Farní charita Lovosice nabízí své služby v Lovosicích již více než deset let. V současné době provozuje Komunitní centrum Amicus pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, pečovatelskou službu, sociální poradenství pro sociálně znevýhodněné občany, tzv. charitní šatník a další drobné projekty.
Charitní šatník je provozován v pronajatých prostorách (od Městského úřadu Lovosice), které jsou umístěny v suterénních prostorách ve Školní ulici. V Charitním šatníku poskytujeme ošacení, obuv, bytový textil apod. zejména těm občanům, kteří se ocitli v hmotné nouzi. Charitní šatník je otevřen dva dny v týdnu, v podnělí a ve středu (vždy od 9.00 do 12.00 a pak od 13.00 do 16.00) a jeho chod zajišťují pouze dobrovolní pracovníci. Od začátku roku 2007 bylo poskytnuto ošacení více než 280 občanům z Lovosic a přihlehlých obcí. Pro účely provozování Charitního šatníku má Farní charita k dispozici jednu místnost, v níž se nabízí ošacení. Charitní šatník zároveň slouží jako sběrné místo pro ošacení a jak se ukazuje, prostory jsou svou kapacitou nedostačující a byli bychom proto velmi rádi, kdybychom měli možnost využívat prostory větší.
Tímto bych také ráda poděkovala za obětavou pomoc všem dobrovolným pracovnicícm, které zajišťují provoz Charitního šatníku a zároveň všem, kteří myslí na druhé a darovali nebo darují ošacení, které pak můžeme dále distribuovat potřebným.
Komunitní centrum Amicus je zařízením, které je určeno dětem a mládeži od 3 do 18 let (případně 26 let) ze sociálně znevýhodněného prostředí. V rámci zařízení jsou provozovány dva kluby, klub pro děti v předškolním věku a dále pak klub pro děti ve školním věku. V rámci předškolního klubu jsou realizovány tzv. předškolní programy, během nichž jsou děti připravovány na vstup do školy. Odpolední klub pak nabízí volnočasové aktivity pro starší děti, děti ve školním věku. V dubnu 2007 vznikl taneční soubor Lačho Amicus, který nacvičuje moderní a romské tance. Od svého vzniku vystoupil tento soubor při různých společenských příležitostech jak v Lovosicích, tak i v jiných městech. Z výčtu vystoupení je to např. vystoupení „na čarodějnicích“ nebo na Svatováclavské pouti. Lačho Amicus však také vystoupil v srpnu na festivalu romské kultury v Ústí nad Labem nebo v říjnu v rámci ekumenického setkání církví na Řípu.
V pátek 26. října se sešla skupina skautů s skautek z lovosického střediska Brána, aby vyrazili pod vrch Boreč (446 m n. m.) a před zimou opravili naučnou stezku vedoucí okolo vrcholu. Akce byla pořádána ve spolupráci s litoměřickou správou CHKO České středohoří za účelem zpřehlednění této přírodní památky, kterou turisté celoročně vyhledávají.
Motivem ochrany této lokality je výskyt pestrých rostlinných společenstev a vzácných zástupců fauny, zejména s vazbou na mimořádné mikroklimatické poměry kamenitých sutí, skal nebo listnatého lesa. Dalším jedinečným fenoménem jsou zde ventaroly – vývěry vlhkého vzduchu ze sutí a skalních puklin, které lákají v zimě řadu turistů.
Úkolem skautů bylo zejména označit trasu naučné stezky turistickými značkami v úsecích, kde je současné značení nejednoznačné, nebo úplně chybí. Dále bylo zapotřebí na určitých místech posekat trávu a kopřivy podél pěšiny a prostříhat keře, které zasahovaly do cesty a bránily tak průchodu, nebo zakrývaly tabule naučné stezky. Neméně důležitou součástí práce bylo i sesbírání odpadků, kterých podél stezky bylo víc, než dost.
Skautská výchova je velmi spjatá s přírodou a jedním z jejích cílů je děti naučit chránit přírodu a vážit jí. Na svých výpravách se skauti a skautky často setkávají s turistickým značením, a proto bylo velice zajímavé si malování značek vyzkoušet. Cenná byla i zkušenost, že namalovat turistickou značku kvalitně, tak aby vypadala tak, jak má, není vůbec jednoduché a vyžaduje to určitou zručnost. I přes drobné počáteční neúspěchy se podařilo namalovat kvalitní značení, které bude moci plnohodnotně sloužit turistům.
I když se akce konala o podzimní prázdniny, zájem ze strany členů oddílu byl veliký a přesto, že se jednalo o práci, měla akce velice pozitivní ohlas. Během práce se našel i čas prohlédnout si pruhové značení označující hranice přírodní památky, tabule naučné stezky s texty o přírodních zajímavostech, nebo ventaroly, ze kterých bylo možné v chladném podzimním počasí dobře pozorovat unikající teplý vzduch.
S podobnými akcemi směřujícími k ochraně přírody „v praxi“ se oddíly bohužel příliš často nesetkávají, proto je spolupráce se správou CHKO České středohoří nejen v tomto směru jedině vítaná.
-
POMOZTE NEVIDOMÝM ČÍST
Doby, kdy nevidomý milovník knih neměl jinou možnost, než shánět někoho, kdo mu bude předčítat, jsou naštěstí dávno pryč. Dnes je možné koupit si, anebo ve speciálních knihovnách
vypůjčit kazety či cédéčka, na něž profesionálové i dobrovolníci načetli tituly nejrůznějších žánrů. Číst se ale dá také pomocí počítače se speciálním mluvícím programem. Pokud má člověk navíc skener a program na rozlišování textu (např.FineReader), může si sám naskenovat, uložit do počítače a poslechnout právě tu knížku, která ho zajímá. Je to už víc než 10 let, kdy nevidomí tuto možnost začali využívat. Aby si každý nemusel pracně pořizovat vlastní knihovničku, začali se přátelé domlouvat a textové soubory s knihami si vyměňovat. Později, jak se technika vyvíjela, mohly být knihy umístěny „na síť “. Dnes už máme oficiální knihovnu, k níž mají přístup pouze ti, kterým postižení nedovoluje číst očima.
Tituly do knihovny získáváme dvojím způsobem: Jednak nám vycházejí vstříc některá nakladatelství, která v souladu s platnými předpisy svou produkci v digitální podobě knihovně poskytují, nejvíc knížek ale tak, jako zpočátku, skenují sami nevidomí. A právě tady se dostávám k jádru problému:
I když se nevidomý snaží sebevíc a u skeneru a u počítače stráví spoustu času, nevyhne se tomu, aby se do textu nevloudily některé chyby: malé „l“ program někdy rozpozná jako velké „I“, d jako cl, a podobně. Občas je i samotná předloha špatná, různé grafy, ozdůbky nebo skvrny se program snaží převést na text a v konečné fázi je takový úsek knížky nečitelný nebo chcete-li neposlouchatelný.
Velmi by nám proto pomohlo, kdyby se mezi vámi našli lidé, kteří by mohli bezplatně pomoci při opravách těchto knih. Kdo by to měl být? Někdo, kdo má dost času, má rád knížky, má přístup k počítači a umí v textovém editoru číst a psát. Ten by pak podle vlastního výběru dostal na disketě nebo e-mailem textový soubor s naskenovanou knihou, který by pak opravil.
Pokud si myslíte, že právě vy byste nám mohli pomoci, ozvěte se, prosím, na telefon 732 256 218 nebo e-mailem na adresu krajicek@braillnet.cz
Na těchto kontaktech dostanou informace i ti z vás, kteří mají problémy se zrakem a chtěli by využívat některou z výše popsaných knihoven, kompenzační pomůcku apod.
Stanislava Krajíčková, Lovosice
spolupracovnice Knihovny digitálních dokumentů
při Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR
-
TURISTÉ HODNOTILI
Letos netradičně o měsíc dříve se sešli na turistické chatě na Lovoši v sobotu odpoledne členové KČT Lovosice, aby zhodnotili svoji letošní turistickou sezónu. Povídání o zážitcích tu-i cizozemských spojené s prohlídkou fotografií korunoval tradičně výborný gulášek paní Buriánkové a narozeninový dort předsedkyně Mileny Šiklové...
Členové se sešli v poměrně hojném počtu včetně "přespolních", v příjemné přátelské atmosféře odpoledne rychle uběhlo, a tak poslední účastníci sestupovali již za tmy. Se svojí letošní činností mohou být lovosičtí turisté docela spokojeni.
Podstatně pokročilo i řešení letitého majetkového problému s pozemkem chaty na Lovoši a zdá se.že dojde zdárného řešení.
Byli ohodnoceni čestnými diplomy někteří členové, zejména ti kteří se zapojují do brigád či organizování pochodu kolem Lovoše. Pochod měl opět velice dobrou účast a letos mu přálo i počasí. Při podzimí brigádě vedle tradičního odstraňování odpadků a údržby cest byly na náklady KČT opraveny 3 lavičky, které byly léta v dezolátním stvavu, což se setkalo s velmi kladným hodnocením členů i široké veřejnosti (viz foto).
Přes absenci lyžařských zájezdů, které se neuskutečnily v důsledku velice mírné zimy, byla vyjádřena velká spokojenost s organizovanými autobusovými zájezdy, které jsou vždy otevřeny i veřejnosti. Ovšem členové jsou cenově zvýhodněni. I to může napomoci rozšíření a zejména omlazení členské základny. V organizování zájezdů pro veřejnost bude KČT Lovosice ve spolupráci s Městem Lovosice i v dalším roce pokračovat.
Zapsal PharmDr. František Stáně
Pohledy do historie
Kino v pronájmu
1992 Kino Mír bylo pronajato firmě Univerzál VF (Václav Franěk). Hrálo většinou buď české (Žebrácká opera, Kamarád do deště I. a II., Dědictví aneb Kurva, hoši, Guten Tag, Černí baroni, Rekviem pro panenku) nebo americké filmy (Noci s nepřítelem, JFK, Gladiátor, Policajt ze školky, Vetřelec III., Stůj, nebo maminka vystřelí, rodinný film Beethoven). Jiné filmy byly naprosto výjimečné (Cikáni jdou do nebe – SSSR, Vražedný tanec – Francie, Krokodýl Dundee – Austrálie). Kino uvádělo také dětská představení (Rumburak, Pohádky Bolka a Lolka, Jonatán a čarodějnice, Divoká planeta, Tom a Jerry, O Malence, A zase ta Lucie, Jen počkej, zajíci), a to od 15.30 ve středu, v sobotu a v neděli. V celém kině byla provedena nová elektroinstalace.
V 2. půlce budovy byla v době od 16 do 23 hodin otevřena vinárna, což nebylo příliš vhodné. Jednak se šířil z prostor vinárny do sálu kina cigaretový kouř, jednak si okolí stěžovala na hluk v nočních hodinách. Vedle kina fungovala také v době od 15 do 20 hodin Videopůjčovna.
1994 V budově kina provozoval nájemce kromě promítání filmů ještě videopůjčovnu a vinárnu. Vzhledem k tomu, že lovosické kino nutně potřebovalo rekonstrukci, doporučili radní městskému zastupitelstvu jeho prodej (např. rekonstrukce dvou bytů by přišla na cca 995.000,- Kč). Městské zastupitelstvo se ale s názorem rady neztotožnilo, prodej kina 11. února odmítlo a naopak schválilo nejnutnější opravy ve výši 50.000,- Kč.
MR nakonec schválila 4. října vypsání nového výběrového řízení na nový pronájem kina za symbolickou 1,- Kč ročně, a to bylo v říjnu zveřejněno v tisku. Do výběrového řízení se přihlásilo 5 firem, ale MR dne 27.12.1994 výběrové řízení prodloužila. Smlouva o pronájmu s p. Froňkem skončila k 31.12.1994. Výběr filmu byl pestrý (Malý Budha, V zajetí ledu, Saturnin, Duel v poušti), promítaly se i pohádky pro mateřské a základní školy.
1995 V I. pololetí 1995 bylo lovosické kino mimo provoz. Ve výběrovém řízení na pronájem kina se na prvním místě umístili pánové Pavel Prukner a Daniel Svoboda. Před předáním kina novým nájemcům byla provedena inventarizace. Rovněž byla provedena revize baterií na promítání jako náhradního zdroje elektrické energie a jejich výměna. Ve smlouvě se nájemci zavázali provádět opravy a údržbu nemovitostí na vlastní náklad. Ještě před otevřením kina byla provedena rekonstrukce WC a další úpravy. V budově byla zřízena nová vinárna. Kino zahájilo znovu promítání 4. září 1995; v září hrálo 8 filmů – z českých např. Playgirls I. a II. nebo Indiánské léto, v říjnu 9 – například Hvězdná brána, Rob Roy, v listopadu 9 – český film Divoké pivo, americký film Statečné srdce a v prosinci 8 – Zachraňte Willyho I. a II., Vodní svět aj.
1996 Kino bylo v pronájmu stejných podnikatelů; v objektu byla nadále vinárna. Ve dnech 15.7.-18.8. byly v kině prázdniny, protože byly prováděny stavební úpravy. V říjnu uložila MR nájemcům. aby do konce roku zlepšili vnitřní technický stav objektu, který byl v dezolátním stavu. Odmítla také dát souhlas k pronájmu části budovy pro další podnikatele. Promítání však nebylo zatím ohroženo. Město zajistilo nejnutnější opravu střechy a topení za 130 tisíc Kč. Nabídka kina byla vcelku pestrá, převažovaly filmy americké (Mutant, Ježíš, Madisonské mosty, Den nezávislosti aj.) a české (Fany, Už, Kolja, Král Ubu ap.). Pro děti byly občas uvedeny pohádky a tzv. rodinné filmy (Šípková Růženka, Pocahontas, Příběh hraček, Mikeš – pásmo pohádek).
1998 V poslední době se výhrady ze strany občanů ke kombinaci kina a vinárny stupňovaly. Program kina byl vcelku přijatelný, ale už hůře působily vstupní prostory – dokonce zde nemohla být, jako dříve volební místnost, poprvé byla místo kina v ZUŠ. Přes uvažování městské rady o zrušení smlouvy o pronájmu kina zůstala smlouva nakonec v platnosti. Zjistilo se totiž, že je do r. 2002 nevypověditelná. Nedostatky trvaly.
2001 K 30.6.2001 byla ukončena nájemní smlouva s panem Danielem Svobodou na pronájem kina dohodou. Rada města informovala 10.7. 2001 ředitele Kulturního střediska Lovoš o převzetí městského kina po čtyřletém pronájmu opět městem, s představou rady o jeho provozu pod KS a požadavkem na zahájení promítání během září - října. Kino ale bylo v dezolátním stavu a nutně potřebovalo rekonstrukci včetně elektrických rozvodů. Ředitel KS předložil svou koncepci na radě 11. září, ale ani po diskusi k rozhodnutí o budoucím osudu kina nedošlo. Znovu ředitel seznámil RM se svou představou o provozování kina 23. října; bylo rozhodnuto předložit do jednání ZM převod 250 000,- Kč na nejnutnější opravy pro zprovoznění kina a pokračovat v jednání o možném prodeji (p. Patzl - koupě objektu pro provozování kina a internetové kavárny). ZM schválilo změnu rozpočtu v listopadu. Poté firma Schoř provedla revizi elektroinstalace a nutné opravy do 17. prosince a firma Žikovský předložila 17.12. soupis stavebních prací, které 20.12. začala provádět. Práce pokračovaly i v roce 2002.
2002 Zájem o návštěvu lovosického kina Mír od poloviny devadesátých let postupně upadal. Filmoví fanoušci raději navštěvovali kvalitněji vybavené kinosály v Litoměřicích nebo Ústí nad Labem. Již v lednu nejen rada, ale i její poradní orgán - komise kultury, školství a sportu - zvažovaly, zda bude zprovoznění kina pro město efektivní investicí, zda občané opět začnou do lovosického kina chodit. Komise usoudila, že by bylo možná vhodné kino prodat a vytvořit malé kino či kinokavárnu z přízemních prostor restaurace Lovoš po uplynutí nájemních smluv. Zastupitelstvo města nakonec 1. února rozhodlo o zveřejnění záměru o prodeji kina soukromému vlastníkovi. Znalec odhadl cenu budovy na 2,747 tisíc korun. V připravované kupní ceně nebylo zahrnuto vybavení kinosálu. V budově kina se nacházely dva byty o velikosti 3+1, které byly v dobrém stavu a vyžadovaly jen drobné úpravy.
V objektu byly v minulém roce provedeny základní opravy rozvodů elektřiny, vody a plynu, aby byla budova v zimním období v provozuschopném stavu a dále nechátrala. O objekt projevil již v lednu zájem soukromý podnikatel, plánoval zde zřídit internetovou kavárnu; nakonec ale od svého úmyslu ustoupil. V dubnu došlo ke vloupání do budovy kina, byla vytrhána a částečně ukradena elektronika a prostor byl zdemolován. K prohlídce se dostavila policie a zástupce pojišťovny – škoda činila cca 200 000,- Kč.
Záměr prodat kino včetně pozemku za cenu 2 747 530,- Kč byl zveřejněn v květnu 2002 s termínem do 19. června. Posléze však byla cena snížena na 1,7 milionu korun. Na 3. mimořádném zasedání ZM 30. července se o prodeji kina rozhodlo – objekt nakonec za sníženou cenu 1,7 milionu korun koupil lovosický podnikatel Karel Schingler. Při prodeji budovy nepožadovalo město po zájemci, aby zůstala funkce kina zachována.
Peníze z prodeje budovy se rozhodlo 3. mimořádné zastupitelstvo 30.7. rezervovat pro zpracování studie rekonstrukce a multifunkčního využití areálu KS Lovoš pro kulturní účely. Ve výhledu bylo udělat z restaurace Lovoš minikino s barem a kavárnou. To bylo stanovisko v roce 2002. Kulturní středisko dostalo od té doby plastová okna a novou fasádu, na rozsáhlejší rekonstrukci včetně výtahu zatím čeká. Možná, že při ní dojde i k zřízení té kinokavárny. Lovosické kino tedy vydrželo 77 let, od roku 1924 do roku 2001. V blízkém okolí zatím kina jsou, a to v Bohušovicích nad Ohří, Libochovicích, Litoměřicích, Úštěku, Roudnici nad Labem či Štětí, pokud je k vidění dobrý film (Vratné láhve), navštíví litoměřické kino celé Lovosice. Hojně navštěvován je i pojízdný Kinematograf bratří Čadíků v červenci na Osmičce.
Hz