více než 7 %, což odpovídá asi 4500 nezaměstnaných, kteří se, ať chtějí nebo nechtějí, nabízejí skrze úřady práce na pracovním trhu. Pracovní trh je deformovaný tím, že je na něm stále mnoho lidí, kteří přesto, že mohou pracovat, práci se vyhýbají, protože se jim vyplatí pobírat nejrůznější dávky a podpory. Bohužel s takovými lidmi se setkáváme téměř na každém výběrovém řízení. Podle mého názoru nejefektivnějším řešením nedostatku zaměstnanců by byly další změny systému sociálního zabezpečení, které by více motivovali práceschopné lidi aktivně se ucházet o práci. Nedostatek lidí lze částečně řešit neustálým zlepšováním pracovních a životních podmínek např. takovými úpravami pracovišť, které umožní pracovat zdravotně postiženým nebo zprovozněním již zmíněné autobusové zastávky (nechci domýšlet, kolik lidí z okolních obcí mohlo v TRCZ pracovat, kdyby fungovala taková samozřejmost, jako je autobusová zastávka).

- jv -
(pokračování v příštím čísle)

Informace úřadu práce

Nezaměstnanost v červenci

V měsíci červenci 2008 míra nezaměstnanosti v okrese Litoměřice stoupla proti měsíci červnu o 0,28% na 7,20%. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti za měsíc červenec 2007 vyšší o 1,43% (8,63%). Celkový počet UOZ (uchazečů o zaměstnání) je 4 515, tj. o 171 uchazečů více než v měsíci předešlém. Podíváme-li se na stejné období roku 2007 je UOZ o 1 011méně. Počet VPM (volná pracovní místa) je 1 067 tj. o 132 VPM více než za měsíc předešlý. Celkem za finanční účasti úřadu práce pracovalo podle stavu k 31.7.2008 u různých zaměstnavatelů v rámci APZ (aktivní politika zaměstnanosti) 1 377 osob: počet VPP (veřejně prospěšné práce) – 101 osob, SÚPM (společensky účelná pracovní místa) – 172 osob, rekvalifikace – 3 osoby.

V litoměřickém okrese zaměstnavatelé nejvíce nabízejí volná pracovní místa pro obsluhu šicích a vyšívacích strojů, pomocné a nekvalifikované dělníky na stavbách budov,obsluhu strojů na zpracování a konzervování masa a ryb. Ze strany druhé, nezaměstnaní se nejvíce poptávají po prodavačích v obchodech, dělnících nádvorní skupiny, dále například po pomocnících a uklizečích v hotelích, nemocnicích či jiných zařízeních.

Další Trh pracovních příležitostí se bude konat 17.9.2008 od 10,00 – 15,00 hodin v sále Kulturního střediska Litoměřice.

Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu:

Mikroregion	EA	k 31.7.2008
Mikroregion	EA	UOZ	Dosažitelní	%
Litoměřicko	21 585	1 307	1 245	5,76
Roudnicko	13 141	936	900	6,85
Lovosicko	10 174	779	731	7,18
Libochovicko	5 455	475	461	8,45
Štětsko	5 994	673	651	10,86
Úštěcko	2 402	285	272	11,54

EA - Ekonomicky aktivní obyvatelé, UOZ - uchazeči o zaměstnání.

Podle ÚP v Litoměřicích připravil (hv)

Názory

Nemusíte se mnou souhlasit…

Vy se nebojíte aut?

Vám nepřipadá, že mají auta před lidmi přednost? Vy se nebojíte přecházet přes ulici nebo přes silnici? Vy si myslíte, že právě Váš výlet skončí bez problémů a dojedete šťastně do cíle? Pokud jste ten šťastlivec, kterému každá „myška“ vždy vyšla, tak neztrácejte čas a dál nečtěte. Nejste-li si ale úplně jistý/á, že je to na ulicích našich měst a silnicích naší republiky s dopravou úplně v pořádku, tak uvažujte spolu se mnou.

Když jsem dnes ráno začala psát první úvahu o naší dopravě, při otevření internetu jsem hned narazila na níže uvedenou zprávu: Převrácené nákladní vozidlo zcela zablokovalo v pátek kolem tři čtvrtě na pět ráno dálnici D8 na 29. kilometru ve směru na Prahu. Nehoda se podle dostupných informací obešla bez zranění, řidiče mířící do hlavního města policisté odklánějí na 35. kilometru na starou teplickou silnici. Uzavírka potrvá podle odhadů minimálně do 12 hodin. (Zpráva z Internetu Novinky.cz, pátek 8. srpna 2008.)

Zamyslíte-li se nad uvedenou nehodou, vytane Vám na mysli: a) řidič jel moc rychle, b) byl unavený, protože jel přes noc, c) technický stav auta třeba nebyl úplně v pořádku (auta jsou v Česku víc než únosně stará) a řada dalších důvodů, proč nákladní vozidlo bouralo. Ale třeba se také zamyslíte nad tím, zda kamion nepřevážel zbytečný náklad (slyšela jsem o tom, že se polská jablka vozí třeba do Španělska, tam dostanou nálepku nějaké firmy a vezou se zpět, třeba do Česka, kde se prodají dráže) a zda kvůli tomu, že se stále něco převáží sem a tam, není potřeba i více šoférů a že třeba kvalitních řidičů je procentuálně stejně omezený počet jako matematiků nebo geniálních myslitelů?

Zkrátka si myslím, že je těch aut na silnicích už příliš a děsí mě představa, že jich má být každým rokem více. Dejme tomu, že je nás v české republice pro jednoduchost 10 milionů. Počet aut registrovaných k 1.1.2008 činil 4,28 milionu osobních vozů, tj. osobní auto měl přibližně každý druhý obyvatel naší země. Průměrné stáří auta činilo 13,93 roku. v průběhu ledna 2008 bylo v ČR zaregistrováno dalších 15 860 ks nových automobilů, což je celkem 4,43 milionu aut. Asi 3,5% občanů je nad 80 let (většinou už nemají auta) – 350 tisíc a asi odhadněme 20% dětí do 18 let, tj. asi 2 miliony, zbývá tedy cca 7,5 milionu osob, které by teoreticky mohly auto vlastnit a mít i řidičský průkaz (ono jich ale bude méně – nějaké procento zdravotně nezpůsobilých, někdo nechce vlastnit auto ze zásady, počítejme tedy 7 milionů způsobilých občanů-řidičů). Podle článku V ČR je téměř 7 milionů automobilů (Litoměřický deník, 18.7.2008, s. 12, značka jak) se počet automobilů přiblížil magické hranici 7 milionů; celkem je k 1.7. registrováno 6 995 373 motorových vozidel všech kategorií (zhoršil se i průměrný věk všech automobilů bez rozdílů třídy 17,05 roku). Laicky řečeno, na každého zdravého dospělého připadá jedno auto. Nedá se s tím něco udělat, aby nebylo na ulicích víc aut než lidí? Podle mého - nechá:

Zásada č. 1 – Na opravdu krátké vzdálenosti choďme pěšky (je to zdravé) nebo použijme MHD (třeba by šly zavést v Lovosicích nějaké časové jízdenky jako na metro v Praze – doba trvání jízdenky 2 hodiny při ceně 10 korun). Zásada č.2 - Pokud zvládneme provoz na silnici a vzdálenost činí 5 – 15 km, použijme při přepravě kolo (také ušetříme za benzin). Kolostavy by měly být na všech parkovištích u marketů a teď bude i možnost sledovat uložená kola kamerami.

Pokud máte nějaký další nápad pro snížení počtu aut v Lovosicích, ozvěte se prosím.

Příště: Chodec je ohrožen nejvíce na přechodu pro chodce.

Lovosický Dnešek

září 2008 - strana 4