Lovosický dnešek

Po ukončeném školním roce a náročném období maturit jsme požádali o rozhovor ředitele lovosického gymnázia Miloše Štykse.

Pane řediteli, můžete uvést několik slov o sobě?

Pocházím z Litoměřic, kde s rodinou žiji i v současnosti. Po studiu na gymnáziu jsem absolvoval Matematicko - fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství matematiky a fyziky. Po dvouletém učitelském působení na základní škole jsem nastoupil jako učitel na Gymnáziu v Lovosicích. Od roku 1989 jsem zároveň působil v různých funkcích v okresních, krajských i celorepublikových radách odborového svazu pracovníků ve školství. Po konkurzu v roce 1992 jsem byl jmenován ředitelem této školy a tuto funkci zastávám do dnešních dnů.

Jaký byl uplynulý školní rok?

Mohlo by se říci, že to byl běžný rok, jako každý z těch více než 50 let v historii lovosického gymnázia. Tak jako každý rok nastoupili v září noví studenti do 2 oborů studia, osmiletého a čtyřletého. Stejně tak tradičně právě v nedávných dnech ukončili studium maturitou žáci posledních ročníků. Pedagogy určitě potěšily výsledky studentů, z nichž celá řada prospěla s vyznamenáním. I letos byli úspěšnější studenti osmiletého studia, kteří tak prokázali, že možnost dlouhodobější přípravy již od ukončení 5. třídy má svůj význam. Důležitější však bude, jak naši absolventi uspějí nejprve při přijímacím řízení na vysokých školách a poté při vlastním studiu. Ale i v tomto ohledu věříme, že budou úspěšní podobně jako v minulých letech. Ti, kteří svůj zájem o další studium podložili i odpovídající přípravou, uspěli v přijímacím řízení i na vysoké školy s výrazným převisem poptávky.

V průběhu školního roku i naši ostatní studenti prokazovali, že ve srovnání se studenty ostatních gymnázií v ničem nezaostávají, spíše naopak. Když si uvědomíme, že naše gymnázium je v okrese i kraji nejmenší, tím pádem i výběr uchazečů při přijímacím řízení je užší než u škol ve větších městech, můžeme být s výsledky našich studentů spokojeni. Vždyť jen v letošním školním roce dosáhli v konkurenci ostatních škol řady pozoruhodných výsledků. V okresních kolech olympiád a soutěží získali naši žáci 8 prvních míst a dalších 12 umístění mezi prvními třemi, na krajské úrovni to pak bylo 8 umístění do 5. místa. Potěšitelné je, že těchto výsledků dosáhli prakticky ve všech předmětech, od českého jazyka, přes cizí jazyky, dějepis, zeměpis až po matematiku, fyziku a chemii. Můžeme tak konstatovat, že kdo má zájem na sobě pracovat, může získat na našem gymnáziu kvalitní vzdělání ve všech předmětech. Nemohu zapomenout ani na skutečnost, že aktivní studenti jsou schopni obstát i v celorepublikové konkurenci – ať již to byli úspěšní řešitelé národních kol soutěží ve fyzice, zeměpisu i cizích jazycích, tak i vynikající výsledky některých kolektivů. V roce 2004 se například skupina studentů zapojila do celosvětové akce Venus Tranzit 2004 – pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk. Mezi více než stovkou škol z České republiky postoupili mezi 10 nejlepších. Výrazným přínosem této soutěže byla skutečnost, že bylo nutné zvládnout několik oborů – od fyziky a matematiky potřebné pro vlastní pozorování, až po schopnost prezentace svých výsledků – přípravu webových stránek a obhajobu v angličtině. Podobného úspěchu pak dosáhl i kolektiv studentů volitelného předmětu Aplikovaná ekonomie. Ale podrobný popis všech úspěchů našich studentů by zabral více místa, než dovoluje rozsah tohoto článku.

Vstoupili jsme do Evropské unie. Jak tento vstup ovlivnil nebo ještě ovlivní život Vaší školy?

Pokud jde o školství, tak to je i po vstupu do EU plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Takže bezprostřední vliv na studium na naší škole není tak patrný jako v jiných oborech. Naši studenti měli možnost poznávat školy v zemích EU již dlouho před naším vstupem do tohoto společenství. Řadu let se uskutečňují mezinárodní výměnné pobyty našich studentů ve Francii, Nizozemsku a SRN. Naše gymnázium spolupracuje se soukromým lyceem ve francouzském Hazebroucku a s nizozemskou školou v Elburgu. Tři roky jsme také spolupracovali s gymnáziem ve Wittenburgu v SRN v rámci mezinárodního projektu „Mládež a životní prostředí“ Všechny tyto projekty umožnily mnoha našim studentům poznat nejenom školský systém ale i život v rodinách v zemích EU, v neposlední řadě pak zdokonalení ve znalostech cizích jazyků. Trochu je škoda, že na naší malé škole máme často problém získat dostatek zájemců o účast na těchto výměnách, přitom ve srovnání s různými turistickými zájezdy jde o finančně výhodné akce, na které se nám podařilo získat i finanční dotace. Přesto se již stalo, že jsme pro menší zájem byli nuceni plánovanou výměnu zrušit.

Významnou změnou, kterou přinesl vstup do EU, je snazší možnost studia v zahraničí. Ačkoliv v tomto případě se jedná o finančně náročnější záležitost, i zde se nabízí řada výhodných možností. V letošním roce se tak například podařilo získat kontakty na organizaci ve Skotsku, která umožňuje pomaturitní studium v této zemi za výhodných podmínek. Jedna z našich absolventek tak po maturitě již letos začne ve Skotsku studovat.

Jak je to s mimoškolní činností žáků?

Výsledky mimoškolní činnosti našich studentů a pedagogického sboru jsou patrné v nejedné oblasti života obyvatel Lovosic a okolí. Vždy jsem zastával názor, že zejména škola v malém městě by měla být dobře vidět i na veřejnosti. Zmíním se alespoň o některých aktivitách v této oblasti. Tak například pěvecký sbor studentů „Laeta nota“ vystupuje v širokém okolí při různých příležitostech a je určitě většině občanů dobře znám. Kromě toho na škole působí i další pěvecké sdružení učitelů, studentů, absolventů a přátel školy „In flagranti“, jehož vystoupení mohli shlédnout návštěvníci našich tradičních akcí „Vánoce a Velikonoce na gymnáziu“. Již stovky občanů Lovosic a okolí navštívily naše kurzy výpočetní techniky a práce na internetu. Tyto kurzy jsou organizovány za velmi výhodných podmínek díky registraci naší školy jako centra internetu. Za poplatek 100 Kč může každý absolvovat dvouhodinový kurz, ke kterému dostane i příručku a CD. Zájem o kurzy je velký a většímu rozšíření brání jen kapacitní možnosti naší učebny. Kromě již zmíněných aktivit členové našeho pedagogického sboru organizují celoroční soutěž pro žáky ZŠ pod názvem „Koumák“, připravili již 3 ročníky soutěže pěveckých sborů, naši studenti v rámci tzv. „peer programů“ pomáhají základním školám v prevenci nežádoucích jevů. Učitelé z celé řady škol pak u nás absolvovali kurzy výpočetní techniky v rámci dalšího vzdělávání pedagogů. Daly by se jmenovat i další aktivity, ale snad jsem nezapomněl alespoň na ty nejviditelnější.

Poslední otázka – jaký je výhled lovosického gymnázia do budoucna? Co dobrého očekáváte a s čím se budete muset ještě poprat?

Tak odpověď na tuto otázku by asi zabrala několik stránek vašeho měsíčníku. Pokusím se být co nejstručnější. Výhled naší školy do budoucna bude ovlivněn mnoha faktory. V první řadě bych chtěl podtrhnout, že na naší škole je kvalifikovaný pedagogický sbor, který soudě podle výsledků, umožňuje každému zájemci dobrou přípravu pro studium jakéhokoliv oboru na vysoké škole. Úsilí pedagogického sboru však nestačí, pokud nebudou mít zájem samotní studenti na sobě pracovat a nabízené možnosti využívat. Nemůžeme zastírat, že studium na gymnáziu je z různých typů středoškolského studia určitě nejnáročnější. Proto je nutné, aby tomu odpovídaly i předpoklady studentů. Bohužel, v poslední době se počet uchazečů o studium snižuje, čímž se zmenšuje možnost výběru a z toho také pramení případné studijní problémy některých žáků.. Snažíme se tomu předcházet s využitím přijímacího řízení, které díky propracovaným testům umožňuje odhalit včas mezery ve znalostech a studijních předpokladech, které je na gymnáziu již nemožné odstraňovat. Raději pak takového uchazeče nepřijmeme, neboť by tím s největší pravděpodobností pouze ztratil rok studia. Na druhou stranu nás mrzí, že řada absolventů ZŠ s výborným prospěchem raději volí jednodušší školu, pravděpodobně s myšlenkou, proč studovat gymnázium, když maturitu mohu získat i jinde a s menší námahou. Kdyby totiž v naší spádové oblasti projevilo zájem o studium gymnázia alespoň takové procento absolventů ZŠ jako v Litoměřicích a Roudnici, bylo by uchazečů o studium mnohem více. A to nemluvím o zájmu, který je ve větších městech. Ale pevně věřím, že se situace změní po zavedení státní maturitní zkoušky. Pak bude lepší srovnání, jak je která škola schopna připravit své absolventy pro další studium. A v této souvislosti se o výsledky našich studentů neobávám. Rozhodně se však nechceme vydat cestou podbízení či snižování nároků. A to je zároveň jedna z věcí, se kterými se musíme do budoucna poprat.

Dalším problémem jsou podmínky pro studium. Nejde o vybavení pomůckami, které je dle mého názoru na nadstandardní úrovni. Trochu máme problémy s tím, že jsme krajská škola, která sídlí v budově města. Kraj tak nemůže do budovy investovat a pro město jsme v tomto ohledu tak trochu „cizí“ škola. Před deseti lety jsme do rekonstrukcí v budově investovali ze státních zdrojů 4 milióny korun. V dnešní době se však začínají objevovat další problémy, např. vlhkost v suterénu, okna v budově po 80 letech se již pomalu nedají ani zavřít, v zimě budovu řádně vytopit znamená obrovské náklady, kabinety pro učitele nelze pro zimu vůbec využívat. To vše komplikuje celou řadu plánů a omezuje studijní podmínky. Rekonstrukce však není levnou záležitostí, jak už jsem řekl, kraj ji zajistit nemůže a město Lovosice v posledních letech investovalo do jiných akcí a na naši školu nic nezbylo. V tomto ohledu si určitý pokrok slibuji od posledních jednání se zástupci města. Snad se podaří nějakým způsobem zajistit prostředky na rekonstrukci, tak aby i podmínky na naší škole nezaostávaly za ostatními.

Co nás ještě trápí je například neustálý nepořádek v parku a v prostoru vchodu do školy i ve školním areálu. Bohužel, tyto prostory si oblíbily skupinky mládeže, které našly náplň svého volného času v konzumaci alkoholu a ničení všeho možného ve svém okolí. Policie musí dle vyjádření svých představitelů řešit vážnější přečiny a na toto nemá dostatek lidí. Zřízení městské policie zase většina zastupitelů není příliš nakloněna a tak řešení je v nedohlednu.

Co říci závěrem? Možná by stála za zmínku ještě celá řada dalších skutečností, které ovlivňují život školy. Ale jak již bylo řečeno – s tím špatným se budeme muset poprat a o tom dobrém se budou lovosičtí občané, alespoň doufám, přesvědčovat sami i jinak než z rozhovoru s ředitelem školy.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

Rozhovor připravil Miroslav Hvorka.