Z okolí Lovosic

Lovosice a okolí krátce

Výstavba dálnice zahájena 6. listopadu slavnostním poklepem na základní kámen. Stavba úseku 0805 Lovosice-Řehlovice dálnice D8 vedoucí přes CHKO České středohoří byla slavnostně zahájena v úterý 6.11. za účasti politiků, úředníků a novinářů u plánovaného mostu Opárno. Oficiální zahájení prvních staveb posledního úseku dálnice D8 se odehrálo u „základního kamene“ s pamětní deskou, do něhož symbolicky zednickými kladívky klepali hejtman Jiří Šulc, zástupce ministerstva pro hospodářství a práci Svobodného státu Sasko Dietmar Pietsch, náměstek ministra dopravy Jiří Hodač a další čestní hosté. Součástí slavnosti byl tanec bagrů, které v rytmu hudby zvedaly svá rypadla, a kolem nich kroužila těžkotonážní nákladní auta na melodii valčíku Na krásném modrém dunaji od rakouského skladatele Johanna Strausse ml. Vystoupení těžkých strojů, které trvalo cca čtvrthodinu, dirigoval zástupce dodavatelských firem ve fraku.Vlastní stavební práce na posledním úseku začaly už na konci září. Dálnice by měla být dokončena v prosinci 2010. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfred Brunclík nedávno v tisku uvedl, že … "V českých podmínkách je technické řešení tahu D8 unikát. Obdobný průchod dálnice jako v případě Krušných Hor a Českého Středohoří zatím v České republice nebyl." Nový úsek má přijít na 8,95 miliardy korun, investice do ekologických opatření se předpokládají ve výši jedné miliardy. Na investování by se měla podílet Evropská investiční banka. S dálnicí přes chráněné území je smířen i ministr pro životní prostředí Martin Bursík, který v pondělí 5.11. při návštěvě Ústí nad Labem uvedl, že úsek se postavit musí.

Úklidová brigáda na naučné stezce. Členové Českého svazu ochránců přírody z Lovosicka, Roudnicka, Litoměřic a dalších míst pořádali jako každoročně 20. října úklidovou brigádu na Borči, naučnou stezku zde mají členové ČSOP 37/04 Lovoš ve své péči. V rámci kampaně Ukliďme svět! Tam nasbírali několik pytlů odpadků, které do přírody odhodili pořádkumilovní návštěvníci při své prohlídce pestrých rostlinných společenstev a ventarol.

Orchestr Františka Honzáka vyprodal Kulturní dům v Litoměřicích. V pátek 26. října vystoupil v KD po letech Taneční orchestr Františka Honzáka, v orchestru se představili i kytarista Vladimír Polák, pozounista Svatopluk Košvanec a lovosický saxofonista Jiří Kudrman. Kapela oslavila 55 let od svého založení a Vladimír Polák s kameramanem Miroslavem Laudou natáčí o bandu dokumentární film, který bude uveden v příštím roce v Divadle Karla Hynka Máchy. Orchestr měl veliký úspěch, diváci odměnili muzikanty a třiaosmdesátiletého kapelníka dlouhotrvajícím potleskem vestoje.

Pohádka Mrazík lákala návštěvníky. Oblíbené večerní kostýmované prohlídky „Zámek plný kouzel“ na Státním zámku Libochovice byly letos ve znamení ruské pohádky Mrazík. Konaly se ve dnech 25.-27.10. a navštívilo je cca 1400 zájemců. Za pohádkové postavy se převlékli průvodci a velký úspěch měla zvláště Marfuša.

Oprava naučné stezky na Borči. Lovosičtí skauti ze Šipky pomohli 26. října při akci pořádané správou Chráněné krajinné oblasti České středohoří opravit naučnou stezku na Borči. Skauti označili trasu naučné stezky turistickými značkami v úsecích, kde značení chybělo nebo nebylo jednoznačné. Rovněž tam, kde to bylo potřeba, posekali trávu a kopřivy podél pěšiny a prostříhali keře, které zasahovaly do cesty a bránily tak průchodu nebo zakrývaly tabule naučné stezky. Kromě toho sesbírali po nepořádných turistech odpadky, kterých podél stezky bylo víc než dost. Naučili se také malovat turistické značky, i když to nebyla snadná práce. Během práce si prohlédli pruhové značení označující hranice přírodní památky, tabule naučné stezky s texty o přírodních zajímavostech i přírodní zvláštnost Borče, ventaroly. V sobotu 27. října se zúčastnili také 17. ročníku Memoriálu Karla Hynka Máchy, který pořádá každoročně junácké litoměřické středisko „Radobýl“. Litoměřičtí skauti zase uklízeli v neděli 21.10. pod Radobýlem.

Strategický plán Města Lovosice. Výběrové řízení na zpracování Strategického plánu rozvoje města Lovosice 2007-2013 vyhrála v červnu 2007 firma Asistenční centrum pro regionální rozvoj, a.s., z Mostu. V měsících srpnu a září byl proveden anonymní anketní průzkum, odevzdáno bylo 525 vyplněných dotazníků. Z prvních výsledků vyplývá, že si občané přejí hlavně mít město čisté a upravené, s dobře udržovanými chodníky a vozovkami, s dostatkem veřejné zeleně, s čistým vzduchem a bez hluku, být dobře informováni o záměrech rozvoje města dodržovat a rozvíjet ve městě bezpečnost. Nyní byla sestavena Řídící skupina pro zpracování Strategického plánu rozvoje města Lovosice: Jan Kulhánek, Jan Jakub, Vladimír John, Jan Piegl, Bc. Lenka Tomanová, Ing. Martin Dlouhý, Renata Beranová a Ing. Marika Pospíšilová, jejíž personální obsazení vzala Rada města 6.11. na vědomí. Strategický plán bude mít velký význam pro čerpání z finančních fondů Evropské unie a ovlivní rozvoj a hospodaření města na dlouhá léta.

Konec vlakové dopravy na trati Čížkovice – Třebenice – Třebívlice – Obrnice. Ve středu 7. listopadu rozhodli krajští zastupitelé o zrušení objednávky na jízdu v úseku této železniční trati; doprava bude nahrazena autobusy. Přes petice občanů bydlících v postižené oblasti, že doprava autobusem není ekvivalentní, bylo řečeno, že evropské právo neumožňuje vyplácet dotace na souběžnou dopravu. Jen aby to nebylo, jako s těmi balenými koblihami, kde byli čeští úředníci přísnější než EU (a nebyl to jediný případ). Postižené obce uvažují o tom, že by některé spoje hradily samy.

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví připravil na prosinec 2007 pro seniory, pěstounské rodiny a děti ze sociálně slabých rodin několik kulturních a společenských akcí. V úterý 4.12.2007 se od 9.00 hodin uskuteční Kouzelnické představení kouzelníka Artina pro obyvatele DPS Lovosice (Elegantní kouzelník pro dospělé) a od 13 hodin vystoupí Pohádkový kouzelník pro děti z evidence úseku sociálně právní ochrany dětí. Adventní setkání pěstounských rodin se uskuteční ve středu 12.12.2007 od 13.00 hodin. Na pondělí 17.12.2007 od 13.00 hodin se v sále Kulturního střediska Lovoš chystá Adventní posezení pro osamělé seniory s kulturním programem (kulturní vystoupení pěveckého sboru Latea nota - Gymnázium Lovosice, Podřipský žesťový kvintet) a občerstvením. V úterý 18.12.2007 pracovnice odboru a další zástupci města navštíví Domovy důchodců v Čížkovicích, Libochovicích a na Milešově a předají lovosickým důchodcům drobné dárky. Ve středu 19. prosince se od 15.00 hodin bude konat u vánočního stromku Adventní posezení s obyvateli DPS Lovosice, kulturní vystoupení zajistí oblíbená skupina Karavana.

Výstava VÁNOCE s VLÁČKY. Klub železničních modelářů Domu dětí a mládeže v Mostě, Okružní 1235 (v objektu bývalé základní školy), pořádá již tradiční vánoční výstavu železničních modelů a kolejiště a to v období mezi svátky od čtvrtka 27. do neděle 30. prosince 2007. Vstupné bude dobrovolné, výstava bude přístupna vždy od 10 do 17 hodin. Kolejiště bude po celou dobu výstavy samozřejmě v provozu a i Vy si můžete přinést svůj model vlaku (velikost H0 - 1:87) a nechat si jej projet na velkém modulovém kolejišti. Návštěvníci uvidí modely lokomotiv, vagónů, drážních staveb i různé exponáty ze skutečné železnice. Na velkém kolejišti se budou střídat nejrůznější soupravy vlaků, které jezdily v 60. – 80. letech na skutečné železnici v Československu. Dům dětí a mládeže Most bude otevřen od 10 do 17 hodin a dalším tématem budou Vánoce se zvířátky.

Hz

Od pramenů Modly až do Lovosic VII

V minulém díle jsme skončili svou pouť po toku Modly u obce Úpohlavy. Odborníci kladně zhodnotili revitalizovaný úsek Třebenice – Úpohlavy a konstatovali, že ojedinělý experiment se podařil.

V obci Úpohlavy je do Modly z pravé strany zaústěn otevřený drenážní odpad z výše ležících zemědělských pozemků. Splaškové vody jsou vypouštěny do místní dešťové kanalizace, která jako silný zdroj znečištění také vyúsťuje do Modly. To je zpráva z roku 1998. Jaká je současnost? Starostka Úpohlav Hana Limberková nám sdělila, že obec má už územní povolení na čističku a v současné době je podána žádost na stavební povolení. V Úpohlavech byly původně dvě vodní nádrže. Dnes je zachována pouze jedna. Nečerpá se do ní voda z Modly, ale pitná voda z vodovodního řádu. Slouží dětem na koupání.

Nad obcí Želechovice se Modla nejvíce přibližuje povrchovému lomu cementárny Čížkovice. V bezprostřední blízkosti orientační tabule označující počátek obce se nachází vchod do lomu opatřený závorami. V blízkosti je též vrátnice, kancelářské budovy a pro nás zajímavý uměle vytvořený odpadní kanál z lomu vedoucí do Modly. Dešťové vody v lomu jsou jímány na dně v jímce a periodicky v závislosti na jejich přítoku jsou odčerpávány do odpadního kanálu. (Na fotografii je pohled do lomu cementárny. Vlevo se leskne vodní hladina jímky, vpravo je cca tři kilometry dlouhý pásový dopravník, po němž se vytěžený materiál dopravuje až do cementárny.) Celkový výkon čerpadel v jímce je 80 l/s. Kvalita vody je pravidelně sledována a převyšuje kvalitu povrchových vod v oblasti. Protože se lom nalézá v těsné blízkosti Modly a protože je všeobecně známo, že tento lom je významným nalezištěm (viz článek v čísle 7, ze dne 30. června 2007 – Miroslav Radoň – Úpohlavy - významné paleontologické naleziště), můžeme směle tvrdit, že v těchto místech lze prokázat život již před téměř devadesáti miliony let. Pána tvorstva v těchto místech předešli mořští živočichové.

Lom byl otevřen v roce 1974 a s ukončením těžby se počítá nejdříve v roce 2020. Ukázalo se totiž, že se tu nalézá bezkonkurenční (v Evropě) a tedy vysoce kvalitní druhohorní vápenec, který je důležitý pro výrobu cementu a vyznačuje se svým téměř ideálním složením. Vápenaté slínovce a jílovité vápence na výrobu vápna a cementu jsou rozvolňovány odstřelem, následně drceny a nákladními auty nebo pásovým dopravníkem dopravovány do blízké cementárny. Odstřel je prováděn cca dvakrát týdně. Ve vytěženém prostoru lomu cementárny byla v roce 1995 založena skládka odpadu pro okres Litoměřice a další místa. Těsnění skládky je provedeno PE folií a 3 vrstvami minerálního těsnění o mocnosti po 20 centimetrech. Na skládce je ukládáno cca 3 000 tun odpadu měsíčně. Celková kapacita skládky včetně jejího plánovaného rozšíření je asi 100 let. Zachycené dešťové i průsakové vody jsou likvidovány v rámci skládky a ta nemá žádný odtok. Její negativní dopady na okolí a tudíž i na Modlu jsou minimalizovány. Tak vypadá v současné době krajina kolem Modly v úseku mezi obcemi Úpohlavy a Želechovice.

Na tomto místě připojím postřehy pamětníka, který si vzpomíná, že v letech 1947 – 50 byla v Želechovicích Modla tak čistá, že sloužila jako pitná voda pro obec. Jiný zdroj vody tam prý snad ani nebyl. Lidé si chodili do Modly pro pitnou vodu s kbelíky! Před padesáti lety! Dovolte mi, abych na tomto místě ponechala vzkaz pro ty, kteří budou tyto řádky číst za dalších padesát let a nebudou znát současnou situaci. Dnes je Modla špinavá stoka, kde končí veškeré splaškové vody. (Není vyloučeno, že při všeobecném úbytku vody v tocích si za padesát let čtenář položí otázku: „Kudy vlastně ta Modla tekla?“ Pamětník totiž ještě dodává, že v roce 2006 viděl poprvé za svůj život Modlu vyschlou.) Dále upozornil na to, že mezi roky 1979 – 1981 také proběhla regulace toku Modly. Ze Želechovic, pravděpodobně až do Čížkovic. Zaměstnanci ZVHS (Zemědělské vodohospodářské stavby) mi k tomu podali následující informace: „Asi nejzásadnější regulace na toku Modly proběhla v roce 1962. Tehdy se do těchto prací investovaly tři milióny. V průběhu let se do Modly investovalo ještě dvakrát.“

Od Želechovic až k betonovému mostu pod obcí Čížkovice, který byl vybudován jako spojení cementárny se státní silnicí, je Modla střídavě neudržovaná, zarostlá kopřivami a trávou, jinde lze spatřit svahy udržované až k vodě. V některých místech je koryto zaneseno kameny a chrastím. Tento úsek patří k nejméně zajímavým. Odborníci v roce 1998 konstatovali, že v místech pod betonovým mostem, který vede k cementárně, nejeví voda viditelné známky znečištění, dno je porostlé řasami.

Ke cti Čížkovic je třeba říci, že kromě Třebenic je to jediná obec na toku Modly, která má obecní čistírnu odpadních vod. Je umístěna pod parkem a funguje spolehlivě. Kanálem putuje od obce do Modly tedy voda čistá!

Mé kroky nyní povedou do čížkovické cementárny. Pod mostem vede k závodu cesta, proto je přes Modlu zřízen trubní propustek. Při přecházení mostku u cementárny je vidět po pravé straně v objektu vodní nádrž. Místní lidé jí říkají Kulak. Ještě donedávna se prý do ní chodili koupat. Dnes je nádrž obehnána dvojím plotem a přístup k ní je nemožný. I když Kulak leží v bezprostřední blízkosti Modly, není v něm voda z Modly, ale z Labe. Tady – u cementárny, která nese oficiální název Lafarge Cement a.s., dnes putování kolem Modly ukončíme. (pokračování příště)

Anna Stará

Hubertova jízda ve Vchynicích

Kůň je náročný koníček. Na čas i na peníze. Kdo si koně může dovolit, je obohacen o vztah ke krásnému a ušlechtilému zvířeti. Kromě povinností jsou tu ale také společné chvíle radosti s přáteli, kteří jsou rovněž majiteli koní. Jedno z možných společných setkání jsou takzvané Hubertovy jízdy. Lovosický lékárník pan Václav Ušák je dlouholetým organizátorem těchto jízd ve Vchynicích. V sobotu 27.října se sešli už po šestadvacáté přátelé z okolních vesnic se svými koňmi. Hubertova jízda je pozůstatkem takzvaných parforsních honů.

Něco z historie parforsních honů:

Lov zvěře původně patříval k běžným a nezbytným činnostem člověka. Parforsní hony ho však změnily ve společenskou záležitost a jezdeckou slavnost. Sám název honu je odvozen z francouzského výrazu „per forcé“ – silou. Postupem doby se parforsní hony staly základem pro vznik dostihů typů steeplechase – mimo jiné i Velké pardubické.

Vlastní vysoké jezdecké umění, vynikající honební kůň a smečka vycvičených loveckých psů bývaly chloubou a prestiží každého šlechtice. Hrabě Oktavián Kinský v roce 1836 uspořádal v Chlumci nad Cidlinou jako první v Čechách parforsní hon podle anglického vzoru. Ceremoniál honu provázely fanfáry a znělky oznamující příjezd a vítání hostů, slavnostní mši, zahájení lovu, objevení a druh zvěře a ukončení honu. Cílem honu přestalo být ulovení štvané zvěře. Jelen po zastavení psí smečkou nebyl usmrcen, ale vrácen do obory.

Po první světové válce byly hony pořádány tak, že smečka psů pronásledovala jezdce představujícího nejčastěji lišku nebo jelena, vytvořením pachové stopy zvěře. Slavná éra parforsních honů v České republice zanikla s počátkem druhé světové války.

V roce 1995 byla založena Česká parforsní společnost, která v témže roce uspořádala v Chlumci nad Cidlinou první poválečný parforsní hon v Čechách.Novodobé pojetí tohoto honu zdůrazňuje sportovní vyžití v otevřené přírodě.

Z tohoto vzoru vychází i Václav Ušák při pořádání Hubertových jízd ve Vchynicích. Po slavnostním zahájení vyjede jezdec představující lišku. Po určitém náskoku jej pronásledují ostatní jezdci v čele s masterem a dvěma loveckými psy. Po absolvování domluvené trasy a „chycení lišky“ následuje sraz na louce mezi obcemi Vchynice a Boreč. Zde – v základním táboře - proběhne ještě závod nejrychlejších koní a následuje dekorování vítězů.

Příjemné setkání s občerstvením, ohýnek a opékání buřtů, písničky s kytarovým doprovodem a výhled na Boreč a Lovoš. Barevný podzim, krásní koně, vyšňoření copánky, mašlemi, háčkovanými ozdobami, jedno mimořádně krásné umělecky zpracované sedlo – ozdoby vyřezávané do kůže, dvacetiletá kobylka Dakona, která vozila děti (nechce se věřit, že je to už babička), vojenský stan a vlajka Vchynic. To vše patřilo k setkání přátel pod širým nebem, ke slavnosti, která nese jméno svatého Huberta, jednoho z patronů jezdců a patrona myslivců.

/as/

-

Sláva Lovosic se šíří po celém Česku
aneb přednáší doktor Salač

Navštěvuji Univerzitu třetího věku při Univerzitě Karlově v Praze a pro školní rok 2007/2008 jsem zvolila kurz Čeština včera, dnes a zítra (abych nedělala v článcích chyby, on je tam bohužel stejně dodá počítačový převodník mezi mým počítačem a tiskem, který řádně neumí pomlčky a středník), a protože žijeme v oblasti před stoletími hojně obývané Kelty, druhý kurz s názvem Keltové a Germáni ve střední Evropě. Přednášky jsou ve školním roce devětkrát a následují po sobě. Bohužel kurz Čeština začíná v 8.30, takže musím jezdit z Lovosic před 7. hodinou a taktak to stihnu. Navíc jsou přednášky náročné a člověk se musí pekelně soustředit. Zato přednášky o Keltech jsou podávány vynikajícím způsobem doplněné barevnými diapozitivy a přednáší je nám dobře známý PhDr. Vladimír Salač.

Doktor Salač je v současnosti vedoucím oddělení Pravěku Archeologického ústavu AV ČR a pedagogicky působí v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK. V Lovosicích podnikal osobně výzkumy již v letech 1980 - 87, 1996 a 1998. Na počátku 80. let se začalo v okolí křižovatky ulice Resslovy a A. Zápotockého (dnes ulice Dlouhá) se záchrannými výzkumy a výsledky byly naprosto unikátní. Proto jsem s napětí čekala, zda se doktor Salač o Lovosicích zmíní a již na první přednášce jsem se dočkala. Tam to byla sice jen glosa v dějinném přehledu, ale už v 2. přednášce, ve stati o bylanské kultuře, věnoval část popisu nálezů objevu knížecích hrobů v Lovosicích v 50. letech, které byly objeveny při stavbě garáží. Přednáška byla doprovázena barevnými diapozitivy, takže každý viděl, jak byli dřívější obyvatelé naší oblasti bohatí. Hroby pocházejí z rozhraní 6. a 5. století před Kristem, byly vyloženy dřevem a měly trámový strop. Hrobová výbava byla velmi bohatá, až 20 keramických nádob v jednom hrobě, i s pozůstatky jídla, železný meč, udidla a součásti koňských postrojů, včetně dřevěného jha. Podobné knížecí hrobky byly také objeveny kolem roku 1925 na Kolínsku.

O výzkumech prováděných v roce 1998 při výstavbě nových rozvodů plynů pro Severočeskou plynárenskou a.s. v ulicích 8. května a Resslově napsal PhDr. článek do Lovosického dnešku a je v novinách vyfotografován, spolupracoval tehdy také s Dr. Oldřichem Kotyzou z Okresního muzea v Litoměřicích (č. 7/1998, s.8). Další články byly v našich novinách uvedeny ještě v roce 2000, kdy se konaly oslavy 400 let Města Lovosice. V té době se také uskutečnila v Lovosicích v sále KS Lovoš jeho první přednáška o důležitosti keltského osídlení v naší oblasti. Pravděpodobně se zde totiž pod velkou částí dnešních Malých Žernosek, Lhotky n.l. a Lovosic rozkládalo keltské město (oppidum), které mělo pravidelnou výstavbu, některé dlážděné komunikace a bohatou řemeslnou činnost. Jeho centrum bylo u někdejšího labského přístavu při původním soutoku Labe a Modly. O tomto městě (jakýchsi Předlovosicích), o obchodu a četných obchodních kontaktech i řemeslnických aktivitách nám bude pan Salač na U3V vyprávět 4. ledna. Mnozí z Vás si jistě též vzpomenou, že Týden oslav v roce 2003 byl zahájen právě jeho přednáškou o názvu „Lovosice před písemnými prameny“ v klubovně Kulturního střediska Lovoš a že se všichni zájemci o přednášku do místnosti prostě nevešli.

Vzpomněl svých posledních výzkumů v Lovosicích a pochvaloval si, že bylo vhodné počasí a že na ně nikdo nespěchal. Politoval své následovníky z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech z Mostu, kteří právě provádějí průzkum v místech stavby dálnice. Je zima, prší, brzy tma a k tomu budou mít za zády rypadla, bude se na ně určitě spěchat. A přitom je předpoklad, že by tam mohli nějaké cenné artefakty nalézt. Uvidíme … A doktora Salače bychom měli do Lovosic opět pozvat, příští rok přece uplyne 865 let od první písemné zmínky o Lovosicích.

Hz

-

Čeští cyklisté kolem světa

V pondělí 22. října se představila na pravidelné geografické přednášce sympatická dvojice, Mgr. Lucie Kovaříková (1972) a Mgr. Michal Jon (1971). Mladí lidé, původně učitelé jazyků, cestují spolu na kole již přes 15 let a mají za sebou několik velkých expedic především do severních zemí Evropy (Norsko, Skandinávie, Island, Británie). V Lovosicích vyprávěli o cestě nejdelší, a to o expedici S COLAFITEM NA KOLE VŠEMI KONTINENTY, o cestě kolem světa, na kterou se vydali z pražské obory Hvězda 1. května 2002. Před cestou trvaly čtrnáctiměsíční přípravy s přípravou přesné trasy, sháněním sponzorů a očkováním. Jízdu jim tenkrát odstartovali legendární cyklista Jan Veselý a jejich předchůdce v jízdě kolem světa Víťa Dostál. S Českou republikou se rozloučili v Jablonném v Podještědí a na cestu dostali jako pohádkový Honza ranec s buchtami.

Přes Německo a Dánsko cestovali do Grónska, kde ujeli první české cyklokilometry. Byli v místech, kam dosud noha cyklisty nevkročila a viděli pižmoně, soby i sněžné zajíce. Pak se vrátili do Evropy a jeli přes Švédsko a Finsko. Navštívili také nejsevernější bod pevninské Evropy a to maják na poloostrově Nordkinn. Pak přejeli do Ruska (trasa Murmansk, Perm, Novosibirsk) a v srpnu přejeli na Urale hranici Evropa-Asie. V Rusku jim oproti varování nikdo nic nevzal a naopak, lidé byli velmi vlídní a zvali je na nocleh. Také se s nimi chtěli fotografovat. Viděli jezero Bajkal, zhledli BAM (Bajkalsko-amurskou magistrálu); celkem v Rusku strávili 91 dnů a viděli mnoho krásných, nově opravených kostelů a klášterů. Přejeli také šest časových pásem a v tajze jim velice znepříjemňovali život komáři. S jinou zvěří špatné zážitky neměli. Některé vesnice byly celkem malebné jako v pohádce Mrazík, ale chyběla kanalizace i vodovody, k dispozici byly většinou jen studny. Ve městech byly často k vidění Leninovy sochy. Z Ruska zamířili na jih do Mongolska. Přestože se zde jen těžko domlouvali, potkali tu mnoho milých a ochotných lidí. V poušti Gobi se jim špatně jelo, kola se bořila do písku a bylo nutno tlačit. Začal též sníh a mráz.

Další země, Čína, je přivítala zatčením, protože prý projížděli jakousi zónou, kde je individuální pohyb cizinců zakázán. O tom ale nic nevěděli, ani na hranicích jim tuto informaci nikdo nedal… Na svobodu se dostávají až po dvou dnech vyjednávání a zaplacení pokuty v dolarech. Byli rádi, když přejeli do Jižní Koreje, kde byly krásné budhistické kláštery. Následovalo Japonsko, kde u matky jedné své známé motorkářky, která také jela kolem světa, ale opačným směrem, oslavili v Kjótu své první Vánoce na cestě. Z Japonska pak letěli na druhou část cesty, a to do Austrálie (Perth, Melbourne, Brisbane). Tato etapa jejich cesty kolem světa bude popsána v další přednášce.

Lucie Kovaříková s Michalem Jonem ujeli na kole přes 67 tisíc km kolem světa a navštívili 34 zemí. Jezdí na horských kolech a cestují sami, bez doprovodných vozidel, vše potřebné si vozí s sebou v brašnách. Celková váha nákladu činí cca 25-35kg u Michala a 20-30kg u Lucie – v závislosti na charakteru výpravy. Denní ujetá vzdálenost závisí na terénu: v průměru najedou 100-150km. O své cestě vydali několik publikací. První část jejich vyprávění se jmenuje Z ČECH AŽ DO ZEMĚ VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE. Mapuje trasu od startu z pražské obory Hvězda do zimního Japonska. Knihy je pojata zároveň jako cestopis i obrazové publikace, je vázaná, tištěná na křídovém papíru a samozřejmě celobarevná. Obsahuje dosud nikde nepublikované fotografie, názorné mapky s vyznačením projeté trasy, cyklostatistiky a hodnocení každé země. Knihu i další díly jejich cesty si mohli zájemci po přednášce koupit a na místě nechat podepsat od jejich autorů.

Mladí cestovatelé získali hned několik českých prvenství. Stali se prvním českým párem, který na kole objel svět a navštívil všechny světadíly, a to včetně Antarktidy a Grónska. Lucie se stala první Češkou, která na kole objela svět. Proto převzali v Pelhřimově, městě rekordů, od zástupců agentury Dobrý den certifikát za výkon, zahrnující hned několik českých nej. Cesta kolem světa nebyla pochopitelně jejich poslední. Po návratu z expedice se připravovali na další trasu a v roce 2006 uskutečnili expedici Na hliníkovém oři Divokým západem 2006 (Národní parky USA na kole), v roce 2007 pak kratší cestu S Ernestem Evropou. Lucie i Michal jsou členy Českého klubu cestovatelů.

Další přednáška cyklistů POD OBLOHOU JIŽNÍHO KŘÍŽE navazuje na cestu do Japonska a popisuje zážitky z přejezdu Austrálie od západu k východu, z objezdu Tasmánie, z projetí obou ostrovů Nového Zélandu a z pobytu na ostrově Fidži. Uskuteční se v únoru nebo březnu 2008 a nenechte si ji ujít. Promítání doplněné střídavými komentáři obou cestovatelů je nejen poučné, ale také zajímavé a humorné. A kromě toho, málokdo z nás se do Austrálie nebo na Nový Zéland podívá.

Hz