Z historie města

Od prvního čísla letošního ročníku Lovosického dneška bude vycházet v této části novin seriál článků o archeologických nálezech v Lovosicích, které byly odkryty v souvislosti s investiční výstavbou na pozemcích 4. průmyslové zóny. Seriál budou připravovat pracovníci Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v čele s ředitelem ústavu Mgr. Janem Blažkem. Nálezy v Lovosicích hodnotí za velmi významné. Po zpracování a zdokumentování všech těchto nálezů, bude vydána souhrnná zpráva, ze které určitě bude možné čerpat další zajímavé podrobnosti.

Z dopisu pana Hvorky Mgr. Janu Blažkovi z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech:

Úvodní slovo k seriálu článků o archeologii je od předsedy představenstva společnosti DZCL Ing. Zdeňka Vybírala.

V současné době, když se rozběhla investiční výstavba v průmyslové zóně v Lovosicích, se vše již jeví snadnější, než tomu bylo na počátku a v průběhu roku 2002. Jednání o vstupu do Průmyslové zóny č. 4 se zahraničními investory byly velmi složité, neboť konkurenční prostředí v ČR je velmi silné. To jsme ještě věděli, že do poslední chvíle nebylo jasné, zda investoři nezvolí za místo výstavby svých závodů jinou zemi, než ČR. Začínali jsme v podstatě od nuly, neboť ani pozemky na kterých se mělo stavět nebyly ve vlastnictví města. Požadované termíny realizace výstavby byly na naše zvyklosti velmi krátké, jednání s pracovníky českých úřadů v souladu s českou legislativou nám mnohdy velice komplikovala situaci, neboť termíny výstavby, o kterých se jednalo, jsou pod velmi významnou finanční penalizací. Nepředpokládali jsme, že přesně v naší vydefinované lokalitě se výstavba závodů nových investorů musí vypořádat i s archeologickými nálezy. Po zjištění této situace následovalo mnoho převážně konstruktivních pozitivních jednání, za které všem dnes nejmenovaným pracovníkům, kteří nám pomohli, chceme touto formou poděkovat, neboť vše se nakonec podařilo. Dnes nás již dokonce těší a jsme hrdí na to, že výstavba Průmyslové zóny z historického pohledu není pouze významnou investiční akcí v Lovosicích ale, že je také spojena s velmi význačnými archeologickými nálezy, s nimiž se současně žijící i následné generace mohou seznámit.

Celý seriál článků bude redakčně připravovat (hv)

Počátky archeologie v Lovosicích

Území města Lovosic patří mezi nejdůležitější archeologické lokality celých Čech a v některých obdobích představuje i naleziště celoevropského významu. v sérii článků připravených pro měsíčník Městského úřadu Lovosic se pokusíme čtenáře seznámit s nejdůležitějšími a nejzajímavějšími archeologickými nálezy z bohaté minulosti města.

Počátky archeologie v Lovosicích sahají do druhé poloviny devatenáctého století. s rozvojem města a zpracovatelského průmyslu na jeho území došlo i odhalování mnohých archeologických památek. Velké lidské zásahy do úrodné krajiny při ohybu Labe přinášely od sedmdesátých let 19. století nečekané odkryvy pravěkých a raně středověkých hrobů, pohřebišť a sídlišť. Pro první etapu výzkumů, tedy období před první světovou válkou, je typický amatérský přístup a ukládání nálezů do soukromých sbírek. Je nutno zde zmínit činnost policejního strážmistra Ignaze Pietsche a učitele Henkeho z Lovosic. Předměty z jejich sbírek jsou dnes uloženy ve fondech Okresního muzea v Litoměřicích. Od sedmdesátých let 19. století na Lovosicku začíná působit i největší osobnost severočeské archeologie předminulého století, Robert Ritter von Weinzierl, rodák z nedalekého Bílého Újezdu (1855-1909), jehož portrét je na přiložené fotografii. Původně soukromý sběratel, byť na podstatně lepší odborné úrovni, než výše zmínění Henke a Pietsch, se postupně velmi vypracoval, po roce 1896 pak působil již jako kustod největšího severočeského muzea v Teplicích a posledních deset let života byl i oficiálním konzervátorem K. a k. centrální komise pro zachování památek ve Vídni pro německy mluvící oblasti severních Čech. Na území města Lovosic prováděl rozsáhlé archeologické výzkumy více než 30 let a jeho bohatá sbírka, včetně nálezů získaných již pod hlavičkou teplického muzea, jsou dnes v Teplicích. Měl to archeologické štěstí, že za jeho života došlo k velkým zemním zásahům a odhalením mnoha důležitých a bohatých lokalit. Namátkou zde můžeme jmenovat rozšiřování lovosického nádraží, výzkumy ve schwarzenberské ruční cihelně u cukrovaru či mnohahektarové odkryvy na území Tschinkelovy a později Reiserovy cihelny u silnice do Lukavce. Jen v Reiserově cihelně odkryl Weinzierl přes padesát kostrových a žárových hrobů z mladší doby kamenné a doby bronzové (2500 - 700 př.n.l.), z cihelny schwarzenberské pak soubor kostrových hrobů kultury únětické ze starší doby bronzové (okolo 1600 př.n.l.) s nálezem bronzové dýky, sekery a šperků. Mnohé hrobové celky pocházejí z jeho činnosti po celém městě. Weinzierl, díky svým osobním kontaktům, získával nálezy i ze staveb kanalizace v centru města a tak dnes máme dochovány a k dispozici i nálezy z Kostelní, Hlavní či Mlýnské ulice, ze dvora továrny Deli či od kasáren.

Po Weinzierlově smrti nastává období stagnace celé severočeské archeologie, která prochází oživením až ve dvacátých letech. Přichází nová generace soukromých i institucionálních archeologů (tehdejší zákony, na rozdíl od dnešních, umožňovaly soukromé vlastnictví archeologických předmětů), zastoupená zejména učiteli. Se jmény Gustav Just a Otto Tschakert jsou spojeny pokračující výzkumy na známých lokalitách, v Reiserově cihelně jsou odkryty další desítky hrobů z doby kamenné a bronzové, ve schwarzenberské cihelně u kapličky na siřejovické silnici oba přátelé prozkoumaly 15 hrobů kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné (okolo 2300 př.n.l.). Během výstavby nových domků pak odkryli rozsáhlé sídliště z mladší doby kamenné, doby bronzové a doby železné (4000 př.n.l. - 0) ve Lhotecké a Ústecké ulici, prováděli i výzkumy laténského sídliště s hrnčířskými pecemi ve schwarzenberské strojní cihelně ve Lhotce (400-100 př.n.l.). Jeden z nejdůležitějších archeologických objevů v Lovosicích byl učiněn v roce 1937 při budování vodovodu před domem čp. 205 na náměstí. v hloubce asi 70 cm pod povrchem byl objeven kostrový hrob s milodary v podobě bronzového vědra a soupravy bronzového cedníku a naběračky, které nesou vyražený kolek s nápisem PACA. Jde o relativně vzácný římský import z první poloviny druhého století po Kristu. z hrobu pochází ještě zlomek bronzové mísy a kostěný hřeben. Tyto předměty je možno dnes shlédnout ve stálé expozici pravěku litoměřického muzea. s příchodem druhé světové války dochází k opětovnému útlumu archeologické činnosti a nové rozsáhlé výzkumy probíhají na území Lovosic až v padesátých letech. Jejich popis bude předmětem dalších příspěvků.