Představujeme vám

Bílý Újezd s osadami Hrušovka, Kletečná a Zbožná

Obec Bílý Újezd leží 7 km severozápadně od Lovosic při silnici z Velemín do Radejčína. Původně se ves jmenovala pouze Újezd, od roku 1700 byl název rozšířen na Bílý Újezd. První písemná zmínka o vsi je z roku 1276, kdy zde bylo zaznamenáno sídlo vladycké rodiny (např. Přeslav z Újezda a na Veselí). Tvrz je poprvé připomínána v roce 1397, vybudoval ji jeden z Kaplířů ze Sulevic (osada se v té době nazývala Újezd pod Ostrým). Stavba se v přestavěné podobě dochovala do současnosti. Kolem roku 1500 byla ve vsi tvrz, dvůr, sladovna s pivovarem, chmelnice a ovocná zahrada. Jeden z vlastníků, Jan z Valdštejna, nechal přestavět tvrz ve 40. letech 16. století v renesanční zámeček. v roce 1659 se stal Bílý Újezd součástí lovosického panství a zámeček byl od 18. století pronajímán. Poté se vystřídali různí majitelé, až od roku 1783 patřil Újezd i s osadami Schwarzenbergům. Rodákem z Bílého Újezda je významný historik Robert Karl von Weinzierl, který se zde narodil 29.3.1855. Na počátku 20. století měla obec ještě vlastní pohlednice, byla tedy asi místem výletů. v 90. letech 20. století zde byl dokončen vodovod a obec byla zplynofikována.

Obec Hrušovka leží severozápadně od Lovosic pod zalesněnými svahy Kletečné a Liščího vrchu. Územím osady vedla v dávných dobách důležitá obchodní cesta, byly zde nalezeny zlaté římské mince. Místní kronikář o nálezu blýskavé mince zanechal skromný zápis ... " nalezeno při sklizni řepy 1915 při vchodu do vesnice Hrušovka, vpravo od silnice u potoka." Odborníci pak zjistili, že se jedná o zlatou keltskou minci pocházející z doby cca 100 let před naším letopočtem.. v 5.-8. století se zde usazují Slované, o čemž svědčí české jméno osady. Na Hrušovce byla také odedávna tvrz, známým držitelem byl Jan Larva z Dubkovic; po roce 1407 již však byla pustá. v r. 1908 byl v Hrušovce vybudován vodovod, elektrický proud zde byl zaveden v r. 1947. Na návsi v Hrušovce je nádrž, která v létě slouží dětem ke koupání. v září 2002 začala v Hrušovce plynofikace, která je součástí velké investiční akce Labské údolí I.; dokončena by měla být v srpnu 2003.

Další osadou je Kletečná, ležící pod stejnojmennou horou (706 m.n.m.), 8 km severozápadně od Lovosic. v blízkosti Kletečné u odbočky ze silnice Hrušovka Radejčín byla v r. 1881 postavena v nadživotní velikosti socha císaře Josefa II, který zde v r. 1778 vystoupil v doprovodu generála Laudona na Kubačku, aby vybral vhodné místo pro stavbu pevnosti na ochranu proti vpádu pruských vojsk. v roce 1923 byla socha císaře odstraněna. Ve vsi je kaplička a sousoší Zvěstování P. Marie z 1. poloviny 19. století. u vsi stojí pomník postavený r. 1823 Hansi Kustlichovi, vídeňskému poslanci, který přednesl návrh na zrušení roboty. v roce 1993 vznikla Myslivecká společnost Kletečná, která má 8 členů a 4 stálé hosty.

Bílý Újezd má i s osadami Hrušovka, Kletečná a sídlem Zbožná celkem 160 obyvatel a 99 domů. v části Zbožná je kaplička z 1. poloviny 19. století.

Hz

Lovosický dnešek chválí

Zmatek zkratek a nejen těch

Čeština je fakt dost pěkná řeč. Navzdory mnoha slangům, nářečím (nakonec ty ji obohacují) a expresivním výrazům nejrůznějšího zabarvení. Co ji však dělá někdy nesrozumitelnou i pro velice pravověrné Čechy, to jsou zkratky. Sám nevím, v které době se začalo zkratek nejen užívat, ale zneužívat, nadužívat říkejte tomu, jak chcete. z krásné, plastické i melodické řeči se nadužíváním zkratek stává toporná, zkostnatělá jazyková Ježibaba.

Nedávno jsem dostal článek. Pěkný, co do obsahu, dobře rozvržený, přiměřeně jen tak odborný, aby zůstal čtenářům srozumitelný. Ale … Zkratky, zkratky. Deformace. Profesionální deformace, kterou je poznamenaná podkategorie češtiny zvaná úředničina, což se projevuje třeba takto : Bylo sděleno, že oddělení, které vyřizuje (cokoliv) je umístěno v hl. bud., 2. p. č. dv. 11. Tam vás přijme pí X…ová, nebo p. H..nek, ref. pro zál. PO a CO. Tato ukázka ještě není vyčerpávající. Co takhle : Vedoucí OVZ, který je zároveň členem KPKSŠAPP, má t.r. m. j. na starosti i dokonalé fungování CŠJ. Ono pro lidi z úřadu to třeba je srozumitelné, ale čtenář někdy netuší, o čem je řeč.

a když už jsem v ráži, proberu i trpné rody : bylo námi sděleno (proč ne : sdělili jsme), bylo jím uloženo (uložil), ač bylo řečeno, že nemůže být splněno, přesto bylo naplánováno, že bude prostavěno… a tak dále. Nebo : bylo zajištěno provedení úklidu… Hrůza…snad zajistili jsme úklid, že ?

Já se domnívám, že tato znetvoření jazyka vznikají přehnanou snahou mluvit spisovně a nejspíše i definitoricky. Tedy naprosto přesně. Mluvčí a pisatelé však mnohdy docilují přesně opačného účinku. Nemusíte však mít mindrák : nechte tímto cedníkem projít projevy politiků, moderátorů, reportérů … Velice často naleznete jazykové boty i u nich, nejméně osmačtyřicítky a to v překvapivém množství. Nejlépe snad mluví učitelé a herci a to ještě ne vždycky. Zatím jsem nenapsal nic o akusativech a dalších hříších. Snad jindy…

Vše co mne inspirovalo k napsání této úvahy, skoro výkřiku, bylo rozhodnutí Zastupitelstva města, aby se v písemnostech, vyhotovovaných na Městském úřadě, méně užívalo - cituji : … málo obvyklých zkratek. Konec citátu.

Správné rozhodnutí. Nebylo však definováno, co bude považováno za méně obvyklou zkratku. Někteří zaměstnanci s tím možná budou mít potíže. Ale už i úmysl hodnotím kladně.

Vítám každý článek, který něco řeší, něco přibližuje, má hlavu a patu. i takový, ve kterém jsou zkratky a trpné rody. Zkratky rozepisuji, nebo vypouštím. Trpné rody převádím do srozumitelné formy. a vždycky si pod neexistující vousy bručím : lidi, prosím Vás, pište a mluvte tak, jak vám zobák narost', ať vám všichni Češi rozumějí….

Mimochodem zkratku KPKSŠAPP jsem si stvořil pro tento případ sám. Má to být Komise pro kulturu, sport, školství a památkovou péči.

-čaj-

Nejpočetnější církevní skupina ve městě

Katolíci

Na otázky pana Hruzy odpovídá římskokatolický kněz, lovosický farář pan Antoni Kosmidek

Na snímku farář pan Antonín Kośmidek

Vaše církev je, pane faráři, ve městě nejznámější. Pokuste se ji přiblížit nekatolíkům okolnosti jejího vzniku…
Každé dílo má svého tvůrce. Nejinak je tomu v případě katolické církve. Jejím bezprostředním zakladatelem je Ježíš Kristus Boží Syn, s jehož narozením je úzce spjat náš letopočet. Vznik katolické církve je spojen s ústřední událostí Kristova života jeho zmrtvýchvstáním. K němu došlo nejpravděpodobněji v roce 33. Jeho učení, zprostředkovávané zejména misijní činností apoštolů a jejich nástupců, se šířilo z oblasti dnešního Izraele již během 1.století po Kristu všemi směry, také do Evropy.

Mnohem důležitější se mi však jeví otázka "Proč vůbec vznikla církev ?" Co nejstručněji řečeno církev měla a má za úkol po celé věky umožňovat lidem setkání s Bohem, svědčit o Kristu. Neboť to byl On, kdo lidem zjevil definitivní pravdu o Bohu a otevřel jim cestu k nesmrtelnosti.

Na co klade Vaše církev největší důraz ?
Naše dnešní církev by nechtěla být muzejním spolkem, nebo sdružením podivínů a atrakcí pro okolí, ale společenstvím, kde se předává víra v Ježíše Krista, kde se žije podle desatera Božích přikázání. Snažíme se potvrzovat svou víru křesťanským životem, skutky lásky, prokazováním milosrdenství chudým, nemocným a opuštěným. Nejsme dokonalí, snad proto o to víc potřebujeme Boží pomoc a odpuštění.

Říci přesně, kdy se katolická víra objevila v Lovosicích, není možné. Chybějí totiž písemné prameny. Co tedy víme? K pokřesťanšťování Čech dochází v 9.-12.století. První písemná zmínka o Lovosicích je z doby panování krále Vladislava II. z 2.pol. 12.st., kdy jsou Lovosice uváděny jako majetek strahovského kláštera. První doklad o existenci farnosti v Lovosicích (už od počátku nesla jméno sv.Václava) je z roku 1248. Roku 1251 získal obec míšeňský klášter Altzell. Je tedy jisté, že nejméně od 12.století žijí Lovosice křesťanskou tradicí.

Jak se zapojujete do ekumenické spolupráce s ostatními církvemi ve městě?
Již několik let pořádáme společné bohoslužby a shromáždění v katolickém kostele sv.Václava i v modlitebnách jiných církví. Modlíme se za sjednocení všech křesťanů a mír ve světě. Jsem opravdu rád, že je naše spolupráce velice srdečná a nevzpomínáme na bolestná nedorozumění minulých dob. Máme totiž jeden společný cíl žít v lásce a pokoji.

Ví se o Vás, že jste přišel z Polska. Jak jste se do lovosic dostal a jak se Vám ve městě líbí?
Lovosice nepatří mezi nejkrásnější města v České republice, ale nachází se v malebné krajině Českého středohoří. Fara je sice uprostřed města, na nejrušnější ulici, ale cesty k okolním kostelům mi umožňují nádherný prožitek z překrásné přírody.

Působení ve zdejší farnosti jsem si nezvolil sám, ale přijal jsem je z poslušnosti biskupovi, který mě přidělil do litoměřické diecéze.

Máte, pane faráři, nějaké poselství pro lovosické občany?
Zajisté. Aby netoužili jen po věcech hmotných a pomíjivých, ale našli si čas i na duchovno. Počet kostelů, kaplí, soch světců, křížů u cest svědčí o veliké víře našich předků. Bohužel kostely dnes jsou prázdné a občané nemají zájem o víru, křesťanskou výchovu svých dětí, o křty, svatby v kostele a křesťanské pohřby. Žijeme v takové době, kdy ani koncert, nebo jiná kulturní akce nepřivedou lidi k tomu, aby se na chvíli pozastavili, uklidnili své myšlenky a přemýšleli o své existenci.

Přeji všem, aby žili v pokoji, v lásce, v bezpečí. Aby dosáhli svých snů a cílů. a aby i v Bohu hledali pomoc, oporu a aby si byli jisti, že na obrácení se k Bohu není nikdy pozdě…