Průměrná teplota v září je necelých 14 °C v nížinách a v podhorských polohách jen něco přes 11 °C a bude stále klesat dosti rychle. Půda je nyní na povrchu teplejší než ovzduší má okolo 18 °C a v jednom metru je teplota jen o dva stupně nižší. Půdní teploty se začínají obracet – čím hlouběji, tím bude tepleji. Snížil se i objem dešťových srážek, v nížinách na 50 milimetrů, ve vyšších polohách na 85 mm vodního sloupce. Náročnější rostliny musíme zavlažovat.
Den se výrazně zkrátil na 11,5 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 až 190 hodin, což obnáší asi 10% celoročního slunečního svitu.
Sazovitost jablek je povrchové houbové onemocnění, které se projevuje černým vybarvením slupky. Pozdní postřiky proti strupovitosti mají dobrý účinek i na sazovitost. Doporučuji použít přípravek Dithane 45 M na začátku září. Kromě jmenovaných chorob má přípravek příznivý vliv i na potlačení skládkových chorob jablek.
Jestliže sklízíme jednorázově, postupujeme z venkovní strany korun odspodu směrem dovnitř a nahoru, aby se náhodným pádem jednoho plodu nesrazily další. Při postupné výběrové sklizni musíme být ještě opatrnější, plody mnohdy nedrží pevně na stromech. Oddělujeme je opatrně přes některý prst se stopkou od plodonoše, nemačkáme je a při ukládání do česacích nádob a přepravek nepouštíme z výšky. I sebemenší náraz vede k otlakům a snížení doby uchovatelnosti. Pro skladování vybíráme jen kvalitní ovoce, které se nemá uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak je nevhodné je skladovat v téže místnosti i celer, cibuli, pór, česnek a podobnou, výrazně aromatickou zeleninu, protože jablka a hrušky mohou tyto pachy přijímat. Po sklizni ovoce hnojíme draselnými a fosforečnými hnojivy, v menším nejlépe půdními injektory nebo naléváme hnojivé roztoky kořenové zóně, pokud nebyla půda těmito živinami předzásobena dříve. Řídíme se půdními rozbory.
V září též dozrávají kvalitní odrůdy pološvestek a pravých švestek, které jsou velmi oblíbeny jak pro přímý konzum, tak pro nejrůznější formu zpracování (kompoty, sušení, koláče, knedlíky apod.). Chuťově bezkonkurenční pravou švestku domácí s menšími plody postupně nahrazují takové odrůdy, které mají vyšší stupeň odolnosti k nebezpečné virové šarce. Jednou z nich je i Tophit, která vyniká velkými tmavomodrými plody, které jsou chutné a slabě voní. Hmotnost jednoho plodu se pohybuje od 50 do 65 gramů. Zlatožlutá pevná šťavnatá dužnina je nápadně aromatická a jde dobře od pecky. Plody vydrží dlouho zralé na stromě (až do října), ale i po utržení. I když postupně scvrkávají, jsou opravdovou lahůdkou. Zjistíme-li při sklizni švestek, že jsou napadeny šarkou (prohlubně a deformace plodů, krvavá dužnina bez cukru a bez chuti, předčasně opadávající nečervivé plody), vykopeme stromy i s kořeny a spálíme je. Jinak je nebezpečí přenosu této virózy i na další druhy peckovin (meruňky a broskvoně).
Zkontrolujeme a nachystáme prostory pro uskladnění ovoce, dále obaly, je třeba včas vydezinfikovat a vybílit sklepy. Sklad by měl být chladný, dobře větratelný a nemělo by v něm být příliš sucho.
V biologickém boji proti mšicím v ovocných sadech můžeme využít jednoduchý způsob po vzoru jihotyrolských ovocnářů: do speciální budky s čelním otevíráním a úzkými štěrbinovitými otvory nacpeme čistou suchou slámu jako úkryt pro škvory. Tito tvorové se tam přes den ukrývají, v noci pak vyrážejí na lov. Jsou schopni zlikvidovat značné množství mšic, společně například se slunéčky. Při větším přemnožení a malé úrodě mohou škvoři naopak způsobit požerky slupky plodů, nalézají do prasklých plodů broskví apod., což zahrádkáře může nepříjemně překvapit, škody tam však zpravidla nezpůsobují.
Proti sviluškám na ovocných dřevinách je kromě klasické chemické ochrany možné použít i biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri.
Letničky již ukončují svůj roční životní cyklus. Můžeme je v této době na záhonech nahradit předpěstovanými dvouletkami (macešky, náprstníky, sedmikrásky apod.). Při teplejším průběhu počasí však většina letniček vydrží ještě do příštího měsíce.
Během září můžeme začít s výsadbou cibulovin a hlíznatých rostlin. Nejprve vysadíme cibule narcisů, které potřebují ke zdárnému zakořenění vyšší teploty. Ve druhé polovině měsíce pak následují botanické druhy tulipánů, krokusy a drobné jarní cibuloviny modřence, sněženky, bledule a další. Koncem měsíce již můžeme začít i s výsadbou zahradních tulipánů. Hloubka výsadby cibulí a hlíz závisí na jejich velikosti. Platí zhruba pravidlo, že hloubka výsadby by měla odpovídat trojnásobku výšky cibule nebo hlízy, tzn. drobné cibuloviny 6 až 8 cm, větší pak 12 až 15 cm.
Jiřinky a hlíznaté begónie stále ještě bohatě kvetou. Přesto již nyní musíme myslet na jejich zazimování. Jakmile hrozí přízemní mrazíky, je nutné hlíznaté begónie včas zakrýt, případně přenést na chráněné místo. Begónie tvoří hlízy za krátkého dne, a proto potřebují na podzim dostatečně dlouhou vegetační dobu bez mrazíků. Jiřinky ponecháme na místě až do zmrznutí nadzemní části. Mečíky se sklízejí koncem září, před příchodem podzimních plískanic. Zabrání se tak většímu napadení hlíz houbovými chorobami.
Za předpokladu, že je příznivé počasí, v září máme ještě poslední možnost vysazovat dobře vyvinutou sadbu jahodníku.
Réva vinná – mladé keře vysazené loni či předloni by, stejně jako keře v plodnosti, měly být osečkované (zkrátíme všechny letorosty), aby letorosty dobře vyzrály a připravily se na zimu. Je doba případných prací na sklizeň a na případné zpracování hroznů. Velmi důležité je dbát na dodržování ochranných lhůt posledních postřiků. Pokud je předpoklad pozdního výskytu houbových chorob, provádí se v září už jen postřiky na pozdní odrůdy. Ostatní odrůdy by měly být již ošetřené dříve. Mezi kvalitní odrůdy révy vinné s charakterem stolní odrůdy, vhodné i do vyšších nadmořských poloh, patří například Krystal, původem z Maďarska. Vyznačuje se vysokou odolností vůči houbovým chorobám i vůči zimním mrazům. Při dobrém vyzrání hroznů jsou bobule zlatožluté, sladké a mají velmi příjemnou chuť. Vedle jiných, typicky stolních odrůd patří Krystal mezi velmi často vysazované odrůdy právě v nevinařských oblastech, okrajových pro pěstování révy vinné. Révové keře vyžadují během vegetace pravidelnou péči. Výsledkem této snahy jsou vyrovnané, přiměřeně zatížené keře s pravidelnou úrodou zdravých a dobře vyvinutých hroznů. Ty pak nejenže doplňují sortiment podzimního ovoce, případně je možné je využít na výrobu vlastního vína, ale spolu s podzimním zbarvením listů se mohou stát zajímavým barevným doplňkem zahrady.
Máte-li v plánu novou výsadbu, obnovu nebo doplnění výsadby ovocných či okrasných dřevin, je nejvyšší čas si zjistit před nákupem dostatek informací někde u nezávislého zdroje a ne přímo u prodejců.