Výstava Antonína Kratochvíla PERSONA (portréty) v Lovosicích

Fotograf Antonín Kratochvíl je žijící legendou české fotografie. Sám sebe řadí mezi autory, kteří se věnují humanisticky angažovanému dokumentu. Fotografuje celebrity, jezdí pracovat jako fotožurnalista na místa válečných konfliktů, živelných pohrom, zajímá se o sociální problémy třetího světa. Nedělá to z touhy po senzaci, jeho filozofie je „… dát slovo lidem, kteří nemají možnost ostatním sdělit, v jaké situaci se ocitli a co je postihlo.“ Je vyhledáván předními světovými vydavateli deníků a magazinů pro své charakteristické černobílé snímky.

Persona je kniha o lidech. O lidech obyčejných z různých koutů světa, o filmových hvězdách i hvězdičkách, o skutečných osobnostech i o současných falešných postmoderních ikonách. V Persóně se sešli lidé, které obdivujeme, s těmi, jímž bychom se při skutečném setkání zdaleka vyhnuli.

Z knihy Antonín Kratochvíl - Persona vydanou v nakladatelství Slovart

Výstava Persona v galerijním vlaku měla na přání lovosického rodáka Antonína Kratochvíla zastávku i v Lovosicích. Naše ukázky ze šedesátky velkoformátových fotografií z výstavy jsou jen malým nahlédnutím do jeho portrétní fotografické tvorby.

Vernisáž výstavy

za přítomnosti reportérů médií, se uskutečnila na nástupišti u vlaku, kde, po úvodním krátkém proslovu pořadatelů, A. Kratochvíl svojí výstavu reportérům představil a odpovídal na jejich otázky.

Starosta Jan Kulhánek přivítal rodáka Antonína Kratochvíla v Lovosicích. Novinářům ve svém vystoupení popsal udělení čestného občanství A. Kratochvílovi v roce 2000 u příležitosti 400. povýšení Lovosic na město. Na fotografii ukazuje jemu a ředitelce pořádající fotografické galerie Janě Bőmerové naše noviny Lovosický dnešek, kde jsme výstavu ve vlaku propagovali.

Výstavu v Lovosicích navštívilo 850 zájemců místních, z blízkého i vzdáleného okolí. Podle vyjádření ředitelky galerie Jany Bőmerové to byla, ve srovnání s velkými městy, návštěvnost překvapivá.

Na večeři pozval A. K. pořadatele výstavy a představitele města starostu Jana Kulhánka a vedoucí odboru školství, kultury, tělovýchovy a památkové péče Alenu Zelenkovou. Při té příležitosti předal starosta Kulhánek manželům Kratochvílovým malé pozornosti a upomínkovou knihu o Českém středohoří.

připravil Miroslav Hvorka

Historie Městské knihovny v Lovosicích

Osudy veřejné české knihovny v Lovosicích byly vždy úzce s pjaty s životem města. Zda existovala obecní knihovna v Lovosicích před I. světovou válkou se nepodařilo zjistit, ale lze předpokládat, že česká určitě ne (možná byla nějaká česká knihovna spolková, zprávy o ní jsem však nenašla). Ale již dne 4. srpna 1919 navrhl první český starosta Lovosic JUDr. Karel Tippmann na schůzi městské rady, aby v Lovosicích byla zřízena česká knihovna a čítárna (v souladu se zákonem č. 430 Sb. o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919). Už dříve údajně veřejná čítárna s německými novinami ve městě existovala a od skončení I. světové války a vzniku Československa zde byly snad k dispozici i české časopisy a noviny (německé také). Nepodařilo se mi ani zjistit, jak se první česká knihovna v Lovosicích nazývala – její název se stejně měnil i v další době: Obecní knihovna, Lidová knihovna, Městská knihovna …

V příští schůzi rady bylo usneseno předat knihy a skříň na ně panu učiteli Čestmíru Hellerovi, který měl knihy půjčovat (celá rodina Hellerova patřila už za Rakousko-Uherska mezi aktivní členy české menšiny v Lovosicích). Pro rok 1920 byla pro knihovnu uvolněna na nákup knih a časopisů částka 1.000,- Kč (bylo to málo nebo hodně – kdož ví; pro srovnání např. v Blansku byla v téže době pro knihovnu rozpočtována částka 2000- 3000,- Kč). Obecní knihovna fungovala až do roku 1938. Těsně před záborem Lovosic byly prý české knihy z městské knihovny společně s učebnicemi a školními pomůckami převezeny na české území do měšťanské školy do Bohušovic nad Ohří a tak menšinová knihovna po roce 1938 skončila v Lovosicích svou pouť.

Po druhé světové válce se muselo začít úplně znova. Brzy po květnové revoluci začala v Lovosicích a okolí pracovat Místní rada osvětová, jejíž činnost zahrnovala řadu oblastí (přednášková činnost, ochotnická představení, koncerty symfonického orchestru aj.). Až do roku 1950 vydávala Místní rada osvětová pro informaci občanstva Kulturní zpravodajství – to bylo znovu obnoveno až v roce 1958, kdy Městský národní výbor začal vydávat Kulturní kalendář a pro členy MNV a aktivisty informační list „Lovosice 1958“ (ten vycházel i v roce 1959 a 1960).

Městskou veřejnou knihovnu dostal na starost pan František Karták, odborný učitel. Základem obnovené knihovny se staly dary od občanů i organizací – například při sbírce provedené lovosickými dětmi 2. března 1946 bylo získáno 161 knih. Knihy se půjčovaly v Benešově (dále Gottwaldově, dnes Školní) ulici v budově pozdějšího Ústavu národního zdraví (bylo tam dětské středisko). Oficiální potvrzení existence knihovny pochází z roku 1947; tehdy měla knihovna 1250 svazků a navštěvovalo ji 273 čtenářů; vykázáno bylo 3233 výpůjček. Knihovna byla (alespoň dle publikace Františka Frühaufa) bohatě dotována Místním národním výborem. Postupně se měnilo umístění i knihovníci. V roce 1948 byla ke knihovně připojena politická knihovna Gottwaldova a půjčovalo se v zasedací síni bývalého Okresního národního výboru – zapsáno bylo 307 čtenářů, kteří si vypůjčili 6869 svazků. Tehdy se plánovalo zakoupení nových regálů pro knihy, MNV na ně věnoval 20 000 korun. V roce 1949 se knihovna přestěhovala do budovy, kde dnes sídlí GE Money Bank.

Ve zprávě knihovníka Františka Kartáka Závěrečná zpráva městské veřejné knihovny v Lovosicích, která byla přednesena 17. ledna 1949, je dále uvedeno, že (citace): „Nejvíce čtenářů je z řad dělníků. Také mládež je velmi četně zastoupena. Dosud ale mnoho zdejších lidí nejeví nejmenšího zájmu o četbu, ač knihovna může vyhovět i náročným čtenářům.“

Knihovna měla v té době 1 705 inventárních čísel a na zápisném, půjčovném a upomínkách bylo vybráno 7 420 korun. Knihovně přispívaly i některé spolky – Svaz bojovníků za svobodu, Sokol, Svaz zahraničních Čechů a další). Pro rok 1949, tj. pro 1. rok Pětiletky, se plánovalo zvýšit počet svazků na 2 000 – při nákupu se mělo pamatovat na novou socialistickou literaturu. Byla rovně pořízena vývěsní skříňka pro knihovnu, kde byly uveřejňovány zprávy pro čtenáře. (Konec I. části.)

V článku jsou použity informace ze Závěrečné zprávy místní rady osvětové v Lovosicích za rok 1948, z týdeníku pracujících lovosického okresu „Za lepší život“ (1950-1960), zápisy z kroniky vedené panem Rudolfem Kaftanem (retrospektiva) a zápisy z kroniky vedené panem Františkem Frühaufem).

Hz

Mistryně republiky jsou z našeho města

O víkendu v červnu pořádal klub Kotva Plzeň Svazu vodáků ČR mistrovství republiky v jízdě na pramicích a tak se závodilo na Úhlavě a Radbuze.

Klub vodáku Čokoládoven Lovosice reprezentovaly pouze 2 posádky, za to úspěšně. Kadetky prošly dvoudenní soutěží suverénně (zvítězily v disciplínách, slalom, sprint i sjezd, pouze v plavání byly třetí).

O krůček hůře dopadly ženy – byly „až“ druhé (za posádkou ze Starého Kolína). Jak ovšem vidíme na přiloženém snímku, mají naše vicemistryně a exmistryně i diplom za 1. místo v roční soutěži SVoČR – v českém poháru.

A nyní ke složení posádek:

Na prvním snímku vidíme dekorování kadetek, které jely ve složení: Michaela Nová, Nikola Fejerová, Martina Fischerová, Martina Vyšatová a Tereza Hrabová. Na druhém snímku vidíme část této posádky společně s ženami (v horní řadě), kde jsou: Monika Kociánová, Lenka Joachimsthalerová, kapitánka Marcela Suchomelová, Karolína Heřmanovská a Petra Holečková.

-JaNov-

Lovosický dnešek se připojuje gratulací k hezkému úspěchu protagonistek tohoto »malého sportu« …

Lukáš Horák, ale v jiném závodě

LOVOSICE/NOVE MESTO n.V. – Vítězstvím na Mistrovství ČR dorostenců v Ostravě si Lukáš Horák a Ladislav Hromádka vybojovali účast na mezistátním utkání v Novém Meste nad Vahom. Lovosický výškař a kladivář tak doplnili družstvo „sedmnáctiletých“, které reprezentovalo toto úterý Českou republiku na utkání s Maďarskem a Slovenskem. Lukáš Horák, svěřenec Miroslava Pavlíka, se svého úkolu zhostil na výbornou. Zvítězil ve výškařském sektoru výkonem 1.98 m a družstvu českých reprezentantů připsal svým vítězstvím sedm bodů. Ladislav Hromádka zabojoval v kladivářské kleci a ze Slovenská si za výkon 58.53 m přivezl třetí místo. Pro družstvo to znamenalo další čtyři body k dobru.

Mezi mužskými týmy se nejlépe dařilo Maďarům, kteří získali 174 bodů, Češi se umístili druzí se 143 body a třetí skončilo Slovensko s 93 body. V ženské kategorii se nejlépe dařilo českým atletkám (170 bodů), druhé skončily Maďarky (125 bodů) a třetí Slovenky (95 bodů).

Výsledné body obou kategorií byly nakonec sečteny, a tak si Češi ze slovenského Nového Mesta nad Váhom odvezlo nejen celkových 313 bodů, ale i pohár pro vítěze.

PetLa

LOVOSICE – Další z možností prověřit své výkony měli atleti lovosického oddílu v uplynulém týdnu hned dvakrát. V úterý vyjela početná skupina na 1. Bílinský Polytan do Bíliny. Zabojovali opět svěřenci Miroslava Pavlíka. Výškařům Lukáši Horákovi a Janu Sommerschuhovi se podařilo skočit rovné dva metry a obsadit druhé respektive třetí místo a Jaroslav Smělý obsadil v koulařském kruhu místo třetí za výkon 11.36 m. Rovněž třetí místo získal Dominik Hanko, který v hodu oštěpem dosáhl výkonu 50.12 m.

Ze svěřenců Evy Martinovské se dařilo Pavlu Hoblíkovi, který trať 200 m zaběhl za 23.76 s a ve svém běhu obsadil 1. místo (celkově páté místo). Další veřejné závody se uskutečnily na stadionu ELNA Počerady. K sobotnímu závodu nastoupili lovosičtí atleti opět ve výborné formě. Lukáš Horák tentokrát ve výškařském sektoru exceloval a ukázal jak se skáče 2.07 m. Tímto výkonem si vytvořil nový osobní rekord a vylepšil rekord oddílový a především posunul krajský rekord opět o další centimetr výše.

Lukáš může být se svou formou před nadcházejícím Mistrovství České republiky mužů a žen do 22 let, které se uskuteční poslední srpnový víkend v Uherském Hradišti, více než spokojen. Výborně Lukášovi sekundoval Jan Sommerschuh, který předvedl vyrovnaný dvoumetrový výkon. Výškaře doplnila Magda Nová, která v zvítězila v žákovské kategorii výkonem 1.60 m. V horizontálních skocích pěkné třetí místo obsadil Jindřich Živný. Rovněž svěřenci trenérky Martinovské o sobě v Lounech dali vědět. Nejlépe si se soupeři poradil Slávek Novotný, když v běhu na 1000 m dosáhl času 2:40.74 a obsadil druhou příčku. Třetí místa si přivezli Jan Wilhelm a Lucie Žďárská. Třísetmetrovou trať zaběhla Lucka v čase 43.65 a Honza za 37.17. Jen s krátkým odstupem protnul cílovou pásku v běhu na 300 m Pavel Hoblík (čas 37.27, 4. místo).

PetLa

(tentokrát tematicky zaměřeného jako Putování po stopách bitvy u Lovosic 1756).

Protože počasí přálo, účastníci byli spokojeni, nad to na startu byla účastníkům věnována bružurka s popisem bitvy zdarma, v cíli Oborová zdravotní pojišťovna měřila krevní tlak a hmotnost těm, kteří o to projevili zájem.

Na start přišli i senátor Zdeněk Bárta a předseda pěší sekce KČT pan Jiří Franc.

FraSt