Zprávy z DZCL

Rozšíření 4. zóny PLCL.

Na zasedání Zastupitelstva města v informaci předsedy představenstva DZCL a.s. Ing. Vybírala bylo hovořeno i o podnikatelském záměru společnosti rozšířit 4. průmyslovou zónu Průmyslového a logistického centra Lovosice o další pozemky. Tato zóna je již plně obsazená a tři japonští investoři již mají své továrny postavené. O podnikatelském záměru nám podrobnosti řekl pan Ivo Malík, manažer společnosti DZCL a.s.

Řeknete nám o které pozemky při tomto podnikatelském záměru jde?
Podnikatelský záměr rozšíření 4. zóny Průmyslového a logistického centra Lovosice (dále PLCL) byl přijat představenstvem DZCL v návaznosti na stav, který vznikl po povodních v srpnu 2002. Je známo, že prostor 4. zóny PLCL nebyl dotčen povodněmi. z pohledu povodní se ukázalo jako velmi prozíravé rozhodnutí japonských investorů soustředit investiční záměr na oblast 4. zóny.

Záměr představenstva na rozšíření 4. zóny byl detailně rozpracován do krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých úkolů. v první fázi byla zpracována studie, byl zmapován současný stav infrastruktury a navrženy navazující investice. s touto studií byl seznámen CzechInvest a.s. s žádostí o zapracování nových lokalit do databáze pozemků, které jsou v nabídce pro zahraniční investory.

Celkové rozšíření je rozděleno na několik fází a to podle charakteru úpravy předmětného území.

Plocha, která je označená jako 4.1., zahrnuje prostory za dnešní 4. zónou a zahrnuje rovněž objekty stávajících podnikajících subjektů, např. Viamont, Deli. To proto, aby i s těmito objekty se počítalo v rámci jejich nabídky služeb pro investory a jsou proto zahrnuty do průmyslové části Lovosic.

Největší plochou, označenou jako 4.2 je lokalita bývalého objektu cukrovaru. Zastupitelstvo města rozhodlo v 12/02 tento objekt odkoupit. Je připravován v souladu s podnikatelským záměrem návrh města Lovosice na regeneraci celého území bývalého cukrovaru v rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu rozvoje průmyslových zón.

Dalším územím je rozvojová plocha 4.3. Je to plocha vedoucí podél komunikace 1. třídy a navazuje na cukrovar a v sousedství na objekt společnosti Četrans, a.s. Tento subjekt je také začleněn do průmyslové zóny vzhledem k nabídce jejich služeb v oblasti logistiky.

Další možnou plochou je plocha označená jako 4.4. Je to prostor, který je vymezen mezi dálnicí D8 a komunikací 1. třídy. v tomto prostoru jsou částečně umístěny i zahrádky. Je logické, že, tato část bude zachována a k eventuelnímu využití celého prostoru se přistoupí až po dohodě s investorem a se všemi privátními subjekty. Celá rozvojová plocha je návrhem změny územního plánu č. 3 definována jako území pro nejširší využití s tím, že je zde také plánovaná výstavba rodinných domků v návaznosti na rodinné domky v části Klapý.

O bývalém lovosickém cukrovaru a o možném využití těchto pozemků jsme již v našich novinách psali v rozhovoru se zástupcem bývalého vlastníka. Jaká je situace nyní v souvislostech s vaším záměrem?
Jak už jsem řekl, předmětem zájmu rozšíření 4. etapy je i prostor, který byl ve vlastnictví obchodní společnosti Cukrovary TTD. Po přijetí podnikatelského záměru se jako první úkol objevila nutnost vstoupit do jednání s vlastníkem tohoto cukrovaru, dohodnout podmínky koupi a prodeje a zpracovat návrhy smluvních ujednání mezi městem Lovosice a vlastníkem. Tato záležitost byla uzavřena 5.12.2002 při jednání zastupitelstva. Byl odsouhlasen návrh kupní smlouvy mezi obchodní společností Cukrovary TTD a městem Lovosice včetně navazujících smluvních ujednání.

Ve smyslu přijatých úkolů dle podnikatelského záměru byla zpracována studie návrh využitelnosti území včetně návrhu nutných demolic části cukrovaru. Návrh je zaměřený na regeneraci území cukrovaru s tím, že náměty budou předloženy ke konzultaci a dalšímu rozhodování městu Lovosice.

Dne 4.3.2003 bylo na RM konzultován návrh DZC o provedení dílčích kroků a etap řešení prostor cukrovaru. Těmito kroky je rozdělení území cukrovaru ve třech etapách: 1. etapa bude zahrnovat demolici stávající části staveb s tím, že na využití tohoto areálu předpokládá město Lovosice vyhlášení veřejné obchodní soutěže. Další dvě etapy, které budou řešit využití ploch přes 11 ha, budou spadat do režimu v rámci podpory průmyslových zón a to v části regenerace území.

Předpokládané náklady?
Náklady se k dnešnímu dni nedají detailně zpracovat. Jsou ve stadiu úvah, návrhů a předpokladů. Předpokladem je, že demoliční práce včetně likvidace ekologických zátěží, by neměly přesáhnout částku 20 mil. korun. Předpokládá se, že dalšími náklady vyvolají závoz lagun a likvidace střední části území cukrovaru, tzn. betonových ploch s cílem využití těchto ploch na průmyslovou zónu.

Všechny tyto úvahy začínají od zájmu investorů a respektování jejich vstupních cen. Dá se ale předpokládat, že z výtěžku z některých uvažovaných ploch budou kryty náklady, které budou souviset s regenerací území a úpravou objektů cukrovaru.

Jak je to se zajištěním elektrické energie pro 4. průmyslovou zónu?
Pokud jde o zajištění navýšení příkonu elektrické energie pro 4. zónu, byl k mimořádnému jednání zastupitelstva dne 29.4.2003 předkládán návrh smlouvy o smlouvě budoucí na krytí nákladů spojených s realizací navýšení příkonu elektrické energie. Tímto smluvním závazkem se zatím řeší první etapa a to je v bilanci příkonu do 12 MW. Jedná se o realizaci 7,5 km nadzemního vedení 22 kv z trafostanice Litoměřice jih k prostorám 4.zóny PLCL. Předpokladem je, že takto budou pokryty požadavky stávajících investorů na budoucí zvýšení jejich spotřeby a navíc budou pokryty i další požadavky.

Připravil (hv)

CHKO perla českého Severu

Bobří soutěska

leží pod Modrým vrchem asi čtyři kilometry zhruba severně od Kravař v Čechách. Přírodní památkou byla vyhlášena v roce 1968. Leží na ploše 81 arů v nadmořské výšce mezi 423 a 460 metry. Chráněna je nejstrmější část kaňonovitého údolí Bobřího potoka s vodopády. Zajímavé jsou podemleté skalní stěny podél pukliny v levém břehu pod vodopádem. Na drobném pravostranném přítoku Bobřího potoka spadá z jednoduchého erozního stupně asi šest metrů vysoký vodopád. Současné využití oblasti je převážně vědeckovýzkumné, turistické a osvětové. K tomuto účelu je průchodnost soutěsky částečně vylepšena umělými zařízeními, například upravenými částmi cest, zábradlím, můstky přes potok a podobnými. Přesto se nedoporučuje procházet podél Bobřího potoka za zvýšeného stavu vody. Vysoká voda již v minulosti totiž strhla můstky přes potok a v údolí bylo několik let nutno se brodit poměrně vysokou vodou, což za vyššího stavu vody bývalo i dost nebezpečné. Připravuje se rozšíření chráněného území o další části svahů , které jsou pokryty sutěmi a porosty vzácných mechů a lišejníků.

Cestu do soutěsky začínáme na nádraží Kravaře v Čechách na trati Lovosice - Česká Lípa. Hned u malého nádraží narazíme na zelenou turistickou značku, která Vás vede dolů s pohledem na tuto velkou obec. Přejdeme náměstí s krásným kostelem a pokračujeme dále po silnici směrem na osady Janovice a Veliká. Za osadou sejdeme na polní cestu, která nás vede asi dva kilometry rozkvetlými loukami opodál Bobřího potoka. Pohled na svěží zeleň a kvetoucí blatouchy nás podivuhodně uvolňuje. Vcházíme do lesa, z něhož se ozývá hukot peřejí a vodopádů. Sejdeme do kaňonu až k potoku, přejdeme můstek a dál sledujeme jeho tok. Kaňon je místy širší, na loučkách podél vody nás obklopuje krásná jarní příroda se stovkami květů různých barev, podmalovaná koncertem bezpočtu ptačích hlasů. Les vydechuje celou paletu nádherných vůní. Je to tak krásné, že žádnými slovy to nelze vyjádřit jen tam být a prožít to.

Míjíme dvě větší suťová pole ve stráni, u třetího vcházíme do vzrostlého smrkového lesa. Pro nepřístupnost terénu se zde dřevo netěží a tak jsou stromy nejen zdravé, ale i velmi mohutné a vysoké. Přecházíme potok - pokolikáté již - a přibližujeme se k státem chráněné části údolí. Tabule nás informuje o přírodních pozoruhodnostech těchto míst. Naši pozornost přitahuje zřetelný hukot vodopádu, k němuž přicházíme po můstku a vzápětí velkých kamenech. Vsedě na lavičce vychutnáváme atmosféru místa, krásnou přírodní podívanou. Pohled na padající vodu nám nechává na chvíli zapomenout na uspěchanost života mimo takováto mimořádná zákoutí, na nutnost ochrany tohoto a jemu podobných míst.

Vlivem teplotní inverze dochází v údolíčku k situaci, kdy chladnomilné druhy rostlin i živočichů obsazují nižší polohy při jeho dnu, zatímco druhy teplomilné nacházíme ve vyšších polohách. z významnějších rostlin tu roste například růže převislá,(Rosa pendulina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), při vrcholech všudypřítomná tařice skalní (Aurina saxatilis). Ze zvířeny se vyskytují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo), z ptáků pak druhy vázané na drobné vodoteče : skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinare). Důležité je oživení sutí, hlavně hmyzem a pavoukovci, včetně glaciálních reliktů. Tato oblast, dosud mimo současné vymezení chráněného území je právě oblastí zamýšleného rozšíření. Lesnická hlediska nejsou vzhledem k tomu, co již bylo řečeno o nepřístupnosti a k motivům ochrany tohoto území nikterak rozhodující.

Osvěženi odpočinkem u jednoho ze sedmi vodopádů pokračujeme soutěskou bobřího potoka mezi rozeklanými skalními stěnami k zajímavým, jarní vyšší vodou dosti prudkým peřejím. Voda zde vytváří iluzi vysokohorské scenerie. Za peřejemi se rokle rozšiřuje, míjíme zbytky mlýna a další rozkvetlou loukou - již dále od potoka - docházíme přes osadu Loučky do města Verneřice, kde naše cesta jaksi logicky končí.

Text i  foto Roderich Slavík