Koutek poesie
Mrtvý strom
Kam ukazuje? |
|
Zatmění slunce
|
Na den, kdy mělo dojít k úplnému zatmění slunce, jsme se všichni moc těšili, vždyť je to jeden z nejvzácnějších přírodních úkazů. Ale předpověď počasí moc velkou naději nedávala - na většině území oblačno až zataženo, později déšť.
Takový okamžik, i když bude zastřený mraky, bych chtěla strávit na nějakém zajímavém místě. Na Milešovce jsem byla před třemi dny, a tak se mi jako nejpříhodnější zdál Lovoš. Navzdory předpovědi i šedivé obloze vystupuji na zastávce Lovosice-město a vydávám se po známé cestě podél domků se zahrádkami, kde tu a tam štěkali psi, kdesi kdákaly slepice. Na stromě se rozezpíval kos tak flétnově jako před deštěm. Zatahuje se stále více, ale já si vykračuji směrem k Lovoši, času mám dost, k zatmění mělo dojít mezi 12,30 - 12,45 hodin.
Cestou nikoho nepotkávám, pod šedou souvislou clonou oblačnosti se pohybují roztahané tmavě šedé mraky (nimbostratus) a začíná pršet. Míjím poslední domek a stoupám po cestičce vedoucí loukou kolem hrušní a dál podél keřů, kde na jaře zpívala pěnice slavíková. Teď místo zpěvu je slyšet šumění deště v korunách stromů, které vystřídaly pásmo keřů. Déšť sílí a ještě se zvedá vítr. Schovám se pod stromem, abych ten největší příval deště přečkala, ale marně. Navzdory pláštěnce, jejíž kapucu mi strhává vítr, jsem po chvíli úplně promáčená, voda mi teče za krk, boty promáčené a stejně tak nohavice kalhot do půli stehen.
Ochlazuje se, musím pokračovat v cestě, abych neprochladla. Můj výlet se proměňuje v dobrodružství, protože cesta se proměnila v rozbahněný potok. Po chvíli se déšť zmírní, téměř ustává, ale rozmáčený jíl se stává neschůdný, přestože se do něj nohy i hole boří, klouže, takže když udělám jeden krok dopředu, následuje klouznutí nejméně o dva dolů a jedinou zábranou jsou kameny.... Boty obalené kilogramy bahna... svůj výstup na Lovoš vzdávám... Nedá se nic dělat, vracím se zpět stejnou cestou podél domků se zahrádkami.
A pak se to stalo. Najednou je divné ticho, jediný pes neštěkne, neozývají se ani slepice. Přestože již neprší, obloha je pod souvislou nezvykle zbarvenou šedohnědou těžkou clonou mraků. Rozhlédnu se kolem sebe. Je mrtvo a střechy domků a koruny stromů mají podivné fialově hnědé odstíny, působí to na mě hrůzostrašně, zmocňuje se mě podivná úzkost. Zastavím se a poslouchám to strašné ticho, snažím se zapamatovat nepřirozené odstíny barev. Podívám se na hodinky - 12,38... Tak to je ono, úplné zatmění slunce... Trvá to jen chviličku a obloha trochu zesvětlí, vrací se přirozené barvy všemu kolem, zakokrhá první kohout, rozštěkají se psi..... Tíseň ze mě rázem spadla. V té chvíli jsem si snad víc než kdykoliv jindy uvědomila co pro naši planetu znamená Slunce....
11. srpen 1999
Jana Haasová
Lovosice roku 2222
(utopický sen)
|
V širokém okruhu kolem Lovosic se tísnily davy. Novináři i televize z celého světa, filmaři, fotografové – profesionálové i amatéři. Lidé všech národností, všech barev pleti. Mraky zvědavců. Dalekohledy, vzrušené výkřiky. Vzduch se doslova tetelil nashromážděnou zvědavostí a nedočkavostí. Před davem nebyly žádné zábrany, nebo pásky vymezující prostor, kam se nesmí, přesto neudělal nikdo krok navíc. Zdálo by se, že kázeň a morálka byly na tak vysoké úrovni, že nebylo třeba policie, vojska či jiných překážek, ale to bylo jen zdání. Každý, kdo chtěl být dnes „u toho,“ měl jednu podmínku: u vstupní brány musel polknout tabletu, jednu z těch, co vyráběla lovosická chemička. Byla naprosto bez vedlejších účinků, ale zajišťovala, že člověk byl po jejím požití dlouhou řadu hodin vysoce ukázněný. Přímo příklad mravnosti a dokonalosti. Lék se jmenoval Perfectus.
Překvapení, které se tu chystalo, nemělo obdoby v dějinách lidstva. Zatím bylo skryto pod obrovskou plachtou, která pokrývala Lovosice, Sulejovice, Čížkovice a blízké okolí. Zbývalo už jen několik minut do odhalení. Laserové paprsky promítly na oblohu starostu města a davy ztichly. „Vážení přátelé,“ promluvil starosta, „hovoří k vám starosta Lovosic Jan Kulhánek.“ Na svých 270 let vypadal starosta neobyčejně svěže. Jak by také ne! Lovosická chemička začala už v roce 2010 vyrábět elixír mládí Perpetuus a všichni obyvatelé Lovosic jej dostali přednostně. „Za malou chvíli se stanete svědky odhalení unikátního projektu,“ pokračoval starosta. „Vznikl v krátké době a nemá ve světě obdoby. Na tento projekt přesunula všechny finance vláda naší republiky, Světová unie a Amerika zrušila jeden ze svých pravidelných letů na Mars, jen aby mohla tento projekt podpořit. Všichni víte, že tento náš krásný kout světa po mnoho let hyzdily nevzhledné továrny. Práce je třeba, ale na estetiku – přiznejme si upřímně – na tu se v těchto končinách nikdy příliš nehledělo. A tak jsme se rozhodli pro odvážný krok: zachováme práci, zachováme továrny, ale postaráme se, aby továrny neodpuzovaly svým vzhledem. Sejměte, prosím, plachtu!“
Zpoza Lovoše se začaly vynořovat helikoptéry: deset, dvacet…třicet. Třicet helikoptér se rozmístilo nad krajinou. Z každého stroje se na laně spustil člověk a ukotvil své lano za kruh na plachtě. Po chvíli začaly helikoptéry stoupat do výše a plachta s nimi. Zmizely s ní v prostoru za Lovošem. Nastalo ohromené ticho. Dav zmateně hledal v okolí jakékoliv známky po továrnách. „Dobře se dívejte,“ řekl starosta, „továrny jsou tam, kde bývaly. Přesto se toto město stane turistickou světovou atrakcí číslo jedna. Postupně vám vysvětlím, k čemu tady došlo. Architekt Kaplický, jehož jméno je spojeno s proslulou „chobotnicí,“ stavbou Národní knihovny v Praze, se odvážně chopil myšlenky projektu udělat z Lovosic unikátní prostor. Vznikly tak tři kopce, hory, které se staly součástí jižní fronty Českého středohoří. Jeden přikrývá lovosickou chemickou továrnu, druhý bývalé japonské továrny a třetí čížkovickou cementárnu. Uvnitř kopců se dále pracuje. Je tam dokonalá klimatizace, dostatek světla a maximum bezpečnostních opatření. Výroba ovšem doznala podstatných změn. Jak víte, chemická továrna vyrábí léky Perfectus a Perpetuus. Neznám člověka, který by je neužíval. Dále jsme jediní, kdo máme recept na výrobu umělé vody a vzduchu v tabletách. Víte, že jsou pravidelně dodávány na všechny obydlené planety. Samozřejmě také na Měsíc, který byl přidělen městu Lovosice jako experimentální prostor. Po požití jediné tablety vody a vzduchu může lidský tvor přebývat kdekoliv ve vesmíru celý jeden rok.
Ale vraťme se na zem. V bývalých japonských továrnách se už dávno nevyrábějí součástky do něčeho tak zastaralého, jako jsou auta. Dokonce helikoptéry jste viděli dnes naposled. Dnes je výroba zaměřena na osobní vznášedla značky Ikarus. Jsou prostorově úsporná, protože pouze lemují obrysy lidského těla. Jsou vyráběna v letní a zimní úpravě. Jejich naprostá bezpečnost je samozřejmostí. Protože je to novinka, přichystali jsme vám překvapení. Rozhodli jsme se zpestřit dnešní slavnost ukázkou. Učitelka první třídy ze dvanácté Základní lovosické školy obletí se svou třídou prvňáčků celé Lovosice.“ Za zvuků hymny, která po staletí zůstala stejná a stejně krásná, se v tichosti vznesla paní učitelka s třídou deseti naprosto ukázněných dětí nad Lovosice. Zdánlivě se svým vzhledem děti nelišily od ostatních obyvatel. Měly jen připnuté vestičky červené barvy. Tiše se vznášely nad Lovosicemi jako velké červené květy. Dav stál a tiše hleděl vzhůru. Po chvíli paní učitelka s dětmi bezpečně přistála a dav lidí se jakoby teprve teď probudil ze spánku. Jásot nebral konce. Starosta trpělivě a s úsměvem čekal, až se dav uklidní.
„Dovolte mi, přátelé, abych pokračoval. Pod třetím kopcem se nalézá bývalá čížkovická cementárna. V současné době firma vyrábí tyto kopce podle přání zákazníka. I z nejnudnější roviny jsme dnes schopni vytvořit pestrou a přitažlivou krajinu. Unikátní hnojivo, které samozřejmě vyrábí lovosická chemická továrna, způsobí, že do měsíce na těchto umělých kopcích vyroste zeleň do potřebné velikosti. I naše kopce byly osázeny teprve před měsícem a jak sami vidíte, jsou plné zeleně, výletních míst a navíc - u každého kopce je jezero. Na kopcích najdete umělé sjezdovky pro lyžaře, dlouhé tobogány pro plavce končící v jezerech, zimní zahrady a vše, na cokoli si vzpomenete. Všimněte si, že zmizely i panelové domy! Vyrostly vily, vilky, penziony, hotely a všichni čekají, že je poctíte svou návštěvou. Budovy se nejen dají libovolně otočit na kteroukoli světovou stranu, ale s celým domem se dnes lze libovolně stěhovat na jakékoli místo na naší planetě. Obyvatelé mohou odlétat jako ptáci do teplých krajin. Ale to zdaleka není všechno! Díky elixíru mládí zde vznikly omlazovací lázně a díky léku, který umravňuje, vznikla v Lovosicích velmi účinná léčebna pro delikventy. Tím ovšem nechci říci, že už nebudeme potřebovat policii! Více než dvě stě let její činnosti na tomto území dokazuje, že se bez ní ani v budoucnu neobejdeme. A delikventů se nemusíte bát, vážení občané, lék Perfectus je tak účinný, že během týdne udělá z nejhoršího zločince doživotní neškodnou ovečku. Finální produkt, nebo chcete-li, opravený jedinec, je posléze stejně dopraven doživotně na Měsíc. Tam bývalí delikventi pracují v pobočce naší chemické továrny na recyklaci celosvětového odpadu. Ale vraťme se opět na naši planetu. Pozemní doprava byla z těchto míst definitivně odkloněna. Nejnutnější provoz probíhá pod zemí a nikoho neruší.
A ještě jeden dárek nakonec: V Lovosicích byla založena unikátní vysoká škola. Jako jediná na světě. Bude vychovávat šéfy a manažery do všech oborů, které existují. Každý žák této školy bude využitelný v jakémkoli oboru - samozřejmě ve funkci šéfa a okamžitě po ukončení studia. Vážení přátelé! Tento kout se stal příkladem pro celý svět. Vítám vás v Lovosicích budoucnosti!“
Dav freneticky jásal. Ve všech televizích světa ten den běžely pouze reportáže z Lovosic. Noviny se zabývaly každým detailem této nově vzniklé krajiny. Stovka nových hotelů praskala ve švech.
Lovosice roku 2222 se nadechly k novému životu.
Anna Stará
Od pramenů Modly až do Lovosic V
|
V minulém díle jsme opustili tok Modly pod Třebenicemi, u čističky odpadních vod. V těchto místech Modla opouští Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Tady krajina mění výrazně svůj kopcovitý ráz. Od Třebenic až do Lovosic protéká Modla monotónní rovinou a kopce Českého středohoří můžeme obdivovat už jenom zdálky. V tomto území se nevyskytují rozsáhlejší lesní komplexy. Jedinou výraznější zeleň tvoří zahrady a sady kolem Třebenic a dále zplanělé sady na výrazném terénním zlomu nad Chodovlicemi směrem k Úpohlavům. Negativní dominantu této části navíc tvoří objekt Čížkovické cementárny a její povrchový lom, který zabírá plochu více než 80 hektarů. Naopak jediným zajímavým objektem na toku Modly v úseku Třebenice – Úpohlavy je Lucký mlýn. Od roku 1620 je majetkem rodu Šašků. Některé prameny uvádějí, že na Modle stávalo až 16 mlýnů. Lucký mlýn je jediný, který zůstal zachován, ale už nepracuje.
Dolní část povodí pod městem Třebenice je velmi intenzivně hospodářsky využívána. Dochází zde k vysoké koncentraci aktivit jak v oblasti dopravy, tak těžby a zpracování nerostných surovin. Vzhledem k vysoké kvalitě zemědělské půdy je téměř veškerá plocha beze zbytku obdělávána. Výsledkem tohoto velmi silného tlaku na prostor získala krajina přísně produkční charakter.
Jedním z posledních významných kroků při odstraňování přirozených prvků v krajině bylo provedení úpravy potoka Modly v letech 1972 – 1975, v souvislém úseku 16,3 km od Třebenic až po zaústění do Labe v Lovosicích. Došlo k výraznému zkrácení délky koryta jeho napřímením. Dno a svahy byly zpevňovány betonovými deskami. Toto opevnění můžeme sledovat v celé délce od Třebenic až pod obec Úpohlavy, kde se ztrácí pod vrstvami bahnitého sedimentu ve dně. Cílem opatření bylo maximální využití zemědělské půdy a rozsáhlé odvodnění pozemků v okolí Úpohlav. Koryto Modly bylo v úseku Třebenice – Lovosice zkráceno o 1 245 m. Většina zásahů však proběhla v horní části (Třebenice – Úpohlavy). Volná vodní hladina byla v území rovněž velmi silně redukována. Původní průměrná šířka hladiny toku byla 2,5 m. Úpravou toku a odstraněním mokřadů došlo k redukci ze 14,36 hektarů na 3,64 hektarů, tj. o 75% volné vodní hladiny. Tímto zásahem se docílilo odstranění zamokřených pozemků a byla zajištěna jejich hospodářská dostupnost a využitelnost. Byla také výrazně zvýšena protipovodňová ochrana. Současně ale došlo zkrácením koryt k urychlení odtoku vody a snížení propustnosti dna (betonové desky). Voda protéká velkou rychlostí a ve slabé vrstvě a to snížilo samočistící schopnost toku. Byly zlikvidovány doprovodné porosty podél meadrujícího toku. Z krajiny byl odstraněn výrazný biokoridor. Silně negativní je také zatížení splaškovými vodami v celém úseku mezi Mrsklesy a Lovosicemi. Spolu s velkou rychlostí vody a zanedbatelnou hloubkou to brání samovolné revitalizaci koryta.
V letech 1993 – 1998 byla v povodí Modly (mezi Třebenicemi až k soutoku s Jenčickým potokem v Čížkovicích) realizována řada opatření, které měly přímo nebo nepřímo revitalizační charakter – tedy dopad na ekologickou stabilitu krajiny, kvalitu vody, oživení vodotečí apod. Zásahy je možno rozdělit na: opatření na toku a opatření v povodí. Vznikl projekt „Revitalizace Modly – Experiment.“ V rámci tohoto projektu bylo realizováno: Mezi Třebenicemi a Chodovlicemi byly podél toku na každém břehu v šíři 5-10 metrů založeny travní porosty, vysázeno 1 315 sazenic stromů, 1 615 sazenic keřů, v potoce založeno 15 jízků, 6 prahů a vloženy kamenné rozražeče. V úseku mezi Chodovlicemi a Luckým mlýnem nastaly tyto změny: Pod Chodovlicemi byl vytvořen rozdělovací objekt. Cílem bylo odvést tok Modly ze současného tvrdě opevněného koryta do trasy původního náhonu na Lucký mlýn. Stávající koryto zůstalo zachováno, ale sloužit bude především pro převádění povodňových průtoků. Břehy i dno nově obnoveného koryta jsou v celé délce neopevněny a podléhají samovolnému přetváření. Nad Luckým mlýnem byl vytvořen mokřad, koncipovaný jako malá mělká průtočná vodní nádrž. Její délka je 173 metrů, šířka 35 metrů, průměrná hloubka 1 metr a plocha hladiny cca 5 000 metrů čtverečních. Ještě nad Luckým mlýnem je z obnoveného koryta vybudován odpad vlevo, kudy může v případě potřeby voda odtékat zpět do Modly. Náhon dál pokračuje rovně na soukromý pozemek mlýna, kde prochází další malou vodní nádrží a prochází prostorem, kde bylo původně osazeno mlýnské kolo a vrací se zpět do Modly pod mlýnem. (Zde můžeme v břehových porostech najít klokoč. Ten není v Čechách původní. Z jeho semen se dělaly růžence.) Celý úsek od Chodovlic až k Luckému mlýnu je udržován v příkladně vzorném stavu. (pokračování příště)
Anna Stará
Jinan dvoulaločný
|
…neboli Ginkgo biloba roste i v Lovosicích. Není, bohužel, rozkošatělý do takových tvarů, aby na první pohled zaujal, ale roste v Sadech pionýrů proti školám. V Litoměřicích například roste v bezprostřední blízkosti Hospicu, má krásnou korunu a je označen tabulkou „Památný strom“.
Jinan dvoulaločný je dvoudomý strom, údajně poslední žijící fosilie. Dorůstá běžně pětatřicetimetrové výšky. Předmětem sběru je list, někdy i plod. Droga především rozšiřuje cévy, zvláště v hlavě, takže je vynikajícím preventivním prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým, ale i proti infarktu myokardu. Nečekaně příznivé účinky byly zjištěny při náhle vzniklé hluchotě, při poruchách paměti, při závratích, otocích mozku i při Alzheimrově chorobě. Droga výborně pomáhá při nedokrvení dolních končetin, ale i jako srdeční antiarytmikum. Má rovněž vynikající účinky protialergické, zejména při astmatu. Kromě toho mají výtažky z listů i ze semene plodů poměrně široké antibiotické spektrum. Dalšími oblastmi použití je například Parkinsonova choroba, hučení v uších, praskání cév a křečové žíly, závratě, bolesti hlavy, pomatenost, zapomnětlivost, úzkostné stavy a dále dekubity (proleženiny) a otoky.
Jinan je strom s 200 miliónů let starou historií, čili jeden z nejstarších žijících druhů. V jeho původní vlasti, Číně, je ve veliké vážnosti pro své medicínské vlastnosti. V Americe je jinan nazýván stromem dívčích vlasů a je velice oblíben. I když byl dovezen teprve v roce 1784, je velmi rozšířen prakticky po celém severním kontinentu.
(Z Herbáře léčivých rostlin – Janča, Zentrich)
/as/
| strana 1 |
| strana 2 |
| strana 3 |
| strana 4 |
| strana 5 |
| strana 6 |
| strana 7 |
| strana 8 |
| strana 9 |
| strana 10 |
| ARCHIV |
|
|