Lovosický dnešek

Rozhovor měsíce

tentokrát s panem inženýrem Jaroslavem Týnkem, učitelem lovosického gymnázia.

Myslím, pane inženýre, že je na místě trochu přiblížit Vaši osobnost čtenářům. Odkud pocházíte, jak jste přišel do Lovosic?
Roku 1960 jsme se přistěhovali s rodiči do Lovosic z Čížkovic, takže se považuji za téměř rodilého lovosyčáka. Od té doby je můj život úzce spjat s tímto městem. Ještě si pamatuji staré Lovosice a myslím, že jsme ještě dost důrazně nepoděkovali těm, kteří se zasloužili o jejich zánik a vytvořili konglomerát betonu bez duše.

Jste inženýr. Dá se tedy říci, že být učitelem nebyl ve volbě zaměstnání Váš původní záměr. Co Vás přivedlo do řad pedagogů?
Ba právě naopak, vždy jsem chtěl dělat kantořinu. Na zdejším lovosickém gymnáziu jsem maturoval v roce 1974. To bylo v době tuhé normalizace, můj táta byl na černé listině a tak jsem na vysoké škole, a navíc na pedagogické fakultě nebyl zrovna žádoucí. Naštěstí se mi po dvou letech podařilo dostat na ČVUT a pak oklikou přes výuku odborných předmětů zpět na rodné gymnázium v Lovosicích.

Už víme z článků v Lovosickém dnešku, že vyučujete počítačovou techniku a práci s ní. Do jaké hloubky znalostí o ní pronikají Vaši studenti?
Základem na čtyřletém i osmiletém studiu je zvládnutí základních dovedností práce s počítačem. Naši studenti vlastně absolvují kompletní výuku kancelářských programů. Začínáme s ovládáním operačního systému Windows, pokračujeme zpracováním grafiky, textovými editory, tabulkovými procesory, databázemi, tvorbou prezentací a samozřejmě prací s internetem. V případě zájmu studentů máme připravený volitelný předmět informatika a výpočetní technika, z kterého mohou studenti maturovat.

Učíte ještě něco jiného?
Kromě ČVUT jsem absolvoval také universitu v Ústí nad Labem, pedagogickou fakultu, katedru fyziky. Dále učím techniku administrativy, samozřejmě na počítačích.

Teď je vhodná chvíle pro pár slov o počítačové učebně a jejím vybavení, případně o specifikách chování v ní?
Naše škola má k dispozici dvě počítačové učebny. v obou je po 15 počítačích. Předmět informatika a výpočetní technika se učí v dělených třídách, takže každý student má k dispozici "svůj počítač". Malá učebna je vybavena staršími počítači P166, nová velká učebna je vybavena P 2,1 GHz , obě dvě učebny jsou připojeny na internet přes lokální počítačovou síť. K vybavení patří tiskárny, scanner, digitální fotoaparát, příslušenství pro střih videa atd.

Kromě výuky informatiky jsou obě učebny využívány i pro výuku v ostatních předmětech, jako je třeba aplikovaná ekonomika, jazyky atd.. Pokud je v učebnách volno, jsou přístupné našim studentům. v rámci dalšího pedagogického vzdělávání, pak provádíme školení učitelů. v současné době se soustředíme na akci, která probíhá v rámci národního programu počítačové gramotnosti. Byli jsme vybráni jako regionální centrum internetu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že přiblížení počítače a služeb internetu občanům jakékoli věkové kategorie se u frekventantů setkává s kladným ohlasem. Největší pocit zadostiučinění jsem měl, když po absolvování našich kurzů byla jedna "žačka" ve věku mé maminky schopna poslat e-mail, vyhledat informaci na internetu a tu pak zpracovat. Ostatně naši studenti by si v přístupu ke studiu našich kurzistů mohli vzít leckdy příklad.

Před časem jsme Vám otiskli výzvu k lovosickým občanům, aby se přihlásili do kurzů práce s počítači a jejich doplňky, periferiemi. Kolik lidí využilo Vaši nabídku?
Zpočátku to bylo slabé, reklama a propagace dělá opravdu hodně. z důvodů individuálního přístupu ke kurzistům je maximální počet studujících 10. v současné době se hlásí v průměru 7 studentů na kurz.

Budete pokračovat, rozšiřovat výuku? Co máte dál v plánu?
Informační technologie se vyvíjejí takovým tempem, že člověk má co dělat, aby se orientoval v nových poznatcích. Vždyť to není tak dávno, co jsme začínali na gymnáziu výuku informatiky v Jong klubu na počítačích IQ 150, s televizorem místo monitoru a kazetovým magnetofonem místo pevného disku. Hlavním cílem ve sféře informatiky ve škole je mnohem masivnější využití informačních technologií v běžné výuce. v mimoškolní činnosti se po prázdninách chystáme opět rozjet školení pro učitele. v centru internetu jsou pak připraveny nové kurzy: zpracování textu a tabulkový procesor. Takže jsou naši občané srdečně zváni.

Každý, s kým spáchám rozhovor měsíce dostane šanci vlastního vyjádření k čemukoli. Nevím, proč byste neměl dostat stejnou šanci. Takže, prosím…
Rád bych se zmínil o dvou věcech, které jsou ve vzájemném protikladu a které mě štvou. Za prvé, jako občana města Lovosice mi velmi vadí přehuštěná automobilová doprava v našem městě. Se vzrůstajícím počtem aut lze těžko něco dělat, ale s tranzitem dopravy přes město a to ve dvou směrech by se dělat něco mohlo. Za druhé, mám rád naše okolí a po středohoří jsem se toho něco nachodil a najezdil na kole. z vlastní zkušenosti, ale vím, jak trpí lidé bydlící v blízkosti silnice a jak dostává příroda zabrat, když jsou silnice přetížené. Vím, že výstavba dálnice přes České středohoří této krajině nijak zvlášť neprospěje. Ale nikdo mi zatím nevyvrátil, že současné řešení není mnohem škodlivější (a já o tom jsem přesvědčen, že je) než výstavba dálnice.

Vadí mi jednostranný pohled ekologických aktivistů i necitlivý přístup technokratů. Závěrem, shrnuto a podrženo. Jsem pro výstavbu dálnice přes České středohoří, ulehčí městu v automobilové dopravě a ulehčí i našemu Českému středohoří.

Otázky kladl Čampulka