Červenec 2007 | Lovosický dnešek - strana 6 |
Informace městského úřadu Stížnosti občanů na zápach a hluk ve městě a okolí.Nepříjemný zápach, který se šíří je v poslední době předmětem stížností občanů z Holoubkova a okolí. Na odbor životního prostředí MěÚ Lovosice se obra-cejí občané s tím, že kvůli obtěžujícímu zápachu, podobnému jako z asfaltu, nelze ani větrat byt a je dlouho cítit i na šatech. Obtěžování zápachem došlo již tak daleko, že si obyvatelé zaznamenávají, kdy k němu dochází. Vedoucí odboru životního prostředí Dana Tschakertová stížnosti občanů na zápach po-tvrdila a řekla nám: „Přibližně od měsíce září 2006 byl ve městě a v přilehlých obcích vnímán často dehtový zápach, který nebylo možno s přesností zjistit z jaké činnosti vzni-ká. Po několika měsíčním zjišťování se konečně podařilo dne 17.5.2007 ve večerních hodinách, identifikovat tento štiplavý a dusivý zápach, který unikal z japonské společnosti Tris Czech, s. r.o. Lovosice. Jedná se o zplodiny (fenoly, kresoly, pryskyřice), vznikající při vypalování uhlíků do benzinových čerpadel atd. Okamžitě byla informována Česká inspekce životního prostředí v Ústí n.L. (ČIŽP). Odbor životního prostředí MěÚ Lovosice následně podal písemný podnět k přešetření pracovního prostředí Krajské hygienické stanici Ústeckého kraje (KHS) a venkovního okolního prostředí na ČIŽP. Technologie výroby uhlíkových kartáčků a jejich následné vypalování v tunelové peci je ze zákona o ochraně ovzduší zařazeno jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Proto kontrola dodržování emisních limitů a emisních stropů spadá do kompetence (ČIŽP) jako orgánu ochrany ovzduší. Dne 23.5.2007 byla ve společnosti Tris Czech provedena kontrola pracovníky KHS - pracoviště Litoměřice spolu s odborem ŽP MěÚ Lovosice. Následně 30.5.2007 navštívili zástupci MěÚ Lovosice provoz společnosti (místostarosta Jan Jakub, vedoucí odboru RR a SM Ing. Martin Dlouhý, vedoucí odboru ŽP Dana Tschakertová a Ing. Lenka Vosická z ochrana ovzduší). 5.6.2007 byla provedena kontrola za účasti: ČIŽP v Ústí n.L., Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí n.L., vedoucího odboru RR a SM a vedoucí odboru ŽP MěÚ Lovosice. Jednání byl také přítomen prezident společnosti Tris Czech pan Hiroshi Sugano. Zdravotním ústavem byly vyžádány vzorky jednotlivých uhlíkových prášků, užívaných k výrobě kartáčků současně se vzorkem materiálu dehtové povahy, který kondenzuje z kouře při vypalování. Zároveň byly zástupcem firmy předány analýzy produktů fenolových a kresolových pryskyřic (jedovaté organické látky), které se používají při výrobě. Na základě jednání se zástupci společnosti Tris Czech bylo dohodnuto, že budou provedena příslušná technická opatření k nápravě zjištěného stavu, a to i s termínem projednání realizace požadovaných technických opatření s vedením mateřské společnosti v Japonsku. Odbor životního prostředí MěÚ Lovosice proto trvá na důsledném opatření v dané technologii, neboť za stávajících technických podmínek nelze danou technologii provozovat. O průběhu dalšího šetření bude veřejnost informována“. Zeptali jsme se také na dosud neuzavřenou záležitost, kterou je hluk z japonské továrny Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. Tato společnost se zabývá výrobou a opracováním spojovacího materiálu pro automobilový průmysl. V Lovosicích zahájila firma výrobu v lednu 2004. Denní i noční limity hluku jsou v Lovosicích dlouhodobě překračovány zejména z přilehlé dálnice. O tom se ví a je možno očekávat i další zvýšení úrovně hluku po uvedení dálnice D8 do provozu v úseku přes České středohoří. Ve své projektové dokumentaci pro výstavbu továrny firma Aoyama dokladovala, že nebude zatěžovat životní prostředí hlukem a nebude svým zařízením překračovat toto tzv. hlukové pozadí. Přesto od samého počátku výroby si občané stěžují, že je hluk z této to-várny, zejména v nočních hodinách, je obtěžuje. Je s podivem, že veškerá hluková měření Krajské hygienické stanice jsou údajně v pořádku a nebylo kon-statováno žádné překročení limitů. Kde je tedy chyba? Vymýšlí si občané, kteří žijí v blízkosti objektu Aoyamy (mimochodem, hluk je v noci slyšet až do středu města) a nebo jsou všechna prováděná měření hluku málo objektivní? I k tomu jsme požádali odbor ŽP MěÚ Lovosice o vyjádření. Zde je odpověď: „Problém hluku z provozu japonské továrny Aoyama není stále vyřešen. Stížnosti občanů, které byly doposud zdejšímu odboru ŽP doručeny, byly předány Krajské hygienické stanici Ústeckého kraje - pracoviště Litoměřice, v jejíž kompetenci je ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Na základě výsledků měření hluku v nočních hodinách, společnost Aoyama opatřila zařízení tzv. pračku vzduchu - “skrubr“ (k zachytávání škodlivin z pozinkovacího procesu) betonovou protihlukovou stěnou. Přesto zůstává nevyřešený hluk z klima-tizačních odtahových jednotek, které se nacházejí na střeše areálu (stacionární zařízení s nepřetržitým hlukem). Stížnosti jsou i na zápachy připomínající kyselinu chlorovodíkovou nebo jiného charakteru. Tyto pachové látky (výpary) unikají i otevřenými vraty po obvodu haly závodu. Zaměstnanci si tak vypo-máhají k lepší dýchatelnosti v provozech, (mimo zimní měsíce), jak bylo odboru ŽP uvedeno. Klimatizační jednotky by měly v dostatečné míře fungovat tak, aby k takovému způsobu větrání a dokonce s únikem chemických pachů nedocházelo. Přestože při kolaudačních jednáních nebyla prokázána ze strany dotčených orgánů nefunkčnost klimatizačních jednotek, k těmto stavům dochází. Zbývá otázka dodržování technologické kázně. Vzhledem k tomu, že spo-lečnost Aoyama je ve fázi další etapy rozšíření závodu, je předmětem jednání odboru životního prostředí se zástupci společnosti a projektantů stávající hluková zátěž a emise pachů, kterou musí společnost vyřešit. Co se týče hluku ze stávajícího úseku dálnice D8 do Lovosic, je samozřejmě také navýšený oproti počtu automobilů, než se původně při stavebním řízení uvádělo. Je také povinností Ředitelství silnic a dálnic, správce komunikace, ze zákona udržovat hladinu hluku na povolené úrovni. O výsledku nové hlukové studie pro město Lovosice, která se zpracovává a vyhodnocuje, zaměřené právě na současnou dálnici D8 a stacionární zdroje v Lovosicích, nebudu před-bíhat. Stávající dlouhodobý stav může mít negativní dopad na pohodu bydlení obyvatel v přilehlé obytné zástavbě. Pohodou bydlení lze rozumět souhrn vlivů, kte-ré přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, a to i s ohledem na kvalitu životního prostředí, např. nízkou hladinu hluku, čistotu ovzduší, přiměřené množství zeleně, nízké emise pachů a prachu apod.Podle lékařů vyvolává dlouhodobý hluk , i když je v tomto případě ne-pravidelný a kolísavý, podrážděnost,stres a únavu. A to platí i o stacionárních zařízeních s nepřetržitým hlukem.“ Tolik vedoucí odboru ŽP Dana Tschaker-tová. My můžeme slíbit, že o výsledku dalších jednání budeme informovat. Připravil (hv)
Integrovaný záchranný systém – základní informace pro obyvatele města LovosiceS pracovníkem obrany státu Městského úřadu Lovosice, panem Jaroslavem Křivanem, jsme se dohodli, že budeme pokračovat v seriálu článků o krizových situacích. Nechceme tím mimořádné situace přivolávat, ale člověk by měl vždy včas vědět, co má v mimořádné situaci dělat. Při ohrožení mimořádnou situací nepodléhejte panice, nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy a nepodceňujte ani nepřeceňujte vzniklou situaci. Pomáhejte sousedům, zejména starým a nemocným lidem. Krizové situace III. díl - Druhy ohrožení (pokračování)Určitě se domníváte, že k teroristické akci v Lovosicích dojít nemůže. Doufejme, že naše malé město nemá pro teroristy význam a že snad ani celá naše republika není pro ně příliš zajímavá (pokud ano, tak spíš pro úkryt). Ale nikdy se neví… A také můžete být třeba v nějaké atraktivní cizině (Egypt, Tunis, Izrael, ale třeba i USA). Takže byste měli vědět: 4. Teroristické akce Teroristická akce za použití střelných zbraní
Anonymní oznámení o uložení nebezpečné látky (bomba, nebezpečná látka apod.)
Pokud najdete podezřelý předmět (např. balíček, obálku), uvědomte Policii ČR - tel. 158 Anonymní oznámení o uložení bomby znají i v lovosických školách (v době, kdy se žákům nechce psát písemné práce, například z matematiky). 5. Biologické zbraně Použití biologických zbraní - aplikace do ovzduší nebo uzavřených prostor (viry,bakterie, toxické látky)
Výskyt biologických zbraní lze zjistit pouze speciálními přístroji a odběrem vzorků. Doporučení:
Věřme, že biologické zbraně v Lovosicích použity nebudou, ale některá pravidla by se měla dodržovat stejně (nepoužívejte vodu z neznámých zdrojů, nejezte v cizině neprověřené a obaly nechráněné potraviny – vždyť třeba salmonelózu nebo žloutenku můžete dostat ze znečištěné vody nebo jídla i v době míru). Infikované klíště Vás může napadnout v lese, když sbíráte houby nebo borůvky – je třeba dávat pozor. 6. Chemické zbraně Chemické zbraně patří mezi hlavní druhy zbraní hromadného ničení. Používají se ve skupenství kapalném a plynném nebo jako aerosol. Mají rozsáhlý prostorový účinek a vysokou účinnost. Poškozují centrální nervový systém, dýchací orgány, zažívací orgány, povrch těla. Doporučení:
V Lovosicích máme několik chemických podniků, k úniku nebezpečné chemické látky (např. čpavku) může dojít i mimovolně. Pravidla byste proto měli znát. Příště: „Prostředky improvizované ochrany“ Hz
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICEMěsto Lovosice zadalo zpracování „Strategického plánu rozvoje města“ společnosti Asistenční centrum, a. s., Most, která se již od roku 1996 zabývá dotačním, ekonomickým, projektovým a marketingovým poradenstvím. Strategický plán rozvoje města bude pořízen jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města Lovosice. Hlavním smyslem je organizace rozvoje města a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek a využilo možnosti bodového zvýhodnění při podávání žádostí o dotace v období 2007-2013. Práce na tomto dokumentu budou zahájeny v průběhu měsíce července a srpna, kdy proběhne šetření podnikatelského prostředí. Průzkum názoru občanů formou dotazníku, jehož cílem bude zjistit názory obyvatel na současné problémy a potřeby města, ale i na jeho budoucí rozvoj proběhne na přelomu měsíce srpna a září. Dotazníky budou k dispozici na informačním centru MěÚ Lovosice, dále v prostorách marketů LIDL, PENNY a PLUS, na základních a středních školách a v řadě dalších subjektů působících na území města Lovosice. Hybnou silou ve strategickém plánování jsou aktivní občané, kteří se do plánování dobrovolně zapojí a budou se podílet na správě věcí veřejných – oblast dopravy a technické infrastruktury, bydlení a územní rozvoj, podnikání a cestovní ruch, společenský rozvoj, sociální věcí a životní prostředí. Vítána je účast všech aktivních lidí, kteří mají zájem se na tvorbě strategie podílet. Beranová Renata
Kolik nás vlastně v Lovosicích je?Jako každoročně jsem pro městskou kroniku požádala paní Lucii Procházkovou z úseku Evidence obyvatel Městského úřadu Lovosice o údaje vztahující se k počtu obyvatel v roce 2006. Byla mi sdělena následující čísla:
Překvapilo mě, že podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z internetu jsou kupodivu čísla zcela jiná, značně odlišná a mnohem nižší, rozdíl činí k 1.1.2007 už 524 obyvatel. Ovšem v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, se pro účely propočtu podílu jednotlivých obcí na stanovení části výnosu sdílených daní používá právě počet obyvatel z bilance, kterou každoročně sestavuje právě ČSÚ. To je velmi nepříjemné. Uvádím údaje z internetu: Počet osob k 1.1.2006 - 9 209, k 1.1.2007 - 8 905 „Čím to asi je?“, podivila jsem se nahlas a paní Procházková mi vítězně podala kopii článku J. Škrabala a M. Šimka z Českého statistického úřadu Jak je to s počtem obyvatel v obcích? z časopisu Veřejná správa, č. 10/2006, s. I-IV se slovy: „Myslela jsem na Vás“ (problém nesrovnalostí v počtech řešíme každý rok). Jak to tedy je podle autorů článku? Cituji: “Základní příčinou rozdílů je metodický rozdíl mezi bilancí obyvatelstva ČSÚ a evidencí obyvatel. Informační systém evidence obyvatel byl založen poté, co byly v rámci sčítání lidu v roce 1980 celou populací vyplněny registrační lístky, které byly uchovány a vytvořily základ evidence. Takto získané údaje jsou trvale při nejrůznějších akcích „aktualizovány“. Evidence vychází z jiných principů a plní také jiné funkce. Úkolem evidence obyvatel je vést údaje o jednotlivcích, přesně identifikovat (a nalézt) každého jedince. Každý občan ČR je zde evidován bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo v zahraničí, je veden v místě trvalého pobytu, přestože se v něm již třeba několik let nezdržuje. Naopak statistické zpracování údajů o jednotlivcích poskytuje souhrnné údaje podle nejrůznějších kombinací zjišťovaných znaků a nikdy nejde o konkrétní individuální údaj. ČSÚ nemá žádnou evidenci obyvatel, a proto nemá jinou možnost než v desetiletých intervalech navázat na výsledky sčítání lidu a na základě těchto výsledků a zpracování údajů o přirozené a mechanické změně obyvatel jedenkrát ročně zpracovat bilanci počtu obyvatel. Při její tvorbě je celkový počet obyvatel zjištěný při sčítání upravován o počty narozených a zemřelých tak, jak je hlásí matriční úřady, a také o počty přistěhovalých a vystěhovalých, tak jak jsou přebírány z Ministerstva vnitra. Bilance je územně členěna až do úrovně jednotlivých obcí. Protože údaje o pohybu obyvatelstva jsou anonymizované, nelze provést opravy dat za obce na základě jakéhosi porovnání s evidencí.“ Konec citace. Na základě uvedeného lze pochopit, že k určitým odchylkám obou agend může dojít chybami některé instance či organizace. Nikdo mi ale nevysvětlí, že odchylka (tedy podle mého spíše chyba) činí při cca 9.500 obyvatel pět set ztracených osob, to žádný odjezd obyvatel do ciziny na dobu delší 12 měsíců nevysvětlí. A největším problémem je, že pro potřeby rozpočtového určení daní nemá údaje o osobách fakticky bydlících v obcích údajně ani Český statistický úřad ani evidence obyvatel. Že se podle článku nepodařilo při sčítání v roce 2001 podchytit všechny osoby, není pro mne novinkou, působila jsem jako sčítací revizor a se sčítáním byly problémy; řada lidí trvale v Lovosicích hlášených zde fyzicky nepobývala a nemohla tudíž vyplnit dotazník. Chyba prý činila celostátně max. 2 %, údajně bylo podchyceno 98 % osob. V Lovosicích ale chybí v současnosti cca 5 %, ale podobně je tomu asi i jinde. Už v roce 2004 vyšel článek Františka Ročka (Dnešní Litoměřicko 25.11.2004) Obce přišly o miliony, kde je uvedeno (citace): „Ze státní pokladny obdrží obce do rozpočtu méně peněz, než by měly dostat, kdyby ministerstvo financí obcím přidělovalo finance podle skutečného počtu obyvatel a ne podle statistiků.“ Ve stejném článku se oprávněně rozčílil tehdejší starosta obce Jindřichovice pod Smrkem – „Stát okrádá ročně Jindřichovice pod Smrkem o statisíce korun tím, že krade statisticky obci obyvatele. Stát nás ročně okrade v průměru o 50 až 70 obyvatel“. Po sčítání lidu v roce 2001 chyběla tisícovka obyvatel také v Liberci. Kde je tedy ten pes zakopán? Podle pracovníků ČSÚ J. Škrabala a M. Šimka: Vznik chyb je „pravděpodobně ve skutečnosti, že se občan může v podstatě zaevidovat kdekoliv, vůbec se nemusí v tom místě zdržovat. A to je asi zdroj všech problémů – počty obyvatel jsou pak samozřejmě rozdílné od počtu obyvatel v obci evidovaných“. V článku z roku 2006 jsou ale obce s velkými rozdíly (přes 250 osob) komentovány, jsou zde uvedeny např. Libochovice, Lovosice však nikoli. Něco někde není v pořádku. Problém by měl být upraven nějakým zákonem, který by umožňoval aktualizaci údajů každým rokem (pomocí údajů od obcí). Závěrem musím konstatovat, že ani po zevrubném prostudování článku jsem pětistovkový rozdíl v počtu obyvatel v Lovosicích nepochopila. A domnívám se, že nejsem sama! Hz |
|
|||||||||||||||||||||||||
Strana 6 |