OTÁZKA ROKU: EU? CO Z TOHO BUDEME MÍT?

Typicky česká, ale občas i velice oprávněná otázka. Zrovna teď, kdy se za pár dní budeme rozhodovat, zda do Evropské unie vstoupit, či nevstoupit. Vynechávám celkem záměrně politiky, a vyšší úředníky všech stupňů : ti si své uhrají kdykoli a v každém režimu. Vynechám i podnikatele, kteří z toho budou mít - při správných postupech - jednoznačný prospěch. Mám na mysli nás, obyčejné lidi a z nich ty nejzranitelnější : důchodce. s posledním důchodem jsme dostali letáček, v němž nám někdo, kdo nás považuje za přestárlé pitomce, líčí, jak se důchodci budou mít v UNII výborně. Chytře však neuvádí kdy. Podle mne se nás ten sladký život důchodce v UNII už netýká, v nejlepším případě - kéž by - budeme na svých. Vše co platí v jiných státech UNIE dokáží čeští politikové a vládní orgány přetransformovat do zcela jiné podoby.

Přesto : já a hodně mých přátel, s kterými jsem to probíral jako takovou "štychpróbu" jsme se shodli, že pro nás EU jednoznačně ANO. a hned jsme si skoro unisono řekli, že pro nás, důchodce, už z toho moc velké výhody nepoplynou. To ANO je - opět jednoznačně - pro naše děti a vnuky… Jenže rozhodnout o tom musíme my, teď hned - a musíme se rozhodnout správně. Jinak zůstaneme na slepé koleji isolováni uprostřed členských států EU, osamoceni politicky i ekonomicky. Naše děti a hlavně vnuci pak budou mít stejné možnosti cestování, jaké jsme měli my za sladkého nereálného socializmu. Vidina zahraničních studií a zahraničních pracovních příležitostí by byla jen o málo lepší, než před dvaceti lety.

Co asi sledují tvrzení o ztrátě suverenity ? Podle mne ztratí nanejvýše trochu lesku naše nová šlechta - prezident, vláda, parlament a senát. Ti asi přijdou o jistou část svého vlivu. Pokud budou řídit stát jako posledních pěti letech taky by se v mezních případech mohlo stát, že namíchnou národ tak, že nebudou mít komu vládnout a koho šidit, protože všichni, kteří mají nohy, se mohou z republiky vystěhovat do jiných států EU.

Částečná ztráta suverenity ? Za všecko se musí nějak zaplatit. Jde o to, aby cena byla adekvátní. Na to už si musí každý odpovědět sám. Vždyť už se - například - otevřeně mluví - v souvislosti s úspornými opatřeními - o krácení důchodů a snížení tempa jejich růstu. Slova této závažnosti se nepouštějí jen do větru.

a já ? Co já mám ze suverenity ? Co mně bude platné, že naše vláda bude zcela suverénní, když nebudu mít na dalamánek a na buřta…

-čaj-

CHRAŇME VČELY

I když zimní období trvalo déle, zima v okolí Lovosic včelám neublížila. Příroda se probudila - je jaro - a první včelky již můžeme vidět. Včelaři netrpělivě očekávali, jak včely zimu přežily.

První jarní informativní prohlídky ukázaly, že průměrný stav včelstev zůstane v jarních měsících zachován. Dlouhodobá péče včelařů spočívající v dodání potřebných potravinových zásob a zejména péče o zdravotní stav, přinesla své ovoce. Významnou měrou přispěli i sponzoři, kterým patří náš dík.

Včela medonosná má mnoho nepřátel. Velmi zákeřný je roztoč Varoa, který svými důsledky početně oslabuje včelstva. Lovosičtí včelaři důslednou aplikací léků, ve správnou dobu stanoveným postupem, roztoči úspěšně čelí. Vzájemná kontrola včelařů při používání určených léků přináší svůj výsledek.

Duben je měsícem intenzivního rozvoje včelstev. Začátkem května začne probíhat proces přirozeného rozmnožování včelstev, doba rojení. Rojení nelze zcela ovlivnit. v přírodě žijí i divoká včelstva. Velmi často právě z těchto včelstev se roj usadí na zahradách, ve staveních a prakticky kdekoliv na místě volně přístupném.

Základní organizace ČSv v Lovosicích, v zájmu odborného řešení nekontrolovaných rojů, oznámila obecním úřadům jména včelařů, kteří jsou schopni a ochotni ve velmi krátké době občanům od takových včel pomoci. Včelař, v souladu se zákonem, jako potencionálního nosiče nemocí, včely utratí. v zájmu osobní ochrany je nutné, aby neodborník s rojem neprováděl jakoukoliv manipulaci.

Včela existuje na zemi déle, než člověk. Je pracovitá, člověku užitečná a v přírodě nezastupitelná - proto chraňme ji! Toto vše mějme na mysli až se budeme pohybovat v přírodě a nebo si pochutnávat na výborném medu.

Lovosičtí včelaři

Poznámka redakce : Článek podepsaný Lovosičtí včelaři je v podstatě anonym. Jenomže takovéto anonymy ani já neházím do koše…

JČ

Neznámé Lovosice

Věříte, že toto je v Labi a v Lovosicích?

Rybáři vědí, že ano. Bohužel pro rybáře a bohudík pro ryby na místě, kde je rybolov celoročně zakázán. Jako by to ryby věděly. Ve více, než stohlavém hejnu ryb velikosti od několika centimetrů až do půl metru, bylo i několik sumců. a skoro na dosah ruky. Je možné je snadno pozorovat, jen nesmíte ryby vyplašit. Jak mi potvrdil předseda Českého rybářského svazu, místní skupiny Lovosice, pan Petr Rabas, dosahuje na tomto místě kapr velikosti až 70 cm, tolstobik 1 m a sumec až 1,5 m. v době snímku bylo těchto obrovských sumců - kousánků na dohled hned pět.

Text i foto (hv)

Co nového v Lovosicích

Osvětlení významných budov.

Po dekorativním osvětlení sochy sv. Václava se od března letošního roku takovýmto osvětlením mohou v Lovosicích pyšnit i významné budovy. Osvětlení radniční věže velmi oživilo celé lovosické Václavské náměstí a kostel sv. Václava tímto osvětlením bezesporu získal na kráse. Připočteme-li k tomu i každoroční slavnostní mši v den, kdy má sv. Václav svátek a Václavskou pouť konanou na jeho počest, nebude nikdo pochybovat, že u patrona zemí Koruny české by to lovosičtí měli mít dobré.

(hv)

Co na to městský úřad

Nestěžujte si, máte nyní překrásný výhled na benzinovou pumpu. To obyvatelé Tovární ulice se dívají na nové parkoviště, poslouchají lahodný hukot motorů a veselé skřípění brzd, které dokonale odráží zeď Anivegu, dříve Olejny…

Technokrati proti stromům

15. 4. 2003 jsem zažil událost, která ve mně utvrdila přesvědčení, že proklamovaná ochrana přírody je stále jen líbivou zástěrkou pro získání politických bodů a že se nevyplácí, když je člověk lhostejný k věcem, které se ho přímo netýkají.. Toho dne totiž v rámci "zkvalitnění služeb motoristům" došlo k pokácení velkého množství stromů podél silnice z Lovosic na Ústí. Již před tím jsem se pozastavil nad kácením stromů z Lovosic až do Prackovic. Tuto holotěžbu jsem prostě nechápal, ale podle rčení "nehas co tě nepálí" jsem si pouze se stejně smýšlejícími lidmi zanadával. v úterý pak došlo i na mne a obyvatele domu v Labské ulici. Tento dům je v těsné blízkosti výpadovky na Ústí. Když jsme se v roce 1960 do Lovosic přistěhovali, bylo okolo domu jenom nechutné staveniště. Postupně jsme začali vysazovat keře a stromy kolem domu i do svahu před domem směrem k silnici. Stromy a keře měly nejen okrasnou funkci, ale chránily i proti hluku projíždějících aut. v osudný den přišel chlap s pilou a dal se chutě do díla. v žádném případě nekácel pouze náletové dřeviny či stromy ohrožující dopravu. Především měl zálusk na stromy vzrostlé a ošetřované. Mezi jeho obětmi byly modřín, lípa, břízy a sakura. Pracovník provádějící kácení se prokazoval papírem s razítkem a obyvatelům domu nedal žádnou šanci stromy zachránit. Podle městských plánů, byly sice stromy v pětimetrovém pásu podél silnice ale již za silniční značkou vymezující začátek Lovosic.

Poučení pro příště: nesázejte žádné stromy, nebudete brečet až vám je podříznou!

Vzkaz pro ty co za to mohou: "děkuji".

S pozdravem za pařezy krásnější

Jaroslav Týnek

Co se nám nelíbí

Někdy se stydím, že jsem Čech.

Jsem rád a pyšný, že jsem Čech, když naši hokejisté vyhrají světový titul, olympiádu, když se Čech prosadí ve světě, když pan Loprajz vyhraje Rallye Paříž-Dakar, když panu Havlovi vzdává hold americký kongres, když fotbalisté "vystřihnou" Turky a při takových příležitostech… Že máme nositele Nobelovy ceny… Není toho málo.

Stydím se bohužel častěji. Když jsem svědkem jak dvacetiletý »závodník« ve Fordu předjíždí v nepřehledné zatáčce, nedbaje nějaké zebry, dvojité nepřerušované čáry, v uzavřené obci, na přechodu pro chodce a ještě osmdesátikilometrovou rychlostí. Když vidím špínu po ulicích a parcích, u domů, na parkovištích. Když vidím zničené dětské koutky a hřišťátka, omlácené dveře, polámané ploty. Když už podesáté slyším o krádeži auta, kola, čehokoli. Když vidím rozbité a polámané odpadkové koše, nedopalky pod chodníkem, na nástupištích i pod okny paneláků. Když jednou měsíčně poslouchám tiskové informace velitele policie.

Tím spíše když přijdu ráno k autu a zjistím, že nějaký silák s inteligencí kropící konve ohnul dopravní značku označující vyhrazené parkovací místo invalidy a není až tak velmi důležité, že tentokrát zrovna mé.

Nezlobím se na toho, kdo to udělal. Podle mne to byl mladý člověk, kterému rodiče nevštípili slušnost v chování, respektování cizích práv, úctu ke starým lidem. Takový člověk nemá totiž úctu ani k těm rodičům a snad ani sám k sobě. Jednou mu bude pětašedesát let a nějaký duševně nedospělý rozjařený trouba mu něco provede. Nebo bude mít štěstí a s takovým zlým hlupákem se nesetká. Přál bych mu to druhé.

Ještě jsem ani nedopsal a už je tu nová zpráva: v půl třetí ráno dva mladíci a jedna "slečna" kopali do zaparkovaných aut, samozřejmě zase i do mého, ale nejen kolegovi ulomili zrcátko a dalšímu vyryli - asi mincí - jakýsi kosočtverec na lak kapoty. Je mi líto toho ubožáka, který se neumí realizovat jinak, než ničením cizího majetku. Sám jistě ještě nic nedokázal, než to.

Nejsme - pravda - všichni stejní, jsou i lidé úplně opačných vlastností bohudík ! Je ale mezi námi hodně nepořádníků, zbytečně mnoho lidí hloupých a zlých. Ono to vyplývá jedno z druhého. To je to, čemu se - módně - říká devastace mravů…

Čampulka

Černá skládka uprostřed města.

Největší ostudou města Lovosice je černá skládka, která se za léta vytvořila v prostoru pod lovosickým zámkem. Abychom byli přesní: nevytvořila se sama, ale vytvořili jí nezodpovědní občané tohoto města. Celý tento prostor je dlouhodobě používán jako smetiště, i když původní záměry jeho použití byly zřejmě jiné. Budoucnost této lokality bude souviset s řešením dopravní situace města a výstavbou silničního obchvatu, které již bylo odstartované.

Na zasedání Zastupitelstva města 3.4.2003 zazněl z úst zastupitele pana Johna požadavek, aby se s touto černou skládkou něco udělalo. Pokračování tohoto problému bylo na následující Radě města, kde RM uložila majiteli pozemku pod zámkem odstranit vzniklou černou skládku. Zajistí odbor životního prostředí MěÚ. Dobře. Konečně se bude něco dít. Ale…

Celý prostor pod zámkem je tvořen z několika pozemků různých majitelů. Černá skládka je na každém z nich. Ostudný nepořádek začíná již před provozovnou Sběrných surovin, je podél cesty pod zámkem, zejména v prostoru zvaném "Embargo". Na druhé straně je ohraničen korytem Modly. Hlavní podíl nepovoleného navážení odpadu je na pozemku, který od roku 1993 obhospodařovalo město. Tento pozemek město pronajalo od bývalého majitele Lovochemie, a.s. za účelem ukládání inertního materiálu z prováděných stavebních akcí ve městě. Materiál měl zpevnit podloží pro případnou výstavbu čehokoliv a zvýšit jeho nivelitu vzhledem k tomu, že je pozemek v záplavovému území. (Pozn.: Tvrdá skutečnost loňského roku ukázala, že voda při srpnové povodni zde dosáhla výšky více jak 3 m nad úroveň terénu). Souhlas s nakládáním s odpady a provozní řád pro tuto skládku vydal tehdejší RŽP OkÚ Litoměřice. Udržet tento pozemek v rámci provozního řádu se nepodařilo. Naváželo se sem všechno možné legálně i nelegálně. Pozemek se stal smetištěm. Jediné, co si odtud někdo velmi rychle odvezl byl drátěný plot i se vstupní branou, který měl zabránit nepovolenému používání této skládky.

Současný majitel DZCL a.s., který v roce 2001 koupil pozemek od Lovochemie pro své podnikatelské záměry, má nyní zajistit, aby byl z jeho pozemku nepořádek odstraněn. Znamená to, mimo jiné, také např. odvézt všechny větve, které sem byly z celého města ukládány přes to, že zde měl být skladován pouze pevný materiál. Nevíme jak budou zainteresováni i majitelé přilehlých pozemků na tom, aby z celé lokality pod zámkem dlouholetý nepořádek zmizel. Víme ale naprosto přesně, kdo nakonec likvidaci této černé skládky zaplatí...