Tělovýchova a sport

Oddíl volejbalu nemá kde hrát

V sezóně 2001/2002 měl volejbalový oddíl celkem 38 členů (žactvo 19, dorost 7, ženy 9). Všechna družstva hrála okresní přebor: ženy v něm skončily druhé a dorostenky na 4. místě (zvítězilo družstvo VTK Čížkovice). Společné mužstvo mužů a dorostenců obsadilo 7. příčku. Na volejbalovém turnaji žákyň pořádaném v rámci oslav Dne dětí počátkem června oddílem TJ Frantschach ve Štětí skončily lovosické žákyně poslední. V srpnu oddíl uspořádal pro žákyně a dorostenky týdenní soustředění ve Starém Týně u Úštěku. Pak přišla pro oddíl skutečná katastrofa. Při povodních bylo zničeno vnitřní zařízení na hřišti a poškozeny budovy, kde se společně s basketbalem hrály zápasy i ve volejbalu. V další sezóně využívala všechna družstva volejbalistů pro trénink tělocvičnu ZŠ Antonína Baráka (se školou měl oddíl velmi dobrou spolupráci) a zápasy byly hrány po dohodě v tělocvičnách soupeřů. Tělocvična základní školy totiž neodpovídá pravidlům volejbalu (je nízká) a zápasy v ní tudíž nejde hrát. Problémy byly hlavně v soutěžích mládeže, které se hrají v zimním období. Všichni se těšili na opravu haly, byli ale zklamáni. Při opravě haly U Přívozu na ně nebylo pamatováno a v Lovosicích tak nadále neexistuje žádné regulérní hřiště v hale. (Dle sdělení tajemnice TJ Lovochemie, paní Dany Berkové, bude pravděpodobně do haly umístěna posuvná konstrukce.) Proto oddíl nemohl s žákovskými družstvy hrát žádnou vyšší soutěž. V létě se hraje na antukovém hřišti u haly Chemik. V období 2002/ 2003 měl oddíl celkem 48 členů, z toho 16 dospělých. Od září 2002 bylo v oddíle družstvo mladšího žactva, starších žákyň, dorostenek a žen. Všechna družstva hrála okresní přebor: ženy se staly pro období 2002/2003 přebornicemi okresu a postoupily do krajského přeboru. Koncem dubna 2003 byl 4. turnajem ve Štětí dokončen okresní přebor žákyň, na kterém lovosická děvčátka obsadila 3. místo.

V sezóně 2003/2004 měl oddíl v soutěžích 4 družstva: ženy hrají krajský přebor 2. třídy a juniorky hrají okresní přebor žen. V době uzávěrky našeho měsíčníku ještě nebyly soutěže skončeny. Dvě žákovská družstva hrála okresní přebor žákyň. Družstvo starších žákyň v něm skončilo na 2. místě a smíšené družstvo mladších žákyň a mladších žáků na 6. místě.

Přejme členům oddílu, aby se problém s regulérností haly co nejdříve vyřešil.

Hz

Mistryně jsou z Lovosic

Na českolipském koupališti pózují s pohárem mistryň republiky ve vodáckém víceboji na pramicích, ženy agilního klubu Svazu vodáků ČR Čokoládoven Lovosice ve složení - Joachimsthalerová, Heřmanovská, Týlová, ve spodní řadě kapitánka Suchomelová a se svým synem Holečková. Přebornický titul vybojovaly na konci května ve dvoudenním závodě složeného z plavání, slalomu, sjezdu po Ploučnici a sprintu.

S pílí členů tohoto Klubu vodáků se mohou všichni seznámit na jejich povodní zničené loděnici "Na Přívoze", kterou staví od základů znovu.

Jan Novák

Na sklonku měsíce bylo mistrovství světa v téže disciplině, víme jen že ženy z DELI se umístily na druhém místě za ženami z Kolína, které jim tak oplatily porážku z mistrovství republiky. (Kde a kdy přesně se MS konalo nám - bohužel - autor zprávy neprozradil...redakce)

Oddíl stolního tenisu si opět vychovává nástupce

Jedním z 20 oddílů Tělovýchovné jednoty Lovochemie Lovosice je oddíl stolního tenisu; jeho předsedou je Milan Lehký a pokladníkem Milan Peterka. Oddíl má v současnosti 16 dospělých členů a jednoho juniora, Milana Peterku ml. Dětské tříčlenné družstvo se po povodních v roce 2002 rozpadlo, ale v současnosti začal Milan Holeček opět mládež trénovat. Děti se zúčastňují různých okresních turnajů (Minipálka a pod.) a hrají Krajskou soutěž mládeže. Tým má sedm členů, 6 chlapců a po letech také jednu dívku. (V polovině 90. let si družstvo žen hrající po hlavičkou Pyrop Lovosice vedlo suverénně v Severočeské divizi. V sezóně 1995/96 neztratilo ani bod, v nadstavbové části soutěže remizovalo pouze s TTC Litoměřice a SKST Děčín. Petra Prášilová vybojovala na Mistrovství ČR ve stolním tenise dorostu v Hluku na Moravě v roce 1996 ve čtyřhře s J. Pospíšilovou z Hluku bronzovou medaili. V kategorii dorostu se umístila Petra Prášilová na 3., Jana Hájková na 5. a Zuzana Marvánková na 10. místě.)

Hala pro stolní tenis je umístěna v objektu Zimního stadionu. Při povodních v srpnu 2002 byly herna stolního tenisu i šatna zničeny (bylo zde 1,5 m vody), rekonstrukce stála 200 000,- Kč. Sociální zařízení a šatny byly zmodernizovány a nově osazeno osvětlení. Sponzorské firmy Johnson Controls s.r.o. a BUDERUS věnovaly oddílu dar 30 000,- respektive 20 000,- Kč.

Příspěvek na činnost v roce 2003 činil pro dospělé 1000,- Kč, pro dorostence 300,- Kč. Z těchto peněz byly pro dospělé zakoupeny nové dresy v hodnotě 800,- Kč. Družstvo mužů A ve složení M. Křížek, R. Steif a oba Peterkové (náhradníky byli M. Holeček a V. Ludwig) hrálo krajský přebor I. třídy a v období 2003/2004 skončilo na 8. místě. Mužstvo Lovosice B (M. Peterka st., V. Ludwig, M. Dundr a M. Lehký) vyhrálo v sezóně okresní přebor I. třídy a postoupilo pro příští sezónu do krajského přeboru II. třídy. Tým Lovosice C (P. Stein, E. Mego, P. Mego, P. Dunaj a V. Verner) hrál okresní přebor II. třídy a obsadil 3. příčku. Poslední rok byl pro lovosické stolní tenisty opravdu zdařilý. Doufejme, že budou minimálně stejně úspěšní i v příštím období.

Po sezóně 2003/2004 vypracoval okresní svaz stolního tenisu žebříček mužů, který čítal 193 hráčů; na 13. místě byl lovosický Milan Křížek, 24. Richard Steif, 26. Milan Peterka ml., 27. M. Peterka st., 31.-40. Milan Holeček a 41.-50. Vítězslav Ludwig. Mezi 220 hodnocenými hráči je na krajském žebříčku lovosický Milan Křížek 61.-70.

K 1.1.2002 došlo k novému uspořádání soutěží rozdělení na libereckou a ústeckou oblast. Milan Peterka st. byl zvolen předsedou krajské sportovně-technické komise Ústeckého kraje. Několik let rovněž zastává funkci hospodáře TJ Lovochemie Lovosice a je členem jejího výkonného výboru.

Hz

Exhibice karate v Lovosicích

Lovosický Dětský den přinesl svým návštěvníkům na „Osmičce“ řadu překvapení. Krom sportovních a zábavních disciplín, které si mohli za sladkou odměnu všichni vyzkoušet a zasoutěžit si, shlédli na vyvýšeném pódiu i kulturní program. Mezi účinkujícími nechyběli ani mladí závodníci lovosického střediska karate se svou ukázkou bojového umění: Sebeobranou, perfektním ovládáním těla a nakonec přerážením. Petr Urban předvedl, jak se vypořádat s tvrdou překážkou a bratranci Luongovi přidali něco z reálné sebeobrany. Skvěle tak prezentovali v tom nejlepším světle toto asijské bojové umění, které zformovali do sebeobranných prvků.

Nové zájemce přivítá středisko Shotokan Klubu Rajchert Sport Union v září letošního roku na 1. ZŠ v Lovosicích. S přesným datem vás včas seznámíme.

-pu-

Petr Urban vicemistr v karate AMČR

Petr Urban z Lovosického střediska Shotokan Klubu Rajchert SPORT UNION se spolupodílel stříbrnou medailí na zisku čtyř medailí výpravy na Akademické Mistrovství ČR v Praze. Podařilo se mu projít čtyřmi eliminačními duely mezi muži v kata a porazit i favorizované závodníky z Polska, kteří se v rámci spolupráce mezi univerzitami šampionátu zúčastnili. Byl poražen až ve finále Stanislavem Věchetem z Brna.

“Petr prokázal velkou bojovnost i v kumite, ale ve druhém zápase byl nepříjemně kontaktován do hlavy a tak byl raději ze soutěže stažen,“ řekl jeho kauč Josef Rajchert.

Lovosice mají nového autozávodníka

Tomáš Verner chodí do kvinty lovosického víceletého gymnázia a je mu patnáct roků. Již několik let se zajímá o automobilový sport, jezdil s rodiči často sledovat závody po celých Čechách. V letošním roce se konečně „osmělil“ a v únoru 2004 se zúčastnil svého prvního mistrovského závodu v automobilovém slalomu ve třídě junior. Bylo to na Mistrovství České republiky ve Valašském Meziříčí a hned skončil na 3. pozici. Jezdí na upraveném Peugeotu 106 XSi, na kterém se střídá se Zdeňkem Šmidlíkem z Jenštejna u Prahy. Tomáše znám od primy, chodil do třídy s mým vnukem. Sama vím, že ho auta opravdu zajímají velmi dlouho. Nadějného závodníka jsem po návratu z již třetího závodu, tentokrát ve Zlíně, trochu vyzpovídala.

Tomáši, v úvodu se prosím našim čtenářům trochu představte.

Pocházím z rodiny, pro kterou je automobilový sport celkem neobvyklý, protože můj táta hraje dosud aktivně fotbal a hokej a můj jediný sourozenec, brácha Marek, hraje basketbal a fotbal. Já jsem tedy spíše výjimkou, ale z rodiny to nikomu nevadí, nechají na mně, ať si vyberu sport, jaký se mi líbí.

Od kdy se zajímáte o auta a kdy a kde jste se naučil řídit?

Můj zájem o auta se projevil hodně brzo. Asi všichni malí kluci si hrají s autíčky, ale ne každému to vydrží a chtěl by se jimi dále zabývat. Já se o auta zajímám od svých šesti let, kdy mi rodiče koupili první časopis. To jsem ještě pořádně neuměl číst, ale časopis se mi zalíbil a moje záliba v autech rychle rostla. Co se týče řízení automobilu - tak jsem poprvé seděl sám za volantem v osmi letech, ve Fordu Mondeo a proháněl jsem se po parkovišti. Jinak už dřív jsem jezdil na motokáře a různých po domácku vyrobených kárách.

Proč jste si vybral právě automobilový slalom?

K tomuto odvětví jsem se dostal víceméně náhodou, protože jsem se mylně domníval, že se dá AutoSlalom jezdit až od osmnácti let. Původně jsem chtěl jezdit autorallycross, ale protože byl hodně finančně náročný, hledal jsem něco levnějšího. Jednou jsem pomocí internetu kontaktoval pana ing. Jana Regnera, který mi o automobilovém slalomu řekl víc, než jsem dosud tušil a který mě také pozval na závod do Vsetína. Tam jsme se seznámili s dalšími lidmi, konkrétně s otcem a synem Šmidlíkovými. Ti mě pro změnu pozvali do Milovic, kde jsem si AutoSlalom vyzkoušel. Moc mne zaujal a proto jsme se domluvili, že já a Zdeněk Šmidlík mladší budeme jezdit společně na Peugeotu 106 XSi.

A co to automobilový slalom vlastně je?

AutoSlalom je závodem na uzavřených plochách (silnicích, letištích a podobně), závodí se na trati, která je částečně vytyčena pomocí branek z pryžových kuželů. Na levé straně jsou modré a na pravé jsou bílé. Postavená trať je potom rychlostní zkouškou, přičemž se za každý shozený kužel přičítají dvě vteřiny a za neprojetí branky dvacet trestných sekund. Trať není postavena úmyslně záludně, a tak se zřídka stane, že jezdec neprojede branku. Některé tratě AutoSlalomu jsou velmi podobné klasické rychlostní zkoušce v rallye, jako například trať ve Kdyni, která se jede celá do vrchu se kdysi jela jako "erzeta" jedné rallye.

Co říkají Vašemu závodění rodiče, nebojí se o Vás ?

Samozřejmě, že se o mě na trati bojí, ale kvůli tomu mi můj sport nerozmlouvají. Naopak, velmi mě v tom podporují a bez nich bych asi vůbec nezávodil. Nejen, že bych sám nesehnal pro začátek peníze, které jsou v automobilovém sportu nezanedbatelné, ale také bych se ani nedostal na závody, které se jezdí po celé republice.

Jak probíhal Váš první závod, jaké jste měl pocity ?

Na svůj první závod jsem se samozřejmě těšil i když jsem pociťoval mírnou nervozitu, protože jsem nevěděl, co můžu očekávat. Ve Valašském Meziříčí, kde se jel dvojzávod (dva závody za víkend), se nám hned první den na autě rozbil diferenciál a tak jsme nestartovali. Ale můj druhý táta, mechanik, učitel i kamarád v jedné osobě - Zdeněk Šmidlík starší - auto za pomoci dalších kolegů do neděle spravil a my jsme mohli vyrazit do nedělního závodu, který se nám oběma vydařil. Zdeněk mladší dojel druhý a já třetí, což pro mě, jako nováčka, byl velký úspěch.

Kde a kdy trénujete?

My trénujeme na letišti v Milovicích, kde se nepravidelně, přibližně dvakrát do měsíce, koná závod pro širokou veřejnost a my jako jezdci s licencí to pojímáme jako trénink. Jsme tak skoro celý den v autě a na velké letištní ploše pod dohledem Zdeňka Šmidlíka staršího (mistra ČR v AutoSlalomu pro rok 2003) pilujeme všechny potřebné fáze - starty, nájezdy do zatáček, brzdění ...

Co to znamená, upravené auto?

Upravené auto je takové, které se technicky, nebo vzhledově nějak liší od sériového. V případě našeho je to silnější motor, který vychází ze sériového, ale má některé díly (sací systém, výfuk, atd.) vylepšené, dále sportovní podvozek, ochranný rám a další věci, se kterými se vůz stává rychlejší a bezpečnější.

Máte nějakého trenéra?

U automobilových jezdců nejsou přímo trenéři jako například ve fotbale, ale jsou to spíše závodníci, kteří mají dostatek zkušeností a chtějí je předávat mladým jezdcům. V mém případě je to hlavně již mnou zmíněný Zdeněk Šmidlík starší, který mi společně se svým synem předává své zkušenosti a rady v oblasti techniky jízdy, motoru a dalších souvislostí, které jsou s tímto sportem spojeny. Díky nim jezdím velice dobrým autem a během závodů s jejich pomocí odstraňuji chyby, na které bych sám ani nepřišel. Jejich rady jsou prostě k nezaplacení a já jsem jim za ně moc vděčný a doufám, že nám bude spolupráce takto fungovat i nadále.

Jaké další závody jste absolvoval, s jakými výsledky (Kdyně)?

V zimě jsme jezdili seriál zimních jízd zručnosti v Pardubicích, kde šlo hlavně o získávání zkušeností s autem. Při závodě jsme absolvovali couvání, objíždění branek, a další cviky, při kterých byla nezbytná přesnost, a protože se jelo na dvaceticentimetrové vrstvě sněhu, byl svezení opravdu zajímavé. Dále jsme pečlivě trénovali na závodech v Milovicích, kde jsem naposled dojel absolutně třetí. Z mistrovských závodů jsem jel ve Valašském Meziříčí (3. místo), Kdyni (3. místo), Zlíně (5. místo), Přerově (6. místo) a 2x v Příbrami (dvakrát 3. místo).

Nedávno jste se vrátili z dvojzávodu v Příbrami - jel se 22-23.5., takže o něm budou novější informace než ze Zlína a Přerova. Jak probíhal?

V Příbrami se jelo v sobotu i v neděli, oba dny na stejné trati. Počasí nám ani jeden den nepřálo - trať byla mokrá. V sobotu byly jen slabé přeháňky a tak jsme nemuseli použít gumy na mokro, ale v neděli celý den pršelo a dokonce i padaly malé kroupy. Ihned jsme auto přezuli na „mokré“ gumy, protože na trati byly louže a auto jelo jako na ledě. Po přezutí se chovalo o poznání lépe a já se Zdeňkem jsme mohli bojovat o nejlepší umístění. Mně oba dny vyšly velmi dobře, v sobotu jsem obsadil třetí místo a v neděli jsem své umístění zopakoval. Zdeněk Šmidlík dojel v sobotu čtvrtý a v neděli si polepšil na druhé místo.

Máte pro budoucnost nějaké další přání?

Mé přání je jednoduché, chtěl bych dál pokračovat v AutoSlalomu a sbírat zkušenosti a v osmnácti letech zkusit své štěstí v jedné z nejpopulárnějších motoristických disciplín, v rallye. K tomu ale nestačí jen chtít. Největším problémem bude sehnat do začátku na závody peníze, protože motoristický sport je všeobecně náročný na finance.

Přeji Tomášovi, aby se mu všechna jeho přání splnila, aby byl úspěšný na dráze i ve škole.

Eva Hozmanová

První atletický stadion s umělým povrchem na Litoměřicku byl otevřen

Rekonstrukce atletického stadionu v Lovosicích, který byl zničen při povodních v srpnu 2002, byla dokončena. Ve středu dne 26.05.2004 byl přestřižením pásky otevřen stadion, který splňuje kritéria mezinárodních parametrů a který je prvním stadionem s umělým povrchem na Litoměřicku. Slavnostní otevření stadionu se uskutečnilo za přítomnosti starosty města Jana Kulhánka, tajemníka Václava Kubíčka, členů zastupitelstva města Lovosice, starosty města Litoměřice mgr. Ladislava Chlupáče, zástupců Krajského úřadu v Ústí nad Labem a poslance Parlamentu ČR Josefa Bížy. Přivítáni byli i sportovci, kteří v Lovosicích s atletikou začínali a dokázali se prosadit na mezinárodním poli - Věra Pospíšilová - Cechlová, nejlepší diskařka České republiky s osobním rekordem 67,71, vítězka mítinku Grand Prix a vítězka hodnocení IAAF za rok 2003, první česká atletka, která si zajistila účast na OH v Aténách a reprezentant v trojskoku Jiří Kuntoš s osobním rekordem 17,29 m a účastník finále halového mistrovství světa ve španělské Seville v roce 1999. Nechyběly zde legendy dlouhých tratí Karol Cviček, Václav Mládek, Pavel Pěnkava a pozvání rovněž přijala olympijská medailistka v běhu na lyžích Květa Jeriová - Pecková.

Rekonstrukce stadionu, kterou zajišťovala společnost Swietelsky stavební s. r. o. trvala necelých 8 měsíců. Připomeňme, že zastupitelstvo města Lovosice schválilo na svém jednání dne 18.9.2003 spolufinancování rekonstrukce stadionu ve výši 5,4 mil. Kč. Od ČSTV získala TJ Lovochemie finanční částku ve výši 3 mil. Kč a samotná tělovýchovná jednota se na celé akci podílela částkou ve výši 0,5 mil. Kč

Nový stadion bude využíván nejen atletickým oddílem TJ Lovochemie, ale také v rámci výuky, organizovány zde budou okresní soutěže, např. Pohár rozhlasu, Středoškolský pohár a další a také bude využíván hendikepovanými sportovci. “Samozřejmě plánujeme organizaci atletických mítinků min. na republikové úrovni“, sdělil předseda oddílu Miroslav Pavlík.

Předseda oddílu v závěru poděkoval ČSTV a městu Lovosice za finanční pomoc na rekonstrukci stadionu, atletickému oddílu AC Časlav, který nám po povodních jako jediný oddíl finančně pomohl, všem přítomným zástupcům města Lovosice, Litoměřice, Krajského úřadu v Ústí nad Labem, politikům, sportovcům, že přijali pozvání, dále zástupcům tělovýchovné jednoty Daně Berkové a ing. Petru Soldonovi za dobrou spolupráci a podporu při realizaci. „Věřím, že se našemu novému atletickému zázemí bude dařit a že zde bude dosaženo mnoha kvalitních výkonů. Děkuji sponzorům dnešního slavnostního otevření - společnosti Ellau s. r. o., Lovochemie a. s., Glanzstoff-Bohemia s. r. o., Rybenor s. r. o. a prodejně květin Věry Srbové“. zakončil Pavlík.

Dovolím si na závěr svého příspěvku poděkovat za celý oddíl atletiky v Lovosicích předsedovi oddílu, trenérovi, nyní již veteránskému atletovi panu Miroslavu Pavlíkovi, který se obětavě staral, sledoval a koordinoval po celou dobu rekonstrukci lovosického stadionu. Díky jeho maximálnímu nasazení, jeho zásluhou a zásluhou všech shora jmenovaných se můžeme pochlubit tím, že právě u nás v Lovosicích vyrostl moderní atletický stadion s umělým povrchem. Děkujeme.

Petra Lašková

Některé výkony vítězů zahajovacích závodů:

• skok daleký muži - Adam Toufar USK Praha 696 cm
• hod diskem 2 kg muži - Tomáš Jirásek Pardubice 52,13 m
• hod diskem 1 kg ženy - Markéta Slavíková AK Bílina 41,13 m
• hod oštěpem muži - Dominik Hanko Lovosice 46,80 m
• vrh koulí - Rudolf Bačkády Lovosice 11,60 m
• výška muži - Lukáš Horák (starší žák) Lovosice 176 cm
• výška ženy - Oldřiška Marešová (juniorka) Lovosice 182 cm

Nevidomí cyklisté přijeli do Lovosic

Ve středu 9. června nás navštívila v rámci akce EURO TANDEM TOUR 2004 mezinárodní skupina nevidomých cyklistů. Cyklisté zahájili propagační jízdu v neděli 6. června v Berlíně. Peloton je složen ze 32 tandemů a každé dvojkolo mělo svého vlastního patrona, očního lékaře z různých zemí. Mezi sponzory patřily světoznámé firmy. Akce společnosti PRO RETINA měla upozornit veřejnost na vrozené vady oční sítnice a jejich následky. Vlastní ostrý start před Říšským sněmem byl v pondělí v 9 hodin ráno. Cyklisté byli přijati například na radnicích Lübbenau a v úterý v Drážďanech. Ve středu ráno peloton přejel české hranice a pokračoval přes Děčín a Ústí do Lovosic, kam cyklisté dorazili asi ve 13 hodin. Oficiálně je přivítal starosta města Jan Kulhánek. Zastavilo se i dost kolemjdoucích, podívat se přišli i zaměstnanci Městského úřadu.

Cyklisté na dvojkolech byli převážně ve žlutých tričkách a modrých cyklistických krátkých kalhotách, doprovázelo je několik aut včetně ambulance. Peloton udržoval rychlost kolem 25 km/hod. a konvoj měřil necelých 200 m. Při zatáčení kolem radniční přístavby došlo bohužel k pádu kola s jezdci, jedna dvojice nebyla zřejmě na změnu směru jízdy upozorněna. Poškozený jezdec byl ošetřen. Po obědě v hotelu Lev pokračovala skupina v jízdě do Prahy. Ve čtvrtek byla přijata na Staroměstské radnici, navštívila oční kliniku a Parlament České republiky a prohlédla si Prahu. Následovala tiskovka na téma Evropa před volbami. Dále měla vést cesta cyklistů přes Jindřichův Hradec do Vídně (dojezd v sobotu 13.6. v Den evropských voleb) a skončit ve středu 16.6. v Budapešti. (Vzhledem k tomu, že uzávěrka našeho listu je 10. června, doufejme, že pokračovala podle plánu a že všichni jezdci dojeli v dobré kondici.)

Hz

Úspěšní gymnasté

Ve dnech 28. až 30. května se v Novém Boru konal přebor republiky ve sportovní gymnastice, kterému předcházel Krajský přebor. Všechny kraje se zúčastnily, za každý kraj soutěžili tři nejlepší borci z každé kategorie. V kategorii starších žáků se zúčastnil i náš zástupce reprezentant města Miloslav Ďuriš, který se stal přeborníkem republiky. V první desítce se umístil i náš druhý zástupce v této kategorii, Jiří Kropáček a to jako osmý. Naši borci tak přispěli k celkovému vítězství Ústeckého kraje v soutěži družstev starších žáků.

V kategorii mladších žáků skončil Lukáš Malý na dobrém 9. místě a družstvo mladších žáků Ústeckého kraje jako třetí.

Třetí a poslední kategorie, v níž jsme měli lovosického borce - Daniela Matějku byla dorostenecká a pro ústecké gymnasty stříbrná. K druhému místu Daniel přispěl svým desátým místem.

Další prověrkou našich závodníků bude závod EUREGION LABE, který pořádá Litoměřický okres 11. září 2004. Na fotce zleva: Lukáš Malý, Miloslav Ďuriš a Jiří Kropáček.

VaV

Rekonstrukce sportovního areálu zdárně pokračuje

Po povodních se zdálo, že lovosický sportovní areál už nikdy nedosáhne svého bývalého lesku. Ale neuplynuly ještě ani dva roky od zpustošení chlouby Lovosic a před námi se skví téměř v plné kráse, modernější a hezčí než býval. Zrekapitulujme si stručně, co už se vykonalo a co ještě zbývá udělat.

Hala Chemik byla zprovozněna velmi záhy, první mistrovské utkání s Třeboní se uskutečnilo již 30.11. 2002 na novém povrchu CONIPUR. Rovněž bylo opraveno hlediště a zrekonstruována vzduchotechnika. Pochopitelně nebylo zapomenuto ani na šatny a sociální zařízení pro hráče. Ve všech zatopených budovách byla vyměněna vodo- a elektroinstalace a staré dveře a okna nahrazeny plastovými.

Vytopena byla hala U Přívozu, útočiště basketbalistů a volejbalistů a to kompletně v srpnu. V lednu se voda dostala jen do šaten. Také zde byla vyměněna podlaha a zcela rekonstruováno sociální zařízení a šatny. Basketbalistky první zápas odehrály 1. února 2003. Při opravě haly U Přívozu se však bohužel nepamatovalo na zařízení pro volejbal a v Lovosicích tak nadále neexistuje žádné regulérní hřiště v hale. (Dle sdělení tajemnice TJ Lovochemie, paní Dany Berkové, je jednáno, zda by nemohla být provedena úprava, aby mohla být do haly umístěna alespoň posuvná konstrukce.) Oprava areálu víceúčelového betonového hřiště (volejbal, nohejbal, tenis) byla dokončena na jaře 2003, ještě bude postupně doplňováno zařízení šaten a klubovny.

Rekonstruována byla již většina prostor na zimním stadionu (kabiny, ubytovna, prádelna, šatny letních sportů, sociální zařízení, rychlé občerstvení - stav v květnu 2004); bruslení pro veřejnost začalo v listopadu 2003. Poté se začal hrát i hokej (uskutečnil se také nábor pro přípravku) a trénovat krasobruslařky (dostaly vlastní šatnu). Poslední práce na rekonstrukci však skončí až během letošního léta. V květnu 2004 byla v okolí haly pokládána kanalizace a položen nový živičný koberec. Po dokončení všech ostatních prací dostane budova ještě nové omítky. Při povodních zničená herna stolního tenisu i šatna v objektu zimního stadionu byly obnoveny počátkem roku 2003: bylo zmodernizováno sociální zařízení, šatny a nově osazeno osvětlení. Rekonstrukce stála cca 200 000,- Kč. V učebně v 1. patře na zimním stadionu se scházeli před povodněmi i šachisté, byli rovněž vyplaveni a přesídlili nastálo do Domu dětí a mládeže. Jen z peněz pojišťovny bylo do oprav vloženo 20 milionů, další finanční prostředky šly z krajského povodňového konta.

Obě fotbalová hřiště jsou již od minulého roku využívána, provádí se pouze běžná údržba (hnojení, sekání, ježkování, zavlažování, válcování). Výhledově by měl být zrekonstruován závlahový systém.

Koupaliště bylo v provozu již v roce 2003 a to od 15.6. do 31.8. Byly nově natřeny bazény, opraveno sociální zařízení a opravena úpravna vody za 0.5 milionu korun. Tenisový areál je nyní v červnu roku 2004 již téměř hotov (na kurtech se hrálo již v květnu 2003). Zbývá udělat nové oplocení a terénní úpravy okolí. Na koupaliště byl také přesazen živý plot z atletického areálu. Letos jsou bazény přístupné od počátku června, ale v okolí koupaliště se prováděly ještě stavební práce .

Krytý bazén není dosud zcela opraven. Dodělává se klimatizace, opraveny jsou podlahy, vlastní bazén se osekává. Zcela dokončen je bazén dětský. Hotova je i kotelna a úpravna vody, chybí ale ještě střecha budovy. Kdy budou práce dokončeny a bazén přístupný veřejnosti, si netroufá nikdo odhadnout. Snad podzim-zima 2004. V budově je nová posilovna a místnosti pro kulturistiku a silový trojboj. U bazénu bude víceúčelové betonové hřiště, které by mělo výhledově sloužit pro volejbal, nohejbal a tenis.

Dne 26. května byl slavnostně za přítomnosti starosty města Lovosice Jana Kulhánka a dalších významných hostí po nákladné rekonstrukci otevřen atletický stadion. Sektory, na kterých byl položen povrch z nepropustného Porplastiku, byly hotovy již na podzim 2003. Z ČSTV pomohla dotace ve výši 3 miliony korun, 500 tisíc dodala Tělovýchovná jednota a 5,4 milionu město Lovosice. Výsledek ale stojí zato - běžecká dráha má propustný umělý povrch z Porplastiku a vyhovuje parametrům mezinárodní atletické federace. Zahájení se zúčastnili i oba vedoucí atletického oddílu, předešlý vedoucí Zdeněk Rous i dnešní vedoucí Miroslav Pavlík, a bývalé i současné atletické špičky. Mezi hosty nechyběla ani odchovanka trenéra Pavlíka, současná nejlepší česká diskařka Věra Pospíšilová-Cechlová nebo Pavel Pěnkava, mistr sportu a československý reprezentant, Jiří Kuntoš, reprezentant v trojskoku, a mnozí další vynikající atleti, například Václav Mládek nebo Karol Cviček. S novou atletickou nadějí, svou dcerou Květoslavou, se zúčastnila slavnosti také olympionička v běhu na lyžích Květa Jeriová-Pecková.

Jachtaři mají kompletně zrekonstruovaný dům i hangáry. V současnosti probíhají poslední úpravy areálu včetně kotviště lodí. Dne 29.5. lovosický jachtařský oddíl zahájil letošní sezónu.

Otazník visí neustále nad kuželnou, na žádost o grant z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy není dosud odpověď. Kuželna by měla být umístěna v prostoru koupaliště (vyřešilo by se zároveň i sociální zařízení pro veřejnost na koupališti).

Doufejme tedy, že si v zimě v krytém bazénu zaplaveme a že i kuželkáři se brzy dočkají střechy nad hlavou. Ovšem peněz je pořád málo…

Za poskytnutí informací děkuji paní Daně Berkové, tajemnici TJ Lovochemie.

Hz