Rozhovor měsíce s prezidentem TRCZ, s.r.o. Ikuzo Kojimou

Prezidenta společnosti Tokai Rika pana Ikuzo Kojimu jsme požádali o rozhovor při příležitosti jeho nástupu do TRCZ, s.r.o. v Lovosicích. Vystřídal tak prvního prezidenta této společnosti pana Hitoshi Iwatu. Vyhověl nám a odpověděl na několik otázek nejen o firmě samotné.

Rád bych Vás požádal, abyste se čtenářům nejdříve představil.

Jmenuji se Ikuzo Kojima, v České republice jsem od ledna roku 2006. A předtím, než jsem se objevil tady? Vysoká škola, pak práce v oblasti inženýringu v Tokai Rika Co. Ltd. v Japonsku, poté jsem působil v Kanadě a v Thajsku. Takže trošku světoběžník, chcete-li. Moje působení v ČR je třetím zahraničním pracovním pobytem. Všechny mé zahraniční „mise“ hodnotím jako neocenitelné zkušenosti, ale i výzvy a šance. V ČR jsem s manželkou, oba synové jsou již dospělí a žijí doma, tedy v Japonsku.

Pro velkou většinu Čechů je Japonsko exotická země stejně tak jako jeho obyvatelé. Máte nebo měl jste takové povědomí i o Čechách a o Češích?

K Čechům pociťuji velkou náklonnost, přestože mezi Vámi a námi, už jen vzhledem k obrovské vzdálenosti, není historicky ani kulturně příliš mnoho společných bodů. Přesto ale bych rád upozornil na momenty, kde se naše dějiny setkaly – Japonsko bylo v minulosti modernizované podle evropského vzoru. Feudální Japonsko se v 19. st. otevřelo světu a převzalo hodně evropského, při uspořádání své konstituční monarchie se např. inspirovalo rakousko-uherskou ústavou. Japonci o Evropě, včetně České republiky, mají opravdu široké povědomí, z něhož se exotika vytrácí. Víme, že máte hluboké kulturní kořeny, víme – a já to jen potvrzuji –, že tu žije hodně výjimečných lidí, kteří dosahují světově uznávaných výsledků v průmyslu a přírodních vědách. Jsem přesvědčen, že ČR má vysoký potenciál ekonomického růstu.

Jaké jsou Vaše dojmy dnes, po roce a půl?

Bez ohledu na místo, které nám na zeměkouli zrovna patří, si v každé cizí zemi vždy uvědomuji, že jsme všichni především lidé. Tady navíc cítím, že povahově jsou si naše národy velmi blízké. Mnozí Češi, které znám, mi připomínají Japonce, ale třeba i Kanaďany, Belgičany, Angličany – prostě lidi jakékoliv národnosti, kteří jsou přemýšliví, spíš se drží v ústraní, není je příliš vidět a slyšet a jsou pracovití. Japonci díky své pracovitosti, která se obecně uvádí jako typická japonská vlastnost, dosáhli velkého ekonomického rozvoje. Stejnou pracovitost, ochotu poprat se s problémy, neústupnost výzvám a mnohdy ochota upřednostnit práci i před svým vlastním pohodlím pozoruji i u Čechů. Právě v pracovitosti a zároveň ve skromnosti jsou si oba národy podobné a právě proto jste mi vy, Češi, blízcí.

Kam chcete během Vašeho působení TRCZ dovést? Jaké máte priority?

TRCZ vyrábí ovladače a bezpečnostní pásy pro různé světové značky automobilů. Tyto pro vozidla nezbytně nutné komponenty, které přispívají k pohodlí, bezpečnosti automobilového provozu a tím tedy k bezpečnosti pasažérů, vyrábějí právě občané Lovosicka. Jsem hrdý na to, že práce šikovných rukou obyvatel tohoto krásného místa vaší vlasti nachází uplatnění a uznání po celém světě. Přeji si, aby si výrobky zde vyrobené uchovaly prvotřídní kvalitu, funkčnost, cenu i oblibu zákazníků.

Jak se Vám jeví čeští zaměstnanci? V čem jsou jejich silné a slabé stránky? Co byste jim doporučil?

Obchodní styl Japonců upřednostňuje dlouhodobé výsledky před krátkodobými. Připadá mi, že v České republice mají častěji prioritu cíle krátkodobé. Každá preference má své výhody a nevýhody, sleduje určité záměry a těžko lze říci, co je jednoznačně lepší nebo horší. Dle mého názoru je ale obvykle vhodnější uvažovat spíše v dlouhodobějším výhledu. A pokud jde o další aspekty pracovního života, pak mohu na základě svých zkušeností všem vřele doporučit, aby si neustále zvyšovali kvalifikaci, a upřímně jim popřát pocit, že v práci jsou něco platní, že vytvářejí hodnoty. Ano, chvíli to trvá, než si člověk vybuduje pozici, která mu vyhovuje a které může ze sebe předat to nejlepší a stále se zdokonalovat. Opakuji, že velká většina Čechů, které jsem poznal, jsou velmi pracovití a snaživí. Na druhou stranu mám dojem, že někteří jedinci jsou spíše trpně pasivní, vyhýbají se novým příležitostem a spíše se spoléhají na síť sociálního zabezpečení. Nejsou šťastní ani spokojení a je mi jich líto.

TRCZ už tvoří nedílnou součástí Lovosicka. Jak vidíte z Vašeho pohledu toto spolužití?

Chtěl bych, aby tu TRCZ zapustila kořeny a aby si všichni Lovosičtí mohli říct, že v místě bydliště mají dobrého zaměstnavatele. Chtěl bych přispět k rozvoji místní ekonomiky tím, že budeme zaměstnávat zdejší lidi, byl bych rád, kdybychom mohli aktivně ovlivnit i další aktivity, které zpříjemní váš život.

Děkuji za rozhovor a Vám i všem zaměstnancům TRCZ přeji hodně úspěchů a pracovní pohody.

Rozhovor připravil Miroslav Hvorka