Kde granát dříme v hlubině

Staré pohlednice mají dar oslovit snad skoro každého. Půvabná kniha čtvercového formátu Kraj českého granátu na starých pohlednicích vyšla v nakladatelství Baron Hostivice Mgr. Petra Prášila koncem roku 2004 a je sedmým dílem sběratele Miroslava Moravce z obce Mšené–lázně. Bohužel také ale knihou poslední, neúnavný sběratel a autor zajímavých publikací letos na jaře zemřel a jeho plány na druhý díl knihy Mšené-lázně a knihu o Slatině se už asi neuskuteční (nedokončí-li jeho práci nějaký následovník).

Publikace byla vydána za účasti obcí: Město Třebenice, Obec Čžkovice, Obec Děčany, Obec Dlažkovice, Obec Chodovlice, Obec Jenčice, Obec Podsedice, Obec Třebívlice, Obec Úpohlavy a Obec Vlastislav. Všechny uvedené obce, jejich historie i současnost a hlavně historické pohlednice z jejich prostředí a okolí, se v knize vyskytují. Nejsou opomenuty ani místní části, osm třebenických od Kocourova až po Teplou, k Čížkovicím patřící Želechovice, tři místní části Děčan: Lukohořany, Semeč a Solany, čtyři místní části Podsedic (Děkovka, Chrášťany, Obřice a Pnětluky, zmíněna je i zaniklá osada Doly) a sedm místních částí Třebívlic, Blešnem počínaje a Šepetely konče. Publikovaných historických pohlednic je 174. Text je uveden také německy, neboť v rámci mikroregionu Integro se počítá i se zájemci z městské části Lipska – Wiederitzsch, která je součástí mikroregionu. Znaky nakreslil heraldik Stanislav Kasík. I. vydání publikace vyšlo v nákladu 3 000 ks., cena není uvedena.

Kniha okresů. je věnována převážně bývalému soudnímu okresu Třebenice, kam spadaly obce Čížkovice, Jenčice, Třebenice a Třebívlice. Vybrané pohlednice jsou vskutku zajímavé, třeba obrázek Třebenic na peněžní poukázce z roku 1906, třebenická Kraupnerova továrna na ovocné i zeleninové konzervy z roku 1915 nebo třebenické nádraží s Košťálovem v pozadí. Určitě čtenáře zaujme i celkový pohled na Teplou se starobylým obrazem Panny Marie s Ježíškem, náves s kaplí v Kocourově s kaplí sv. Antonína Paduánského nebo Mrsklesy s Lipskou horou. Na jednom z čížkovických pohledů je hostinec, zámek, škola a farní kostel sv. Jakuba (ten se snad v dohledné době dočká opravy), na jiném cementárna v roce 1910. Děčany se představují kresbou J. Zrůsta ze 40. let 20. století, Solany kaplí Nejsvětější Trojice a pomníkem padlým v I. světové válce. Nechybí ani Pozdrav z dívčího pensionátu v Dlažkovicích (zámek v roce 1905).

Chodovlice se vyskytují několikrát, pozoruhodná je fotografie sboru dobrovolných hasičů před hostincem v roce 1935. Trojpohlednice Jenčic s obrázkem části obce, Košťálovem a ulicí ke Košťálovu je fotografována v době květu ovocných stromů – nádhera! Hradní zřícenina byla fotogenická, je na několika pohlednicích. Často se vyskytují i Podsedice, na jedné trojpohlednici i s rybníkem. Následuje Děkovka s hradem Oltáříkem, Pnětluky se zámkem, Chrášťany i s dobýváním českých granátů. Z mnoha pohlednic Třebívlic je nejromantičtější zámek s parkem (1905), nejobsáhlejší je pohlednice z roku 1912, na níž jsou pohromadě v malých výřezech škola, kostel, nádraží, hostinec „Beseda“, Granátka, zámek a obchodní centrum. Ručnímu dobývání granátů je cele věnována jiná pohlednice z Třebívlic. Dobové oblečení můžeme sledovat na pohlednici Dřemčic z roku 1924. Na další fotografii Dřemčic nechybí ani Beneš a Stalin (1947). V Leské je vyfotografována kaplička na návsi, na celkovém pohledu Šepetel je vidět v pozadí Hazmburk.

V knize jsou zahrnuty i pohlednice Úpohlav, nejstarší je z roku 1912. Půvabná je pohlednice s rybníkem a kaplí na návsi, kde pózuje i skupinka občanů s kolem. Poslední zařazenou obcí je Vlastislav; je zde celkový pohled na obec od západu z roku 1905 a vskutku ojedinělý snímek kaple sv. Jana Nepomuckého postavené nad pramenem Modly včetně interiéru kaple pocházející z roku 1914. Na dalších pohledech je také hrad Skalka se Sutomským vrchem v pozadí. Na závěr jsou uvedeny počty obyvatel zmíněných obcí v roce 1900 a v roce 2001 při posledním sčítání lidu.

Časy se od dob vydání pohlednic změnily. Z většiny obrázků dýše poklid a spokojenost; nejsou na nich auta, tenkrát jich moc nejezdilo. Vzduch byl čistý, lidé klidnější a vesničky a jejich okolí plny romantiky. A do těch starých časů Vás určitě listování v této publikaci navrátí. Šťastnou cestu!

Hz

Přírodní rezervace Sluneční stráň

V roce 1968 bylo na 7,62 hektarech stráně, strmého jihovýchodního až jižního svahu rozsochy Velkého Ostrého mezi Střekovem a Brnou na katastrálním území Brné nad Labem u Ústí nad Labem, vyhlášeno chráněné území. Nejnižší bod stráně je 249, nejvyšší pak 412 metrů nad mořem.

Chráněna jsou zde teplomilná rostlinná společenstva s početným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin na pestrém geologickém podkladu. Vystupují zde dvě pásma skalek nefelinického čediče, které se střídají s polohami tufů. Ve střední části je erozí vypreparovaná žíla monchiquitu s augitem. Rozdílnost v erozní odolnosti dala vznik příkrým stěnám pod horní erozní hranou a rychlého přechodu do mírných sklonů na jejich úpatí. Zvláštností je nedávno popsaný výskyt ventarol, podobných těm na Borči.

Vegetační útvary prezentuje rostlinstvo skal, sutí a travnatých ploch stepního charakteru, křovinaté porosty a listnantý les. Mimořádně bohatý je tu výskyt zvláště chráněných druhů: tařice skalní (Aurinia saxatilis), dojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), kavyl Ivanův (Stipa Joanis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris), třemdava bílá (Dictamnus albus), hvozdík sivý (Dianthus gratiatopolitanus), kosatec bezlistý (Iris aphylla), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), plamének přímý (Clematis recta), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (Cephalanthera rubra), vemeník dvoulistý (Platanthera bifila) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Zvířena svou pestrostí nezaostává za rostlinami: vyskytuje se zde 5 druhů hadů, 68 druhů ptáků, 10 druhů savců, 17 druhů mravenců a řada druhů pestřenek.

Stromové patro tu zastupuje listnatý les, který tvoří ochranné pásmo okolo chráněného území a vystupuje až do výše 320 metrů nad mořem. Částečně kryje suťová pole a je dosti vlhký. Je složen z dubů, javorů, habrů, babyk, břeků a lip.

Hospodářské využití je nulové. Na západní straně se průběžně omezuje průnik uměle vysazeného akátu. Na věži ve středu území je povolen horolezecký výstup. Jinak existenci chráněné oblasti ohrožuje nejvíce blízkost obydlí, pronikání chatařské oblasti a rekreační činnost.

-jč-

Rozum zvítězil

Se žalobou na umístění stavby dálnice přes České Středohoří ekologická sdružení u krajského soudu neuspěla. Územní rozhodnutí na trasu z Lovosic do Řehlovic je pravomocné a může začít příprava stavebního povolení. Děti Země a společnost ochránců životního prostředí podali proti rozhodnutí kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně. Brněnský soud může o odvolání rozhodovat měsíce i několik let. Odvolání však nemá odkladný účinek a tak ŘSD (ředitelství silnic a dálnic) může pracovat na stavebním povolení. Byli jsme svědky jednání a z něho vyplývajících dohod mezi Ústeckým krajem a ekologickými organizacemi, které se zavázaly, že nebudou bránit výstavbě trasy D807 z Ústí nad Labem ke státní hranici. Územní rozhodnutí pro úsek dálnice D805 je vydané na povrchovou variantu přechodu Českého Středohoří, jak ji navrhl investor a podpořili zástupci severočeských měst a krajští zastupitelé. Očekávám při projednávání stavebního povolení stejnou smršť protestů ekologických organizací, jako při územním povolení.

jK