Békadilkoš a ŽAFEST

Občanské sdružení BÉKADILKOŠ bylo založeno činorodou mládeží na počátku roku 2006 a oficiálně zaregistrováno 6.3.2007. Logem Sdružení je překrásný, až strašidelný žabák. Už několik let předtím obdobná skupina mladých lidí pořádala různé neformální akce pro své vrstevníky a sympatizanty. OS navázalo na činnost Kulturního spolku BÉKADILKOŠ Lovosice; ten již v roce 2005 uspořádal dvoudenní outdoorové dobrodružství Hon na lovošskou Gutaperču s hezkým příběhem – Na tajemné hoře Lovoš žije zlá čarodějnice. 200 let zužuje baba Gutaperča kraj, a nebude-li nejpozději do půlnoci upálena, kraj upadne navždy do temnoty…(asi se akce všem líbila, protože „Hon“ proběhl i 22.5.2007).

OS Békadilkoš chtělo by občanům Lovosicka, zvláště mladší generaci, přinášet nové možnosti kulturního vyžití; pořádá festivaly, výstavy, výlety a jiné kulturní akce a volnočasové aktivity. První internetové stránky OS Békadilkoš byly zprovozněny v roce 2006. Mezi zakladatele OS patří Bc. Lenka Tomanová, Jiří Zdvořák, Karel Stejskal a hlavně Jan Piegl, který je jednatelem Sdružení. OS Békadilkoš se rovněž v březnu 2007 přidalo k projektu Miliarda stromů pro planetu zemi, který vyhlásilo v minulém roce OSN, a slíbilo, že vysadí na území Lovosic v roce 2007 pět mladých lip.

Ještě s názvem Kulturní spolek "Békadilkoš" Lovosice uspořádalo dnešní občanské sdružení (i s příspěvečkem města a dalších sponzorů) multikulturní festiválek "V Sauně 2005", který se konal v areálu sauny v Lovosicích dne 24. září 2005. Šlo tehdy o kombinaci vystoupení hudebních skupin s výstavami fotografií a grafik Vystoupily tam tenkrát např. hudební formace Pohádkovej Rivajvl (rock), Huder Banden (rock), Kapitán Kajman (snad punk) a AsylAkt z Brna. Digitální fotografie zde představil Jaroslav Tamayo Doležal a malby Roman Šedina.

Mladí lidé si vyzkoušeli festiválkem v roce 2005 jednak, jaké jsou povinnosti pořadatele a na druhé straně, jaký je o podobné akce zájem. Proto již v dalším roce uspořádali akci větší – 26.8.2006 připravili na Osmičce ve spolupráci s Kulturním střediskem „Lovoš“ první LOVOSICKÝ ŽAFEST (ŽAbí FESTival). Festival se vyvedl (Sto Zvířat, Monika Načeva, Kapitán Kajman… ), přišlo přes 300 návštěvníků, ve stanu Multimedia Hall pokoukali na fotografie a další ukázky z tvorby mladých umělců. Mezi atrakcemi byla čajovna, střelnice a informační stánek ekologické organizace Greenpeace – promítaly se i krátké filmy. K dispozici bylo také občerstvení.

Multikulturní festival ŽAFEST, v pořadí již druhý, se uskutečnil ve dnech 17. a 18. srpna opět v lesoparku Osmička a vhodně doplnil prázdninový program. V červenci byl na Osmičce Kinematograf bratří Čadíků a v srpnu tedy open air festival. Pořadatelé byli úspěšní při získání dotace z krajského dotačního programu, díky padesátitisícové dotaci a dalším sponzorům byl letos festival dvoudenní a počet návštěvníků dvojnásobný. Z oblíbených skupin si poslechli návštěvníci třeba formaci Los Perdidos, Tleskače či Benediktu (ta se líbila snaše) rómskou skupinu Terne Čhave, vystoupil známý litvínovský písničkář Baumaxa. Zřejmě vrcholem festivalu bylo vystoupení zahraničních kapel SON CALIENTE DE HAVANA KLUB a z Vídně XBLOOME. V sobotu se divákům také představilo Divadélko Uličník (výborné představení proložené zpětnou vazbou s publikem). Bohatý doprovodný program zahrnoval rovněž čajovnu, střelnici i výtvarný stan, kde si jedná známá namalovala uhlem portrét a moc si nápad s kreslením chválila. Každý si mohl přijít na své. Ani tentokrát nechyběl stánek Greenpeace. Tento festival zpříjemnil letošní srpnové dny.

Členové Békadilkoš prý chystají ještě na svátek 28. září malou sešlost za Saunou – přijede skupina Prague Ska Conspiracy, bude hrát divadlo Mimotaurus. Určitě si mladší generace přijde ráda poslechnout hudbu a třeba i zatančit. Držme žabímu bratrstvu palce, ať se jim dílo daří i nadále.

Hz

Kynologický klub Lovosice
HISTORIE, SOUČASNOST I PERSPEKTIVA

Z historie klubu: Sportovní kynologie se v novodobé historii začíná v Lovosicích organizovat přibližně v letech 1972 - 1973, kdy pár nadšenců získává do bezplatného pronájmu areál bývalé cihelny. Za pomoci těžké techniky a za finanční podpory tehdejšího Svazarmu se zde postupně daří vybudovat klubovnu a kotce pro trvalé ustájení psů. Celý areál je budován jako středisko výcviku, branců kynologů, což umožňuje využívání státních dotací. Přesto je provedení veškerých prací na samotných členech tehdejší Základní kynologické organizace Svazarmu. To má mimo jiné za následek stagnaci vlastní kynologické činnosti, takže v polovině roku 1981 je tato prakticky na nule. V organizaci se v té době snaží aktivně cvičit čtyři nebo pět dětí do 15 let a tři nebo čtyři dospělí. Chybí především organizované a odborné vedení výcviku. V polovině roku 1981 přichází do organizace nový vedoucí výcviku a  za pomoci nejaktivnějších mládežníků a některých jejich rodičů se postupně daří organizaci rozhýbat do té míry, že jsou zde pravidelně pořádány jak zkouškové tak chovatelské akce, vytváří se tradice zimních klubových závodů a především letních výcvikových táborů, kterých se v době největší slávy účastní až 30 dětí se psy.

Dalším zlomovým momentem pro organizaci se stává rok 1990, kdy v důsledku tzv. sametové revoluce dochází ke změnám v celé naší společnosti. To se samozřejmě nemohlo vyhnout, ani tehdejší Základní kynologické organizaci Svazarmu. Především zaniká samotná organizace Svazarmu a jako nástupnická organizace v oblasti kynologie vzniká Český kynologický svaz. Základní kynologická organizace Svazarmu Lovosice se tak transformuje v Základní kynologickou organizaci Českého kynologického svazu. Tato změna není jen formální, na jedné straně získává organizace vlastní právní subjektivitu, nikdo členy netlačí do činností, které s kynologií souvisí okrajově, nebo nesouvisí vůbec. Na druhé straně, stoupají nároky na tzv. administrativní vedení organizace, prakticky vysychá státní zdroj financování a dříve jednotná sportovní kynologie se tříští do mnoha nejrůznějších organizací.

V našem klubu začínají i jiné problémy například s připojením klubu na elektrické vedení. Ty se zázračně podaří vyřešit za přispění přilehlé zahrádkářské kolonie a ještě dobíhajícího Svazarmu. Problémy s převodem majetku, se do úplného konce podaří dotáhnout až na přelomu let 2003/2004. Z hlediska členské základny dochází k postupnému úbytku mládeže do 18 let, kterou zřejmě začínají více přitahovat jiné druhy zábavy, než je kynologie. Činnost ukončuje i řada dospělých členů, kteří začínají podnikat, mění zaměstnání, nebo si přibírají k původní profesi ještě další (často své psy využívají při hlídání u hlídacích agentur apod.). Mění se i zdroje financování. To má za následek skokový růst členských příspěvku až na 20ti násobek původní výše. Kynologie se tak stává poměrně drahým koníčkem, do určité míry se profesionalizuje i činnost kynologického personálu (zejména figurantů) a bohužel všechny tyto změny vedou i u členů, kteří zůstávají, k posílení snah o vlastní prospěch a k poklesu ochoty pomoci k úspěchu druhému.

Současnost a perspektiva: V současné době se dá říci, že je činnost kynologického klubu v Lovosicích stabilizovaná. Členská základna se pohybuje mezi 25 až 30 členy. Organizace pořádá během roku kolem šesti zkouškových akcí, kterých se často zúčastňují i kynologové z jiných částí kraje (Ústí nad Labem, Litoměřic, Roudnice, Prahy, nebo České Lípy). Stálé místo v kalendáři akcí má i zimní klubový závod. Dobře je zajištěna i odborná stránka vedení výchovy a výcviku psů. Ve svém středu mají kynologové dva držitele první výkonnostní třídy, jednoho držitele třetí výkonnostní třídy, dva figuranty II. třídy, působí zde několik chovatelů, členem je i profesionální kynolog a chovatel z řad Policie ČR, nebo veterinární lékař. I když většina členů má zvířata s průkazem původu, nejsou nijak omezovaní ani členové, kteří vlastní „jen“ tzv. bezpapíráky. Členové se během roku zúčastňují řady chovatelských, zkouškových i sportovních akcí v rámci republiky i v zahraničí. Někteří vozí, především z výstav i řadu pohárů a ocenění. Pokud jde o plemena, která lze v kynologickém klubu spatřit v akci, tak je jejich paleta poměrně široká, počínaje kokršpanělem, přes středního knírače, howavarta, teuverena, border kolii, erdelteriéra, českého chodského psa, několik rotwailerů a samozřejmě německých ovčáků.

Od počátku existence kynologické organizace až do současné doby se činnost členů orientuje především na tzv. klasickou kynologii, což je sportovní odvětví, které se skládá ze tří základních složek (oddílů) a sice tzv. pachových prací, cviků poslušnosti a oddílu obrany. Tento výcvik se dá provádět až podle pěti zkušebních řádů. Určitou dobu se někteří zdejší členové věnovali výcviku záchranářskému a disciplíně agility. V budoucnu je pravděpodobné, že se část členské základny bude věnovat odvětví obedience, což je zjednodušeně řečeno výcvik psů k maximální ovladatelnosti.

Hlavními problémy současné doby je nedostatečně velká výcviková plocha a financování činnosti. Protože získání větší výcvikové plochy by bylo možné jen jejím nákupem, točí se nakonec vše kolem peněz. Činnost klubu je financována především z členských příspěvku a částečně z příjmu za pořádání tzv. kurzů pro začínající kynology, což je určitá forma kynologické osvěty a služby pro širokou veřejnost. V budoucnu bychom chtěli tyto služby rozšířit o profesionální kynologickou poradnu, kde by na mailové adrese kklovo@gmail.com odpovídali naši zkušení členové na kynologické dotazy a pomáhali by tak občanům řešit jejich problémy v soužití se psy. Další možností financování činnosti klubu by byl pronájem vnějšího oplocení klubu pro reklamní účely, to se nám však zatím nedaří.

V nejbližší budoucnosti bychom chtěli v klubu obnovit tradici pořádání chovatelských kynologických akcí. První vlaštovkou by měla být bonitace německých ovčáků v srpnu příštího roku. Chtěli bychom také navázat užší kontakty s Městským úřadem, rádi bychom získali přímý odkaz na www stránkách MÚ na náš klub, uvažujeme i o zřízení vlastních www stránek, zatím nám k propagaci činnosti slouží jen vývěsní skříňka ve městě.

Na závěr bychom chtěli pozvat všechny zájemce o kynologii do svých řad, nebo do kurzu pro začínající kynology. Jak společný výcvik , tak i zmíněný kurz se konají vždy v sobotu od 8.30 hod. Zájemci nás najdou v Lukavecké ulici na křižovatce s městským obchvatem, naproti benzínové čerpací stanici.

Pavel Vápeník, předseda kynologického klubu Lovosice

Okolo Třeboně se koně už nepasou

6. září vyjel autobus pana Adámka naposledy na letošní zájezd se seniory, tentokrát do města Rožmberků a rybníků, kouzelné městské památkové rezervace Třeboně. Třeboňský zámek je jedním z největších zámkových komplexů v České republice. Jeho dnešní podoba je dílem renesančních italských stavitelů, které do Třeboně pozvali pan Vilém („Vladař“) a jeho mladší bratr Petr Vok z Rožmberka. Rod Schwarzenbergů obohatil zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří Zámek je obklopen nádherným parkem a hradbami. A tento zámek byl cílem našeho dnešního výletu.

Společně jsme prošli trasou A, kde nám průvodce velmi kultivovaným způsobem, zasvěceně a s láskou vyprávěl o rodu Rožmberků. Kladl nám na srdce, abychom nedbali způsobu, kterým je šlechtic Petr Vok, poslední z Rožmberků, prezentován ve filmech a televizi. Byl to pán, který podporoval český jazyk a literaturu, divadlo, školství (rožmberská škola v Soběslavi) a výtvarné umění vytvořil jednu z největších knihoven v Evropě své doby (11 tisíc svazků). I když měl značné dluhy, nikdy svým poddaným nezvyšoval daně a ještě na sklonku života zaplatil loupeživým pasovský žoldnéřům, aby neškodili jeho zemi. Všichni Rožmberkové i Petr Vok jsou pochováni ve vyšším Brodě a zajímavostí je, že podle Vokovy závěti neměla být hrobka 400 let otevřena. Petr Vok zemřel 6.11.1611, do hrobky byl pochován koncem roku 1611. Navíc se neví, kde přesně hrobka je a ještě se traduje pověst, že kdo hrobku otevře, do roka zemře.

Petr Vok byl původně katolickým velmožem, ale na přání své milované, mnohem mladší manželky Kateřiny z Ludanic, konvertoval k luteránství. Jeho žena bohužel asi 5 roků před smrtí zešílela a pan Vok měl strach, aby nebyla odsouzena v čarodějnickém procesu – podařilo se mu to celých pět let utajit, velice ji miloval. Historik Průcha, který nás prováděl, určitě způsobil, že mnozí si pana Voka oblíbili – já ho mám ráda odjakživa. Petr Vok, poslední člen starobylého rodu pánů z Růže, byl pán mysli hrdinské a přitom srdce dobrého a povahy vznešené a ušlechtilé. Prohlídka se všem velice líbila, méně už proudy deště, které se lily z oblohy na zem a vytvářely na zámecké cestě malé rybníčky.

Zámek měl polední přestávku a po obědě jsme absolvovali trasu B, z dějin modernějších, kdy zámek patřil Schwarzenbergům. Dívka, která nás prováděla, látku znala, upozornila nás vždy i na zajímavé předměty, a kdybychom neměli dopoledne průvodce, kterému je historie Rožmberků posláním, kvalifikovala bych ji jako výbornou. Ale přece jen na něco zapomněla – nezmínila se o Státním oblastním archivu Třeboň, jehož depozitáře, kanceláře a badatelna s  knihovnou zaujímají podstatnou část třeboňského zámku. A nás Lovosické archiv velice zajímá, protože v něm jsou uloženy i fondy bývalých scwarzenberských velkostatků a průmyslových podniků (pivovary, cukrovary atd.) z oblasti severních Čech a tedy i Lovosic, které dříve patřily rodu knížat ze Schwarzenbergu.

Po prohlídce jsme původně chtěli navštívit Schwarzenberskou hrobku, prohlédnout si zámeckou zahradu nebo nějaký rybník, ale pro silný studený hustý déšť byly jakékoli delší přesuny znemožněny. Nakonec jsme s kamarádkou navštívily výstavu maleb Ivy Hüttnerové (magazín Domácí štěstí v televizi) v Galerii Pod Věží. Její líbezné a něžné obrázky pohladí po duši, koupila jsem si hezkou pohlednici bruslařů z 1. republiky. Pak už nadešel čas na zpáteční cestu, ale pršet přestalo až těsně u Prahy.

Pravděpodobně i to počasí litovalo, že je to poslední zájezd, který pořádala dnes již bývalá vedoucí Domu s pečovatelskou službou v Lovosicích. Byl to zájezd do pěkného zámku s výborným průvodcem, kterého předem paní Haufová zajistila. Seniorky jí děkují za skvělé tipy na výlety a přejí jí, aby byla na novém pracovišti spokojena.

A ty koně se u Třeboně opravdu už nepasou, bohužel tam, jako všude, jezdí jen auta. Ale zdálo se mi, že na Masa náměstí auta nesmějí, že je tam pěší zóna.

Hz

Změny v Domě s pečovatelskou službou

Ke 30. září končí ve funkci vedoucí Domu s pečovatelskou službou paní Libuše Haufová. Členové Klubu důchodců jí touto cestou děkují za veškeré aktivity, které se za celou dobu působení v DPS konaly. Byly to návštěvy divadelních představení, výlety pro seniory a různé akce v budově DPS (oslavy vánočních svátků, Dnů matek a další).

V novém působišti přejeme paní Haufové spokojenost a práci v dobrém kolektivu.

Členové Klubu důchodců Lovosice

Naši miláčci – psi a kočky

Psi v Lovosicích V současné době je na MěÚ Lovosice registrováno 527 psů. Ze zákona se registrují pouze psi. Ostatní miláčci jsou od této povinnosti osvobozeni. Za psa chovaného v rodinném nebo v panelovém domě se platí 400 korun, důchodci platí 100 korun. Poplatek se neplatí: ze psa, jehož držitelem je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek pro ztracené. nebo opuštěné psy, nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis. Poplatek se též neplatí ze psů jejichž držitelem je obec, organizační složka nebo příspěvková organizace zřízená obcí.

Chytrá Ménea Labradorka Ménea z Lovosic (slepecký pes) dělá svým majitelům dobrou službu už mnoho let. Nedávno potřebovala majitelka naučit Méneu, aby jí vodila do knihovny. Nácvik nové cesty probíhá následovně: na začátku cesty se vysloví pojem „jdeme do knihovny.“ Potom se majitelka ptá kolemjdoucích a několikrát tento pojem v průběhu cesty vysloví. Když dojdou na určené místo, Ménea dostane pochvalu, pamlsek a opět je vysloven pojem knihovna. Stačí absolvovat cestu dvakrát a Ménea si ji zapamatuje. Dokonce je tak inteligentní, že sama dokáže najít kratší cestu i když měla naučenou cestu delší

Kessina - Měla pohnutý osud. Narodila se nevítaná a majitel – jehož počínání normální člověk nepochopí – vyhodil živé štěňátko v Lovosicích do kontejneru. Ale ve správnou chvíli otevřela kontejner dobrá víla. Vylovila ubohé štěně z odpadků a zachránila mu život. Dnes je osmiletá Kessina šťastný tvor a miláček okolí. /na fotografii/

Nový zákon pro majitele psů. Od 29. srpna platí, že pes, který unikne z objektu a zraní někoho, zapříčiní, že jeho majitele postihne mnohem vyšší trest. Do této doby to byl jen přestupek. Nyní čeká majitele dva až pět let vězení.

/as/

Pro vaše potřeby otiskujeme seznam kontaktů na organizace, jejichž zřizovatelem je MěÚ Lovosice