Konečná verze městského znaku

Na 4. jednání Zastupitelstva Města 13.9.2007 byla schválená konečná podoba oficiálních symbolů města Lovosice, městského znaku a vlajky. Návrhy městských symbolů vznikly na požadavek RM, která schválila smlouvu o dílo mezi městem Lovosice a Stanislavem Kasíkem z Heraldické kanceláře „Dauphin“, Roudnice nad Labem. Z jednání ZM vyplynul i požadavek na změny v návrhu znaku města, jehož podobu jsme uveřejnili v minulém čísle Lovosického dneška. Návrh znaku byl heraldikem přepracován. „Ze zasedání Zastupitelstva a posléze ze schůzky s panem starostou vyplynula potřeba korigovat mnou předloženou grafickou podobu městského znaku. Požadovaná úprava byla zcela korektní a z pohledu odborného akceptovatelná. Z diskuse nad vyobrazením znaku vyplynula potřeba úpravy znaku následujícím způsobem: Obě věže za hradbou budou postaveny tak, aby spodní okno věže nebylo částečně zakryto stínkou cimbuří. To vyžadovalo posunutí celé věže nepatrně směrem ke středu štítu, tak aby její svislá osa byla uprostřed proluky mezi dvěma stínkami cimbuří. Dle připomínek zastupitelů byla také upravena velikost spodního okna věže tak, aby jeho spodní okraj byl ve stejné úrovni jako horní okraj stínek cimbuří hradby. Některý z pozorných pozorovatelů mé kresby městského znaku si všiml, že na jedné z věží chybí část linie spárování kvádrů - ta byla doplněna. Zůstalo u zobrazení makovic na žerdích na každém z obou konců obou věží tak, aby to bylo v souladu s podobou městského znaku v privilegiu z roku 1600 a byl tak eliminován nesprávný způsob zobrazovaní právě této části příslušné figury městského znaku v minulosti. Výsledek po úpravách byl městem akceptován“, popsal úpravu znaku heraldik Kasík. Zastupitelstvem schválené návrhy byly odeslány do Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny PČR. Je pravděpodobné, že zde budou projednány a schváleny ještě do konce tohoto roku. Podvýbor se schází 2 x do roka a jeho druhé zasedání má v letošním roce má ještě proběhnout.

Připravil (hv)

Slavnostní odhalení sochy

Ve středu 7. listopadu se ve vnitřním traktu ulice Osvoboditelů konala malá oslava. V říjnu byla dokončena rekonstrukce vnitřního traktu ulice Osvoboditelů, jejíž součástí bylo i přemístění sochy „Žena a České středohoří“, rozšíření a vyznačení parkovacích míst, rekonstrukce vozovky a cest a vytvoření důstojné odpočinkové zóny se zelení a lavičkami.

Slavnostního předání se kromě vrcholných představitelů města starosty Jana Kulhánka a obou místostarostů – Vladimíra Johna a Jana Jakuba zúčastnili také další pracovníci Městského úřadu, zástupci výborů několika společenství vlastníků bytů ulice Osvoboditelů, a to Zdeněk Hrdlička, Ing. František Mikulů, Josef Růzha a Ing. Zdeněk Sucharda a zástupce stavební firmy, pan Červinský. Pozvání přijal i autor sochy, akademický sochař Josef Klimeš. Jak uvedl, byl se na své dílo několikrát podívat, ale teď se mu umístění sochy zamlouvalo více, socha byla přesunuta do centra rekreační zóny, získala prostor a hezké okolí. Také při minulé návštěvě měla socha určitou patinu a nyní se skvěla čistotou. Socha byla do vnitřního traktu ulice umístěna už v roce 1974 před blok č. 937.

Konečné uspořádání prostoru bylo několikrát konzultováno i se zástupci obyvatel vnitrobloku a výsledná úprava splňuje požadavky převážné většiny bydlících. Lze říci, že za slunečného počasí je výsledný dojem velmi příznivý a až bude všude osazena zeleň, bude se zde docela dobře relaxovat. Přítomným se úprava zamlouvala, i když počasí bylo nevlídné, socha byla pokřtěna nejen šampaňským, ale i deštěm. Stříhání pásky se zúčastnili zástupci města, stavební firmy Insky s.r.o. Ústí nad Labem i sám Mistr Klimeš, který přislíbil, že brzy do Lovosic opět zavítá. V příštím čísle s ním uvedeme rozhovor.

Rozvoj města

Lovosice L.P. MMVII - MMXX

V rámci přípravy Strategického plánuR rozvoje města Lovosice 2007 – 2013 bylo v průběhu měsíců září letošního roku provedeno dotazníkové šetření mezi obyvateli města Lovosice. Anketní průzkum zjišťoval názory obyvatel týkající se oblasti zlepšení životního prostředí, životních podmínek, bydlení či dopravy ve městě.

Celkem bylo hodnoceno 449 vrácených vyplněných dotazníků v listinné podobě, které si obyvatelé města Lovosic mohli vyzvednout v poštovních schránkách domácností ve městě a na kontaktních sběrných místech. Dále bylo hodnoceno 70 dotazníků vyplněných prostřednictvím ankety umístěné na internetových stránkách města a 6 vyplněných dotazníků zaslaných elektronicky. Celkem byly výsledky průzkumu vyhodnoceny z 525 dotazníků.

Dotazník byl anonymní. Obsahoval 30 základních otázek.

Nejaktivněji se průzkumu zúčastnili obyvatelé ve věku 20 – 35 let a obyvatelé ve věku 36 – 55 let. Nejmenší podíl mají obyvatelé ve věku 20 let a méně a ve věku 70 a více let. Na základě výše uvedených čísel vyplývajících z průzkumu lze konstatovat, že šetření se zúčastnily nejčastěji ženy, obyvatelé ve věku 20 – 55 let, ekonomicky aktivní, konkrétně zaměstnaní a středoškoláci s maturitou.

Jednou z oblastí dotýkající se života obyvatel ve městě jsou možnosti volnočasového a kulturního vyžití a možnosti vzdělávání. Průzkum zjišťoval, které možnosti obyvatelům nejvíce chybí. Dle celkového názoru respondentů ve městě výrazně chybí kino, dětská hřiště, místa pro hraní dětí, cyklostezky, volně přístupná víceúčelová hřiště, pořádání koncertů a divadelních představení. Studentům výrazně chybí také prostory pro netradiční sporty, možnosti dalšího vzdělávání, diskotéky či rockové kluby. Senioři by více uvítali veřejná prostranství pro setkávání lidí.

Výsledkem průzkumu je konstatování, že dotázaní absolutně nejsou spokojení se stavem životního prostředí a čistoty města. Mezi faktory zhoršující kvalitu životního prostředí se řadí na prvním místě intenzivní automobilová doprava, zejména nákladní a s ní spojený zvýšený hluk, prašnost a také ohrožuje bezpečnost obyvatel – chodců. Dalším negativním faktorem je hluk z továren a místních podniků. Zvýšený problém je také v nedostatku kontejnerů na tříděný odpad. Čistota města je narušena především pejskaři. Problém čistoty města tkví také v nezájmu o pořádek ze strany spoluobčanů a problém je spatřován rovněž v nepořádku kolem kontejnerů a také v nedostatečném úklidu ulic.

Při hodnocení ankety bylo patrné rozladění dotázaných při zodpovídání otázek dotýkajících se tématu doprava. Řada dotázaných v poznámkách uváděla souvislost špatné dopravní situace ve městě s nedostavěnou dálnicí D8. V případě její dostavby by se dle jejich názoru zřejmě zlepšila průjezdnost městem a také by došlo ke snížení intenzity nákladní automobilové dopravy ve městě. V souvislosti se zvýšenou intenzitou dopravy si respondenti také stěžují na nepřiměřenou rychlost vozidel a neohleduplnost řidičů vůči chodcům.

Nejhůře se jeví situace s parkováním a to jak v místě bydliště, tak v centru města, další je uváděn problém bezpečnosti silničního provozu a špatná průjezdnost městem.

Dopravní situaci také zhoršuje stav místních komunikací a to jak silnic tak chodníků. V nejbližší době by měly být dle respodentů řešeny komunikace v ulicích Terezínská, Osvoboditelů, Dlouhá, Kostelní, 8. května, U vlakového nádraží a U hřbitova. Obyvatelé městské části Holoubkov si stěžují na stav místních komunikací v této lokalitě. V poznámkách byla dále uvedena potřeba řešení bezpečnějších přechodů zejména u škol.

Dotázaní by se nejčastěji návštěvě, která v Lovosicích ještě nebyla, pochlubili především sportovišti (sportovní hala, bazén, atletický stadión), lesoparkem „Osmička“, Lovošem, centrem města, radnicí, školskými zařízeními, kostelem Sv. Václava a v okolí města Borečským vrchem, Opárenským údolím atd.

Občané města se shodují v charakteru města v roce 2020. Lovosice by měly být městem především bezpečným, zeleným (neměly by chybět zejména parky a zeleň) a dále klidným městem s dostatkem veřejných prostranství k setkávání a akcí pro veřejnost. Neměly by se stát rušným turistickým centrem ani klidným městem bez potřeby setkávání s ostatními obyvateli. Chybět by neměla funkční Policie – státní i městská.

V místech bydliště obyvatel by se město mělo v budoucím rozvoji zaměřit především na údržbu chodníků a cest, úklid a pořádek na veřejných prostranstvích, údržbu a rozšiřování veřejné zeleně a také na informovanost o záměrech a činnostech města. Město by mělo podporovat a rozvíjet především bezpečnost ve městě, dostatek pracovních příležitostí, kvalitu prostředí města – čistota vzduchu, hluk, zeleň, apod., dostupnost bydlení, úroveň a dostupnost zdravotní péče, údržba silnic, chodníků a parkovacích ploch.

Z hlediska péče o určité skupiny obyvatel se dotázaní shodují v názoru, že město by mělo věnovat více péče zejména rodinám s dětmi, zdravotně postiženým a seniorům. Více péče vyžadují také všechny ostatní skupiny obyvatel.

Poslední oblastí související s rozvojem města v dalších letech je hodnocení budoucnosti z hlediska výdělku či zaměstnání a názor na způsoby podpory podnikání. Více než polovina dotázaných uvádí při hodnocení vlastní budoucnosti z hlediska výdělku či zaměstnání, že se asi nic nezmění. Podstatně menší skupina je názoru, že jí čekají spíše dobré výdělky a téměř stejně početná je skupina s názorem, že jí čekají spíše špatné výdělky.

Z pohledu na způsob podpory podnikání se respondenti celkově shodují na podpoře vytvářením prostor a ploch pro malé a střední podnikání, zejména výrobu. Poměrně stejné zastoupení mají způsoby podpory podnikání formou podpory přípravy kvalifikovaných pracovníků a pravidelného zprostředkování informací.

Vzhledem k účasti podnikatelů a živnostníků mezi respondenty byly také sledovány jejich názory na způsoby podpory podnikání. Více než polovina označila jako nejvhodnější formu podpory vytváření prostor a ploch pro malé a střední podnikání, zejména výrobu. Více než třetina označila za vhodnou podporu také přípravu kvalifikovaných pracovníků a pravidelnou spolupráci s podnikateli.

Kompletní zpráva o výsledku průzkumu názorů obyvatel bude zveřejněna na webových stránkách města.

Projekt OSN také v Lovosicích
„Miliarda stromů pro planetu Zemi pro zemi“

Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila v listopadu minulého roku celosvětovou kampaň "Miliarda stromů

pro planetu Zemi". Tato akce je zaměřena na ochranu klimatu, přičemž hlavním cílem je během roku 2007 vysadit na celém světě nejméně miliardu stromů. Díky sdružení Békadilkoš byl tento projekt realizován i v Lovosicích.

„Lípy jsme vybrali proto, že jde o přirozený druh běžný na našem území“, říká člen sdružení a iniciátor aktivity Karel Stejskal. „Společně s městem jsme vytipovali vhodné místo. A když se zadaří budou tu růst i za sto let“, dodává.

Kampaně se účastní tisíce různých organizací, ale i jednotlivých lidí z celého světa. Do současné doby bylo vysazeno již přes 500 milionů stromů. Sdružení Békadilkoš touto akcí završilo svou letošní činnost. „V letošním roce se nám podařila řada akcí. Ať už to byl letní festival Žafest, nebo třeba podzimní minifestival V Sauně 2007. Zaslouží si opakování a my k nim určitě přidáme nějaké další“, shrnuje činnost jednatelka Lenka Tomanová.

www.bekadilkos.org
http://www.unep.org/billiontreecampaign/

Jan Piegl jr.

Zajímavosti

Co možná o Vánocích ještě nevíte

Vánoce jsou slovo, jež zaznívá po celém světě. Výklady původu českého slova Vánoce jsou nejednoznačné. Jeden z nich nepřipouští přejmutí výrazu Vánoce z jiného jazyka (u nás se obvykle uvádí z něm. Weihnachten) a poukazuje na jeho nutnou původnost. Tento velice krkolomný výklad uvádí, že se návrat slunce oslavoval dvanáct dní a dvanáct nocí a celému období se prý říkalo o dvanácti nocích, později o dvánnocích, až z toho zbylo o Vánocích. Tento výklad má ryze lidovou povahu a není podložen žádným reálným etymologickým základem. Křesťanský svátek narození Ježíše Krista se začal oficiálně slavit od roku 354.
Židovský svátek světel Chanuka se letos slaví ve dnech 5. – 12. prosince 2007. Jeho vznik se váže k vítězství bojovníků Judy Makabejského, kteří s pomocí Boží osvobodili Jeruzalém a vstoupili do Chrámu. Když chtěli zapálit svícen, nalezli olej jen na jediný den. Stal se ale zázrak a lampa hořela po celých osm dní, než byl připraven nový, neznesvěcený olej. Na paměť tohoto dne všichni Židé slaví svátek světel a zapalují po osm dní osmiramenné chanukové svícny.
V prosinci si lidé zaznamenávali za každý den čárku křídou nebo věšeli 24 malých obrázků na zeď. První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851, první tištěný dětský kalendář s malými barevnými obrázky vyrobil v roce 1908 Gerhard Lang z Maulbronnu. Adolf Hitler adventní kalendáře kvůli obrázkům s náboženskou tématikou zakázal. Dnes jsou adventní kalendáře s malými dárečky nebo čokoládičkami používány hlavně pro čekání dětí na Ježíška. Šikovný tatínek udělá pro hodného synka třeba adventní mašinku, maminka zase může ušít 24 sáčků s různým překvapením.
Počátky tradice strojení adventního věnce sahají do první poloviny 19. století, kdy začátkem adventu 1838 pověsil hamburský teolog Johann Heinrich Wichlern nad dveře svého sirotčince vyřezávaný dřevěný věnec a každý den na něj dal jednu zapálenou svíci. Do pokladničky pod věncem mohli lidé házet peníze pro děti na Vánoce. Tento zvyk se pak rozšířil do dalších krajů Německa a v 30. letech i za německé hranice. Zelené adventní věnce se začaly vyrábět i z větviček jehličnanů. Dnes se na něj místo 24 svíček pro každý adventní den připevňují 4 veliké svíce pro každý adventní týden, přičemž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi. Každou neděli se zapaluje o svíci více - Slunce narůstá a světla tím přibývá. Svíce na věnci jsou totiž symbolem Slunce - života, naděje, tepla, vitality a světla v temnotách. V křesťanství plamen svíček symbolizuje Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Živý věnec pak znamená věčný život přislíbený věřícím od Ježíše Krista a kruh jednotu společenství lidí a Boha.
Poměrně mladým symbolem Vánoc je vánoční stromeček. Poprvé se ozdobené stromky objevily v Německu v 16. století. Cechovní spolek ve městě Brémy ozdobil krásnou jedli a na slavnost pozval děti řemeslníků, aby společně oslavily svátky. Od druhé poloviny 17. století se stromky zdobily v rodinách, nejprve protestantských, později i v katolických. Tento zvyk se rozšířil z Německa do celé Evropy. V Čechách a na Moravě se stromky začaly zdobit od začátku 19. století. Nejdříve se zdobily v rodinách bohatých, až mnohem později se dostaly i do chudých chalup. Většinou se stromek stavěl na stůl, v některých domech ho věšeli ke stropu.
Barvy Vánoc: Bílá – bílý je sníh, který je symbolem Vánoc; symbol čistoty, jasnosti, vznešenosti a nevinnosti. Zlatá – zlatá je barvou bohatství (jako hvězdy ne Štědrý den –říká se, že v tento den jsou nejjasnější, aby nám svítily na cestu…). Dává pocit hojnosti, lesku a nadbytku. Je to barva univerzální lásky a nejvyšších hodnot a zastupuje idealismus, velkorysost a šlechetnost. Zelená barva je nejžádanější barvou Vánoc. Zelená barva nám dává naději (o Vánocích nám dává naději na zázraky). Zelený je vánoční stromek.
Jedna z legend o jmelí praví, že bylo původně stromem, z něho svatý Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po 33 letech ho porazili Římané a vyrobili z něj kříž, na kterém zemřel Kristus. Strm samou hanbou seschl a přeměnil se v rostlinu. Za posvátnou rostlinu bylo jmelí považováno už za dob Keltů, ti věřili, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovali je do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Dnešní zvyk, líbat se pod zavěšeným jmelím, pochází z Anglie. Jmelí prý také přináší do domovů vše nejlepší a navíc je velice dekorativní.
Už několik set let si lidé dávají k Vánocům dárky, poprvé se objevily v 16. století. Ponocní, čeledíni a děvečky dostávali jako odměnu za roční službu také vánočky (calty). Do té doby se dávaly k novému roku. V našich zemích nosíval dárky hlavně Mikuláš, většinou daroval jablka, ořechy, sladkosti. Ježíšek se k nám dostal stejně jako vánoční stromek z Německa, zavedl ho Martin Luther). Přicházel ale až den po Štědrém večeru, na Boží hod vánoční. Teprve koncem 19. století se jeho dnem stal 24. prosinec. První dárky bývaly praktické, oblečení, boty, ale i knížky. Také ruční práce (šály, nátepníčky, rukavice) a podomácku vyrobené hračky, dřevění koníci, panenky z jednoho kusu dřeva.
Jedním z nejstarších vánočních zvyků je lití olova a následné věštění budoucnosti podle toho, jaký má odlitek tvar. Tradice pochází od Keltů. Během dvou světových válek tento zvyk takřka vymizel, protože olovo nebylo k sehnání. Kdo se nechtěl tradice vzdát, nahrazoval olovo voskem, ale příliš se to neujalo.
V době předvánoční i vánoční se konají výstavy různých druhů betlémů a také v každém katolickém kostele jsou jesličky od půlnoci 24. prosince k vidění. Zvláštním voňavým perníkovým betlémem je znám kostelík sv. Matěje v Dejvicích. V roce 1972 se paní Helena Horálková chtěla odměnit faráři v kostele sv. Matěje nad pražským Šáreckým údolím za péči, kterou věnoval její matce. Upekla perníkový betlém, nazdobila a přinesla na faru. Asi netušila, jakou tradici právě zakládá. Pan farář, namísto aby si pochutnal u odpoledního čaje, její dílo vystavil. O dalším osudu paní Horálkové bylo na další čtvrt století rozhodnuto. Vonící betlém se postupně stal legendou Dejvic, za kterou se vydávaly desítky návštěvníků i v dobách, kdy návštěva kostela nesloužila v úředních zprávách k dobré pověsti. Během třiceti let se z původních pětadvaceti postaviček rozrostl na 350 - 400. Dnes v jejích šlépějích kráčí mladý muž Daniel Zítka. Pod rukama mu ožívají andělé, tři králové i ogaři z polonin. "Figurky jsou předkreslené a já dělám jen to, co mě naučila paní Horálková," říká skromně vyučený cukrář. Betlém v kostele postaví poslední víkend před vánočními svátky. Zůstává až do Hromnice, je krásný napohled a voní skořicí.

VÍTE, ŽE

Je v České republice přes 150 kasin a 3500 elektronických heren? Je to asi 6x víc, než má těchto hazardních prostor celá Evropa dohromady. V Lovosicích jsem jich napočítala devět a to nevím, zda jsem počítala všechny. Pochopitelně nebudu uvádět, kde jsou, nehodlám jim dělat reklamu. Po roce 1990 měla výherní automaty i Tělovýchovná jednota, ta je ale brzy zrušila, a zákrokem zastupitelů byla zrušena i herna v Tovární ulici, kterou měli žáci a studenti na cestě do škol. Kolik je jich celkem v Ústeckém kraji není známo ani Krajskému Úřadu Ústeckého kraje, viz odpověď studentovi kanceláří hejtmana z 30.10.2007. Povinným subjektem k vydávání informací jsou orgány územní samosprávy. Povolení k provozování výherních hracích přístrojů vydává, na základě žádosti, obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené působnosti.
Část prohraných peněz jde sice do rozpočtu obce ( v Lovosicích například v roce 2003 činil výtěžek z poplatnění automatů 795 tisíc korun, z těchto peněz se podle ved ekonomického odboru J. Nováka dotoval provoz sportovního areálu a různé sociální dávky, které nejsou kryty ze státního rozpočtu), ale prohrané peníze chybí v rodinách. V roce 2006 už příjem města činil celkem více než 4 mil. korun (místní poplatky 1,6 mil., správní poplatky 1,3 mil. a poplatek ze zisku z automatů 1,3 mil. korun). V některých obcích už provoz hracích automatů výrazně omezují, například v Havířově zakázali vznik nových provozoven a omezili provozní dobu stávajících heren a barů s automaty. Provoz automatů hodlají regulovat též v Litoměřicích, zatím Město provádí pravidelné kontroly, včetně kontrol přítomnosti mladistvých v herně. Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti stanovit místo a čas, kde je provozování výherních hracích automatů povoleno a kde zakázáno. Vyhláškou lze upravit i patřičně vysoký poplatek z každého automatu.
V poslední době je ze strany rodin gamblerů a vyléčených hráčů snaha žalovat jednak ministra financí, jednak český stát, že nejsou závislé osoby dostatečně předem varovány před nebezpečím hazardu a výherních hracích přístrojů vůbec. Někteří se dokonce hodlají obrátit až na Evropský soud.
Patologické hráčství nazývané jako gambling, gamblerství, závislost na automatech apod. patří mezi tzv. návykové a impulsivní poruchy. Nemocný člověk je neschopný odolat, pokušení, přestože dotyčný ví, že jeho jednání je nežádoucí, nedokáže odolat hře a také není v ní schopen přestat. Závislost na automatech je srovnatelná se závislostí na drogách, vede nejen k finančnímu ruinování rodinných rozpočtů, ale následně i k nejrůznější kriminalitě, která se na tyto aktivity „nabaluje“. Počet závislých nešťastníků se odhaduje v Česku kolem 100 000 osob. V hracích automatech se v ČR prosází za rok přes 52 miliardy korun. S benevolencí státu vůči všem druhům sázení by se mělo přestat, vždyť jenom léčení závislosti stojí velké peníze, nemluvě o nešťastných rodinách.

strana 5

Hledat