Bytový dům „U zámku”

V seznamování našich čtenářů se záměry města v bytové výstavbě pokračujeme v informaci o bytovém domu u zámku. V této zprávě vycházíme z architektonické studie, kterou vypracoval Ing. arch. Zdeněk Šimeček z firmy Aria, s.r.o. Kladno. Výstavba byla zařazena do výběrového řízení, které vyhlásilo zastupitelstvo města.

Studie řeší výstavbu tří bytových domů A,B,C v Lovosicích na parcele č.317/1 v těsné blízkosti stávajícího náměstí a zámku. Bytový dům A by měl mít 12 bytových jednotek 1+0 až 3+1, bytový dům B, 13 b.j. 2+kk až 3+kk a bytový dům C, 18 b.j. 1+kk až 3+kk a 2+1. Celkem 43 bytových jednotek, všechny v pěti nadzemních podlažích. Celková plocha navržených bytů je 2777 m².

Z průvodní zprávy studie vyjímáme:

Tato lokalita je exponovaným místem v centru Lovosic a plánovaná zástavba by měla být částí celé budoucí zástavby směrem do náměstí. Vzhledem ke stávajícím domům v tomto centru města jsou objekty navrženy se sedlovou střechou v jejichž podkroví jsou řešeny byty. Střešní krytina tašková černá. Římsy střech jsou ve výšce 12m nad přilehlým terénem. Vzhledem k umístění domů cca 3 m pod niveletou náměstí a parku se římsy vzhledem k náměstí dostávají na výšku 9. Zámecká římsa je cca 16m a proto římsy nepřevyšují římsu zámku. Všechny tři bytové domy jsou řešeny jako zděné se standardním dispozičním řešením. Každý byt má obytné místnosti orientované směrem k jihu. Na této jižní straně mají všechny byty situované balkony či lodžie. Hlavním pohledově exponovaným místem je křižovatka ulic Zámecké a Přívozní směrem od parkoviště Penny Marketu. V tomto směru má objekt atypicky řešené nároží. V přízemí tohoto nároží je navržen jediný prostor, který bude možné využívat ke komerčním účelům.

Bytové domy jsou umístěny na poměrně složitém pozemku, který je vzhledem k okolním pozemkům výškově o cca 2-3m rozdílný. Navíc přes pozemek vede kanalizace, elektrorozvody a plyn.

V těsné blízkosti navržených domů se navíc nachází stávající zděná trafostanice, kterou bude nutno stavebně upravit. Pro své převýšení je pozemek dosti špatně přístupný pro pohyb invalidních osob a zájezdu vozidel záchranné zdravotnické služby a hasičů. Výhodou pozemku je, že jeho niveleta je mimo záplavové území. Vzhledem ke složitosti terénu řeší studie zájezd k jednotlivým domům směrem od trafostanice. Tím zde vzniká slepá ulice, která je řešena obdobně jako obytná zóna. Tímto řešením se však vstupy domů dostávají na úroveň cca 3m nad spodní ulici Zámecká, která je v současnosti ve výstavbě. Proto je tento výškový rozdíl řešen opěrnou zdí, čímž vzniká prostor ve svahu na dvouúrovňové parkovací stání. Spodní parkoviště je přístupné po venkovních schodištích, parkování pro invalidy bude na horním stání poblíž vchodu. Tím jsou domy přístupné zcela bezbariérově. Případná rampa ze spodní silnice by musela být v délce cca 35m, což se jeví značně komplikované, protože kvůli této rampě by nebylo možné řešit parkování v blízkosti domů.

Každý dům je samostatný celek s vlastním technickým zázemím (kočárky, kotelna alt.výměník, sklepy, vstup,atd.). Před výstavbou bytových domů bude nutné přeložit stávající kanalizaci a elektrorozvody. Plynové podzemní vedení bude zachováno v blízkosti domů. Další rozvody inženýrských sítí a úpravy venkovních prostor budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace, tj. v zadání stavby.

Veškeré bytové domy jsou samostatně oddělitelné a je možné výstavbu realizovat etapovitě. Skladby bytů jsou v souladu s nařízením vlády č. 146/2003 Sb. o použití prostředků státního rozvoje bydlení (10% bytů lze řešit jako upravitelné, 20% nepřesáhne 80 m² a 80% nepřesáhne 60 m².

Text a foto (hv)

Co nového v Lovosicích

Úklid černých skládek

Lovosice zdaleka nepatří mezi čistá města. Na vlastní uši jsem to slyšel i z úst turistů, které jsem náhodou vyslechl. Nepořádek z odpadů je vidět. Bohužel. Vedle špinavých zákoutí to jsou nesčetné černé skládky, které vznikají na pozemcích soukromých i pozemcích ve vlastnictví města. Je způsobený jen těmi, kteří nepotřebné předměty prostě odloží k sousedovi na jeho pozemek. Většinou pozemek obecní. Tím je vše vyřízeno a sousede starej se. Mě se to již netýká. Jistě není nic příjemného pro pracovníka komunálních služeb „ručně“ likvidovat jinak nedostupné černé skládky. Letos, zatím jediným zaznamenaným příkladem, je likvidace nepořádku kolem garáží u bývalých jatek, která byla prováděna v dubnu. Je to práce nebezpečná a nehygienická. Majitelům garáží to, jak je vidět, nevadilo. Vše nepotřebné prostě vyhodili a město starej se. Černé skládky neubývají, spíše vznikají nové. V rozpočtu města je každoročně počítáno s finančními prostředky na jejích asanaci. V loňském roce to bylo 70 tis. Kč, ale částka byla čerpána jen ze 60 %. Pro letošní rok se v rozpočtu počítá již jen s 50 tis. Kč. Není to mnoho, téměř nic. I tak jsou to peníze vynaložené na odstraňování zbytečného nepořádku a mohly by být použity na něco užitečnějšího. Nabízí se myšlenka, jestli by nebylo řešením umístění sběrného dvora na odpadky v Lovosicích a ne až v Prosmykách. V místě by byl určitě občanům přístupnější. Z rozhodnutí zastupitelů to není zapotřebí. Je tomu skutečně tak? Je skutečně normální, aby bylo nutné vozit odpad 5 km daleko? Velkoobjemové kontejnery, které jsou pravidelně ve městě přistavovány, věc neřeší. Ve velmi krátké době po přistavení jsou přeplněné a jsou navíc zdrojem dalšího nepořádku. Jistě by stálo za zamyšlení, jak černým skládkám předejít.

Text a foto (hv)

Zlodějna a vandalství.

Jinak se nedá nazvat to, co se každoročně děje v parku na jaře po výsadbě květin. Krádežím a vandalství jsou vystaveny všechny záhony. Od poškozování výsadby chodci a cyklisty, naprosto nesmyslným vytrháváním květin a pohozením vedle záhonu, až po jednoznačný čin krádeže sadby na vlastní zahrádku. Zřejmě podle hesla „z cizího krev neteče“. Jen jeden den vydržela nová sadba na kruhovém záhoně před zámkem. Po doplnění byla sadba znovu ukradená. Druhý snímek ukazuje záhon po čtrnácti dnech.Jak nám sdělil vedoucí zahradnictví pan Vladimír Svojše, každoročně dosahují ztráty až stovku kusů sazenic, které musí na jaře po výsadě v krátké době doplnit. Způsobená škoda jde do tisíců Kč. I když jde „jen“ o květiny, jde o krádež a poškozování cizí věci.

Text a foto (hv)

Veřejně prospěšné práce

O možnosti využít uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidovaní na Úřadu práce, pro vykonávání veřejně prospěšných prací, se málo ví. A to nejen mezi samotnými uchazeči, ale i mezi potencionálními zaměstnavateli těchto pracovníků. Potvrzuje to i vedoucí lovosické pobočky Úřadu práce Ing. Zdeněk Kaftan. Jedním z možných zaměstnavatelů je samotné město Lovosice a obce regionu. Využití občanů bez zaměstnání je možné pro práce, zejména při úklidu a zvelebování obcí, pří jednorázových potřebách pracovníků na odstraňování černých skládek i při různých jiných akcích pro veřejnost. Některá města a obce tuto nabídku úřadu práce již využívají, jinde třeba ani nevědí, že tato možnost existuje. Požádali jsme Ing. Kaftana, aby o veřejně prospěšných pracích podal vysvětlení.

Mezi občany evidovanými na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání je vždy určitý podíl těch, kteří obecně shánějí zaměstnání obtížněji než je obecný průměr. Často se jedná o občany pouze se základním vzděláním, nebo s určitým zdravotním omezením a podobně. Zákony o zaměstnanosti proto ukládají věnovat těmto občanům větší péči s úmyslem nalézt jakékoliv zaměstnání. Podstata činnosti úřadů práce spočívá především v pomoci občanům, kteří zaměstnání z jakéhokoliv důvodu nemají. Smysl tohoto úsilí je v tom, že občan si má finanční prostředky na obživu zajišťovat především prací za mzdu. Veškeré sociální dávky, tak jak jejich existenci snad téměř všichni občané znají, mají především pomoci překlenout období, které není občan schopen finančně překlenout z jakýchkoliv důvodů sám, než si vhodnou práci zajistí.

Na druhé straně existuje především v chodu obcí řada potřebných prací všeobecně chápaných jako prospěšné veřejnosti, které však nemají charakter trvalé potřeby. Do výčtu těchto prací lze zahrnout např. potřebu drobných oprav stavebního charakteru, úpravu či údržbu veřejných prostranství, likvidaci škod na veřejném majetku (vzpomeňme například na likvidaci povodňových škod v roce 2002 nebo podobné akce menšího rozsahu). Z výše uvedeného je zřejmé, že existuje na jedné straně nabídka pracovní síly a na straně druhé poptávka, kterou často nelze uspokojit pro nedostatek ve financích obce. Rozpočty obcí jsou (mají být) vždy zastupitelstvem schvalovány pro řešení veřejných zakázek vyžadujících vyšší míru kvalifikace a tak se nezřídka stává, že na to „nedůležité“ již dostatek financí nezbývá.

Vím, že je to stav, ke kterému by v ideálním případě nemělo docházet. Ovšem jedno jsou ideály a druhé je skutečnost. Zkrátka: zákon o zaměstnanosti tento stav uznává jako skutečnost, tvořenou funkcí nabídky a poptávky (tedy trhu) práce. Proto je zákonem stanovena možnost vzniku smluv na tzv. veřejně prospěšné práce, jejich obecný charakter je uveden výše. Při schvalování státního rozpočtu požaduje ministr práce a sociálních věcí finance do různých kapitol rozpočtu ministerstva. Mezi ně patří i peníze na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Jsou to prostředky, jejich dobrovolné použití ze strany státu má napomoci nalezení zaměstnání zmíněných hůře zaměstnatelných. Mimo jiné se mohou používat na podporu začínajících podnikatelů, vytváření dalších pracovních míst, usnadnění zaměstnávání absolventů škol apod.

Jednoduše tedy: je v podstatě lhostejné od koho vyjde popud k možnosti zaměstnat obtížněji zaměstnatelné. Nikdo zde ve vzájemné komunikaci není preferován. Může-li, či potřebuje-li obec na přechodnou dobu zaměstnat určitý počet pracovníků, přijde s iniciativou obec, má-li úřad práce v evidenci občany, kterým není schopen nabídnout zaměstnání z běžné nabídky, obrátí se na obec úřad práce. Potom je vše již v posouzení charakteru prací pro veřejnost a stejně důležitý je objem financí, které má úřad práce pro tento účel vyhrazeny. Úřad práce má vždy ve smlouvě vyhrazeno právo kontroly, jsou-li z poskytnutých mzdových prostředků prováděny schválené činnosti. Nakonec jen malá poznámka o tom, že obcí uzavřené pracovní smlouvy podléhají zákoníku práce jako jakékoliv jiné. To platí zejména pro případy, kdy obce spekulují co s těmi, kteří se do práce příliš nehrnou. Platí zde pravidlo zcela obecné, že pomoci si musí občan především sám, že musí o zaměstnání usilovat především sám, obce a úřady práce jenom pomáhají.

(hv)

O jedné (ne)vyřízené žádosti.

Věc: Žádost o úpravu skateparku v Lovosicích...

„Vážená rado města, vážený pane starosto,

jménem našich dětí si Vás dovolujeme oslovit s prosbou o pomoc při opravě místní U rampy a jejího okolí. Na lovosickém skateparku se schází stále více mládeže, aby zde strávila svůj volný čas sportem, který je u nás sice nový, ale zajímavý. Tato jejich činnost má naší podporu, ale přináší i starosti, protože je U rampa v nevyhovujícím stavu a je jejich zdraví nebezpečná. Bylo by potřeba ji opravit. Také okolí rampy je pro tento sport v nevyhovujícím a nebezpečném stavu. Proto také naše mladé svádí jezdit v okolí nákupního střediska "Centrum" a to samozřejmě vadí občanům Lovosic. Jménem rodičů Vás žádám o pomoc s tímto problémem“. Tak začíná dopis doručený na podatelnu MÚ Lovosice počátkem března 2004. Dopis dále pokračuje: „Po zimním období a po dostavbě Penny Marketu je třeba uklidit asfalt od nánosu hlíny a kamínků mechanickými prostředky a opravit děravý povrch a nerovnosti v bezprostředním okolí rampy a přilehlých překážek. Pro bezpečnou jízdu na skateboardech a bruslích musí být povrch asfaltu v blízkosti rampy bez děr. Také samotná konstrukce U rampy je poškozená a potřebuje zavařit, doplnit chybějící šrouby a také natřít“. Pod žádostí je 42 podpisů. Asi by se měli podepsat i všichni ti, kterým vadí, že kluci jezdí na „prknech“ a bruslích na různých jiných místech po městě a ne tam, kde je U rampa. Policie, kterou někdo na kluky k Centrumu poslal, nezjistila porušení žádného předpisu v užívání veřejného prostranství, ani ohrožování kohokoliv na místě, které je mimo dopravní provoz a málo frekventované i chodci.

Pozn. red.: Myslíme si, že daleko nebezpečnější pro chodce jsou u Centrumu rozbité schody, které jsou již zátarasem z poloviny uzavřené pro jejich nepoužitelnost.

K vyřízení žádosti byl pověřen odbor regionálního rozvoje a správy města MÚ. Po osobním jednání vedoucí odboru Ing. Pokora žadatelům odpověděl i písemně. Citujeme: „MěÚ Lovosice provede opravu a nátěr rampy do konce měsíce března 2004. Záměrem města je pozemek v okolí rampy prodat a tudíž v současné době nebude provádět žádnou jeho úpravu“. Rampa byla opravená, nátěr zatím ještě ne, zametená plocha kolem již byla také. Ale co vedlo žadatele k tomu, že požádali o pomoc Lovosický dnešek, je poslední věta odpovědi. Záměr prodat pozemek, na kterém byla před nedávnem U rampa za 180 tisíc Kč postavená. Bez úpravy povrchu asfaltu kolem ní je nepoužitelná a dál je nebezpečná.

A tak jsme se ptali. Vedoucí majetkosprávního odboru MěÚ Lovosice Ing. Miluše Srbková na dotaz o prodeji pozemku dala odpověď: „V současné době není rozhodnuto o konkrétní osobě nebo o tom, že pozemek bude prodán k nějakému účelu. Je pravda, že již v roce 2002 zastupitelstvo města schválilo zveřejnění záměru prodeje pozemku 276/1, na kterém U rampa stojí, ale nebylo jednáno o žádném zájemci. Čekalo se, až se uspořádají poměry po dokončení 1. etapy Zámecké ulice“. Dva roky se ví, že se pozemek nabízí k prodeji. Na otázku, proč nebylo do rozpočtu 2004 schválen jeho odborem předložený požadavek 200 tis. Kč na přemístění rampy, nám vedoucí odboru Ing. Pokora odpověděl, že nejde ani tak o peníze jako o to, že není vytipované vhodné místo na její umístění. Na vytipování místa nového by se měla angažovat komise pro školství, kulturu a tělovýchovu. Je to logické a ptali jsme se tedy dál. Na náš popud se komise s tímto problémem zabývala. V zápisu z jednání, komise doporučila radě revokovat usnesení o prodeji pozemku a ponechat toto místo původnímu záměru, pro skatepark a další sporty. Po úpravě cest na Osmičce pro cyklisty se objevuje i jízda na kole na rampě a překážkách. A třeba prostor i pro houpačky, cirkusy a jiné podobné akce. Ani pro ně není ve městě jiné vhodné místo. Tak se žádost konečně dostala tam, kam byla původně adresovaná. Rada města projednala, ale nerozhodla. Konečné rozhodnutí musí dát až zastupitelé. Do rozhodnutí zastupitelstva se nic dít nebude. Podle informace, kterou jsme získali, červnové zastupitelstvo to v programu jednání nemá. Že by v září? To již uplyne půl roku od podání žádosti. Také budou pryč všechny stroje, které v okolí upravovaly povrchy vozovek. Na otázku, zda se o umístění skateparku nemohlo jednat již před dvěma roky současně s usnesením o prodeji pozemku asi nikdo neodpoví.

Text a foto (hv)