Majitelů psů stále přibývá, nic proti tomu, ale volný pohyb psů v honitbě se stává problémem a často končí konfliktem mezi majiteli psů a myslivci.
Pro naši orientaci musíme vysvětlit, co je to honitba. Honitbu tvoří honební pozemky, lesní, polní, smíšené, které orgán státní správy myslivosti uznal za honitbu. Věc je složitější, a proto doporučuji neznalému majiteli psa považovat všechny pozemky v okolí obce za honební. Neznalost je častým důvodem problémů. Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. upravuje povinnosti vlastníků domácích zvířat v § 8, 9 a 10. Zákon přímo zakazuje vlastníkům domácích zvířat nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. Řada soudních rozhodnutí stanovila, že pod vlivem vůdce je pes pouze na vodítku.
Většinou se majitelé psů domnívají, že mimo obec mohou psa pustit například z důvodů výcviku a podobně. Je to však zakázáno. Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 10.000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v §9 odst. 1, tedy například pouští pejska na volno.
Cílem je samozřejmě chránit zvířata, zvěř a přírodu. Určité měsíce roku jsou přitom kritičtější než jiné. Jde o období strádání zvěře v zimě, se sněhovou pokrývkou a mrazem. Dále jde o období hnízdění, vysokého stupně březosti samic, tedy přibližně od března do kladení mláďat zhruba měsíc po něm, tedy asi do konce července. V takovém období může rušení zvěře volně pobíhajícím pejskem skončit útrapami i smrtí volně žijících zvířat. Například koroptev opakovaně vyhnaná z hnízda toto zanechá, a snůška je ztracena. Jak dopadne vysokobřezí srna prohnaná psem si jistě umíme představit.
Jsem přesvědčen, že většina lidí je slušná a podobné následky na zvířatech nejsou jejich cílem. Neuvědomují si však, že volné pobíhání, nebo i výcvik psů v honitbě takové následky může mít a dokonce je přímo zakazuje zákon.
Prosím proto všechny držitele psů, aby v honitbách venčili své pejsky výhradně na vodítku.
JUDr. František Hamerle