Co nového v Lovosicích
LOVOSICE KRÁTCE
|
V pondělí 13. března vystoupil v Lovosicích v pořadu Hvězdy, jak je neznáte nestárnoucí český fotograf Jan Saudek, playboy a sedmdesátiletý starobní důchodce, kterého doprovodila do Lovosic zpěvačka Marcela Holanová, kterou proslavily mnohé hity, například duet s Gottem „Čau, lásko!“ Nesourodá dvojice opět vyprodala sál KS Lovoš, potlesk byl převeliký a autogramiáda předlouhá. Čilý Saudek stihne všechno, počínaje moderováním České Miss 2006 a konče třeba křtem nosorožčího mláděte Maishi ve Dvoře Králové. Jeho vitalitu mu všichni musíme jen závidět.
V Informačním středisku MěÚ Lovosice jsou opět k dispozici Kulturní pasy Euroregionu Elbe/Labe, které zajišťují slevu na vstupném do památek a galérii v německém příhraničí, ale třeba i do Zwingeru v Drážďanech (Galerie starých mistrů 6 €, po slevě 3,5 €) a v okrese Míšeň. Pas stojí letos 30,- Kč/ osobu a platí s cestovním dokladem.
Okresní kolo chemické olympiády proběhlo v prostorách bývalé průmyslovky, dnes Střední technické školy odborné a zahradnické Lovosice, 3. března. Vítězem se stal Lukáš Slavata z roudnického víceletého gymnázia a 2. místo obsadil Ondřej Fibigr z Gymnázia Lovosice. Konala se rovněž okresní kola zeměpisné a fyzikální olympiády – v té fyzikální zvítězili v obou kategoriích Lovosičtí – vítězem mladší kategorie se stal Martin Zuckerstein a té vyšší opět Ondřej Fibigr, který spolu se třemi dalšími soutěžícími postoupil do krajského kola.
Studenti Střední technické školy odborné a zemědělské vyrazili 25. A 26. března do lovosických ulic a v rámci Srdíčkového dne nabízeli kolemjdoucím za obnos 20,- Kč barevná srdíčka – červená, zelená modrá a žlutá. Akci pořádalo občanské sdružení Život dětem a vybrané peníze budou použity na lepší vybavení dětských oddělení v nemocnicích. Sbírka byla letos pořádána již posedmnácté.
Lovosickou pobočku GE Money Bank dne 24.3. přepadli dva ozbrojení lupiči a odnesli si bankovky za několik desítek tisíc korun. Lup je ale příliš dlouho netěšil; po výbuchu bezpečnostní patrony zničila peníze barva, proto zavazadlo s bankovkami při útěku zahodili. Doufejme, že budou brzy dopadeni.
Lovosické zdymadlo pořádalo 31.3. A 1.4. u příležitosti Světového dne vody den otevřených dveří. Bylo špatné počasí, takže přišlo jen cca 30 lidí. Kdybychom tušili, že přijdou zátopy, asi by se na tyto tak důležité prostory přišlo podívat více lidí.
Nultý ročník litoměřického poháru ve hře Sudoku proběhl v pátek 31. března v Litoměřicích v restauraci Klídek pod záštitou starosty Ladislava Chlupáče. Soutěžit přišlo 11 odvážlivců, čtyři úkol zdárně vyřešili. Časem 1 hodina a dvacet minut vyhrál Lukáš Patrák z Lovosic, bývalý programátor; je vidět, že mu počítačové myšlení a logika určitě nechybí. Na 2. místě skončil Ivan Vilím, ředitel Úřadu práce z Litoměřic. Všem čtyřem úspěšným řešitelům upřímně blahopřejeme!
Archeologové objevili Při stavbě dálničního přivaděče k novému mostu přes Labe u Lovosic bohatě vybavený hrob ženy z pozdní doby kamenné; významná žena byla pohřbena i se svými šperky, spirálovou měděnou sponou a náhrdelníkem z měděných trubiček. Na cestu do záhrobí byla vybavena také jídlem a nápoji. Hrob byl objeven v poslední chvíli, brzy po nálezu přišla povodeň.
Hz
Co nového v Lovosicích?
Jarní koncert ZUŠ Lovosice
Ve čtvrtek 30. března se ve velkém sále KS Lovoš uskutečnil Koncert populární hudby. Opět byl sál opravdu zaplněn, což nebývá při koncertech ZUŠ vždy pravidlem – dokonce ani oblíbený nešvar předčasného odchodu některých rodičů s dětmi se tentokrát příliš neuplatnil. Na koncertu jako hosté vystoupili členové skupiny VEGA; Vega je rocková skupina složená zejména z mentálně postižených lidí, kteří se potkali a žijí v Ústavu sociální péče ve Skalici u Litoměřic (klávesistka Marie Kurková, klávesista Petr Belo, Martin Kotva – bicí, Pavel Belo – zpěv, Milan More – kytara, zpěv); jako terapeut a učitel hudby působí ve Skalici Vlasta Barák (baskytara), který spolu s Jaroslavem Grundem (kytara) píše pro skupinu hudbu, texty Josef Jindříšek. Členové kapely mají možnost svými nápady přispívat a jsou individuálně vyučováni Martinem Dolejším a Vlastimilem Barákem na bicí, elektronické klávesy a kytaru. Vega v rámci koncertu zahrála dvě skladby orchestrální – od J. Ullmanna Waltz a Techno a tři skladby z vlastního repertoáru – velmi se líbilo reggae Pekelnej policajt.
V programu se objevila řada nových malých interpretů (Tomáš Hart, Karolína Ocetníková) i staří osvědčení harcovníci (Jan Pokorný, Richard Salač s doprovodem V. Baráka – skladba Blues Boys). Vlastní blok měla také MiniEnkláva složená z mladších hudebníků; její členové vystoupili také samostatně – např.Terezka Hellerová zahrála na klávesy a Barbora Černá na klavír. Zaznělo i několik písní – Berenika Tesařová přednesla oblíbenou píseň Jsi můj pán z muzikálu Dracula a zazněla i skladba Somewhere Leonarda Bernsteina. Ke spokojenosti návštěvníků přispělo i stolové uspořádání a možnost občerstvení, které zajistilo Kulturní středisko Lovoš. Další koncert populární hudby se koná v Lovoši ve středu 24. května 2006, přijďte také.
Hz
Na Václavském náměstí v Lovosicích se v úterý 11. dubna 2006 konaly poprvé Velikonoční trhy; na základě povolení RM z 7. března je uskutečnila firma Václav Chaloupka z Hrádku nad Nisou. Trh byl částečně zaměřen na prodej zboží s velikonoční a dárkovou tématikou – marcipánová srdce a různé jiné dobroty, čokoládová vajíčka, zajíčkové a slepičky, různé druhy trvanlivých salámů, hračky, balónky, také záclony a prostěradla – na Velikonoce se má uklízet, tak i toto zboží bylo v pořádku. Někde byly dárky – samurajské meče a repliky bambitek, krásné proutěné zboží, české froté ponožky – no budiž, každý prý má mít na svátky něco nového a ty ponožky byly kvalitní a české.
Z rámce Velikonoc se určitě ale vymanil stánek se spodním prádlem a kryty k mobilům, místo toho mohlo být o dva stánky s cukrovinkami více – takhle měly monopol. Ale jinak to byl dobrý nápad.
Hz
Velikonoce na gymnáziu
Již tradičně před velikonočními svátky v předvečer v úterý 11. dubna proběhla ve vestibulu gymnázia akce Velikonoce na gymnáziu. V programu vystoupil smíšený sbor z 1. ZŠ Koťata pod taktovkou paní učitelky Mgr. Jitky Kočišové, na klávesy doprovázela Mgr. Daniela Vytisková. Děti přednesly dvě písně Uhlíře a Svěráka a dvě lidové písničky (Vítání léta, Když jsem já šel...). Koncert moderovala Michaela Kučerová z kvinty, která úvodem přednesla báseň Dobré věci od Jana Skácela. Smíšený sbor učitelů a přátel školy In flagranti se sbormistryní Pavlou Linkovou se představil písněmi v mnoha jazycích – německy, svahilsky, česky (spirituál Až se v ráji sejdeme...), ukrajinsky a hebrejsky (Shalom kaverim). Asi 70 posluchačů zpěváky odměnilo zaslouženým potleskem. Pro nemoc paní profesorky Jarmily Brejchové tentokrát nevystoupila Laeta nota. Odpoledne bylo ukončeno opékáním buřtů na školním dvoře.
Hz
Svaz tělesně postižených informuje
Pracovníci Centra denních služeb pro zdravotně postižené v Lovosicích sdělují, že tělesně postižení mají možnost se obrátit každé úterý mezi 9 až 12 hodinou na organizaci STP, která tento den zasedá v Domě s pečovatelskou službou v ulici 28. května, nebo zavolat na číslo 724 732 962. Organizace má k dispozici několik náhradních vozíků a dalších kompenzačních pomůcek.
Poplatek za zapůjčení:
mechanický invalidní vozík 10,- Kč/ den chodítka 7,- Kč/ den WC židle 7,- Kč/ den
Středisko je schopné během několika hodin požadovanou věc dodat.
Členové výboru poskytují v úterý i poradenskou službu, a to i nečlenům Svazu tělesně postižených. Ochotně také podají informace o zájezdech a ozdravných pobytech v roce 2006.
Hz
Proč byly vybudovány na lovosických ulicích NOVÉ PŘECHODY?
Zajištění vyšší bezpečnosti všech úcastníku silničního provozu pomocí uplatnění progresivních trendů evropského pojetí problematiky dopravního zklidňování
Smyslem moderních trendů v dopravní politice, dopravním inženýrství, územním plánování, dopravním urbanismu i architektuře je nové utváření a dopravní zklidňování pozemních komunikací pro dosažení vyšší bezpečnosti všech úcastníku silničního provozu, zlepšení podmínek pohybu chodců a cyklistů, optimalizace funkčního využití komunikace a jejího okolí, zvýšení estetické úrovne komunikace a zmírnění zátěže životního prostředí emisemi a hlukem od dopravy.
U hlavních a tím i významných pozemních komunikací v obcích a městech se nacházejí nejen různé instituce (radnice, kostel, škola, pošta apod.), ale také obytné domy, různé obchody, rozličné služby a např. i zastávky veřejné dopravy. Z existence různých druhů aktivit pak vyplývá, že pozemní komunikace v intravilánech obcí plní nejen funkci dopravní (zejména pro průjezdnou dopravu), ale i funkci obslužnou, pobytovou a společenskou. Rozmanitost jejich funkčního využití vede k různorodosti zájmů jednotlivých skupin úcastníku silničního provozu a občanů, což znamená zdroj nebezpečí, konfliktů a koncentraci dopravních problémů.
Z hlediska moderní koncepce utváření pozemních komunikací současné komunikace často vykazují zejména tyto nedostatky:
- stejné uspořádání komunikace v obci jako v extravilánu a z toho plynoucí důraz na plynulou a rychlou jízdu motorových vozidel,
- předimenzované šírky jízdních pruhů pro motorovou dopravu na úkor potřeb nemotorizovaných úcastníku dopravy a dalších funkcí sídelního útvaru,
- naprostá absence jakýchkoliv stavebních prvků pro usnadnění přecházení (např. lávky, podchody, střední dělící ostrůvky a vysazené chodníkové plochy),
- úzké nebo chybějící chodníky, překážky v chodnících znesnadňující chůzi a vyhýbání,
- velký barierový účinek komunikace zhoršující podmínky pohybu pěších a zvyšující rizika při přecházení.
Z výše uvedených nedostatků pak vyplývá řada nepříjemných (resp. negativních) důsledků:
- v celkovém obrazu komunikace dominují především jedoucí a parkující automobily,
- neúměrně velký podíl zpevněných ploch na úkor zeleně a života vůbec,
- popř. vysoká nehodovost či dopravní hluk.
Zdůrazňování jen dopravní funkce komunikací se postupně stalo překonaným a přežitým. Proto je žádoucí, aby se stal dominantním sídelní útvar a nikoliv jím procházející komunikace. Řidiči navíc nejsou ochotni při průjezdu hlavní průtahové komunikace přejít na intravilánový jízdní režim – tj. max. rychlost 50 km/h bez jasné a přesné existence podpůrných stavebních opatření. Nové komunikace v intravilánech obcí a úpravy stávajících komunikací musí být navrženy tak, aby nenabízely řidičům možnost jízdy rychlostí výrazně vyšší než max. dovolenou. V opačném případě na základě "nabídky" ze strany předimenzovaných návrhových parametrů komunikací (rozměrově téměř dálnic) vzniká i "poptávka" po rychlosti na straně řidičů.
Těmito již nepopiratelnými aspekty, zjištěními a výzkumy se naprosto správně nechali vést i odpovědní zástupci města Lovosice, kteří nastartovali proces zklidňování místních komunikací právě na místech, která z pohledu dopravního zatížení a stavebního uspořádání vykazují největší problémy. Jednalo se zejména o ul. Osvoboditelů a Dlouhá, neboť tyto komunikace svým šírkovým uspořádáním umožňovaly rychlou jízdu vozidel (vyšší než max. povolenou), čímž bylo velmi ztíženo překonávání této komunikace chodci, a to i přes existenci několika vyznačených přechodů pro chodce. Proces tohoto postupného zklidňování byl zahájen výstavbou středových ostrůvků na přechodech pro chodce, výstavbou nového přechodu (u fary), vysazených chodníkových ploch (tzv. uší – zálivů) ohraničujících prostory pro parkování vozidel, osvětlením některých vybraných přechodů pro chodce apod. Tento proces by měl dále pokračovat optickým zúžováním jízdních pruhů, resp. vyhotovením nového vodorovného dopravního značení, které na komunikaci vytvoří jízdní pruhy o max. šírce 3,25 m, rekonstrukcí a zkvalitněním přílehlých chodníkových ploch a vkládáním prvků zeleně (např. na středových ostrůvcích přechodů). Prvky zeleně na pozemních komunikacích budou zajišťovat členitost, rozmanitost a oživovat prostor. Zeleň tak bude přirozeně zvýrazňovat konfliktní body a plochy na komunikaci (zejména místa pro přecházení či přechody pro chodce), bude vytvářet kontrast, narušovat monotónnost vzhledu komunikace a stimulovat pozornost řidičů. Těmito vlivy pak bude docházet k potlačení přímých, širokých a urychlujících linií.
Zvláštní pozornost mezi zmíněnými stavebními opatřeními je nutné věnovat středním dělícím ostrůvkům usnadňujících přecházení na přechodech pro chodce. Tyto ostrůvky zlepšují bezpečnost přecházejících chodců a zvyšují kapacitu přecházení. Jejich jednoznačné výhody lze shrnout takto:
- stimulace pozornosti řidiče a jeho ochoty umožnit chodci přecházení,
- rozdělení přecházení do dvou fází a vytvoření chráněné plochy uprostřed přechodu,
- menší psychická zátěž chodců (nemusí současně sledovat oba směry jízdy, ale jen jeden),
- snížení rychlosti dopravního proudu a jeho usměrnění,
- úcinná podpora zákazu předjíždění na přechodech,
- výrazné zmenšení nároků na rozhled chodce doprava (o dráhu vozidla ujetou za dobu, za kterou chodec dojde z okraje vozovky na ostrůvek).
Na závěr lze jednoznačně uvést, že zklidňování významnějších místních komunikací, kde se koncentrují dopravní a dopravně-bezpečnostní problémy, je cesta správným směrem. Věřme, že započatý proces bude i nadále pokračovat a my všichni se tak dočkáme i v následném volebním období pokračování změn a opatření ke zvýšení BESIP i na některých dalších místních komunikacích v Lovosicích. Snížení rizika vzniku kolizních situací a dopravních nehod, zvýšení komfortu uživatelů komunikace, spokojenosti obyvatel a zlepšení estetického vzhledu veřejného prostoru je jistě cílem a v zájmu nás všech.
Jan JAKUB,
odbor dopravy a SH
Jubileum
Už jsme tady 40 let
V pátek 24.3.2006 slavili zaměstnanci – ti současní i minulí – mateřské školy v Sadech pionýrů čtyřicáté narozeniny. Všechny přítomné přivítal nastávající prvňáček Daniel a na to zazpíval pásmo veselých písniček pěvecký soubor Skřítci.
Už ani nevíme, kdo vlastně sfoukl těch čtyřicet narozeninových svíček, hned potom se rozproudila živá zábava všech přítomných – těch současných i těch, které zde pracovaly už v době, kdy ty současné měly ještě starosti o kočárky a panenky a možná i jen o dudlíky. Všechny vysoce hodnotily výzdobu budovy, která je dílem dětí i paní učitelek. Pohoštění přišlo všem k chuti a kronika školky, která putovala z ruky do ruky, vyloudila mnohý úsměv při vzpomínkách na to, co kdysi bylo. Nechyběly ani písně u klavíru a fotografování a navíc – šikovný fotograf měl pro oslavenkyně hotové fotky už ve chvíli, kdy se začaly rozcházet, takže každá měla ihned i upomínku na toto setkání. Na rozloučenou dostaly kytičku prvosenek jarních (my, co nejsme oslavenci, jim říkáme petrklíče), která všechny potěšila a připomněla, že je už konečně jaro.
Bylo to tak hezké, že se už těšíme na další setkání nvzdory tomu, že bohužel – budeme zase o něco starší a přemýšlíme, čím překvapíme naše hosty řekněme - za pět let.
Pro naše děti a jejich rodiče připravujeme oslavu na Veselou sobotu v dubnu, na školní zahradě. Už máme objednáno hezké počasí, se sluníčkem...
Hana Růžičková
Kouzelná Polynésie je rajským ostrovem našeho dětství
V pondělí 3. dubna představil v sedmi cestopisných filmech ostrovy Francouzské Polynésie lovosickému publiku dobře známý přednášející, cestovatel Dr. Martin Kratochvíl. K tématu se dostal prostřednictvím režiséra Jiřího Tesaře, který ho požádal o spolupráci na projektu Čeští emigranti v Polynésii – sháněl totiž člověka, který by uměl pilotovat letadlo, navigovat loď a ještě točit filmy a to všechno a mnohé další Dr. Kratochvíl umí. Při tom se natočily i cestopisné filmy o Francouzské Polynésii, někteří emigranti dokonce při natáčení pomohli (pan Benáček z ostrova Raiateia nebo pan Žídek z ostrova Bora Bora).
Polynésie je tvořena pěti souostrovími – Společenské ostrovy (patří sem třeba Tahiti), Tuamotu, Markézy, Tubuai, Gambier a 120 ostrovy. Hlavní město je Papeete, mezi používané jazyky patří třeba tahitština nebo markézština. Hospodářství je založeno hlavně na cizineckém ruchu, rybolovu a obchodu (lovu perel, vývozu kopry, vanilky, ananasu a podobného ovoce). Do oblasti se rozšířilo křesťanství – asi 50% je protestantů, 35% katolíků, zbytek tvoří převážně mormoni a židé. Původní náboženství (polytheismus) bylo úplně vytlačeno, i když – v domech původních obyvatel jsou leckde zbytky starého náboženství k vidění. Původní polynéský chrám marae mohou turisté navštívit jen rekonstruovaný v jakémsi skansenu na ostrově Moorea. Roku 1789 došlo u souostroví Tonga na lodi Bounty k pravděpodobně nejznámější vzpouře novodobých námořních dějin a potomci vzbouřenců se v nedávné době zviditelnili na ostrově Pitcairn „sexuálním harašením“.
Podle filmů se zdá, že život zdejších obyvatel probíhá v jedné velké hostině a bujarých oslavách. Podle přednášejícího je tomu tak i ve skutečnosti – sociální dávky jsou fantasticky vysoké, takže obyvatelé ostrovů nemusí nic dělat a navíc se ani nezajímají o vyšší vzdělání. Většina z nich je velice otylá, protože se tam skutečně hodně jí (a ještě je strava moučnatá a přeslazená) a i na krátké vzdálenosti jezdí autem.
Francie v roce 1963 přesunula francouzský jaderný testovací program na atoly Mururoa a Fangataufa v souostroví Tuamotu na jihozápadě Francouzské Polynésie. Po následující tři desetiletí zde bylo provedeno kolem 150 pokusných výbuchů a jaderné testy v Polynésii byly ukončeny až v roce 1996. Proto má Francie vůči obyvatelům špatné svědomí a řeší situaci prostřednictvím finančních injekcí. Zda se ale, že ekonomický rozvoj zaštítěný Francii nemusí být pro obyvatele tím nejlepším – každopádně se ale Polynésané nesnaží o získání samostatnosti. Ovšem pro turisty je návštěva Francouzské Polynésie drahá (balená voda 5 dolarů, pivo 15 dolarů).
Slogany pro lákání turistů: Tahiti – ostrovy hříšné lásky (Evropan si představí exotické jídlo, krásné ženy a nespoutaný sex, ale ty ženy jsou podle našich měřítek hezké jen v opravdovém mládí), Raiateia – vanilkový sen, Rangiroa – perla jižního Pacifiku aj. Pro turisty jsou pořádány různé oslavy spojené s národními tanci, závody pirog (lodic) nebo jízdou na neosedlaných koních. Příroda je ovšem opravdu překrásná, stálé teplo, modré nebe, teplé tyrkysové moře, květy všech barev – zkrátka ráj (někdy ovšem s neviditelnými muškami, které způsobí pohromu).
Markézy si oblíbili mnozí Evropané, například Paul Gauguin, který zde namaloval většinu svých slavných obrazů a je zde pochován (ostrov Hiva Oa), Jacques Brel, který zde zemřel v roce 1978 a ostrov Nuku Hiva třeba Robert Louis Stevenson, autor známého dobrodružného románu Ostrov pokladů. O Polynésii se zajímal norský badatel a dobrodruh Thor Heyerdahl, který se roku 1947 vydal na balsovém člunu z Peru napříč Atlantikem, aby dokázal svojí teorii, že Polynésané přišli z amerického kontinentu. O tři měsíce později přistál na Tuamotech ve Francouzské Polynésii. Dokázal tím, že je možné přeplout na přírodním plavidle z Ameriky do Polynésie. I přes tento jeho pokus však současné výzkumy potvrzují zcela jinou verzi osídlení Polynésie: Polynésané přišli z jihovýchodní Asie. Přesto ale Heyerdahla všichni obdivují.
Závěrem večera ještě Dr. Kratochvíl zodpověděl asi 10 otázek a RNDr. Jaroslav Líska pozval přítomné na další přednášku, která se v KS Lovoš uskuteční v pondělí 22. května a bude to ETIOPIE - země mnoha tváří (příroda, obyvatelstvo a ekologické problémy). Přednášet bude RNDr. Zdeněk Kliment, CSc., Přírodovědecká fakulta UK Praha. Přes 30 spokojených posluchačů se rozešlo po půl deváté domů. Bylo to zajímavé i poučné, přijdeme zase. Hz
Tři otázky pro poutníka, přednášejícího, pianistu a podnikatele:
PhDr. Martin Kratochvíl je renesanční člověk, zajímá se snad o všechno na světě a v téměř všem je úspěšný. Tentokrát přijel do Lovosic s přednáškou na téma Kouzelná Polynésie (ta měla být na programu už loni v červnu, to se ale nechal přednašeč přemluvit na premiéru o 13. výpravě do Nepálu). Tam je skoro více doma než v Mnichovicích, kde má Studio Budíkov a zčásti vlastnoručně postavený dům (jak sám uvádí, snad byl v minulém životě v Nepálu šerpou, že je mu tam tak dobře). Našemu oblíbenému cestovateli a muži-všeumělci jsem položila tři záludné otázky.
Pane doktore, na svých poutích světem natočíte spousty materiálu, které pak ve svém Studiu Budíkov zpracujete do podoby filmu, DVD apod. Prý jste natáčel hudební skladby i filmy i za totality, takže už tehdy jste byl podnikatel. Jak se Vám to podařilo a to umíte všechna ta potřebná řemesla?
Je pravda, že Studio Budíkov bylo založeno v r. 1971. Já od té doby soukromě podnikám. Za totality to bylo zčásti možné díky výjimce umožňující pronajímat zvukové aparatury za úplatu. Tato malá skulinka v zákonech umožnila nejdříve ozvučovat koncerty, posléze pak nahrávat koncerty živě a potom i založit vlastní studio. Nebylo to tedy naší zásluhou, spíše mezerou v předpisech a neschopnosti minulého režimu udržet krok s nahrávacími technologiemi.
Cestovatelské filmy nejen natáčíte, ale zjistila jsem, že někdy i zasedáte při jejich hodnocení (Welzlovo filmobile - 2. ročník v roce 2006, Zábřeh na Moravě - Soutěžní přehlídka filmů s cestovatelskou tématikou). Dáváte i své filmy do nějakých soutěží, natáčíte na zakázku pro televizi nebo cestujete a zpracováváte filmy jen dle své libosti?
Vše, co uvádíte v otázce, je správně. Obesíláme mezinárodni festivaly, natáčíme filmy jako zakázku pro televizi, i produkujeme filmy ve své režii a ty pak nabízíme na domácím i mezinárodním trhu. Jsou to například filmy TIBET: SETKÁNÍ S ABSOLUTNEM z r. 1998, MAKALU, ŘEKA ARUN z r.2001 a mnoho dalších filmů z Nepálu – s některými jste se setkali i v Lovosicích, VELIKONOČNÍ OSTROV: VĚČNÁ ZÁHADA TICHOMOŘÍ, SANTIAGO DE CHILE z r. 2000 a jeden z posledních - POLYNÉSIE (TAHITI, RAIATEA, BORA BORA, RANGIROA, HIVA OA, NUKU HIVA FATU HIVA, MARKÉZY) z roku 2004, který zhlédli lovosičtí diváci 3. dubna. Poslední filmy jsou z roku 2005, například KAŠMÍR a LADAK - čtyřdílný dokument z Indického Himálaje.
Na podzim by se měl v České televizi objevit nový osmnáctidílný dokumentární seriál Prolínání světů, který jste natočil s katolickým knězem, univerzitním pedagogem a religionistou Tomášem Halíkem. V každém díle představíte některé z velkých náboženství - křesťanství, judaismus, islám, buddhismus, v souvislosti se základními momenty lidského života, jako je narození, smrt, modlitba či svatba. V kterých zemích jste seriál točili a nedošlo k nějaké nebezpečné situaci – oni bývají někteří věřící oněch náboženství někdy poněkud výbušní (viz poslední aféra s dánskou karikaturou Mohammeda)?
Na cestách jsme zažili mnoho dobrodružství i krušných chvil. Ale ve velké většině zemí, i v těch, které nemají tu nejlepší reputaci (Barma, Sýrie, Jordánsko, Tibet), jsme byli přijati velice přátelsky. To jen potvrzuje naši domněnku, že řeči o konfliktu civilizací jsou trochu nafouknutou mediální bublinou a proto PROLÍNÁNÍ SVĚTů, osmnáctidílný seriál České televize, televizního studia Brno, produkovaný ve Studiu Budíkov, si klade několik základních cílů:
- chce být sondou do jednoho z nejžhavějších problémů naší doby, doby globalizace: do vzájemného setkávání, ovlivňování a střetávání různých kultur,
- vyrůstajících z odlišných náboženských tradic
- chce nabídnout porozumění těmto odlišným tradicím a povzbudit tak ducha tolerance a ochoty k dialogu
- chce vést diváky k tomu, aby při konfrontaci s tím, jak různá náboženství a kultury chápou, vykládají a slaví základní události a etapy lidského života, se sami hlouběji zamysleli nad svým životním stylem a svými hodnotami.
Pořad srovnává, jak různá náboženství chápou a ztvárňují základní životní situace – narození, výchovu, manželství a rodinný život, postavení a poslání žen, uzavírání a dodržování smluv, smrt a pohřeb, zabývá se vztahem náboženství k umění a vzdělání, k politice a k násilí, klade si otázku, jaké jevy se v sekulárních společnostech snaží nahradit náboženství. Cyklus je určen širokému okruhu diváků, které může zaujmout „pestrá podívaná“, ale zároveň se nebrání zamyšlení nad otázkami, které by neměly být lhostejné nikomu z nás.
Otázka navíc – pro pianistu: Chystáte i letos nějaké turné s americkým kytaristou Tonym Ackermanem, máte nějaké společné cédéčko? Vystupujete někdy i v Praze?
Právě jsme se s Tonym vrátili z turné po Izraeli. Rovněž s ním i s dalšími natáčíme hudbu ke zmíněnému seriálu. Vypadá to tak, že by některé snímky po možném doplnění obstály i na CD. Je potřeba muziku nechat trochu uležet a - nezatíženi bezprostředním pocitem po natáčení - ji znovu kriticky zhodnotit.
Na seriál Prolínání světů se těším, bude určitě zajímavý i poučný. A na to, zda se urodilo CD, se zeptám příště. Určitě u nás Dr. Kratochvíl nebyl naposledy.
Děkuji za rozhovor. Eva Hozmanová
Ohlédnutí
Co psal Lovosický dnešek před deseti lety
Květnový lovosický dnešek na titulní straně uvádí volební informace – volební okrsky a místa, kde byly volební místnosti. Byly vesměs jinde, než dnes... Na druhé straně Zprávy z radnice, což nám vydrželo až dodnes. Také třetí strana se podobá, je na ní poetický článek Antonína Baráka kresba pana Zrůsta snad ještě z období socialistického realizmu s kombajnem v obilném lánu a jen jako vedlejší subdominantou – Hazmburkem.
Třetí strana je vyhrazena článku o dálnici D 8 s náčrtkem dopravní situace napojení silnice I.tř. / 8. To jsme si myslili, že do realizace zbývá pár měsíců. Pcha, to jsme ještě nevěděli, že podle našich zákonů může protestovat snad i metař z Čeljabinska...
Na dalších stranách je galerie zastupitelů, něco málo službách, inzerce, Z historie města, článek o mizerné účasti na kulturních akcích v Lovoši (to bohužel, ještě dneska někdy lze rovněž zažít). Raritou je stará fotografie na straně 7. se zaplavenými domy (dnes již šedesát let neexistujícími) doplněná komentářem :...Vidíme rozlité Labe, kterého se dřív Lovosice musely bát. Přehrady a regulace tehdy ještě nebyly. My už strach mít nemusíme...
Pokračuje – tedy lovosický dnešek – Dopisy čtenářů, zprávy o akcích hasičů, recepty, stranou o dětech pro děti, článkem MUDr. Hromádky »Co se to děje se zdravotnictvím« (to nám taky zůstalo – bohužel), Program Kulturního střediska Lovoš, který na stránce zaniká, Divadla Ústí nad Labem, rady zahrádkářům a další inzerce.
Na poslední straně nezbytná křížovka a kurs řešení hádanek. Jsou tady tři ukázky, z nichž nejlehčí přepisuji pro ty, kteří nemají myšlení za zbytečnou námahu. Je to sloučenka (vyluštíme jednotlivé náznaky a sloučíme je do výrazu s novým významem) : DVĚ RYBY maj‘ tu hody a to DVA LESNÍ PLODY.
Tím dnes končíme procházku po dvanáctistránkovém květnovém čísle Lovosického dneška ročníku 1996 z dílny pana inženýra Hrdiny a jeho přispěvatelů.
-jč-
Na Václavském náměstí v Lovosicích se v úterý 11. dubna 2006 konaly poprvé Velikonoční trhy; na základě povolení RM z 7. března je uskutečnila firma Václav Chaloupka z Hrádku nad Nisou. Trh byl částečně zaměřen na prodej zboží s velikonoční a dárkovou tématikou – marcipánová srdce a různé jiné dobroty, čokoládová vajíčka, zajíčkové a slepičky, různé druhy trvanlivých salámů, hračky, balónky, také záclony a prostěradla – na Velikonoce se má uklízet, tak i toto zboží bylo v pořádku. Někde byly dárky – samurajské meče a repliky bambitek, krásné proutěné zboží, české froté ponožky – no budiž, každý prý má mít na svátky něco nového a ty ponožky byly kvalitní a české.
Z rámce Velikonoc se určitě ale vymanil stánek se spodním prádlem a kryty k mobilům, místo toho mohlo být o dva stánky s cukrovinkami více – takhle měly monopol. Ale jinak to byl dobrý nápad.
Hz
Velikonoce na gymnáziu
Již tradičně před velikonočními svátky v předvečer v úterý 11. dubna proběhla ve vestibulu gymnázia akce Velikonoce na gymnáziu. V programu vystoupil smíšený sbor z 1. ZŠ Koťata pod taktovkou paní učitelky Mgr. Jitky Kočišové, na klávesy doprovázela Mgr. Daniela Vytisková. Děti přednesly dvě písně Uhlíře a Svěráka a dvě lidové písničky (Vítání léta, Když jsem já šel...). Koncert moderovala Michaela Kučerová z kvinty, která úvodem přednesla báseň Dobré věci od Jana Skácela. Smíšený sbor učitelů a přátel školy In flagranti se sbormistryní Pavlou Linkovou se představil písněmi v mnoha jazycích – německy, svahilsky, česky (spirituál Až se v ráji sejdeme...), ukrajinsky a hebrejsky (Shalom kaverim). Asi 70 posluchačů zpěváky odměnilo zaslouženým potleskem. Pro nemoc paní profesorky Jarmily Brejchové tentokrát nevystoupila Laeta nota. Odpoledne bylo ukončeno opékáním buřtů na školním dvoře.
Hz
Svaz tělesně postižených informuje
Pracovníci Centra denních služeb pro zdravotně postižené v Lovosicích sdělují, že tělesně postižení mají možnost se obrátit každé úterý mezi 9 až 12 hodinou na organizaci STP, která tento den zasedá v Domě s pečovatelskou službou v ulici 28. května, nebo zavolat na číslo 724 732 962. Organizace má k dispozici několik náhradních vozíků a dalších kompenzačních pomůcek.
Poplatek za zapůjčení:
| mechanický invalidní vozík | 10,- Kč/ den |
| chodítka | 7,- Kč/ den |
| WC židle | 7,- Kč/ den |
Středisko je schopné během několika hodin požadovanou věc dodat.
Členové výboru poskytují v úterý i poradenskou službu, a to i nečlenům Svazu tělesně postižených. Ochotně také podají informace o zájezdech a ozdravných pobytech v roce 2006.
Hz
Proč byly vybudovány na lovosických ulicích NOVÉ PŘECHODY?
Zajištění vyšší bezpečnosti všech úcastníku silničního provozu pomocí uplatnění progresivních trendů evropského pojetí problematiky dopravního zklidňování
Smyslem moderních trendů v dopravní politice, dopravním inženýrství, územním plánování, dopravním urbanismu i architektuře je nové utváření a dopravní zklidňování pozemních komunikací pro dosažení vyšší bezpečnosti všech úcastníku silničního provozu, zlepšení podmínek pohybu chodců a cyklistů, optimalizace funkčního využití komunikace a jejího okolí, zvýšení estetické úrovne komunikace a zmírnění zátěže životního prostředí emisemi a hlukem od dopravy.
|
|
U hlavních a tím i významných pozemních komunikací v obcích a městech se nacházejí nejen různé instituce (radnice, kostel, škola, pošta apod.), ale také obytné domy, různé obchody, rozličné služby a např. i zastávky veřejné dopravy. Z existence různých druhů aktivit pak vyplývá, že pozemní komunikace v intravilánech obcí plní nejen funkci dopravní (zejména pro průjezdnou dopravu), ale i funkci obslužnou, pobytovou a společenskou. Rozmanitost jejich funkčního využití vede k různorodosti zájmů jednotlivých skupin úcastníku silničního provozu a občanů, což znamená zdroj nebezpečí, konfliktů a koncentraci dopravních problémů.
Z hlediska moderní koncepce utváření pozemních komunikací současné komunikace často vykazují zejména tyto nedostatky:
- stejné uspořádání komunikace v obci jako v extravilánu a z toho plynoucí důraz na plynulou a rychlou jízdu motorových vozidel,
- předimenzované šírky jízdních pruhů pro motorovou dopravu na úkor potřeb nemotorizovaných úcastníku dopravy a dalších funkcí sídelního útvaru,
- naprostá absence jakýchkoliv stavebních prvků pro usnadnění přecházení (např. lávky, podchody, střední dělící ostrůvky a vysazené chodníkové plochy),
- úzké nebo chybějící chodníky, překážky v chodnících znesnadňující chůzi a vyhýbání,
- velký barierový účinek komunikace zhoršující podmínky pohybu pěších a zvyšující rizika při přecházení.
Z výše uvedených nedostatků pak vyplývá řada nepříjemných (resp. negativních) důsledků:
- v celkovém obrazu komunikace dominují především jedoucí a parkující automobily,
- neúměrně velký podíl zpevněných ploch na úkor zeleně a života vůbec,
- popř. vysoká nehodovost či dopravní hluk.
Zdůrazňování jen dopravní funkce komunikací se postupně stalo překonaným a přežitým. Proto je žádoucí, aby se stal dominantním sídelní útvar a nikoliv jím procházející komunikace. Řidiči navíc nejsou ochotni při průjezdu hlavní průtahové komunikace přejít na intravilánový jízdní režim – tj. max. rychlost 50 km/h bez jasné a přesné existence podpůrných stavebních opatření. Nové komunikace v intravilánech obcí a úpravy stávajících komunikací musí být navrženy tak, aby nenabízely řidičům možnost jízdy rychlostí výrazně vyšší než max. dovolenou. V opačném případě na základě "nabídky" ze strany předimenzovaných návrhových parametrů komunikací (rozměrově téměř dálnic) vzniká i "poptávka" po rychlosti na straně řidičů.
Těmito již nepopiratelnými aspekty, zjištěními a výzkumy se naprosto správně nechali vést i odpovědní zástupci města Lovosice, kteří nastartovali proces zklidňování místních komunikací právě na místech, která z pohledu dopravního zatížení a stavebního uspořádání vykazují největší problémy. Jednalo se zejména o ul. Osvoboditelů a Dlouhá, neboť tyto komunikace svým šírkovým uspořádáním umožňovaly rychlou jízdu vozidel (vyšší než max. povolenou), čímž bylo velmi ztíženo překonávání této komunikace chodci, a to i přes existenci několika vyznačených přechodů pro chodce. Proces tohoto postupného zklidňování byl zahájen výstavbou středových ostrůvků na přechodech pro chodce, výstavbou nového přechodu (u fary), vysazených chodníkových ploch (tzv. uší – zálivů) ohraničujících prostory pro parkování vozidel, osvětlením některých vybraných přechodů pro chodce apod. Tento proces by měl dále pokračovat optickým zúžováním jízdních pruhů, resp. vyhotovením nového vodorovného dopravního značení, které na komunikaci vytvoří jízdní pruhy o max. šírce 3,25 m, rekonstrukcí a zkvalitněním přílehlých chodníkových ploch a vkládáním prvků zeleně (např. na středových ostrůvcích přechodů). Prvky zeleně na pozemních komunikacích budou zajišťovat členitost, rozmanitost a oživovat prostor. Zeleň tak bude přirozeně zvýrazňovat konfliktní body a plochy na komunikaci (zejména místa pro přecházení či přechody pro chodce), bude vytvářet kontrast, narušovat monotónnost vzhledu komunikace a stimulovat pozornost řidičů. Těmito vlivy pak bude docházet k potlačení přímých, širokých a urychlujících linií.
Zvláštní pozornost mezi zmíněnými stavebními opatřeními je nutné věnovat středním dělícím ostrůvkům usnadňujících přecházení na přechodech pro chodce. Tyto ostrůvky zlepšují bezpečnost přecházejících chodců a zvyšují kapacitu přecházení. Jejich jednoznačné výhody lze shrnout takto:
- stimulace pozornosti řidiče a jeho ochoty umožnit chodci přecházení,
- rozdělení přecházení do dvou fází a vytvoření chráněné plochy uprostřed přechodu,
- menší psychická zátěž chodců (nemusí současně sledovat oba směry jízdy, ale jen jeden),
- snížení rychlosti dopravního proudu a jeho usměrnění,
- úcinná podpora zákazu předjíždění na přechodech,
- výrazné zmenšení nároků na rozhled chodce doprava (o dráhu vozidla ujetou za dobu, za kterou chodec dojde z okraje vozovky na ostrůvek).
Na závěr lze jednoznačně uvést, že zklidňování významnějších místních komunikací, kde se koncentrují dopravní a dopravně-bezpečnostní problémy, je cesta správným směrem. Věřme, že započatý proces bude i nadále pokračovat a my všichni se tak dočkáme i v následném volebním období pokračování změn a opatření ke zvýšení BESIP i na některých dalších místních komunikacích v Lovosicích. Snížení rizika vzniku kolizních situací a dopravních nehod, zvýšení komfortu uživatelů komunikace, spokojenosti obyvatel a zlepšení estetického vzhledu veřejného prostoru je jistě cílem a v zájmu nás všech.
Jan JAKUB,
odbor dopravy a SH
Jubileum
Už jsme tady 40 let
V pátek 24.3.2006 slavili zaměstnanci – ti současní i minulí – mateřské školy v Sadech pionýrů čtyřicáté narozeniny. Všechny přítomné přivítal nastávající prvňáček Daniel a na to zazpíval pásmo veselých písniček pěvecký soubor Skřítci.
|
|
Už ani nevíme, kdo vlastně sfoukl těch čtyřicet narozeninových svíček, hned potom se rozproudila živá zábava všech přítomných – těch současných i těch, které zde pracovaly už v době, kdy ty současné měly ještě starosti o kočárky a panenky a možná i jen o dudlíky. Všechny vysoce hodnotily výzdobu budovy, která je dílem dětí i paní učitelek. Pohoštění přišlo všem k chuti a kronika školky, která putovala z ruky do ruky, vyloudila mnohý úsměv při vzpomínkách na to, co kdysi bylo. Nechyběly ani písně u klavíru a fotografování a navíc – šikovný fotograf měl pro oslavenkyně hotové fotky už ve chvíli, kdy se začaly rozcházet, takže každá měla ihned i upomínku na toto setkání. Na rozloučenou dostaly kytičku prvosenek jarních (my, co nejsme oslavenci, jim říkáme petrklíče), která všechny potěšila a připomněla, že je už konečně jaro.
Bylo to tak hezké, že se už těšíme na další setkání nvzdory tomu, že bohužel – budeme zase o něco starší a přemýšlíme, čím překvapíme naše hosty řekněme - za pět let.
Pro naše děti a jejich rodiče připravujeme oslavu na Veselou sobotu v dubnu, na školní zahradě. Už máme objednáno hezké počasí, se sluníčkem...
Hana Růžičková
Kouzelná Polynésie je rajským ostrovem našeho dětství
V pondělí 3. dubna představil v sedmi cestopisných filmech ostrovy Francouzské Polynésie lovosickému publiku dobře známý přednášející, cestovatel Dr. Martin Kratochvíl. K tématu se dostal prostřednictvím režiséra Jiřího Tesaře, který ho požádal o spolupráci na projektu Čeští emigranti v Polynésii – sháněl totiž člověka, který by uměl pilotovat letadlo, navigovat loď a ještě točit filmy a to všechno a mnohé další Dr. Kratochvíl umí. Při tom se natočily i cestopisné filmy o Francouzské Polynésii, někteří emigranti dokonce při natáčení pomohli (pan Benáček z ostrova Raiateia nebo pan Žídek z ostrova Bora Bora).
Polynésie je tvořena pěti souostrovími – Společenské ostrovy (patří sem třeba Tahiti), Tuamotu, Markézy, Tubuai, Gambier a 120 ostrovy. Hlavní město je Papeete, mezi používané jazyky patří třeba tahitština nebo markézština. Hospodářství je založeno hlavně na cizineckém ruchu, rybolovu a obchodu (lovu perel, vývozu kopry, vanilky, ananasu a podobného ovoce). Do oblasti se rozšířilo křesťanství – asi 50% je protestantů, 35% katolíků, zbytek tvoří převážně mormoni a židé. Původní náboženství (polytheismus) bylo úplně vytlačeno, i když – v domech původních obyvatel jsou leckde zbytky starého náboženství k vidění. Původní polynéský chrám marae mohou turisté navštívit jen rekonstruovaný v jakémsi skansenu na ostrově Moorea. Roku 1789 došlo u souostroví Tonga na lodi Bounty k pravděpodobně nejznámější vzpouře novodobých námořních dějin a potomci vzbouřenců se v nedávné době zviditelnili na ostrově Pitcairn „sexuálním harašením“.
Podle filmů se zdá, že život zdejších obyvatel probíhá v jedné velké hostině a bujarých oslavách. Podle přednášejícího je tomu tak i ve skutečnosti – sociální dávky jsou fantasticky vysoké, takže obyvatelé ostrovů nemusí nic dělat a navíc se ani nezajímají o vyšší vzdělání. Většina z nich je velice otylá, protože se tam skutečně hodně jí (a ještě je strava moučnatá a přeslazená) a i na krátké vzdálenosti jezdí autem.
Francie v roce 1963 přesunula francouzský jaderný testovací program na atoly Mururoa a Fangataufa v souostroví Tuamotu na jihozápadě Francouzské Polynésie. Po následující tři desetiletí zde bylo provedeno kolem 150 pokusných výbuchů a jaderné testy v Polynésii byly ukončeny až v roce 1996. Proto má Francie vůči obyvatelům špatné svědomí a řeší situaci prostřednictvím finančních injekcí. Zda se ale, že ekonomický rozvoj zaštítěný Francii nemusí být pro obyvatele tím nejlepším – každopádně se ale Polynésané nesnaží o získání samostatnosti. Ovšem pro turisty je návštěva Francouzské Polynésie drahá (balená voda 5 dolarů, pivo 15 dolarů).
Slogany pro lákání turistů: Tahiti – ostrovy hříšné lásky (Evropan si představí exotické jídlo, krásné ženy a nespoutaný sex, ale ty ženy jsou podle našich měřítek hezké jen v opravdovém mládí), Raiateia – vanilkový sen, Rangiroa – perla jižního Pacifiku aj. Pro turisty jsou pořádány různé oslavy spojené s národními tanci, závody pirog (lodic) nebo jízdou na neosedlaných koních. Příroda je ovšem opravdu překrásná, stálé teplo, modré nebe, teplé tyrkysové moře, květy všech barev – zkrátka ráj (někdy ovšem s neviditelnými muškami, které způsobí pohromu).
Markézy si oblíbili mnozí Evropané, například Paul Gauguin, který zde namaloval většinu svých slavných obrazů a je zde pochován (ostrov Hiva Oa), Jacques Brel, který zde zemřel v roce 1978 a ostrov Nuku Hiva třeba Robert Louis Stevenson, autor známého dobrodružného románu Ostrov pokladů. O Polynésii se zajímal norský badatel a dobrodruh Thor Heyerdahl, který se roku 1947 vydal na balsovém člunu z Peru napříč Atlantikem, aby dokázal svojí teorii, že Polynésané přišli z amerického kontinentu. O tři měsíce později přistál na Tuamotech ve Francouzské Polynésii. Dokázal tím, že je možné přeplout na přírodním plavidle z Ameriky do Polynésie. I přes tento jeho pokus však současné výzkumy potvrzují zcela jinou verzi osídlení Polynésie: Polynésané přišli z jihovýchodní Asie. Přesto ale Heyerdahla všichni obdivují.
Závěrem večera ještě Dr. Kratochvíl zodpověděl asi 10 otázek a RNDr. Jaroslav Líska pozval přítomné na další přednášku, která se v KS Lovoš uskuteční v pondělí 22. května a bude to ETIOPIE - země mnoha tváří (příroda, obyvatelstvo a ekologické problémy). Přednášet bude RNDr. Zdeněk Kliment, CSc., Přírodovědecká fakulta UK Praha. Přes 30 spokojených posluchačů se rozešlo po půl deváté domů. Bylo to zajímavé i poučné, přijdeme zase. Hz
|
|
Tři otázky pro poutníka, přednášejícího, pianistu a podnikatele:
PhDr. Martin Kratochvíl je renesanční člověk, zajímá se snad o všechno na světě a v téměř všem je úspěšný. Tentokrát přijel do Lovosic s přednáškou na téma Kouzelná Polynésie (ta měla být na programu už loni v červnu, to se ale nechal přednašeč přemluvit na premiéru o 13. výpravě do Nepálu). Tam je skoro více doma než v Mnichovicích, kde má Studio Budíkov a zčásti vlastnoručně postavený dům (jak sám uvádí, snad byl v minulém životě v Nepálu šerpou, že je mu tam tak dobře). Našemu oblíbenému cestovateli a muži-všeumělci jsem položila tři záludné otázky.
Pane doktore, na svých poutích světem natočíte spousty materiálu, které pak ve svém Studiu Budíkov zpracujete do podoby filmu, DVD apod. Prý jste natáčel hudební skladby i filmy i za totality, takže už tehdy jste byl podnikatel. Jak se Vám to podařilo a to umíte všechna ta potřebná řemesla?
Je pravda, že Studio Budíkov bylo založeno v r. 1971. Já od té doby soukromě podnikám. Za totality to bylo zčásti možné díky výjimce umožňující pronajímat zvukové aparatury za úplatu. Tato malá skulinka v zákonech umožnila nejdříve ozvučovat koncerty, posléze pak nahrávat koncerty živě a potom i založit vlastní studio. Nebylo to tedy naší zásluhou, spíše mezerou v předpisech a neschopnosti minulého režimu udržet krok s nahrávacími technologiemi.
Cestovatelské filmy nejen natáčíte, ale zjistila jsem, že někdy i zasedáte při jejich hodnocení (Welzlovo filmobile - 2. ročník v roce 2006, Zábřeh na Moravě - Soutěžní přehlídka filmů s cestovatelskou tématikou). Dáváte i své filmy do nějakých soutěží, natáčíte na zakázku pro televizi nebo cestujete a zpracováváte filmy jen dle své libosti?
Vše, co uvádíte v otázce, je správně. Obesíláme mezinárodni festivaly, natáčíme filmy jako zakázku pro televizi, i produkujeme filmy ve své režii a ty pak nabízíme na domácím i mezinárodním trhu. Jsou to například filmy TIBET: SETKÁNÍ S ABSOLUTNEM z r. 1998, MAKALU, ŘEKA ARUN z r.2001 a mnoho dalších filmů z Nepálu – s některými jste se setkali i v Lovosicích, VELIKONOČNÍ OSTROV: VĚČNÁ ZÁHADA TICHOMOŘÍ, SANTIAGO DE CHILE z r. 2000 a jeden z posledních - POLYNÉSIE (TAHITI, RAIATEA, BORA BORA, RANGIROA, HIVA OA, NUKU HIVA FATU HIVA, MARKÉZY) z roku 2004, který zhlédli lovosičtí diváci 3. dubna. Poslední filmy jsou z roku 2005, například KAŠMÍR a LADAK - čtyřdílný dokument z Indického Himálaje.
Na podzim by se měl v České televizi objevit nový osmnáctidílný dokumentární seriál Prolínání světů, který jste natočil s katolickým knězem, univerzitním pedagogem a religionistou Tomášem Halíkem. V každém díle představíte některé z velkých náboženství - křesťanství, judaismus, islám, buddhismus, v souvislosti se základními momenty lidského života, jako je narození, smrt, modlitba či svatba. V kterých zemích jste seriál točili a nedošlo k nějaké nebezpečné situaci – oni bývají někteří věřící oněch náboženství někdy poněkud výbušní (viz poslední aféra s dánskou karikaturou Mohammeda)?
Na cestách jsme zažili mnoho dobrodružství i krušných chvil. Ale ve velké většině zemí, i v těch, které nemají tu nejlepší reputaci (Barma, Sýrie, Jordánsko, Tibet), jsme byli přijati velice přátelsky. To jen potvrzuje naši domněnku, že řeči o konfliktu civilizací jsou trochu nafouknutou mediální bublinou a proto PROLÍNÁNÍ SVĚTů, osmnáctidílný seriál České televize, televizního studia Brno, produkovaný ve Studiu Budíkov, si klade několik základních cílů:
- chce být sondou do jednoho z nejžhavějších problémů naší doby, doby globalizace: do vzájemného setkávání, ovlivňování a střetávání různých kultur,
- vyrůstajících z odlišných náboženských tradic
- chce nabídnout porozumění těmto odlišným tradicím a povzbudit tak ducha tolerance a ochoty k dialogu
- chce vést diváky k tomu, aby při konfrontaci s tím, jak různá náboženství a kultury chápou, vykládají a slaví základní události a etapy lidského života, se sami hlouběji zamysleli nad svým životním stylem a svými hodnotami.
Pořad srovnává, jak různá náboženství chápou a ztvárňují základní životní situace – narození, výchovu, manželství a rodinný život, postavení a poslání žen, uzavírání a dodržování smluv, smrt a pohřeb, zabývá se vztahem náboženství k umění a vzdělání, k politice a k násilí, klade si otázku, jaké jevy se v sekulárních společnostech snaží nahradit náboženství. Cyklus je určen širokému okruhu diváků, které může zaujmout „pestrá podívaná“, ale zároveň se nebrání zamyšlení nad otázkami, které by neměly být lhostejné nikomu z nás.
Otázka navíc – pro pianistu: Chystáte i letos nějaké turné s americkým kytaristou Tonym Ackermanem, máte nějaké společné cédéčko? Vystupujete někdy i v Praze?
Právě jsme se s Tonym vrátili z turné po Izraeli. Rovněž s ním i s dalšími natáčíme hudbu ke zmíněnému seriálu. Vypadá to tak, že by některé snímky po možném doplnění obstály i na CD. Je potřeba muziku nechat trochu uležet a - nezatíženi bezprostředním pocitem po natáčení - ji znovu kriticky zhodnotit.
Na seriál Prolínání světů se těším, bude určitě zajímavý i poučný. A na to, zda se urodilo CD, se zeptám příště. Určitě u nás Dr. Kratochvíl nebyl naposledy.
Děkuji za rozhovor. Eva Hozmanová
Ohlédnutí
Co psal Lovosický dnešek před deseti lety
Květnový lovosický dnešek na titulní straně uvádí volební informace – volební okrsky a místa, kde byly volební místnosti. Byly vesměs jinde, než dnes... Na druhé straně Zprávy z radnice, což nám vydrželo až dodnes. Také třetí strana se podobá, je na ní poetický článek Antonína Baráka kresba pana Zrůsta snad ještě z období socialistického realizmu s kombajnem v obilném lánu a jen jako vedlejší subdominantou – Hazmburkem.
Třetí strana je vyhrazena článku o dálnici D 8 s náčrtkem dopravní situace napojení silnice I.tř. / 8. To jsme si myslili, že do realizace zbývá pár měsíců. Pcha, to jsme ještě nevěděli, že podle našich zákonů může protestovat snad i metař z Čeljabinska...
Na dalších stranách je galerie zastupitelů, něco málo službách, inzerce, Z historie města, článek o mizerné účasti na kulturních akcích v Lovoši (to bohužel, ještě dneska někdy lze rovněž zažít). Raritou je stará fotografie na straně 7. se zaplavenými domy (dnes již šedesát let neexistujícími) doplněná komentářem :...Vidíme rozlité Labe, kterého se dřív Lovosice musely bát. Přehrady a regulace tehdy ještě nebyly. My už strach mít nemusíme...
Pokračuje – tedy lovosický dnešek – Dopisy čtenářů, zprávy o akcích hasičů, recepty, stranou o dětech pro děti, článkem MUDr. Hromádky »Co se to děje se zdravotnictvím« (to nám taky zůstalo – bohužel), Program Kulturního střediska Lovoš, který na stránce zaniká, Divadla Ústí nad Labem, rady zahrádkářům a další inzerce.
Na poslední straně nezbytná křížovka a kurs řešení hádanek. Jsou tady tři ukázky, z nichž nejlehčí přepisuji pro ty, kteří nemají myšlení za zbytečnou námahu. Je to sloučenka (vyluštíme jednotlivé náznaky a sloučíme je do výrazu s novým významem) : DVĚ RYBY maj‘ tu hody a to DVA LESNÍ PLODY.
Tím dnes končíme procházku po dvanáctistránkovém květnovém čísle Lovosického dneška ročníku 1996 z dílny pana inženýra Hrdiny a jeho přispěvatelů.
-jč-
| strana 1 |
| strana 2 |
| strana 3 |
| strana 4 |
| strana 5 |
| strana 6 |
| strana 7 |
| strana 8 |
| strana 9 |
| strana 10 |
| ARCHIV |